Přeskočit na obsah

Ivančice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ivančice
Palackého náměstí v Ivančicích
Palackého náměstí v Ivančicích
Znak města IvančiceVlajka města Ivančice
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecIvančice
Obec s rozšířenou působnostíIvančice
(správní obvod)
OkresBrno-venkov
KrajJihomoravský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°6′5″ s. š., 16°22′39″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel9 971 (2024)[1]
Rozloha47,60 km²[2]
Nadmořská výška210 m n. m.
PSČ664 91
Počet domů2 533 (2021)[3]
Počet částí obce7
Počet k. ú.8
Počet ZSJ23
Kontakt
Adresa městského úřaduPalackého nám. 196/6
664 91 Ivančice
posta@muiv.cz
StarostaMilan Buček (STAN)
Oficiální web: ivancice.cz
Ivančice
Ivančice
Další údaje
Kód obce583120
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ivančice (německy Eibenschütz[4] nebo Eibenschitz[5]) jsou město v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Nacházejí se dvacet kilometrů jihozápadně od Brna, v Boskovické brázdě, při soutocích řeky Jihlavy s Oslavou a Rokytnou. V Ivančicích bydlí přibližně 10 000[1] obyvatel. Město je centrem širšího okolí a mikroregionu Ivančicko.

Jedná se o vinařskou obec ve znojemské vinařské podoblasti (viniční tratě Syslice, Marše, Pod Jakubem, Špýry).

Katastrální území města Ivančice sousedí s obcemi Biskoupky, Nová Ves, Oslavany, Neslovice, Hlína, Moravské Bránice a Nové Bránice v okrese Brno-venkov a obcemi Moravský Krumlov a Jamolice v okrese Znojmo.

Název

[editovat | editovat zdroj]

Jméno osady bylo odvozeno od osobního jména Ivanek, což byla domácká podoba jména Ivan. Význam místního jména tedy byl „Ivankovi lidé“. Jméno Ivanek se používalo i v podobě Ejvanek a jméno osady je proto též doloženo (od konce 13. století) v podobě Ejvančice. Ta se stala také základem německého jména. Počáteční I- nebo Ej- se nářečně změnilo na E-/É- a některá předložková spojení (zejména v Evančicích) zapříčinila vznik tvaru Vančice, dodnes hovorovému.[6] Lidově jsou označovány též jako Vangl.[7]

Historie

[editovat | editovat zdroj]
Obraz Bratrská škola v Ivančicích z cyklu Slovanská epopej od Alfonse Muchy, 1914

Ivančice byly založeny počátkem 13. století, první zmínka pochází z roku 1221, kdy jsou uváděny v predikátu Mikuláše z Ivančic, který byl zřejmě knězem.[8] Středověké měšťanské domy na náměstí se dochovaly do dnešní doby. Svého vrcholu dosáhly v 16. století, kdy zde sídlili českobratrští biskupové a pracovala zde jejich tiskárna. V roce 1625 byla zdejší českobratrská knihovna převezena exulanty do Skalice, tam byla v roce 1671 násilně bratrské komunitě odebrána a včleněna do knihovny františkánského kláštera.[9]

Ivančice (v jidiš אייבעשי‎, Ejbešic) měly také jednu z historicky nejstarších a nejvýznamnějších židovských obcí na Moravě. V bývalé židovské čtvrti se dodnes zachovala empírová synagoga a severně od města také místní hřbitov, jedno z nejstarších a nejrozlehlejších židovských pohřebišť na Moravě. V Ivančicích pravděpodobně v mládí žil významný judaistický kazatel a znalec talmudu Jonathan Eybeschütz (příjmení je odvozeno od německého názvu města), jehož otec byl místním rabínem.

Po roce 1848 se město stalo centrem hospodářského života celého okolí. V roce 1859 byla zřízena ivančická nemocnice.

