Niels Henrik Abel

Niels Henrik Abel
Niels Henrik Abel
Narození	5. srpna 1802; Nedstrand, Království Dánska a Norska
Úmrtí	6. dubna 1829 (ve věku 26 let); nedaleko Arendalu, Norsko
Příčina úmrtí	tuberkulóza
Pobyt	Norsko
Státní příslušnost	Norsko
Alma mater	University of France; Oselská katedrální škola
Pracoviště	University of France
Obor	matematika
Známý díky	Abelova grupa, Abelova funkce, Abelova sumace, neexistence obecného řešení rovnic 5. stupně, Abelova cena
Ocenění	Velká cena matematických věd (1830)
Partner(ka)	Christine Kemp
Rodiče	Søren Georg Abel
Podpis
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Niels Henrik Abel (5. srpna 1802 Nedstrand – 6. dubna 1829 nedaleko Arendalu) byl norský matematik, který významně ovlivnil funkcionální analýzu. Známý je svým důkazem nemožnosti obecného řešení rovnic pátého stupně pomocí vzorců s odmocninami.

Po Abelovi se nazývá řada matematických pojmů, například Abelova grupa, Abelova sumace, Abelovo kritérium.

V roce 2002 po něm byla pojmenována Abelova cena.

Život

Raná léta

Niels Henrik Abel se narodil do rodiny norského luterského pastora. Jeho otec měl doktorát z filosofie a teologie. Aktivním pastorem byl i Nielsův děd. Otec byl rovněž politikem, který se stal poslancem parlamentu poté, co se po porážce Napoleona Norsko vymanilo z područí Dánska. Podlehl však alkoholismu a roku 1820 zemřel, což ovlivnilo Nielsův život.

V roce 1815 začal Niels H. Abel studovat katedrální školu v Oslu. V roce 1818 upozornil na svůj talent brilantním řešením problémů, které předložil matematik Bernt Holmboe. Ten si všiml Abelova velkého nadání a vzal si ho do péče. Dával mu různé úkoly a půjčoval mu spisy Eulera a Lagrangea. Po otcově smrti ztratila rodina finanční příjem, ale malá státní penze a finanční podpora Holmboem a jeho přáteli umožnila Abelovi nastoupit roku 1821 na univerzitu v Oslo. Profesoři vzhledem k jeho tíživé finanční situaci pro něho pořádali sbírky a poskytovali mu střídavě zaopatření ve svých rodinách. Abel školu dokončil již roku 1822. Jeden z profesorů mu dokonce poskytl větší sumu peněz, aby mohl odjet do Kodaně, kde se setkal například s dánským matematikem Degenem a dalšími, což výrazně pomohlo v rozvoji jeho práce.

Matematická práce

Po návratu z Dánska začal usilovat o finanční prostředky na cestu do Francie a Německa, kde by se, jak doufal, mohl seznámit s dalšími předními matematiky tehdejší doby a pokračovat ve své práci. Místo toho však získal zdroje, aby mohl zůstat v Oslu, a tak se po následující dva roky učil německy a francouzsky. Mezitím vydal v roce 1824 svou první významnější práci – Mémoire sur les équations algébriques ou on démontre l'impossibilité de la résolution de l'équation générale du cinquième degré (Rozprava o rovnicích, v které je dokázána nemožnost obecného řešení rovnic pátého stupně). Práce byla obtížně srozumitelná, protože se Abel snažil co nejvíce šetřit papírem. Rovnicemi pátého stupně se Abel zabýval již dříve a dokonce si jeden čas myslel, že objevil vzorec pro obecné řešení. Po konzultacích s Degenem, který mu doporučil výsledky důkladněji prověřit, však zjistil, že jeho úvahy byly chybné. Degen Abela taktéž nasměroval k zájmu o eliptické funkce.

Po získání vládního dvouletého stipendia mohl Abel konečně odjet do zahraničí, jak si přál. V Berlíně se seznámil se stavebním inženýrem Augustem Leopoldem Crellem, který začal vydávat svůj vědecký časopis, v jehož 1. svazku (1826) již otiskl Abelovy práce. Po šesti měsících strávených v Berlíně se Abel dostal do Freiburgu, kde dosáhl skvělých výsledků na poli teorie funkcí. Pokračoval přes Prahu a Rakousko na sever Itálie a do Paříže. V Paříži strávil deset měsíců, během nichž se seznámil s předními francouzskými matematiky. Jelikož však jeho práce mezi nimi byla sotva známa a Abel pro svou skromnost sám sebe nepropagoval, finanční problémy, od kterých nikdy neměl pokoj, ho donutily k návratu zpět do Norska.

Smrt

Během pobytu v Paříži se Abel nakazil tuberkulózou. Na Vánoce roku 1828 jel na saních navštívit svoji snoubenku do Frolandu. Během této cesty se jeho zdravotní stav vážně zhoršil, ale díky dočasnému zlepšení mohli spolu strávit prázdniny. A. L. Crelle se ve stejnou dobu snažil Abelovi najít místo v Berlíně – podařilo se mu zařídit místo na universitě. Abel nikdy v životě neměl zaměstnání. V den, kdy Crelle odesílal z Berlína zprávu o získání profesury, byl Abel již dva dny po smrti.

Dílo

Mémoire sur les équations algébriques où on démontre l'impossibilité de la résolution de l'équation générale du cinquième dégré. 1824. 8 s.
Memoire sur une propriété générale d'une classe trés-etendue de fonctions transcendantés. [Paris: s. n.], 1826. S. 176–264.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Niels Henrik Abel na anglické Wikipedii.

Literatura

ABEL, Niels Henrik; SYLOW, Ludvig, ed. a LIE, Sophus, ed. Oeuvres completes de Niels Henrik Abel. Tome premier, Tome second. Nouvelle éd. Christiania: Grondal and Son, 1881. viii, 621 s., 338 s.
ABEL, Niels Henrik. O algebraických rovnicích. Studie a komentáře Marie Benediktová Větrovcová. Přeložil Petr Němec. 1. vyd. Kanina: OPS, 2011. 148 s. Prameny evropské vzdělanosti, sv. 6. ISBN 978-80-87269-23-7.
LAUDAL, Olav Arnfinn, ed. a PIENE, Ragni, ed. The legacy of Niels Henrik Abel: the Abel bicentennial, Oslo, 2002. Berlin: Springer, ©2004. 784 s. ISBN 3-540-43826-2.
Listy: kdo? co? kdy? kde? jak? proč?. 1, Matematici. 1. vyd. Praha: Encyklopedický dům, 1997. 47 l. Encyklopedická edice. ISBN 80-86044-01-7.
MARIE, Maximilien. Histoire des sciences mathématiques et physiques. Tome XII, D'Arago a Abel. Paris: Gauthier-Villars, 1888. 258 s.
STUBHAUG, Arild. Niels Henrik Abel and his times: called too soon by flames afar. Berlin: Springer, ©2000. 580 s. ISBN 3-540-66834-9.

Externí odkazy

(anglicky) [1] Stránky Abelovy ceny s informacemi o něm.
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Niels Henrik Abel
Obrázky, zvuky či videa k tématu Niels Henrik Abel na Wikimedia Commons