Přeskočit na obsah

Přibice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Přibice
Kostel sv. Jana Křtitele
Kostel sv. Jana Křtitele
Znak obce PřibiceVlajka obce Přibice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecPohořelice
Obec s rozšířenou působnostíPohořelice
(správní obvod)
OkresBrno-venkov
KrajJihomoravský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 085 (2024)[1]
Rozloha7,39 km²[2]
Katastrální územíPřibice
Nadmořská výška180 m n. m.
PSČ691 24
Počet domů396 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduPřibice 348
691 24 Přibice
ou@pribice.cz
StarostaMiroslav Effenberger
Oficiální web: www.pribice.cz
Přibice
Přibice
Další údaje
Kód obce584843
Kód části obce135313
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přibice (německy Pribitz) jsou obec v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Nacházejí se v Dyjsko-svrateckém úvalu. Žije zde přibližně 1 100[1] obyvatel.

Jedná se o vinařskou obec v Mikulovské vinařské podoblasti (viniční tratě Vinohrady, Přední, Podsedky, Čtvrtky).

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1222 (de Briwiz),[4][5] kdy se ve vsi Briwiz připomíná kostel svatého Jana Křtitele.

Z důvodu německé východní kolonizace na Moravě byla obec až do roku 1945 se sousedními Vranovicemi a Ivaní českým etnickým poloostrovem obklopeným německy mluvícími obcemi Pohořelicka, Mikulovska a Hustopečska. Po Mnichovské dohodě v roce 1938 až do osvobození obce, ke kterému došlo 17. dubna 1945 Rudou armádou, ležela obec přímo na hranici s Velkoněmeckou říší, od 15. března 1939 jako součást Protektorátu Čechy a Morava.

V roce 1895 byla přes obec zřízena železniční trať Vranovice - Pohořelice, která umožnila vlakové spojení s Brnem a Vídní s přestupem v sousedních Vranovicích. Trať, které se v tomto kraji lidově říkalo „lokálka“, fungovala až do 12. prosince 2008.

Téměř symbolem obce je řeka Jihlava, která se vyznačuje přirozeným meandrováním s písčitými břehy. Je vyhledávaná především rybáři. V této lokalitě často opouští své koryto a zalévá přilehlé louky, pole a lužní lesy. Poslední významné povodně zasáhly obec v květnu roku 1985 a na přelomu března a dubna roku 2006. Voda z řeky Jihlavy tehdy z důvodu vyššího položení obce zatopila jen přilehlé zahrady a sklepy některých domů.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a počtu domů (sčítání lidu)[6][7]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 762 906 1 018 1 053 1 145 1 145 1 235 1 270 1 310 1 284 1 123 1 010 999 1 063 1 012
Počet domů 118 157 162 174 209 227 273 307 310 311 314 343 359 382 396

Vývoj počtu obyvatel

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Obecní symboly

[editovat | editovat zdroj]

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 25. listopadu 2003.[8]

Jádro obce tvoří ulice, která je kolmá k silnici č. 381 Pohořelice-Žarošice mezi Pohořelicemi a Vranovicemi. V místě, kde se obě cesty spojují, je náves se školou a kostelem a obecním hostincem. V lidové mluvě se obec dělí na neoficiální místní části Horní konec, Dědina, Dolní konec, Těšina, Sliník a Chobot.

V obci se mluví moravským nářečím ze středomoravské nářeční skupiny s prvky východomoravské nářeční skupiny, do které náleží obce sousedního Hustopečska.

V obci je v současnosti mateřská a základní škola (1. stupeň). Obec má vlastní poštu a jsou zde 4 restaurační zařízení a několik obchodů s potravinami. Dále zde funguje oddíl kopané. V objektu bývalých kasáren se jezdí závody „bugatek“. Každý víkend po svátku sv. Jana Křtitele (24. 6.) se v obci konají tradiční krojované hody s tradičním pochodem stárků a stárek v severokyjovských krojích. Jednou za rok v sobotu, většinou v druhé polovině března, pořádá pravidelně přibická organizace Českého zahrádkářského svazu v obecním hostinci Výstavu vín (tzv. košt) se vzorky místních a okolních vinařů, které je možné ochutnat za doprovodu tradiční cimbálové muziky a typickým působivým zpěvem místních obyvatel, kteří jsou tím vyhlášeni po celém okolí.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v okrese Brno-venkov#Přibice.
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Dostupné online.
  4. Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae II, č. 236, s. 227 [online]. [cit. 2024-08-06]. Dostupné online. 
  5. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 323. 
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-venkov [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-04-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-03-27. 
  7. Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP, území SO ORP Pohořelice, SLDB 2021 : Veřejná databáze ČSÚ [online]. Český statistický úřad, 2021-03-26 [cit. 2023-04-05]. Dostupné online. 
  8. Udělené symboly – Přibice [online]. 2003-11-25 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]