Zbýšov
| Zbýšov | |
|---|---|
 Kostel sv. Martina | |
.gif) .gif) | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Rosice |
| Obec s rozšířenou působností | Rosice (správní obvod) |
| Okres | Brno-venkov |
| Kraj | Jihomoravský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°9′19″ s. š., 16°20′58″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 3 680 (2024)[1] |
| Rozloha | 6,01 km²[2] |
| Katastrální území | Zbýšov u Oslavan |
| Nadmořská výška | 348 m n. m. |
| PSČ | 664 11 |
| Počet domů | 654 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Masarykova 248 664 11 Zbýšov u Brna mestozbysov@mboxr.cz |
| Starosta | Jakub Dobšík |
| Oficiální web: www | |
  Zbýšov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 584223 |
| Kód části obce | 192112 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zbýšov (v místním nářečí Zbéšov, německy Zbeschau) je město v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Nachází se jihozápadně od Brna v Boskovické brázdě, v katastrálním území Zbýšov u Oslavan. Zbýšov je členem sdružení Mikroregion Kahan. Žije zde přibližně 3 700[1] obyvatel.
Název
[editovat | editovat zdroj]Místní jméno bylo odvozeno od osobního jména Zbýš, což byla domácká podoba některého jména začínajícího na Zby- (např. Zbyhněv, Zbymír, Zbyslav). Význam místního jména byl "Zbýšův majetek".[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemné zmínky pochází z roku 1280, kdy byla osada Zbýšov zemským maršálkem Bohušem z Drahotuš věnována oslavanskému klášteru.
V roce 1790 měl Zbýšov pouhých 53 domů a 313 obyvatel. Až do roku 1820 byl Zbýšov (někdy také Zbejšov) bezvýznamnou osadou. Avšak od tohoto roku zde zahájila těžbu černého uhlí první těžařská společnost Rahnova, později nazvaná Láska Boží. Od té doby význam Zbýšova a celé oblasti rostl. V roce 1890 bylo ve Zbýšově již 128 domů a 1624 obyvatel. O tři roky později (1893) byl vystavěn nový kostel sv. Martina, nová škola a poštovní úřad. V roce 1924 byl postaven Hornický dům. Od 50. let dvacátého století došlo k masivní výstavbě hornických bytů, v 60. letech byla postavena další škola, zdravotní středisko, mateřská škola, nové obchody a v 70. letech kino. Roku 1965 byl Zbýšovu udělen status města. V roce 1969 byl zahájen provoz moderního dolu Jindřich II (v místě bývalé šachty Jindřich I) s třídírnou uhlí, který se stal nejhlubším (1550 m) černouhelným dolem ve střední Evropě. K dalším významným dolům ve městě a blízkém okolí patřil Simson, Antonín a také Anna, jedna z nejstarších šachet z počátku 19. století. Rychlý rozvoj města byl ukončen spolu s ukončením těžby uhlí v celém Rosicko-oslavanského revíru na počátku 90. let 20. století. V následujících dvaceti letech došlo hlavně k plynofikaci obce, rekonstrukci bývalé báňské záchranné stanice na bytový dům a zejména rekonstrukci koupaliště, které je chloubou města.[5][6]
Od 1. července 1980 do 23. listopadu 1990 byly součástí města Zbýšov také Babice u Rosic.
Městské symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak
[editovat | editovat zdroj]Štít znaku je rozdělen na sedm šikmých pruhů, střídavě zelených a černých. Ve střední části štítu je kosmý mlátek šikmo podložený želízkem, pod nimi heraldiky vlevo obrácený pluh provázený u paty štítu mezi radlicí a kolem vinným hroznem, vše ve žluté (zlaté) barvě.
Vlajka
[editovat | editovat zdroj]Vlajka byla městu udělena rozhodnutím č. 70 ze dne 11. května 2006. Vlajka je heraldická, tzn. odvozená ze znaku prostým přepisem na list o poměru stran 2:3. List vlajky tvoří sedm šikmých pruhů, střídavě zelených a černých. Ve střední části listu kosmý mlátek šikmo podložený želízkem, pod nimi k vlajícímu okraji obrácený pluh provázený u dolního okraje mezi radlicí a kolem vinným hroznem, vše žluté.[7]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 1 051 | 1 328 | 1 624 | 1 796 | 1 884 | 1 894 | 2 028 | 2 215 | 3 871 | 4 358 | 4 484 | 4 257 | 3 940 | 3 728 | 3 656 |
| Počet domů | 80 | 118 | 128 | 153 | 179 | 195 | 270 | 351 | 429 | 507 | 523 | 596 | 603 | 627 | 654 |
Vývoj počtu obyvatel
Zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]Památky
[editovat | editovat zdroj].jpg)
- kostel sv. Martina z Tours
- těžní věž dolu Simson – kulturní a technická památka
Přírodní krásy
[editovat | editovat zdroj]Jihovýchodně od města, na katastru Padochova, leží přírodní památka Rybičková skála, která je cennou paleontologickou lokalitou. Zde byl v mladoprvohorních vrstvách (stáří kolem 300 milionů let) objeven obratel pravěkého býložravého plaza rodu Edaphosaurus.
Muzeum průmyslových železnic
[editovat | editovat zdroj]Muzeum průmyslových železnic Zbýšov se nachází v areálu bývalého dolu Jindřich II ve čtvrti Sička. MPZ provozují dopravu na úzkorozchodné trati (v trase bývalé normálněrozchodné vlečky) od dolu Jindřich do Babic. Plánováno je prodloužení trati do železniční stanice Zastávka u Brna.
Muzeum má ve sbírce parní lokomotivy z let 1913–1951 a motorové z let 1940–1981. Největším klenotem je elektrická lokomotiva Siemens z roku 1905. Všechna vozidla mají rozchod 600 mm.
Sport
[editovat | editovat zdroj]Největší sportovní organizací ve Zbýšově je fotbalový klub TJ Baník Zbýšov, založený již v roce 1923, v rámci Sokola, tehdy pod názvem Meteor.[10]
Ve městě se nachází letní venkovní koupaliště.
Slavní rodáci
[editovat | editovat zdroj]- Josef Skutil (1904–1965), archeolog
- Ivan Honl (1866–1936), lékař a mikrobiolog
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 787.
- ↑ Oficiální stránky města
- ↑ Mikroregionkahan.cz - Zbýšov
- ↑ Symboly – Zbýšov v Registru komunálních symbolů
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-venkov [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-04-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-03-27.
- ↑ Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP, území SO ORP Rosice, SLDB 2021 : Veřejná databáze ČSÚ [online]. Český statistický úřad, 2021-03-26 [cit. 2023-04-02]. Dostupné online.
- ↑ Neoficiálních stránky Baníku Zbýšov. www.banikzbys.webnode.cz [online]. [cit. 2009-05-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-05-02.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zbýšov na Wikimedia Commons - Zbýšov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky města
