Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Abelova cena je ocenění udělované každoročně norským králem vynikajícím matematikům . Cena byla zavedena v roce 2002 při příležitosti dvoustého narození norského matematika Nielse Henrika Abela a je pojmenována jeho jménem. Cílem ceny je propagace a zvyšování prestiže matematiky, zvláště mezi mládeží. Abelova cena je spolu s Fieldsovou medailí (jež je udělována jen mladým matematikům do 40 let) považována za nejvýznamnější ocenění v oboru matematiky.
O nositeli ceny každoročně rozhoduje komise pěti matematiků na norské akademii věd. Cena je navržena po vzoru Nobelovy ceny , která se neuděluje za matematiku. Norský stát pro cenu v roce 2001 založil fond v hodnotě 200 000 000 NOK (přes 600 milionů korun ). Nositel ceny obdrží z tohoto fondu odměnu ve výši 6 milionů norských korun (téměř 19 milionů českých korun).
Nositelé Abelovy ceny
Rok
Nositel
Odůvodnění
2003
Jean-Pierre Serre
za klíčovou úlohu při vytváření dnešní podoby mnoha částí matematiky včetně topologie , algebraické geometrie a teorie čísel
2004
Michael Atiyah a Isadore Singer
za objev a důkaz po nich pojmenované věty , ve které se využívá topologie, geometrie a matematická analýza , a za jejich vynikající roli při spojování matematiky a teoretické fyziky
2005
Peter Lax
za průlomové příspěvky teorii a aplikaci parciálních diferenciálních rovnic a jejich výpočtů
2006
Lennart Carleson
za hluboké a klíčové příspěvky harmonické analýze a teorii hladkých dynamických systémů
2007
Srinivasa Varadhan
za zásadní příspěvky teorii pravděpodobnosti , zvláště za vytvoření sjednocené teorie velkých odchylek
2008
John Griggs Thompson a Jacques Tits
za hluboké výsledky v oblasti algebry , zvláště za utváření moderní teorie grup [ 1]
2009
Michail Gromov
za revoluční příspěvky geometrii
2010
John Tate
za rozsáhlý a trvající přínos teorii čísel
2011
John Milnor
za průkopnické objevy v topologii , geometrii a algebře
2012
Endre Szemerédi
za zásadní příspěvky diskrétní matematice a teoretické informatice s uznáním hlubokých a trvalých důsledků těchto příspěvků pro aditivní teorii čísel a ergodickou teorii
2013
Pierre Deligne
za převratné příspěvky v oboru algebraické geometrie
2014
Jakov Sinaj
za příspěvek v oboru dynamických systémů , ergodické teorie a matematické fyziky
2015
John Forbes Nash a Louis Nirenberg
za práci na parciálních diferenciálních rovnicích
2016
Andrew Wiles
za strhující důkaz Velké Fermatovy věty prostřednictvím teorému modularity pro semistabilní eliptické křivky , čímž otevřel novou éru teorie čísel [ 2]
2017
Yves Meyer
za klíčovou roli v rozvoji matematické teorie waveletů [ 3]
2018
Robert Langlands
za vizionářský program propojující teorii reprezentací s teorií čísel [ 4]
2019
Karen Keskulla Uhlenbecková
za průkopnické výsledky v oboru geometrických parciálních diferenciálních rovnic , kalibrační invariance a integrabilních systémů a za zásadní dopad její práce na analýzu, geometrii a matematickou fyziku[ 5]
2020
Hilel Fürstenberg a Grigorij Margulis
za průkopnické využití metod pravděpodobnosti a dynamických systémů v teorii grup , teorii čísel a kombinatorice [ 6]
2021
László Lovász a Avi Wigderson
za zásadní přínos k teoretické informatice a diskrétní matematice a za vedoucí roli v jejich přeměně na klíčová pole moderní matematiky[ 7]
2022
Dennis Sullivan
za průlomové příspěvky topologii v nejširším smyslu a jmenovitě jejích algebraických , geometrických a dynamických aspektech[ 8]
2023
Luis Caffarelli
za zásadní přínos teorii regularit nelineárních parciálních diferenciálních rovnic včetně problému volného okraje a Mongeovy-Ampérovy rovnice [ 9]
2024
Michel Talagrand
za průlomový přínos teorii pravděpodobnosti a funkcionální analýze s výjimečnými aplikacemi v matematické fyzice a statistice [ 10]
↑ KŘÍŽEK, Michal; SOMER, Lawrence. Abelova cena v roce 2008 udělena za objevy v teorii neabelovských grup. Pokroky matematiky, fyziky a astronomie . 177-187 2008, roč. 53, čís. 3. Dostupné online .
↑ Sir Andrew J. Wiles receives the Abel Prize Archivováno 26. 12. 2018 na Wayback Machine ., oficiální stránky Abelových cen
↑ Yves Meyer received the Abel Prize from H.M. King Harald Archivováno 28. 11. 2017 na Wayback Machine ., oficiální stránky Abelových cen
↑ Robert P. Langlands receives the Abel Prize Archivováno 23. 3. 2018 na Wayback Machine ., oficiální stránky Abelových cen
↑ The Abel Prize Laureate 2019 Archivováno 27. 3. 2019 na Wayback Machine ., oficiální stránky Abelových cen
↑ The Abel Prize Laureate 2020 Archivováno 18. 3. 2020 na Wayback Machine ., oficiální stránky Abelových cen
↑ The Abel Prize Laureate 2021 Archivováno 14. 4. 2021 na Wayback Machine ., oficiální stránky Abelovy ceny
↑ 2022: Dennis Parnell Sullivan , oficiální stránky Abelovy ceny
↑ 2023: Luis A. Caffarelli , oficiální stránky Abelovy ceny
↑ 2024: Michel Talagrand , oficiální stránky Abelovy ceny