Přeskočit na obsah

Avia BH-9

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Avia BH-9
Avia BH-9
Avia BH-9
Určenícvičný a pozorovací letoun
VýrobceAvia
ŠéfkonstruktérPavel Beneš a Miroslav Hajn
První let25. listopadu 1923
Zařazeno1924
UživatelČeskoslovenské letectvo
Vyrobeno kusů11
Vyvinuto z typuAvia BH-5
Další vývojAvia BH-10, Avia BH-11, Avia BH-12
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Avia BH-9 byl československý dolnokřídlý dvoumístný jednoplošník, který se používal jako cvičný a turistický letoun. Slavil úspěchy v mnoha závodech a získal několik rekordů i na dálkových tratích.[1]

Avia BH-9, L-BONF (Letec, červen 1925)

Vznik a vývoj

[editovat | editovat zdroj]

Prvním letounem odvozeným od typu Avia BH-5 byla Avia BH-9, která byla zalétána 25. listopadu 1923. Tato letadla se používala v čs. vojenském letectvu od ledna 1924 s označením B-9 jako cvičný, průzkumný a akrobatický letoun. Výrobcem byla továrna Avia, Miloš Bondy a spol., továrna na letadla, Praha-Holešovice.[2]

Tento typ vznikl úpravou BH-5 na základě objednávky Ministerstva národní obrany. Zájem projevený armádou vedl k objednávce upraveného prototypu a 10 letadel. V československém letectvu byl využíván až do počátku 30. let v leteckých učilištích. Potom byly v letech 1933-1935 některé stroje prodány (převedeny) do Aeroklubu RČs. a do letek Masarykovy letecké ligy.

Avie BH-9 se účastnily od poloviny 20. let do poloviny 30. let řady leteckých soutěží a závodů, nebo překonávaly rekordy a vykonávaly dálkové a etapové přelety.[3]

JUDr. Zdeněk Lhota před letem do Říma (červen 1925)

Popis letounu

[editovat | editovat zdroj]

Od svého předchůdce (BH-5) se lišil dvojím řízením a motorovým ložem, které bylo připraveno pro zástavbu nového, hvězdicového motoru Walter NZ-60 (1923). Otevřené kokpity osádky byly v tandemovém uspořádání, chráněné pouze malými větrnými štítky.[2]

Letadlo BH-9 zkonstruovali zakladatelé továrny Avia a letečtí konstruktéři Pavel Beneš a Miroslav Hajn, oproti BH-1 resp. BH-5 byla zvýšena pevnost draku a byl použit silnější motor.[4] Typ BH-9 byl jednomotorový dvoumístný, dolnokřídlý vzpěrový jednoplošník s pevným podvozkem a ostruhou.[5] Používala jej československá armáda k výcviku pilotů. Dosahoval rychlosti při zemi 155 km/ hod. a rychlosti cestovní 120–130 km/hod. Do 2000 m vystoupal za 11 min. 45 vt. a do 3000 m za 30 minut, největší dosažitelná výška 4000 m, jak uváděl v červnu 1925 časopis Svazu československých pilotů Letec.[6]

Trup měl čtyřhranný průřez, pouze první přepážka byla ve tvaru elipsy. Dřevěná kostra trupu byla potažena překližkou. Motor Walter NZ-60 byl upevněn přímo na první trupové přepážce, vrtule dvoulistá, pevná, dřevěná. Hlavní, pevný podvozek s průběžnou osou odpruženou gumovými provazy měl vysokotlaká kola, v zádi trupu byla ostruha. Křídlo bylo celodřevěné, s tlustým profilem. Křidélka byla svařena z ocelových trubek a byla řízena táhly. Stabilizátor byl celodřevěný, směrové a výškové kormidlo bylo z ocelových trubek potažených plátnem.[7]

Pro kurýrní lety mohlo být druhé řízení určené pro žáka vyřazeno z provozu. Letoun nebyl vyzbrojen.[4]

