Beneš-Mráz Be-56 Beta-Major
| Beneš-Mráz Be-56 Beta-Major | |
|---|---|
.jpg) Beneš-Mráz Be-56 Beta-Major | |
| Určení | sportovní a cvičný letoun |
| Výrobce | Beneš-Mráz |
| Šéfkonstruktér | Pavel Beneš |
| První let | 20. července 1936 |
| Uživatel | Československo Slovenská republika |
| Vyrobeno kusů | 1 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Beneš-Mráz Be-56 Beta-Major byl československý akrobatický a cvičný jednomístný dolnoplošník z třicátých let 20. století, který byl vyvinut v roce 1936. Jednalo se o „sesterský“ typ k letounu Beneš-Mráz Be-52 Beta-Major, od něhož se lišil zejména jednosedadlovým uspořádáním. Letoun konstrukce Ing. Pavla Beneše vyrobila továrna Ing. P. Beneš a Ing. J. Mráz v Chocni, pro ni ve velmi plodném roce 1936. Toho roku bylo představeno dalších šest letounů z Chocně: Be-150 Beta-Junior, Be-250 Beta-Major, Be-52 Beta-Major, Be-501 Bibi, Be-502 Bibi a Be-550 Bibi.[1]
Vznik a vývoj
[editovat | editovat zdroj]Jednalo se o další model do řady úspěšných předválečných letadel této firmy, která byla vyráběna pro sportovní a školní účely. Byl postaven pouze jeden prototyp, který byl imatrikulován jako OK-BEG.[2]
Konstrukce dolnokřídlého jednoplošníku Beneš-Mráz Be-56 Beta-Major vycházela z konstrukci dalších dvou, předchozích typů akrobatických letadel, dvousedadlovek Be-50 a Be-52.[3] Oba tyto letouny byly vybaveny invertními, čtyřválcovými motory Walter, Walter Minor 4 (Be-50) a Walter Major 4 (Be-52). Oproti letounu Be-52 byl letoun Be-56 značně odlehčen a jako jednosedadlový letoun byl pro použití v akrobacii více obratný a lépe ovladatelný. Letoun byl mimo továrních zkoušek důkladně zkoušen ve Vojenském technickém leteckém ústavu (VTLÚ).[4] Rozhodnutím Ministerstva veřejných prací dle Zprávy č. 59/1936 na základě vyhovujících zkoušek získal letoun oprávnění k používání při mezinárodních letech.[5]
Následně byl letoun za pilotáže šéfpilota ing. Josefa Koukala předváděn potencionálním zájemcům v zahraničí. Bylo to např. v Belgii, Rumunsku a Bulharsku, avšak bez úspěchu. Případnému uplatnění na trhu rovněž nepomohlo osazení motorem Major 4, který podobně jako u dalších letounů Beneš-Mráz, kde byl použit, se projevoval jako zdroj neustálých potíží pramenících z vibrací tohoto motoru v oblasti nízkých otáček. Letoun byl vystavován na celostátní letecké výstavě v Praze, která se konala od 12. června do 6. července 1937.[6] Koncem září 1937 se konal hojně obsazený III. národní let RČS a II. národní soutěž v letecké akrobacii spojená s leteckým dnem ve Kbelích. Do těchto podniků již továrna letoun Be-56 nepřihlásila.
Popis letounu
[editovat | editovat zdroj]Tato otevřená jednosedadlovka tvarově připomínala svou „sestru“ Beneš-Mráz Be-52 Beta-Major, s níž se shodovala v řadě základních rozměrů.
Křídla byla shodná s Be-52, ale vykazovala vyšší bezpečnostní násobek (16)[4] při nižší celkové hmotnosti letadla. Trup měl prostor pouze pro pilota a v něm umístěné řízení bylo stejného, jednoduchého provedení jako v Be-52. V trupu před pilotním kokpitem byla umístěna jediná benzínová nádrž.
Střední část křídel byla provedena v jednom celku s trupem s tím, že obě vnější části křídel byly zavěšeny na zesílených kováních pomocí speciálních čepů. Dýhovaná křídla se směrem ke konci rapidně zužovala. Obdélníkový průřez trupu s klenutou horní částí odpovídal použitému řadovému motoru. Vpředu byl ukončen přepážkou s protipožární stěnou, na níž bylo uchyceno motorové lože. Samotný prostor v kokpitu počítal i s dostatečným místem pro umístění padáku. Kokpit byl vybaven všemi nezbytnými přístroji pro řízení letounu včetně přístrojů pro let v mlze.
Podvozek byl dvoudílný se značným rozchodem kol a aerodynamickými, kalhotovými kryty kol. Každá, samostatná část podvozku byla přichycena k přední stěně hlavního podélníku 4 šrouby.