Od 20. let 19. století do 70. let 20. století se v okolí města pěstoval chřest, známý jako lahůdka.[10] Od 90. let 20. století zde každoročně probíhají tradiční slavnosti věnované této zelenině, je plánována také realizace malé chřestové zahrady u Stříbského mlýna.[11]

V roce 1949 k Ivančicím připadly blízké obce Alexovice, Letkovice a Němčice.[12] K 1. červenci 1980 pak byly k Ivančicím připojeny i obce Budkovice, Řeznovice a Hrubšice.[13] Od roku 2003 jsou Ivančice obcí s rozšířenou působností, jejich správní obvod čítá celkem 17 obcí.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a počtu domů města Ivančice (sčítání lidu)[14][15]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 6 796 6 513 6 989 7 265 7 777 7 999 8 513 8 040 8 154 8 558 9 746 9 448 9 350 9 468 9 698
Počet domů 973 1 071 1 114 1 196 1 265 1 347 1 630 1 869 1 873 1 930 1 997 2 206 2 206 2 362 2 533

Vývoj počtu obyvatel města Ivančice

Grafy jsou z technických důvodů dočasně nedostupné.
Vývoj počtu obyvatel a počtu domů části obce Ivančice (sčítání lidu)[14][15]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 4 485 4 161 4 456 4 671 4 926 4 958 4 971 4 588 4 715 5 434 6 845 6 776 6 554 6 660 6 924
Počet domů 643 688 703 733 761 800 915 1 000 — 1 069 1 134 1 235 1 227 1 342 1 470

Vývoj počtu obyvatel části obce Ivančice

Grafy jsou z technických důvodů dočasně nedostupné.

Doprava

[editovat | editovat zdroj]

Ivančice leží na železniční trati Moravské Bránice – Oslavany, na níž se nachází stejnojmenná stanice a dále železniční zastávky Ivančice město a Ivančice letovisko. Městem prochází silnice II/152, II/393 a II/394.

Veřejná hromadná doprava je v rámci Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje zajišťována vlakovou linkou S41 a regionálními autobusovými linkami 153, 154, 406, 423, 430, 431 a 432.[16]

Městská správa

[editovat | editovat zdroj]

Ve volebním období 2002–2006 byl starostou města Vojtěch Adam (KSČM) a místostarostou Jaroslav Pospíchal (KSČM). Ve volebním období 2006–2010 byl starostou města Vojtěch Adam (KSČM). Místostarostou byl Jaroslav Pospíchal (KSČM) a Mgr. Pavel Dočkal. Ve volebním období 2010–2014 byl starostou města poslanec Vojtěch Adam (KSČM) a místostarostou Radoslav Skála (KSČM).

V letech 2002 až 2014 byl tedy vždy starostou Vojtěch Adam (nestraník za KSČM). I když v komunálních volbách v roce 2014 získala KSČM nejvíce hlasů, na post starosty nedosáhla. Vznikla široká koalice v čele se Sdružením STAN. Na ustavujícím zasedání zastupitelstva 5. listopadu 2014 byl starostou zvolen Milan Buček (lídr STAN, člen TOP 09),[17] uvolněným místostarostou byl zvolen Jaroslav Sojka (SsČR), neuvolněným místostarostou byl zvolen Roman Sládek (NEZ).

V komunálních volbách 2018 kandidovalo do zastupitelstva města 10 volebních stran. Volby vyhrálo politické hnutí STAN, v čele se starostou Milanem Bučkem, které získalo v patnáctičlenném zastupitelstvu 7 mandátů. Na druhém místě se umístili Soukromníci se dvěma mandáty. Třetí místo obsadila KSČM se dvěma mandáty. Po jednom mandátu v zastupitelstvu mají hnutí NEZ, ANO, KDU-ČSL a PRO Zdraví a Sport. Do zastupitelstva se nedostaly ČSSD, ODS a SPD.

