Zedlitzové

Zedlitzové; (Cedlicové)
Země	České království / Rakouské císařství
Tituly	svobodní páni, hrabata
Rok založení	12. století
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zedlitzové počeštěně též Cedlicové (německy Zedlitz) je jméno starého šlechtického rodu ze Slezska, tzv. stará šlechta původem z oblasti kolem řeky Pleiße.

Dějiny

Původ rodu se vztahuje ke kmenovému hradu v Zedtlitzi u Borné v Sasku (dnes zámek Zedtlitz). Prvními známými postavami rodu jsou bratři Jindřich (Henricus) a Otto de Cedelitz, kteří byli říšskými ministeriály v naumburské diecézi a poprvé jsou písemně zmiňováni v roce 1190. ^[1]

Rodové linie

Kolem roku 1320 bylo ve Slezsku usazených devět bratrů, z nichž sedm založilo vlastí linii rodu: vojtěšovskou (Kauffunk), lipanskou, luboměřskou (Liebenthal), neukirchskou, nimmersattskou, zvěřavskou (Schönau, na přelomu 16. a 17. století) a vlkovskou (Wilkau).

Linie lipanská získává roku 1735 titul svobodného pána v Čechách a v roce 1741 v pruský hraběcí titul.
Neukirchská linie získala titul říšského barona v roce 1610, v roce 1722 pak uherský hraběcí titul a pruský baronský v roce 1741, v roce 1910 byl rod zapsán v Bavorsku.
Linie nimmersattská získala v roce 1608 český baronský titul.
Linie vlkovská byla povýšena na do pruského hraběcího stavu v roce 1764.

Po bitvě na Bílé hoře (1620) byla česká linie rodu Zedlitzů ze Schönfeldu jako protestantská vyvlastněna.

Dopisní šlechta

Zedlitzská "dopisní šlechtická rodina"z roku 1908 je spojena s Theodorem Neumannem, který byl nobilitován v Berlíně 15. ledna 1889 se svou sestrou Alžbětou. Diplom byl udělen 28. dubna 1870 na Wartburgu. Byli nevlastními a od roku 1888 osvojenými dětmi pruského tajného královského nejvyššího vládního rady a prezidenta pruské námořní obchodní společnosti, Octavia von Zedlitz a Neukirch.

Hrabata Zedlitzové a Trützschlerové

Rodina Zedlitzů a Trützschlerů podchází od Gottlieba von Trützschler a Falkenstein, synovce a dědice Nicolause von Zedlitz na Frauenhainu a Rungendorfu. 22. února 1810 byl povýšen do pruského hraběcího stavu.

Erb

Rodový erb Zedlitzů znázorňuje v rudém poli stříbrná spona s trnem zasunutým přes plochu štítu. Na přilbě s červeno-stříbrnými přikryvadly stříbrný pruh (později posypaný červenými kapkami krve).

Historické erby

Znak Zödlötzů v erbovní knize erbu Konrada Grünenberga, 1602 - 1604
Znak Zedlitz-Leipe
Znak Zedlitz-Neukirch
Znak hrabat Zedlitzů-Trutzschlerů

Významní členové rodiny

Adolf von Zedlitz a Leipe (1826–1906), pruský generálporučík
Carl von Zedlitz-Trützschler (1800–1880), pruský státní úředník, zemský správce a zemský prezident
Conrad-Otto von Zedlitz a Neukirch (1870–1945), lesník a vedoucí několika lesnických oblastí v provincii Slezsko
Conrad von Zedlitz a Neukirch, zemský správce okresu Waldenburg (Schles)
Constantin von Zedlitz-Neukirch (1813–1889), náčelník policejní policie v Berlíně (1856-1861)
Dietrich von Zedlitz-Leipe (1859–1946), německý státní úředník a panství
Alžběta hraběnka Zedlitz-Trützschler (* 1826), probošt Magdalenenstift v Altenburgu
Ferdinand Freiherr von Zedlitz a Neukirch (1833–1907), pruský zemský správce
Fritz von Zedlitz (1861–1968), pruský generálmajor
George William Edward Ernest von Zedlitz (1871–1949), profesor na Novém Zélandu a člen senátu University of New Zealand
Gustav Archibald von Zedlitz-Leipe (1824–1914), vlastník půdy a člen pruského panského domu
Hans von Zedlitz-Leipe (1833–1889), pruský zemský správce
Georg von Zedlitz-Neukirch (1444–1552) stoupenec Luthera
Hans Georg von Zedlitz, starosta Štrasburku, dne 30. září 1681 podepsal s kapitulací Illkirch
Hans-Siegmund von Zedlitz (* 1906), správce okresu ^[2]
Heinrich von Zedlitz a Neukirch (1863–1943), pruský státní úředník a prezident okresu
Joseph Christian von Zedlitz (1790–1862), rakouský básník
Karl Abraham von Zedlitz (1731–1793), pruský ministr
Karl von Zedlitz (1789–1869), pruský generálmajor
Kaspar Konrad Gottlieb von Zedlitz a Neukirch (1765–1842), pruský zemský správce
Konrad von Zedlitz a Neukirch (1789–1869), pruský vrchní generál
Konrad-Sigismund von Zedlitz a Neukirch (1931–2018), německý major
Ladislaus von Zedlitz a Nimmersatt († 1628), velitel johanitské komendy ve Střihomi, komorník vratislavského biskupa Karla Šýrského ^[3] ^[4]
Leopold von Zedlitz-Neukirch (1792–1864), německý spisovatel, statistik a historik
Octavio von Zedlitz-Neukirch (1840–1919), německý politik, člen Bundestagu
Otto von Zedlitz a Neukirch (1787–1865), pruský generálmajor
Otto Eduard Graf von Zedlitz a Trützschler (1873–1927), německý ornitolog a spisovatel
Robert von Zedlitz
Siegmund von Zedlitz (1536–1610), předseda komor Horního a Dolního Slezska
Sigismund von Zedlitz und Neukirch (pseudonym Hegewald, 1838–1903), německý lovecký kynolog a spisovatel
Wilhelm von Zedlitz-Neukirch