Použití

[editovat | editovat zdroj]

Avia BH-9 sloužila v československém letectvu, v Aeroklubu RČs. a jeho pobočkách, v Masarykově letecké lize (MLL) a také jako soukromý letoun. Letouny vlastněné armádou (výr. č. 2-41/L-BONF, 11/L-BONG, 12/L-BONH a 2/L-BONP) létaly do února 1931 i s civilními imatrikulacemi. Po vyřazení z armády byly letounům BH-9 v letech 1933-1935 přiřazeny v leteckém rejstříku imatrikulace výr. č. 8/OK-LIT, 9/OK-IPF, 10/OK-AZE a 11/OK-VAN.[8] Avie BH-9 se účastnily ve dvacátých letech řady leteckých soutěží a závodů, nebo překonávaly rekordy a vykonávaly dálkové a etapové přelety.

V roce 1924 na letounu Avia BH-9 amatérský pilot, JUDr. Zdeněk Lhota ustanovil na uzavřeném 100 km okruhu Kbely, Nové Benátky, Říp, Kbely čs. národní rekordy „Rychlost na 1000 km“ s hodnotou 120,088 km/hod a „Rekord na vzdálenost“, když 13. května uletěl 1200 km za 9:46:47 h a dosáhl průměrné rychlosti 123 km/h.[9] Není divu, že na leteckém dni ve Kbelích, pořádaném dne 18. května 1924 se těšil tehdy již populární pilot i jeho letadlo živé pozornosti 30 tisíc návštěvníků.[10] Dále zvítězil dr. Lhota na Avia BH-9 v kategorii sportovních letadel do výkonu 100 HP 7. září 1924 v závodě o putovní „Cenu prezidenta republiky“.[11]

Avia BH-9 (L'Aéronautique, únor 1928)

Mnohem častěji tento letoun proslul jako aktér propagačních dálkových letů. V květnu 1925 s jednoplošníkem BH-9 (L-BONF) uskutečnil let z Prahy do Říma a zpět přes Bělehrad. V neděli 17. května 1925 odstartoval při Leteckém dni Svazu československých pilotů ze státního letiště Praha u Kbel a přes Bratislavu, Terst a Bolognu doletěl do Říma.[12] Zpáteční cestu vykonal 23. května přes Pisu, Bolognu, Záhřeb, Bělehrad, Novi Sad a Budapešť do Prahy, kam doletěl 1. června.[13][14] Trať těchto letů měřila 3500 km. Uskutečnil-li se let Lhotův do Říma, pak nutno poznamenat, že Ministerstvo veřejných prací (MVP) celý podnik nejen finančně, ale i morálně podporovalo, dále je třeba zmínit továrny na letadla Avia, Miloš Bondy a spol., továrna na letadla, která vypravila letadlo, jakož i továrny na motory Jos. Walter a spol., která připravila motor Walter NZ-60.[6]

Avia BH-9, L-BONP (Letectví, červenec 1928)

Por. Josef Jíra (L-BONG) provedl ještě v roce 1925 dálkové lety do Paříže a Londýna. A také se účastnil soutěže Coppa d'Italia 1925 avšak bez výraznějšího úspěchu. Vynahradil si to dálkovým nonstop letem Praha – Paříž/Le Bourget – Praha (1800 km), který vykonal 31. srpna 1926 průměrnou rychlostí 130 km/h.[15] Předtím, 5. července 1926 za sokolského sletu uspořádal Aeroklub RČs. velké letecké závody na trase Praha – Hradec Králové – Ostrava – Olomouc – Nitra – Bratislava – Brno – České Budějovice – Plzeň – Praha. Na letounu BH-9 získal první cenu vojenský pilot Václav Vlček.[3]

Josef Heřmanský (1928)