Části města

[editovat | editovat zdroj]
  • Ivančice (k. ú Ivančice a k. ú. Kounické Předměstí) – Původní středověké město s přilehlými ulicemi a Kounickým předměstím. Součástí této části je i staré a nové sídliště, nová zástavba za židovským hřbitovem a na Boží hoře, část rodinných domů na břehu řeky za Krumlovskou ulicí. V centru města se nachází městský úřad, nemocnice, školy, obchody, kostel Nanebevzetí Panny Marie aj.
  • Němčice (k. ú. Němčice u Ivančic) (od roku 1949) – Jedná se o největší část Ivančic, hned po původním městě. Nachází se jihozápadně od centra, je zde občanská vybavenost (škola, školka, obchody…). Kdysi malá vesnička dnes tvoří jižní předměstí Ivančic.
  • Alexovice (od roku 1949) – Tuto část tvoří několik ulic mezi Němčicemi a Letkovicemi. Největší místní památkou je kaplička.
  • Letkovice (od roku 1949) – Nacházejí se západně od Němčic a tvoří druhou největší přičleněnou vesnici Ivančic. Nachází se zde kaplička.
  • Řeznovice (od roku 1980) – Tato vesnice se nachází jihozápadně od Ivančic. Nejvýznamnější místní pamětihodností je románský kostel sv. Petra a Pavla z 12. století. V Řeznovicích se nachází také základní a mateřská škola, obchod, hospoda, knihovna, fotbalové a dětské hřiště, hřbitov aj.
  • Hrubšice (od roku 1980) – Nejzápadnější část města, na břehu řeky Jihlavy. Na okraji vsi se nachází zámek.
  • Budkovice (od roku 1980) – Tato vesnice se nachází jižně od Ivančic směrem na Moravský Krumlov, nad řekou Rokytnou. Je zde knihovna, kaplička aj.

Městské symboly

[editovat | editovat zdroj]

Znak města je historický, vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 5. května 1994.[18]

Znak je tvořen modrým štítem se třemi odvrácenými (2, 1) zlatými poháry. Vlajka je odvozena ze znaku: tvoří ji modrý list se třemi zlatými poháry dny k sobě. Osy obou horních pohárů směřují do horního rohu a horního cípu, dolní pohár kolmo k dolnímu okraji listu. Poměr šířky k délce je 2:3.[18]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Ivančicích.
  • Historické jádro města je městskou památkovou zónou. Na Palackého náměstí se nachází řada historických domů. Například Frušauerův dům (čp. 195 – datován do roku 1583, upravován koncem 19. století, jednopatrový s dolní dvoulodní síní s toskánskými sloupy a zdobeným vstupním renesančním portálem), dům čp. 5 (pozdně renesanční s rozsáhlými úpravami), čp. 12 (z konce 16. století, upravován v 2. polovině 19. století, ve dvoře dochována renesanční okna a pavlač), čp. 14 (z konce 16. století, upravován v 2. polovině 19. století, jednopatrový se zaklenutou dolní síní a průjezdem) a čp. 16 (datován roku 1603, upravován koncem 19. století, jednopatrový s nevyvinutou dolní síní přístupnou nyní uzavřeným zdobeným vstupním renesančním portálem). V popředí stojí barokní mariánské sousoší z r. 1726 se sochami od Štěpána Pagana, a kašna z počátku 18. století se soškou sv. Floriána. Na jednom místě dochována i původní dlažba.
  • Zaniklý Ivančický hrad
  • Zámek Hrubšice
  • Hradiště na Réně
  • Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie je gotická stavba pocházející ze 14. a 15. století. Hranolovitá věž kostela tvoří dominantu města. Původně stála samostatně a měla strážní funkci. Náměstí před kostelem bylo v letech 2018–2019 revitalizováno.[19]
  • Románský kostel sv. Petra a Pavla v Řeznovicích. Byl postaven kolem roku 1160, renesanční loď pochází z r. 1505.
  • Kaple sv. Trojice (ulice J. Fibicha) – bývalá hřbitovní kaple, vybudována roku 1560, roku 1838 přistavěna věž a kruchta. Jednolodní stavba s odsazenou apsidou a hranolovou věží na západě. V podvěží renesanční portál. Uvnitř oltář z roku 1655 a obraz sv. Trojice přemalovaný A. Muchou.[20]
  • Poutní kaple sv. Jakuba stojí na jednom z nejvýše položených míst nad Ivančicemi. Původní stavba vznikla r. 1481. Křížová cesta je z 19. století. Každý rok se zde konají svatojakubské pouti.
  • Kostel jednoty bratrské (ulice Ve sboru) – zříceniny stavby náležející rozsáhlejšímu souboru staveb, jehož počátky se datují po roce 1536. Po roce 1623 zbořeno kněžiště kostela, požárem roku 1757 pobořena loď. Do dnešních dnů zachována z kostela věžovitá stavba a převážně zakonzervované základy zdí. Za šestibokým kněžištěm s opěráky se nalézala studna. Archeologický výzkum proveden roku 1980. V okolí se nalézají další stavby z původního souboru bratrských staveb, dnes většinou silně přestavěné. Nedaleko stojící Bratrská škola (akademie) je z konce 16. století, rozsáhle upravovaná roku 1919. Zachována klenutá síň a průjezd a některá okna se šambránami. Dále se nachází jednopatrový tzv. Bratrský dům s renesančním portálem.[20]
  • Synagoga
  • Dům pánů z Lipé (správně Pírkův dům) je renesanční palác, dnes je zde sídlo městského úřadu. Vystavěn v letech 1607–1611 Antoniem Valdim, stavebníkem byl Šimon Pírko. Patrně na přelomu 17. a 18. století jej získalo město. Úpravy roku 1636 (dvorní křídlo) a v 19. století (polopatro nahrazeno druhým patrem). Nárožní dvoupatrová budova se zdobným nárožním válcovým arkýřem. Přízemí a první patro s renesančními okny, vstup bohatě zdobeným renesančním portálem. Za portálem dvoulodní síň. Ve dvorním křídle v přízemí arkády a v patrech dřevěné ochozy.[20]
  • Stará radnice (Palackého náměstí 9) – datovaná do roku 1544, upravovaná po požáru roku 1763 a po roce 1850. Nárožní jednopatrová budova s nárožním hranolovým arkýřem v patře, nad ním hodinová vížka. Okna mají kamenná ostění. Uvnitř budovy v přízemí místnost s bohatou sklípkovou klenbou, toutéž klenbou je vybaven i arkýř. V budově je pamětní síň A. Muchy a V. Menšíka.[20]
  • Panský dům (ulice Široká) – z let 1597–1607, rozsáhle upravován v 19. a 20. století.
  • Židovský hřbitov patří k nejstarším v České republice. Je zde 1500 zachovaných náhrobků z poloviny 16. stol. do r. 1946. Pohřebiště obětí rasové perzekuce ve druhé světové válce
  • Hradby – vybudovány v pozdním 15. až v 1. pol. 16. století na místě staršího asi valového opevnění. Dochovány na severu, východě a jihu, místy až do výše 2,5 m. Zachovány též některé poloválcové dovnitř otevřené bašty. Dochován i zbytek zřejmě branské věže.[20]
  • Viadukt přes řeku Jihlavu byl postavený v r. 1870 pro železniční trať Brno - Vídeň je vysoký 42 m a 360 m dlouhý. V 19. století byl nejvýznamnějším technickým dílem svého druhu na území Rakouska-Uherska. Roku 1999 byl tento most sejmut a část s jedním pilířem byla ponechána jako technická památka.
  • Rozhledna Alfonse Muchy – stojící na kopci Réna jižně od Ivančic.
  • Rozhledna Na Oklikách
  • Přírodní rezervace Nad řekami
  • Přírodní památka Bouchal
  • Přírodní památka Pekárka

