Fík

Fík je považován za plod, ve skutečnosti je to uzavřené plodenství, vzniklé dozráním specializovaného květenství, tzv. sykonia. Sykonium je dužnatá baňka, obsahující uvnitř sebe mnoho květů. Fíkovník je rostlina jednodomá, v květenství se tedy vyskytují květy samčí i samičí. Těchto květů může každé květenství obsahovat až několik tisíc (v závislosti na druhu). Samičí květy mají dlouhou nebo krátkou čnělku a vykvétají mnohem dříve než samčí květy. Sykonium má cibulovitý tvar s malým otvorem, který umožňuje přístup opylovačů ke květům.^[1]

Rozřízlé sykonium
Sykonium

Fíky jsou kožní alergeny a jejich míza vážně dráždí oči. Obsahují projímavé látky, flavonoidy, cukry, vitamíny A a C, kyseliny a enzymy.

Symbióza

Fíky mají symbiotický, konkrétně mutualistický vztah s vosičkami fíkovnicemi (Agaonidae). Jejich oplozené samičky vlétávají do sykonií a do samičích květů s krátkou čnělkou kladou vajíčka. Pokoušejí se je klást také do květů s dlouhou čnělkou, ale v tom jim zabraňuje jejich příliš krátké kladélko. Tyto květy tedy pouze opylí. Potom vosičky zahynou. Odumřelé vosičky ve fíku zůstávají. Po nějaké době dozrají samčí květy a vytvoří pyl, opylené samičí květy s dlouhou čnělkou dozrají a vytvoří semena, z květů s krátkou čnělkou se vylíhnou mladé vosičky, samci i samice. Samci jsou bezkřídlí, oplodní samice a zahynou. Oplodněné samice pak nasbírají do speciálních váčků pyl z právě dozrálých samčích květů a opustí sykonium, aby se vydaly hledat nějaké jiné. Když ho najdou, celý cyklus se opakuje.

Existují vosičky, které na tomto vztahu parazitují – kladou vajíčka, ale pyl nepřenáší. Paraziticky se může chovat i rostlina, a to sice tvorbou sykonia obsahujícího pouze samičí květy s dlouhou čnělkou. V každé populaci fíkovníků i vosiček se nachází určité procento těchto parazitů, ale jednak působí na fíkovníky i vosičky veliký evoluční tlak, aby se nepoctivé partnery naučili rozeznávat, a jednak populace, v níž by paraziti překročili určitou mez, by vyhynula. Proti těmto silám působí zjevná výhoda parazitizmu – není třeba vytvářet struktury, potřebné pouze pro partnera. Tyto dva protichůdné tlaky udržují procento parazitů v určitých mezích.^[1]

Průměrný obsah látek a minerálů

Tabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních parametrů zjištěných v čerstvých fících.^[2]

Složka	Jednotka	Průměrný obsah	Prvek (mg/100 g)	Průměrný obsah	Složka (mg/100 g)	Průměrný obsah
voda	g/100 g	23,6(*)	Na	57	vitamin C	1
bílkoviny	g/100 g	3,3	K	890	vitamin D	0
tuky	g/100 g	1,5	Ca	73	vitamin E	–
cukry	g/100 g	48,6	Mg	29	vitamin B6	0,24
celkový dusík	g/100 g	0,52	P	73	vitamin B12	0
vláknina	g/100 g	6,9	Fe	2,2	karoten	0,06
mastné kyseliny	g/100 g	stopy	Cu	0,47	thiamin	0,07
cholesterol	g/100 g	0	Zn	0,6	riboflavin	0,09
energie	kJ/100 g	889	Mn	0,5	niacin	0,7

(*) Pravděpodobně chybný údaj, skutečnosti odpovídá spíše hodnota 83,6 % vody.

Produkce fíků

V roce 2014 činila světová produkce fíků 1,14 milionu tun. Největším pěstitelem bylo Turecko, následované Egyptem, Alžírskem, a Marokem. Tyto čtyři státy vypěstovaly 64 % světové produkce.^[3]

Produkce fíků v tunách – 2014 (t)
Turecko	300 282
Egypt	176 105
Alžírsko	128 620
Maroko Maroko	126 554
Írán Írán	72 672
svět celkem	1 137 730
Zdroj: United Nations FAOSTAT^[3]

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b IVAN ČEPIČKA, FILIP KOLÁŘ, PETR SYNEK. Mutualismus, vzájemně prospěšná symbióza. Praha: Národní institut dětí a mládeže MŠMT ČR, 2007. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-10-28. ISBN 978-80-86784-50-2. Kapitola 5.4, s. 86.
↑ McCance a Widdowson´s:The Composition of Foods, 6. Summary edition, Royal Society of Chemistry Cambridge a Food Standard Agency, 2008, ISBN 978-0-85404-428-3
↑ ^a ^b Raw fig production in 2014; Crops/World Regions/Production Quantity from pick lists [online]. UN Food and Agriculture Organization Corporate Statistical Database, FAOSTAT, 2014 [cit. 2017-05-30]. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu fík na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo fík ve Wikislovníku

[mutualismus-1] IVAN ČEPIČKA, FILIP KOLÁŘ, PETR SYNEK. Mutualismus, vzájemně prospěšná symbióza. Praha: Národní institut dětí a mládeže MŠMT ČR, 2007. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-10-28. ISBN 978-80-86784-50-2. Kapitola 5.4, s. 86.

[2] McCance a Widdowson´s:The Composition of Foods, 6. Summary edition, Royal Society of Chemistry Cambridge a Food Standard Agency, 2008, ISBN 978-0-85404-428-3

[fao14-3] Raw fig production in 2014; Crops/World Regions/Production Quantity from pick lists [online]. UN Food and Agriculture Organization Corporate Statistical Database, FAOSTAT, 2014 [cit. 2017-05-30]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]