Zoborožec guinejský
 Zoborožec guinejský | |
|---|---|
 Zoborožec guinejský (samec) | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | zoborožci (Bucerotiformes) |
| Čeleď | zoborožcovití (Bucerotidae) |
| Rod | zoborožec (Rhyticeros) |
| Binomické jméno | |
| Rhyticeros plicatus (Pennant, 1781) | |
| Synonyma | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zoborožec guinejský (Rhyticeros plicatus) je druh zoborožce, který žije v korunách stromů Melanésie a Wallacey.
Systematika
[editovat | editovat zdroj]Zoborožce guinejského formálně popsal v roce 1781 waleský zoolog Thomas Pennant.[2][3] Druhové jméno plicatus pochází z latiny, ve které znamená „zdvojený“ nebo „složený“ (z latinského plicare = „složit“).[4] Jedná se o monotypický taxon.[3]
Výskyt
[editovat | editovat zdroj]Zoborožec guinejský se vyskytuje na Nové Guinei, přilehlých ostrůvcích a Šalamonových ostrovech. Habitat druhu tvoří původní primární pralesy i sekundární lesy. Vyhledává i močálovité oblasti nebo lužní lesy.[5] Vyskytuje se do 1500 m n. m.,[5] výjimečně až do 1800 m n. m.[2]
Popis
[editovat | editovat zdroj]
Tento statný pták dosahuje délky těla 65–85 cm. Samec váží kolem 1,2–2 kg, samice 1,5-2 kg.[2] Samec má rezavou hlavu a krk. Hřbet, křídla i spodina jsou černé, ocas je bílý. Statný zobák je bledě žlutý, u kořene červenohnědý. Červenohnědá přilbice se táhne asi do poloviny délky horní čelisti a u báze je značně zvrásněná. Neopeřený oční kroužek kolem oka je bledě modrý. Výrazně nafouklá hrdelní kůže je bílá s náznaky modré. Nohy jsou černé, oči jsou červenohnědé až červené. Samice je o něco menší, její hlava a krk jsou černé (tzn. ne rezavé jako u samce) a její oči jsou hnědé.[6]
Biologie
[editovat | editovat zdroj]Typicky se vyskytuje v páru, někdy v menších hejnech. Na hřadovištích se může shlukovat do mohutných hejn o stovkách jedinců. Živí se převážně ovocem, a to jak fíky, tak i dalšími druhy plodin. Jídelníček doplňuje živočišnou potravou včetně mořských krabů.[2]
Zahnizďuje v dutinách stromů. Podobně jako jiná zoborožci, i samice zoborožce guinejského se na hnízdě zazdívá, a během dalších několika měsíců (hnízdní cyklus trvá kolem 125 dní), které zahrnují inkubaci i výchovu mláďat, ji potravu donáší samec. Samice snáší snad 1–2 vejce.[2]
Ohrožení
[editovat | editovat zdroj]Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) ve své vyhodnocující zprávě o stavu populace z roku 2020 považuje zoborožce guinejského za málo dotčený druh. Populace je nicméně na pomalém ústupu, za který může zánik přirozených stanovišť i lov místními obyvateli.[5]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
- ↑ a b c d e POONSWAD, Pilai; KEMP, Alan; STRANGE, Morten. Hornbills of the World – A Photographic Guide. Singapore: Draco Publishing, 2013. Dostupné online. ISBN 978-981-07-3528-9. S. 176-177. (anglicky)
- ↑ a b Mousebirds, Cuckoo Roller, trogons, hoopoes, hornbills. www.worldbirdnames.org [online]. IOC World Bird List v13.2 [cit. 2023-11-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ JOBLING, J.A. Helm Dictionary of Scientific Bird-names. London: Christopher Helm, 2010. Dostupné online. ISBN 978-1-4081-2501-4. S. 396. (anglicky)
- ↑ a b c Rhyticeros plicatus [online]. The IUCN Red List of Threatened Species, 2020 [cit. 2023-11-12]. Dostupné online. DOI 10.2305/IUCN.UK.2020-3.RLTS.T22682544A184674368.en. (anglicky)
- ↑ KEMP, Alan C.; WOODCOCK, Martin W. The hornbills: Bucerotiformes. Oxford, New York, Tokyo: Oxford University Press, 1995. Dostupné online. ISBN 019857729X. S. 224-227. (anglicky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- KEMP, Alan C.; WOODCOCK, Martin W. The hornbills: Bucerotiformes. Oxford, New York, Tokyo: Oxford University Press, 1995. Dostupné online. ISBN 019857729X. (anglicky)
- POONSWAD, Pilai; KEMP, Alan; STRANGE, Morten. Hornbills of the World – A Photographic Guide. Singapore: Draco Publishing, 2013. Dostupné online. ISBN 978-981-07-3528-9. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu zoborožec guinejský na Wikimedia Commons 
Taxon Rhyticeros plicatus ve Wikidruzích