Od roku 1927 byly dálkové lety uznávány za mezinárodní rekordy FAI. Letouny byly rozděleny do kategorií podle objemu válců motorů a hmotnosti letounu. Šlo o modifikovaný návrh, který v základu vypracoval a FAI předložil Aeroklub republiky Československé (ARČs). Jako jedni z prvních se zapsali do rekordních análů pilot škpt. Václav Vlček s cestujícím škpt. Vladimírem Charouskem, kteří uletěli 26. července 1927 600 km a současně vytvořili národní rekord v rychlosti na 100 km hodnotou 134,6 km/h.[16] Ještě v prosinci 1927 tento výkon překonal sám škpt. Václav Vlček s por. Břetislavem Chrastinou v kategorii lehkých dvoumístných letadel o prázdné hmotnosti do 400 kg výkonem 1305,546 km.[17]

Vrcholný výkon zaznamenala 11. července 1928 posádka štábní kapitán letectva Josef Heřmanský a podporučík ing. Ant. Macháček. Na dvoumístné verzi letounu BH-9 (L-BONP) vytvořili světový rekord na uzavřeném okruhu výkonem 1 500 km za 11 hodin a současně vytvořili rychlostní národní rekord 146,734 km/h.[18][19]

Avia BH-9 s motorem Walter NZ-60, Národní technické muzeum (2020)

Ještě v září 1934 stárnoucí BH-9 (OK-IPF) obsadila 2. místo v Národním letu Republiky Československé za pilotáže amatérského pilota ing. Vladimíra Guta (prodejce vozů Bugatti v ČSR) s tov. Novákem.[20] Poslední BH-9 (OK-IPF, výr. č. 9) létala až do roku 1939. Tento letoun v původním vojenském barevném provedení (standardní tříbarevná kamufláž – hnědá, okrová, zelená/hliník) je ve sbírkách Národního technického muzea v Praze.[1]

Uživatelé

[editovat | editovat zdroj]
Avia BH-9, voj. znač. B-9.9 (později OK-IPF)

Specifikace

[editovat | editovat zdroj]

Data dle [1][5]

Technické údaje

[editovat | editovat zdroj]
  • Osádka: 2
  • Rozpětí: 9,72 m
  • Délka: 6,64 m
  • Výška: 2,53 m
  • Nosná plocha: 13,60 m2
  • Plošné zatížení: 40,5 kg/m2
  • Hmotnost prázdného stroje: 345 kg
  • Vzletová hmotnost: 550 kg
  • Motor: 1× hvězdicový vzduchem chlazený pětiválec Walter NZ-60
    • maximální, vzletový: 75 k (55 kW) při 1750 ot/min
    • nominální, jmenovitý: 60 k (44 kW) při 1400 ot/min
  • Vrtule: dvoulistá, pevná, dřevěná

Výkony

[editovat | editovat zdroj]
  • Cestovní rychlost: 125 km/h
  • Maximální rychlost: 158 km/h
  • Dostup: 4500 m
  • Stoupavost: 3:50 min do 1000 m, 12:30 min do 3000 m
  • Dolet: 470 km

