Za štěstím
| Za štěstím | |
|---|---|
 Miloš Čeleda (1925) | |
| Základní informace | |
| Žánr | opera |
| Skladatel | Miloš Čelinský (= Miloš Čeleda) |
| Libretista | Jáchym Blechta (vl. jm. Antonín Ráb) |
| Počet dějství | 3 |
| Originální jazyk | čeština |
| Datum vzniku | 1923–1924 |
| Premiéra | 3. dubna 1925, Ostrava, Národní divadlo moravskoslezské |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Za štěstím (op. 8) je opera o třech dějstvích českého skladatele Miloše Čeledy na libreto Jáchyma Blechty (vl. jm. Antonína Rába). Měla premiéru 3. dubna 1925 v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě; skladatel ji uvedl pod pseudonymem Miloš Čelinský.[1][2][3]
Vznik a charakteristika
[editovat | editovat zdroj]Opavský rodák Miloš Čeleda se stal po vzniku Československa předním organizátorem českého kulturního života v Opavě a v letech 1919–1938 byl intendantem České divadelní scény v Opavě, která zajišťovala produkce místních ochotníků stejně jako zájezdová vystoupení Národního divadla z Ostravy, Českého divadla z Olomouce a jiných hostů, včetně operních představení.[4][3][2] S ostravským divadlem tak udržoval úzké styky a v něm rovněž uvedl svou druhou (a poslední) operu Za štěstím. Stejně jako v případě jeho předchozí opery, aktovky Když první se vrátí, mu libreto napsal Jáchym Blechta. Jednalo se tentokrát o ambicióznější, tříaktové dílo pro profesionální soubor.[3] Uvedení předcházela delší příprava.[5] Za štěstím se stala první českou operou, která měla původní premiéru v (Moravské) Ostravě.[6]
Ostravské divadlo uvedlo Čeledovu operu celkem šestkrát – čtyřikrát v budově Městského divadla v Ostravě a dvakrát zájezdně v Městském divadle v Opavě, tedy v místě působení obou autorů.[7] Podle časopisu Světozor se hrála „s pronikavým úspěchem“.[8] Představení 14. května 1925 však bylo poslední, vícekrát opera Za štěstím hrána nebyla.[7] Kritika ji přijala vlažně; hudební časopis Dalibor poznamenal: „Nečekali jsme nic novotářského ani sensačního, proto nebyli jsme nijak zklamáni“. Uvítal ji jako skutečnou moravskostravskou operní premiéru, z původních novinek poslední doby nejlepší, i když prý libreto „ubírá se pěšinami až příliš vyšlapanými“. Hudební stavbu považuje za začátečnicky, avšak poctivě konstruovanou, nalézá v díle „dost pestrosti, byť i ne vždy ryzího původu“, jisté výhrady má k instrumentaci. Prakticky bezvýhradní chvály se však dostalo provedení – režie, výprava, hudební vedení i výkony sólistů.[5]
Rukopis opery se zachoval v Čeledově pozůstalosti, kterou uchovává Slezské zemské muzeum v Opavě.[9]
Osoby a první obsazení
[editovat | editovat zdroj]| osoba | hlasový obor | premiéra (3. dubna 1925)[7] |
|---|---|---|
| Havel z Havlovic, velkostatkář | bas | Jan Kühn |
| Věra, jeho choť | mezzosoprán | Sláva (Tittlová-)Mazáková |
| Karel Hron, vrchní správce velkostatku | baryton | František Rennert |
| Míťa Boreš, lesní adjunkt | tenor | Karel Kügler |
| Hajný | bas | Josef Nebeský |
| Jeho žena | alt | Karla (Tichá-)Urbanová |
| Liduška, jejich dcera | soprán | Božena Smetanová(-Paulová) |
| Jan Vlasák | tenor | Jaroslav Líbal |
| Liduščina první družička | soprán | Anna Stračovská(-Černíková) |
| Liduščina druhá družička | soprán | Věra Kvapilová-Mašková (Langfelderová) |
| Liduščina třetí družička | mezzosoprán | Vlasta (Příbramská-)Minaříková |
| Potulný vesnický zpěvák | baryton | Richard Chýla-Graeven |
| Dirigent: Mirko Hanák | ||
| Režie: Jan Kühn | ||
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ JANOTA, Dalibor; KUČERA, Jan P. Malá encyklopedie české opery. Praha, Litomyšl: Paseka, 1999. ISBN 80-7185-236-8. S. 297.
- ↑ a b GEBAUER, Josef. Čeleda Miloš [online]. Opava: Statutární město Opava, 2014-07-25 [cit. 2017-12-07]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ a b c SOBOTKA, Mojmír. Čeleda, Miloš. In: MACEK, Petr. Český hudební slovník osob a institucí. Brno: Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, 2015. Dostupné online. Archivováno 1. 4. 2020 na Wayback Machine.
- ↑ MAZUREK, Jan. Čeleda, Miloš. In: DOKOUPIL, Lumír; MYŠKA, Milan; SVOBODA, Jiří. Kulturněhistorická encyklopedie Slezska a severovýchodní Moravy. Ostrava: Ústav pro regionální studia Ostravské univerzity, 2005. ISBN 80-7368-024-6. Svazek 1 (A–M). S. 160.
- ↑ a b –H. Ruch mimopražský – Ostravsko a Slezsko. Dalibor. 1925-05-10, roč. 41, čís. 9, s. 208. Dostupné online [cit. 2017-12-08].
- ↑ SÝKOROVÁ-ČÁPOVÁ, Eva; WEIMANN, Mojmír. 60 let Státního divadla v Ostravě. Ostrava: Státní divadlo v Ostravě, 1979. 408 s. S. 49–53.
- ↑ a b c Archiv – Za štěstím [online]. Ostrava: Národní divadlo moravskoslezské [cit. 2017-12-08]. Dostupné online.
- ↑ Hudba. Světozor. 1925-06-18, čís. 20, s. 498. Dostupné online [cit. 2017-12-08].
- ↑ Slezské zemské muzeum v Opavě, fond Čeleda Miloš [online]. Badatelna.eu [cit. 2017-12-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-01.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- JANOTA, Dalibor; KUČERA, Jan P. Malá encyklopedie české opery. Praha, Litomyšl: Paseka, 1999. ISBN 80-7185-236-8. S. 297.