Školy

[editovat | editovat zdroj]

Mateřské školy

[editovat | editovat zdroj]
  • Mateřská škola (Ivančice, ulice Na úvoze)
  • Mateřská škola (Ivančice, ulice Chřestová)
  • Mateřská škola (Ivančice, ulice Široká)
  • Mateřská škola (Ivančice, Němčice)
  • Mateřská škola (Ivančice, Alexovice)
  • Mateřská škola (Ivančice, Řeznovice)

Základní školy

[editovat | editovat zdroj]
  • Základní škola T. G. Masaryka (Ivančice, ulice Na Brněnce)
  • Základní škola Vl. Menšíka (Ivančice, Komenského nám. a ulice Růžová)
  • Základní škola (Ivančice, Němčice)
  • Základní škola (Ivančice, Řeznovice)
  • Základní škola pro sluchově postižené (Ivančice, ulice Široká)

Střední školy

[editovat | editovat zdroj]
  • Gymnázium Jana Blahoslava (Ivančice, ulice Lány)
  • Střední škola dopravy, obchodu a služeb Moravský Krumlov (Ivančice, ulice Krumlovská)

Ostatní školy

[editovat | editovat zdroj]
  • Středisko volného času Ivančice

Dětské domovy

[editovat | editovat zdroj]
  • Dětský domov Ivančice (Ivančice, ulice Široká)

