Beneš-Mráz Be-555 Super Bibi
| Beneš-Mráz Be-555 Super Bibi | |
|---|---|
.jpg) Beneš-Mráz Be-550 Super Bibi | |
| Určení | sportovní letoun |
| Výrobce | Beneš-Mráz |
| Šéfkonstruktér | Pavel Beneš |
| První let | 15.5.1938 |
| Uživatel | Československo Slovensko |
| Výroba | 1938-1941 |
| Vyrobeno kusů | 12 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Beneš-Mráz Be-555 Super Bibi byly československé sportovní dvoumístné dolnoplošníky z konce třicátých let 20. století, které byly vyrobeny ve firmě Beneš-Mráz v Chocni.[1] Letouny byly určeny pro sportovní a turistické létání.
.jpg)
Vývoj a užití
[editovat | editovat zdroj]Jednalo se o poslední předválečný model do řady úspěšných letadel Beneš-Mráz, která byla vyráběna pro sportovní účely, a byl označován za vyvrcholení Benešovy konstrukční práce. Konstrukce ing. Pavla Beneše vycházela ze dvou předchozích typů, z dvousedadlového Be-51 (1936) se sedadly v tandemovém uspořádání a s motorem Walter Minor 4 a z dvousedadlového Be-550 (1936) se sedadly vedle sebe a se slabším motorem Walter Mikron. Ing. Beneš zesílil konstrukci Be-550 a vmontoval do ní silnější motor Minor 4, se kterým měl dobré zkušenosti z Be-51. První prototyp s imatrikulací OK-BEX, která byla letounu přidělena 26.8.1938, byl zalétán 15. května 1938. V září se tento letoun společně s druhým prototypem OK-BEJ zúčastnil letecké soutěže Kolem Malé dohody.[2]
Světovou premiéru si letoun Be-555 (OK-BEJ) odbyl od 25. listopadu 1938 na XVI. mezinárodním aerosalónu v Paříži, kde vzbudil značnou pozornost. Letoun se sedadly vedle sebe byl v roce 1938 svého druhu ojedinělou konstrukcí v celém světovém letectví.[3] Krátce před zahájením výstavy byl letoun přeletěn továrním pilotem Josefem Koukalem z Prahy do Paříže. V den zahájení aerosalonu navštívil stánek francouzský prezident Albert Lebrun (v doprovodu ministra letectví Guye la Chambra) a se zájmem si vyslechli výklad zástupce továrny Beneš-Mráz, tajemníka Sirotka.[4]
Celkem bylo v letech 1938-1941 vyrobeno 12 letounů, z nichž valná část byla prodána a provozována na Slovensku.
Ing. Pavel Beneš měl připraveny další projekty (Be-352, Be-520, Be-580), ale krátce po okupaci Československa z firmy odešel a projekty zůstaly nedokončeny. Ing. Jaroslav Mráz na přelomu let 1939/40 přejmenoval firmu na Ing. J. Mráz, továrna na letadla (Ing. J. Mráz, Flugzeugfabrik). V průběhu II. světové války byla otevřena pobočka této firmy ve slovenské Nitře. Během války továrna vyráběla letouny původní konstrukce Zobor I a německé Fieseler Fi 156 “Storch” (po válce Mráz K-65 Čáp) a cvičný kluzák DFS Kranich II pro německou Luftwaffe.
