Železářská huť svatého Klimenta
| Železářská huť svatého Klimenta | |
|---|---|
 Provozní budova železárny s vysokou pecí | |
| Účel stavby | |
železářská huť | |
| Základní informace | |
| Sloh | empír |
| Výstavba | 1827–1829 |
| Stavebník | Klemens Wenzel von Metternich |
| Další majitelé | Richard Klemens Metternich |
| Současný majitel | město Plasy |
| Poloha | |
| Adresa | Plasy,  Česko |
| Ulice | Lipová |
| Souřadnice | 49°56′24,32″ s. š., 13°23′0,42″ v. d. |
  Huť svatého Klimenta | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 30038/4-1513 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Železářská huť svatého Klimenta, též Viktorova huť v Plasích v okrese Plzeň-sever, byla založena v letech 1827–1829 knížetem Metternichem. Kromě provozní budovy, ulice Lipová, čp. 214 a přilehlé vysoké pece, patří do areálu huti – pozdější železárny – ještě budovy čp. 4 a čp. 380. Celý objekt je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Plaská železářská a hutní výroba, založená cisterciáky, je v pramenech zmiňována již na sklonku 17. století. V roce 1826 koupil kníže Metternich klášter v Plasích a v letech 1827–1829 se rozhodl vystavět 700 m severně od kláštera železářskou huť s vysokou pecí a slévárnou. K tomuto rozhodnutí přispěly zřejmě dostatečné zásoby dřeva ve vlastních lesích, blízkost řeky Střely a naleziště uhlí v nedalekém Kaznějově. Toto uhlí nahradilo později dřevěné uhlí, původně používané k tavení rudy v dřevouhelné vysoké peci belgického typu.[2]
Podle záznamů sestávala knížecí železárna z vysoké pece, kuplovací pece s parním strojem, slévárny kovů, sedmi bucharů, táhla, váhovny a mechanické dílny a v roce 1843 zaměstnávala 124 horníků, 26 hutních dělníků, 75 slévačů a čističů, 45 železářských kovářů, 45 zámečníků, soustružníků a modelářů a 35 uhlířů. Surové železo bylo zpracováváno sléváním, přetavováním, zkujňováním a od roku 1859 i válcováním.
Huť si získala svou pověst zejména výrobky z litiny a to jak užitkovými, tak ozdobnými. Svědčí o tom řada dochovaných uměleckých výrobků (Kunstguss), např. kašna, kandelábry a lucerny, domovní čísla na některých budovách, náhrobky a kříže na hřbitově. Patří k nim i železný pomník na plaském hřbitově, věnovaný knížetem Metternichem na památku zesnulým cisterciákům.[3]
V 70. letech 19. století již bylo nutné rudu dovážet a výroba se začala prodražovat. Po smrti kancléře Metternicha zdědil železářskou huť jeho syn Richard. V roce 1872, při velké povodni, byla huť značně poškozena a v roce 1875 byl provoz železárny zastaven. Objekty byly postupně rozprodávány nebo bourány na stavební materiál.
Popis stavby
[editovat | editovat zdroj]Nejstarší částí areálu železářské huti je nepochybně objekt bývalé slévárny s vysokou pecí z 20. let 19. století. Hlavní provozní budova byla dokončena později, v roce 1844. Empírová jednopatrová zděná budova obdélného půdorysu má hladké průčelí o 10 osách a je krytá sedlovou, taškami pokrytou střechou. Podélná osa stavby probíhá ve směru SV–JZ, klenutým průjezdem prochází hlavní komunikace na Žebnici a Horní Hradiště. Na jihozápadní straně je v celé šířce budovy postavena hranolová věž krytá nízkou stanovou stříškou. V její dolní třetině se nachází půlkruhové větrací okno, v horní třetině je umístěn kulatý hodinový ciferník.
K jižní fasádě budovy přiléhá větší část tělesa bývalé vysoké pece tvaru komolého jehlanu, která je vyzděná z cihel a kvádrů.
Z areálu železárny se dochoval ještě objekt bývalé slévárny (čp. 4 a čp. 308). Tato přízemní zděná budova protáhlého obdélníkového půdorysu s asymetricky řešenou polovalbovou střechou krytou taškami, byla později upravená na byty. Severně od železárny se nacházela kolonie přízemních dělnických domků. Dnes jsou řadové domky zmodernizovány pro účely rodinného bydlení.
Rekonstrukce a současné využití
[editovat | editovat zdroj]Plaská huť byla v roce 1963 prohlášena za technickou památku a koncem 90. let se město Plasy spolu s Plzeňským krajem a Nadací Via zapojilo do projektu její záchrany. Současně se rozběhl projekt „Plaská litina“, na který poskytlo grant Ministerstvo kultury ČR a město Plasy. Proběhla rekonstrukce hlavní budovy, ve které byla zřízena výstavní síň, zaměřená na historii železárny a výrobků z litiny. Před hutí byla umístěna restaurovaná socha sv. Jana Nepomuckého, dílo hlavního restaurátora projektu „Plaská litina“ Jindřicha Kovaříka z muzea v Mariánské Týnici. Slavnostní otevření výstavní síně plaské litiny a obnovené hutě se konalo dne 26. května 2005.[4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-05-26]. Identifikátor záznamu 141452 : železárna - býv. železářská huť sv. Klimenta. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Železná huť v Plasech
- ↑ Železářská huť sv. Klimenta, Plasy
- ↑ Oficiální stránky města Plasy
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Železářská huť svatého Klimenta na Wikimedia Commons