Knihovny

[editovat | editovat zdroj]
  • Městská knihovna Ivančice (ulice Mjr. Nováka)
  • Místní knihovna Budkovice
  • Místní knihovna Letkovice
  • Místní knihovna Němčice
  • Místní knihovna Řeznovice

Hřbitovy

[editovat | editovat zdroj]
  • Židovský hřbitov (ulice Mřenková)
  • Křesťanský hřbitov Ivančice (ulice Hřbitovní a Novohorská)
  • Hřbitov Řeznovice
  • Hřbitov Budkovice

Osobnosti

[editovat | editovat zdroj]

Nejznámějšími ivančickými rodáky jsou světoznámý malíř Alfons Mucha a populární herec a bavič Vladimír Menšík. Oběma je věnována muzejní expozice na Staré radnici.

Rodáci

[editovat | editovat zdroj]

Další

[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města

[editovat | editovat zdroj]

Přeshraniční spolupráce:

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]
  • Ivančická radnice umístěná v Domě pánů z Lipé
    Ivančická radnice umístěná v Domě pánů z Lipé
  • Farní chrám Nanebevzetí panny Marie
    Farní chrám Nanebevzetí panny Marie
  • Poslední zbytek dnes již téměř rozebraného Ivančického viaduktu (vyfotografováno 2. července 2006
    Poslední zbytek dnes již téměř rozebraného Ivančického viaduktu (vyfotografováno 2. července 2006
  • Barokní sousoší z 18. století
    Barokní sousoší z 18. století
  • Svatý Jakub – nejvýše položené místo nad Ivančicemi
    Svatý Jakub – nejvýše položené místo nad Ivančicemi
  • Kašna se soškou sv. Floriána
    Kašna se soškou sv. Floriána
  • Farní chrám Nanebevzetí Panny Marie – věž
    Farní chrám Nanebevzetí Panny Marie – věž

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Dostupné online.
  4. ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 115. 
  5. ↑ Lexikon obcí pro království a země na říšské radě zastoupené : zpracován na základě výsledků sčítání lidu ze dne 31. prosince 1900. X. Morava. Vídeň: C. k. statistická ústřední komise, 1906. Dostupné online. S. 26. 
  6. ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. Praha: Academia, 1970. 964 s. Kapitola Ivančice, s. 332, 333. 
  7. ↑ FLÍČEK, Josef. 100 let od založení ivančické kopané (část 5.): Vzpomínky fotbalového internacionála. Ivančický zpravodaj. Červen 2012, roč. XLI., s. 32–39. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-29.  Archivováno 29. 9. 2015 na Wayback Machine.
  8. ↑ SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska (A–I). Praha: Academia, 1994. ISBN 80-200-0474-2. S. 592. 
  9. ↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Stručně o pobělohorských exulantech. 1. vyd. Praha: Kalich, 2005. 143 pages s. ISBN 80-7017-022-0, ISBN 978-80-7017-022-9. OCLC 67292942 S. 127, 129. 
  10. ↑ O chřestu [online]. Ivancice.cz [cit. 2014-05-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  11. ↑ KREMR, Tomáš. V Ivančicích obnoví starou chřestovnu [online]. Brnensky.denik.cz, 2014-05-08 [cit. 2014-05-08]. Dostupné online. 
  12. ↑ MLEZIVA, Štěpán; KUČA, Karel. Historický lexikon městysů a měst. Praha: Baset, 2006. ISBN 80-7340-092-8. Kapitola Ivančice, s. 287. 
  13. ↑ Ústřední věstník ČSR, ročník 1980, částka 4, č. 8/1980, str. 125
  14. ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-venkov [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-04-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-03-27. 
  15. ↑ a b Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP, území SO ORP Ivančice, SLDB 2021 : Veřejná databáze ČSÚ [online]. Český statistický úřad, 2021-03-26 [cit. 2023-04-03]. Dostupné online. 
  16. ↑ Plan-site-jihozapad. IDSJMK [online]. [cit. 2024-04-26]. Dostupné online. 
  17. ↑ Největší změny po volbách v Ivančicích. Zrcadlo [online]. 2014-11-07 [cit. 2014-11-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-29. 
  18. ↑ a b Udělené symboly – Ivančice [online]. 1994-05-05 [cit. 2024-01-30]. Dostupné online. 
  19. ↑ Náměstí se dočkalo obnovy. Propamátky. 2019, čís. podzim, s. 18. Dostupné online. 
  20. ↑ a b c d e SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska. 1., A-I. Praha: Academia, 1994. 655 s. ISBN 80-200-0474-2. 
  21. ↑ Čeští RAFáci - Czech RAF Crew. www.rafaci.cz [online]. [cit. 2023-01-24]. Dostupné online. 
  22. ↑ Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2023-01-24]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Město Ivančice