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c NĚMEČEK, Václav. Československá letadla 1 (1918-1945). III. vyd. Praha: Naše vojsko, 1983. 368 s. S. 106–108, 254–255. 
  2. ↑ a b PAVLŮSEK, Alois. Sportovní a cvičná letadla. I. vyd. Brno/Praha: CPress v Albatros Media, 2016. 128 s. ISBN 978-80-264-1146-8. S. 13–14. 
  3. ↑ a b PUJMAN, Ivo ing. První „boska“ AVIA BH-5 – a ty další [online]. AeroWeb, 2008-02-17 [cit. 2020-04-16]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b ŠOREL, Václav. Encyklopedie českého a slovenského letectví. I. vyd. Brno: CP Books, 2005. 448 s. ISBN 80-251-0733-7. S. 41. 
  5. ↑ a b FLIEGER, Jan. Avia BH-9 [online]. Nelahozeves: Občanské sdružení valka.cz, 2004-01-15 [cit. 2020-04-16]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b Úspěch čs. letectví za hranicemi!. Letec. 1925-06-01, roč. 1. (1925), čís. 7, s. 1–2. Dostupné online. 
  7. ↑ Avia BH-9 [online]. Praha: Národní technické muzeum [cit. 2020-04-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-04. 
  8. ↑ Civil Aircraft Register - Czechoslovakia [online]. airhistory.org.uk [cit. 2020-04-16]. Dostupné online. 
  9. ↑ Seznam čs. národních rekordů ku dni 31. prosince 1924. Letec. 15.3.1925, roč. 1. (1925), čís. 2. Dostupné online. 
  10. ↑ KARMAZÍN, V. ing. Památce JUDr. Zdeňka Lhoty. Letectví. Říjen 1946, roč. 22. (1946), čís. 10, s. 290–293. Dostupné online. 
  11. ↑ Jak participují motory firmy Walter na rekordech a úspěších českoslov. letectví. Národní listy. 27.9.1925, roč. 65. (1925), čís. 265, s. 12. Dostupné online. 
  12. ↑ -, ja-. Lhotův let Praha - Řím. Letectví. Květen 1925, roč. V. (1925), čís. 5, s. 97–98. Dostupné online. 
  13. ↑ K letu Ing. Dr. Lhoty z Prahy do Říma. Český svět. 28.5.1925, roč. 21 (1925-6), čís. 36, s. 8. Dostupné online. 
  14. ↑ LET DRA ZD. LHOTY PRAHA-ŘÍM. Světozor. 4.6.1925, roč. 1924-1925 (25.), čís. 19, s. 475. Dostupné online. 
  15. ↑ Skvělý výkon por. Jíry na letadle Avia B. H. 9 s motorem Walter 60 k. s.. Letec. 1926-09-15, roč. 2 (1926), čís. 14, s. 3. Dostupné online. 
  16. ↑ HARTMAN, A. R. Náš letecký sport. Letec. 1927-11-15, roč. 3. (1927), čís. 6, s. 14–15. Dostupné online. 
  17. ↑ HARTMAN, A. R. Nové světové rekordy. Letec. 1927-12-15, roč. 3. (1927), čís. 7, s. 5–7. Dostupné online. 
  18. ↑ Stávající světové a národní čs. rekordy letecké. Letectví. Prosinec 1928, roč. VIII. (1928), čís. 12, s. 398. Dostupné online. 
  19. ↑ Škpt. p. l. Heřmanský překonává na Avii BH-9 s motorem Walter 60 ks. světový rekord. Letectví. Červenec 1928, roč. VIII. (1928), čís. 7, s. 208–209. Dostupné online. 
  20. ↑ BENEŠ, Pavel. Po Národním letu Republiky Československé. Letectví. Říjen 1934, roč. XIV. (1934), čís. 10, s. 361–365. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • KRYBUS, J. Avia BH-9, Letectví a kosmonautika 1971/17
  • FIDLER, J. SLUKA, V. Encyklopedie branné moci Republiky československé 1920–38, Libri 2006, ISBN 80-7277-256-2
  • ŠOREL, V. Letadla československých pilotů, Albatros 1986
  • TAYLOR, Michael J. H. (1989). Jane's Encyclopedia of Aviation. (anglicky), London: Studio Editions. p. 86.
  • World Aircraft Information Files. (anglicky), London: Bright Star Publishing. pp. File 889 Sheet 86.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Československé meziválečné vojenské letouny
Stíhací letouny
Bombardovací letouny
Bitevní letouny
Transportní letouny
Průzkumné a spojovací letouny
Cvičné letouny
Speciální letouny
Experimentální letouny a prototypy
Související: Československé vojenské letouny po první světové válce
Letadla Avia
Beneš a Hajn
Novotný
Nebesář
Licence a kopie
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Avia_BH-9&oldid=22954675“