Chlorid inditý
| chlorid inditý | |
|---|---|
-chlorid.png) | |
_chloride_tetrahydrate.jpg) Tetrahydrát chloridu inditého | |
| Obecné | |
| Systematický název | Chlorid inditý |
| Anglický název | Indium(III) chloride |
| Německý název | Indium(III)-chlorid |
| Sumární vzorec | InCl3 |
| Vzhled | bílé vločky |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 10025-82-8 36403-62-0, 12167-90-7, 2488818-00-2 |
| EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 233-043-0 |
| PubChem | 24812 |
| UN kód | 3260 |
| SMILES | Cl[In](Cl)Cl |
| InChI | InChI=InChI=1S/3ClH.In/h3*1H;/q;;;+3/p-3
Key: PSCMQHVBLHHWTO-UHFFFAOYSA-K |
| Číslo RTECS | NL1400000 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 221,18 g/mol |
| Teplota tání | 586 °C (1,087 °F; 859 K) |
| Teplota varu | 800 °C (1,470 °F; 1,070 K) |
| Teplota sublimace | 418 °C (784 °F; 691 K) |
| Hustota | 3,46 g/cm3 |
| Rozpustnost ve vodě | 195 g/100ml,exotermické |
| Struktura | |
| Krystalová struktura | monoklinická |
| Hrana krystalové mřížky | a = 641 pm, b = 1110 pm, c = 631 pm |
| Tvar molekuly | okteadr |
| Termodynamické vlastnosti | |
| Standardní slučovací entalpie ΔHf° | −537 kJ·mol−1 |
| Entalpie sublimace ΔHsub | 154 kJ·mol−1 |
| Bezpečnost | |
 GHS05  GHS07 | |
| H-věty | H302, H314, H318, H372, H412[1] |
| P-věty | P260, P264, P264+265, P270, P273, P280, P301+317, P301+330+331, P302+361+354, P304+340, P305+354+338, P316, P317, P319, P321, P330, P363, P405, P501[1] |
| NFPA 704 |  0
2
0
|
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Chlorid inditý je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem InCl3. Chlorid inditý tvoří tetrahydrát.
Příprava
[editovat | editovat zdroj]Bezvodý chlorid inditý lze připravit z prvků spalováním india v atmosféře chloru nebo reakcí směsi oxidu inditého a uhlíku v proudu plynného chloru:[2][3]
- 2 In + 3 Cl2 → 2 InCl3
Tetrahydrát lze připravit rozpuštěním india v kyselině chlorovodíkové.[3]
Lze jej také připravit reakcí oxidu inditého s chloridem thionylu při teplotě 300 °C:[4]
- In2O3 + 3 SOCl2 → 2 InCl3 + 3 SO2
Vlastnosti
[editovat | editovat zdroj]Chlorid inditý tvoří bílé vločky. Je dobře rozpustný ve vodě.[5] Bezvodý chlorid inditý reaguje prudce s vodou.[3] V plynné fázi existuje chlorid inditý jako dimer. Krystalizuje v monoklinické soustavě, izotyp chloridu hlinitého, s prostorovou grupou C2/m (číslo 12) a parametry mřížky a = 641 pm, b = 1110 pm, c = 631 pm, β = 109°48'.Stejně jako chlorid hlinitý a chlorid thallitý, má chlorid inditý vrstevnatou strukturu. Indité ionty mají oktaedrickou geometrii, podobně jako yttrium ve struktuře chloridu yttritého.[6] Roztavený chlorid inditý je elektrický vodič.[7]
Reaktivita
[editovat | editovat zdroj]Chlorid inditý je Lewisova kyselina a tvoří komplexy s donorovými ligandy L, InCl3L, InCl3L2, InCl3L3. Například s iontem chloru tvoří tetraedrický InCl -
4 , trigonálně-bipyramidální InCl 2-
5 a oktaedrické InCl 3-
6 .[7]
V roztoku diethyletheru reaguje chlorid inditý s hydridem lithným za vzniku LiInH4, který se rozkládá při teplotě pod 0 °C[8] a reaguje in situ v organické syntéze jako redukční činidlo[9] a k přípravě terciárních aminů a fosfinových komplexů hydridu inditého.[10]
Trimethylindium lze připravit reakcí chloridu inditého v roztoku diethyletheru s buď Grignardovým činidlem MeMgI nebo methyllithiem. Triethylindium lze připravit podobně, ale s Grignardovým činidlem EtMgBr:[11]
- InCl3 + 3 LiMe → Me3In·OEt2 + 3 LiCl
- InCl3 + 3 MeMgI → Me3In·OEt2 + 3 MgClI
- InCl3 + 3 EtMgBr → Me3In·OEt2 + 3 MgBr2
Chlorid inditý reaguje s kovovým indiem za vysokých teplot za vzniku chloridů s nižším oxidačním číslem india In5Cl9, In2Cl3 a InCl.[7]
Katalyzátor
[editovat | editovat zdroj]Chlorid inditý je Lewisova kyselina a katalyzátor organických reakcí jako Friedel-Craftova acylace a Dielsovy–Alderovy reakce. Například Dielsova-Alderova reakce[12] probíhá za pokojové teploty s jedním molárním procentem katalyzátoru ve směsi rozpouštědel acetonitrilu a vody. Prvním krokem je Knoevenagelova kondenzace mezi kyselinou barbiturovou a aldehydem. Druhým krokem je reverzně elektronová Diels-Alderova reakce, což je vícesložková reakce N,N'-dimethyl-barbiturové kyseliny, benzaldehydu a ethylvinyletheru. S katalyzátorem je uváděný chemický výtěžek 90 % a trans izomeru je 70 %. Bez katalyzátoru klesá výtěžek na 65 % a 50 % trans izomerů.