.jpg)
Popis letounu
[editovat | editovat zdroj]Za přednost tohoto typu byla označována maximální rychlost letounu (až 240 km/h), ale i malá přistávací rychlost (70 km/h), vybavení kokpitu, dolet mezi 1150-1550 km a dobré letové vlastnosti.[4]
Letadlo Be-555 Super Bibi byl celodřevěný, dolnokřídlý samonosný jednoplošník. Podvozek, motorové lože a ovládání byly vyrobeny z ocelových trubek. Křídlo se dvěma skříňovými nosníky bylo složeno ze tří částí, střední část byla vetknuta do spodní části trupu a obě vnější části byly demontovatelné. Křídlo a celý trup měly dýhovaný potah. Kokpit pro 2 osoby sedící vedle sebe byl umístěn téměř v těžišti letounu. Řízení bylo jednou rozvidlenou pákou a zdvojenými pedály. Za dvojsedadlem byl dostatečný prostor pro zavazadla.[5]
Letoun byl osazen vzduchem chlazeným, pístovým, invertním, řadovým čtyřválcem Walter Minor 4 o výkonu 85 k (62,5 kW)-95 k (69,9 kW). Benzínové nádrže byly v letounu tři, dvě v nástavcích křídla a třetí v trupu. Celkový objem nádrží byl 127 litrů paliva.[6]
.jpg)
Operační nasazení
[editovat | editovat zdroj]Od srpna 1938 byla letadla dodávána jednotlivým aeroklubům Aeroklubu RČs. prostřednictvím Ministerstva veřejných prací, některá zůstala v majetku továrny Beneš-Mráz. Jak již bylo zmíněno, dva letouny se účastnily I. ročníku závodu turistických letadel Kolem Malé dohody (Praha - Zlín - Bukurešť - Bělehrad - Arad - Praha), který se uskutečnil na přelomu srpna a září 1938.[7]
Posádky ing. Zdeněk Svoboda - ing. Stanislav Konečný z Aeroklubu Č. Budějovice (OK-BEX, st. č. 45) a Miroslav Plecitý - Vincenc Hodek z Aeroklubu RČs. (OK-BEJ, st. č. 46) ve své kategorii (IIA) obsadily 3. a 9. místo. Tento nepříliš výrazný výkon byl přičítán spíše nezkušenosti pilotů s novým strojem nežli jeho vlastnostem a schopnostem. Z choceňské továrny Beneš-Mráz se tohoto závodu účastnilo 5 typů letounů. Mimo dvou nových Be-555 to byly léty osvědčené stroje Be-50, Be-51, Be-150 a Be-550 (všechny s motory Walter).[2] Celkem se této soutěže zúčastnilo 21 typů letounů a 9 z nich bylo osazeno 5 typy motorů Walter (NZR 120, Junior, Mikron II, Minor 4 a Major 4).[8]
V srpnu 1939 byla prodána na Slovensko sada po čtyřech kusech, které pak létaly ve Slovenském leteckém sboru s československými imatrikulacemi OK. V roce 1941 to byla další sada 4 letounů. Na Slovensko se pak dostaly ještě další 2 stroje. Letouny využívalo i slovenské vojenské letectvo při kurýrní službě.[1]
Za války amatérský letec, akademický sochař V. Ihriský vytvořil na tomto letounu slovenský výškový rekord, když vystoupal do výšky 5200 m.[5]
Uživatelé
[editovat | editovat zdroj]
Specifikace
[editovat | editovat zdroj]Technické údaje
[editovat | editovat zdroj]- Osádka: 2
- Rozpětí: 10,00 m
- Délka: 7,34 m
- Výška: 1,88 m
- Nosná plocha: 12 m²
- Hmotnost prázdného stroje: 415 kg
- Vzletová hmotnost: 700 kg
- Plošné zatížení: 58,3 kg/m²
- Pohonná jednotka: invertní řadový vzduchem chlazený čtyřválec Walter Minor 4
- Vrtule: dvoulistá, dřevěná, okovaná
Výkony
[editovat | editovat zdroj]- Maximální rychlost: 225 km/h
- Cestovní rychlost: 200 km/h
- Přistávací rychlost: 70 km/h
- Čas výstupu do 1000 m: 6:30 min.
- Praktický dostup: 5200 m
- Teoretický dostup: 5400 m
- Dolet: 1100 km
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c NĚMEČEK, Václav. Československá letadla 1918-1945. III. vyd. Praha: Naše vojsko, 1983. 368 s. S. 203–205, 264–265, 297.
- ↑ a b BERVIDA, J. ing. Závod turistických letadel Kolem Malé dohody. Letectví. Září 1938, roč. XVIII. (1938), čís. 9, s. 336–339, 342–343. Dostupné online.
- ↑ ŠOLÍN, J. ing. XVI. mezinárodní výstava letadel v Paříži. Letectví. Prosinec 1938, roč. XVIII. (1938), čís. 12, s. 440–444. Dostupné online.
- ↑ a b Letadlo Superbibi - Be 555 na pařížské výstavě letecké výstavě 1938. Letectví. Prosinec 1938, roč. XVIII. (1938), čís. 12, s. 455–6. Dostupné online.
- ↑ a b c SABO, Ivan. Beneš Mráz Be-555 Superbibi [online]. Bratislava: www.gonzoaviation.com, 21.12.2014 [cit. 2019-06-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-01.
- ↑ Beneš-Mráz Be-555 Super Bibi. Bulletin Walter. Červen 1939, roč. 1939, čís. 2, s. 100.
- ↑ SABO, Ivan. Letecká súťaž štátmi Malej dohody / 1938 [online]. Bratislava: Gonzoaviation.cz, 9.4.2013 [cit. 2019-02-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-02-07.
- ↑ RŮZHA, Zd. ing. Letadla v soutěži státy Malé dohody. Letectví. Září 1938, roč. XVIII. (1938), čís. 9, s. 345–348. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]- A.S. Walter, továrna na automobily a letecké motory
- Walter Minor 4
- Beneš-Mráz
- Beneš-Mráz Be-550 Bibi
- Beneš-Mráz Be-50 Beta-Minor