Motor Walter Major 4 byl pružně uložen na gumových podložkách. Motorové lože bylo svařeno z ocelových trubek. Snadno odklopitelné kryty dovolovaly z obou stran snadný přístup k motoru.[7]
.jpg)
Použití
[editovat | editovat zdroj]Vlastníkem letounu byla choceňská továrna. Byl používán pro předváděcí lety a pro účast na leteckých výstavách. Bylo o něm psáno, že má znamenitou stoupavost a dostup, že s ním lze bezpečně provádět lety střemhlav, jak vyplynulo ze zkoušek u VTLÚ.[8]
Letoun si "zahrál" v českém špionážním filmu Vzdušné torpédo 48 (1936). V dramatickém leteckém souboji byla pilotka Irena Vengerová (Míla Reymondová) na tomto letounu s imatrikulací OK-BEG (ve filmu pojmenovaném jako CK-Ikarus) přinucena k přistání, ke kterému ji donutil Petr Nor (Antonín Novotný) letící na stíhacím dvouplošníku Avia B-534. Autorem scénáře byl Karel Hašler, který si ve filmu natočeném v AB Barrandov, také zahrál (dr. Marvan). Filmováno za účasti expertů z ministerstva národní obrany.[9]
Tento jediný stroj Be-56 byl následně používán slovenským letectvem po německém obsazení Československa v roce 1939. Za druhé světové války byl registrován na Slovensku (se změněnou imatrikulací OK-MAB)[2] a využívaly jej Slovenské vzdušné zbraně pro výcvik pilotů.[10]
Uživatelé
[editovat | editovat zdroj]
Československo
- Beneš-Mráz (1936–9)
Slovensko
- Slovenské vzdušné zbraně (1939–1945)
Specifikace
[editovat | editovat zdroj]
Technické údaje
[editovat | editovat zdroj]- Posádka: 1
- Rozpětí: 10,66 m
- Délka: 7,61 m
- Výška: 2,10 m
- Nosná plocha: 14,00 m2
- Hmotnost prázdného stroje: 530 kg
- Max. vzletová hmotnost: 710 kg
- Plošné zatížení: 50,7 kg/m2; 5,5 kg/k
- Pohonná jednotka: vzduchem chlazený čtyřválcový invertní letecký motor Walter Major 4
- Výkon pohonné jednotky:
- Spotřeba paliva: 235–250 g·h−1·k−1 / 320–340 g·h−1·kW−1
- Vrtule: dvoulistá dřevěná vrtule
Výkony
[editovat | editovat zdroj]- Maximální rychlost: 240 km/h
- Cestovní rychlost: 210 km/h
- Přistávací rychlost: 60 km/h
- Dostup: 6600 m
- Dolet: 680 km
- Stoupavost:
- čas výstupu na 1000 m: 3 min
- čas výstupu na 2000 m: 7 min
- čas výstupu na 3000 m: 12 min
- čas výstupu na 4000 m: 18 min 40 s.
- čas výstupu na 5000 m: 26 min
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b NĚMEČEK, Václav. Československá letadla 1918-1945. III. vyd. Praha: Naše vojsko, 1983. 368 s. S. 200, 262–263.
- ↑ a b SOUKUP, Pavel. Be-56 (OK-BEG) [online]. Praha: Československé letectví - web o historii letectví u nás [cit. 2019-10-17]. Dostupné online.
- ↑ FOLPRECHT, Radek. Unikát v povětří aneb slavná kapitola československého letectví. Technet.cz [online]. iDnes.cz, 25.6.2015 [cit. 16.6.2019]. Dostupné online.
- ↑ a b Letadla BE továrny ing. P. Beneš - ing. J. Mráz v Chocni. Letectví. Květen - červen 1937, roč. XVII. (1937), čís. 5–6, s. 245–248. Dostupné online.
- ↑ Z leteckých zpráv Ministerstva veřejných prací (Ročník V - 1936). Letectví. Červenec 1936, roč. XVI. (1936), čís. 7, s. 278. Dostupné online.
- ↑ AMBRUŠ, Ján mjr. let. Naše sportovní letectví na letecké výstavě. Letectví. Červenec 1937, roč. XVII. (1937), čís. 7, s. 301–302. Dostupné online.
- ↑ Dva nové typy konstrukce inž. P. Beneše: BE 52 a BE 56. Letectví. Duben 1936, roč. XVI. (1936), čís. 4, s. 126–127. Dostupné online.
- ↑ Letadla "Be" na Celostátní letecké výstavě v Praze. Jas. 18.6.1937, roč. 11. (1937), čís. 25, s. 17. Dostupné online.
- ↑ Vzdušné torpédo 48 [online]. Praha: POMO Media Group [cit. 2022-12-23]. Dostupné online.
- ↑ SABO, Ivan. Stavy aeroplánov na Slovensku 1939 - 1945 [online]. Bratislava: www.gonzoaviation.com, 6.2.2013 [cit. 2019-06-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-10-26.
- ↑ Sportovní a turistické typy továrny inž. Beneše a inž. Mráze. Letectví. Únor 1936, roč. XVI. (1936), čís. 2, s. 60–61. Dostupné online.
- ↑ FLIEGER, Jan. Beneš-Mráz Be-56 Beta-Major [online]. Nelahozeves: Občanské sdružení valka.cz, 3.2.2004 [cit. 2019-10-17]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- PAVLŮSEK, Alois. Sportovní a cvičná letadla, 1. vydání, Brno, CPress, 2016, S. 128 ISBN 978-80-264-1146-8
- Monografie Be-56 Major, Modelář, č. 12, 1977
- (anglicky) TAYLOR, Michael J. H., Jane's Encyclopedia of Aviation, 1989, Studio Editions, London, S.152
- (anglicky) World Aircraft Information Files, Bright Star Publishing, London, S. 890, 25 s.
- (anglicky) GREEN, William. Aircraft of the Third Reich, Aerospace Publishing Limited, 2010, I.,105 s., ISBN 978-1-900732-06-2
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Beneš-Mráz Be-56 Beta-Major na Wikimedia Commons - (rusky) Be.56 Beta-Major na Уголок неба (airwar.ru)
- Orličan Choceň na vrtulnik.cz