Využití
[editovat | editovat zdroj]Chlorid inditý je nejdostupnější rozpustný derivát india.[13]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Indium(III) chloride na anglické Wikipedii a Indium(III)-chlorid na německé Wikipedii.
- ↑ a b c PUBCHEM. Indium trichloride. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. [cit. 2024-08-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ullmann's Encyclopedia of Industrial Chemistry. Příprava vydání Wiley-VCH. 1. vyd. [s.l.]: Wiley Dostupné online. ISBN 978-3-527-30385-4, ISBN 978-3-527-30673-2. DOI 10.1002/14356007.a14_157. (anglicky)
- ↑ a b c KOLDITZ, L. Anorganische chemie: Tl. 1. [s.l.]: Deutscher Verlag der Wissenschaften book s. Dostupné online. S. 355. (německy)
- ↑ BRAUER, Georg. Handbuch der präparativen anorganischen Chemie. [s.l.]: F. Enke 626 s. Dostupné online. ISBN 978-3-432-02328-1. S. 867. (německy)
- ↑ Indium Compounds: IndiTri™ (Indium Trichloride or InCl3) [online]. Indium corporation [cit. 2024-08-03]. Dostupné online.
- ↑ WELLS, Alexander Frank. Structural Inorganic Chemistry. [s.l.]: Clarendon Press 1430 s. Dostupné online. ISBN 978-0-19-855370-0. (anglicky)
- ↑ a b c WIBERG, Egon; WIBERG, Nils. Inorganic Chemistry. [s.l.]: Academic Press 1958 s. Dostupné online. ISBN 978-0-12-352651-9. (anglicky)
- ↑ DOWNS, A. J. Chemistry of Aluminium, Gallium, Indium and Thallium. [s.l.]: Springer Science & Business Media 552 s. Dostupné online. ISBN 978-0-7514-0103-5. (anglicky)
- ↑ YAMAMOTO, Hisashi; OSHIMA, Koichiro. Main Group Metals in Organic Synthesis. [s.l.]: Wiley-VCH 446 s. Dostupné online. ISBN 978-3-527-30508-7. (anglicky)
- ↑ ALDRIDGE, Simon; DOWNS, Anthony J. The Group 13 Metals Aluminium, Gallium, Indium and Thallium: Chemical Patterns and Peculiarities. [s.l.]: John Wiley & Sons 752 s. Dostupné online. ISBN 978-0-470-68191-6. (anglicky)
- ↑ Inorganic Syntheses .... [s.l.]: McGraw-Hill 372 s. Dostupné online. ISBN 978-0-471-15288-0. (anglicky)
- ↑ PRAJAPATI, Dipak; GOHAIN, Mukut. An efficient synthesis of novel pyrano[2,3- d ]- and furopyrano[2,3- d ]pyrimidines via indium-catalyzed multi-component domino reaction. Beilstein Journal of Organic Chemistry. 2006-06-13, roč. 2. Dostupné online [cit. 2024-08-04]. ISSN 1860-5397. DOI 10.1186/1860-5397-2-11. PMID 16768808. (anglicky)
- ↑ Encyclopedia of Reagents for Organic Synthesis. 1. vyd. [s.l.]: Wiley Dostupné online. ISBN 978-0-471-93623-7, ISBN 978-0-470-84289-8. DOI 10.1002/047084289x. (anglicky)