Literatura

Constantin von Wurzbach: Zedlitz, die Freiherren. In: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. 59. Theil. Kaiserlich-königliche Hof- und Staatsdruckerei, Wien 1890, S. 258 f. (Digitalisat).
Theodor Bohner: Hofmarschall Graf Zedlitz-Trützschler: Ein Lebenslauf aus unserer Zeit. Nieder-Großenborau, Kr. Liegnitz 1936, Rob. Graf von Zedlitz-Trützschler.
Robert Freiherr von Zedlitz und Neukirch: Das Geschlecht der Herren, Freiherren und Grafen von Zedlitz in Stammtafeln vom ersten Auftreten bis zur Gegenwart. Berlin 1938 (J. A. Stargard).
Ingeborg und Caspar Freiherr von Zedlitz und Neukirch: Die Zedlitze in Schlesien. Ruhpolding 1997.
Genealogisches Handbuch des Adels, Adelslexikon. Band XVI, Band 137 der Gesamtreihe, C. A. Starke Verlag, Limburg (Lahn) 2005, ISSN 0435-2408.
Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser, Fünfter Jahrgang, Justus Perthes, Gotha 1855, S. 711ff.; Sechster Jahrgang, 1856, S. 794ff.; Einundzwanzigster Jahrgang, 1871, S. 800ff.
Genealogisch-diplomatisches Jahrbuch für den preußischen Staat. Band 2, 1842 S. 282ff.
Gothaisches genealogisches Taschenbuch der adeligen Häuser 1905. Sechster Jahrgang, S.904ff
Marc Zirlewagen: Zedlitz und Neukirch, (Gottlieb) Heinrich Frhr. v.. In: Biographisch-Bibliographisches Kirchenlexikon (BBKL). Band 25, Bautz, Nordhausen 2005, ISBN 3-88309-332-7, Sp. 1561–1566.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zedlitz (Adelsgeschlecht) na německé Wikipedii.

↑ Otto Dobenecker, Regesta diplomatica nec non epistolaria historiae Thuringiae II 1, Jena 1898, Nr. 863
↑ Genealogisches Handbuch des Adels, Band F A X, C.A. Starke-Verlag, 1977, S. 465.
↑ S. 432
↑ Jan Harasimowicz (Hrsg.): Schwärmergeist und Freiheitsdenken: Beiträge zur Kunst- und Kulturgeschichte Schlesiens in der Frühen Neuzeit. Böhlau Verlag, Köln/Weimar, 2010. ISBN 9783412206161, S. 62 f.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Zedlitzové na Wikimedia Commons

Zedlitz. In: Heinrich August Pierer, Julius Löbe (Hrsg.): Universal-Lexikon der Gegenwart und Vergangenheit. 4. Auflage. Band 19. Altenburg 1865, S. 542–543 (zeno.org).
Zedlitz im Brockhaus 1837
Wappen der Zedlitz und Trützschler

[1] Otto Dobenecker, Regesta diplomatica nec non epistolaria historiae Thuringiae II 1, Jena 1898, Nr. 863

[2] Genealogisches Handbuch des Adels, Band F A X, C.A. Starke-Verlag, 1977, S. 465.

[3] S. 432

[4] Jan Harasimowicz (Hrsg.): Schwärmergeist und Freiheitsdenken: Beiträge zur Kunst- und Kulturgeschichte Schlesiens in der Frühen Neuzeit. Böhlau Verlag, Köln/Weimar, 2010. ISBN 9783412206161, S. 62 f.

[1]

[2]

[3]

[4]