Ivančice (k. ú. Ivančice – zahrnuta židovská čtvrť • k. ú. Kounické Předměstí) • Němčice (k. ú. Němčice u Ivančic) • Alexovice • Letkovice • Řeznovice • Hrubšice • Budkovice

Města, městyse a obce okresu Brno-venkov
Babice nad Svitavou • Babice u Rosic • Běleč • Bílovice nad Svitavou • Biskoupky • Blažovice • Blučina • Borač • Borovník • Braníškov • Branišovice • Bratčice • Brumov • Březina (dříve okres Blansko) • Březina (dříve okres Tišnov) • Bukovice • Cvrčovice • Čebín • Černvír • Česká • Čučice • Deblín • Dolní Kounice • Dolní Loučky • Domašov • Doubravník • Drahonín • Drásov • Hajany • Heroltice • Hlína • Hluboké Dvory • Holasice • Horní Loučky • Hostěnice • Hradčany • Hrušovany u Brna • Hvozdec • Chudčice • Ivaň • Ivančice • Javůrek • Jinačovice • Jiříkovice • Kaly • Kanice • Katov • Ketkovice • Kobylnice • Kovalovice • Kratochvilka • Křižínkov • Kupařovice • Kuřim • Kuřimská Nová Ves • Kuřimské Jestřabí • Lažánky • Ledce • Lelekovice • Lesní Hluboké • Litostrov • Loděnice • Lomnice • Lomnička • Lubné • Lukovany • Malešovice • Malhostovice • Maršov • Medlov • Mělčany • Měnín • Modřice • Mokrá-Horákov • Moravany • Moravské Bránice • Moravské Knínice • Moutnice • Nebovidy • Nedvědice • Nelepeč-Žernůvka • Němčičky • Neslovice • Nesvačilka • Níhov • Nosislav • Nová Ves • Nové Bránice • Odrovice • Ochoz u Brna • Ochoz u Tišnova • Olší • Omice • Opatovice • Ořechov • Osiky • Oslavany • Ostopovice • Ostrovačice • Otmarov • Pasohlávky • Pernštejnské Jestřabí • Podolí • Pohořelice • Ponětovice • Popovice • Popůvky • Pozořice • Prace • Pravlov • Prštice • Předklášteří • Přibice • Příbram na Moravě • Přibyslavice • Přísnotice • Radostice • Rajhrad • Rajhradice • Rašov • Rebešovice • Rohozec • Rojetín • Rosice • Rozdrojovice • Rudka • Řícmanice • Říčany • Říčky • Řikonín • Senorady • Sentice • Silůvky • Sivice • Skalička • Skryje • Sobotovice • Sokolnice • Stanoviště • Strhaře • Střelice • Svatoslav • Synalov • Syrovice • Šerkovice • Šlapanice • Štěpánovice • Šumice • Telnice • Těšany • Tetčice • Tišnov • Tišnovská Nová Ves • Trboušany • Troskotovice • Troubsko • Tvarožná • Újezd u Brna • Újezd u Rosic • Újezd u Tišnova • Unín • Unkovice • Úsuší • Velatice • Veverská Bítýška • Veverské Knínice • Viničné Šumice • Vlasatice • Vohančice • Vojkovice • Vranov • Vranovice • Vratislávka • Všechovice • Vysoké Popovice • Zakřany • Zálesná Zhoř • Zastávka • Zbraslav • Zbýšov • Zhoř • Žabčice • Žatčany • Žďárec • Želešice • Železné • Židlochovice
legenda: město, městys.
Města ležící na řece Jihlavě
Města na Jihlavě
(po proudu)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ivančice&oldid=24225683“