Přeskočit na obsah

Baryton

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Další významy jsou uvedeny na stránce Baryton (rozcestník).
Hlasové obory v neklasické hudbě
Tónový rozsah barytonu

Baryton (z řec. βαρυτονος – hluboko znějící) je střední mužský hlas mezi tenorem a basem. Původně označoval zcela nejhlubší hlas, ale od 17. století se používá pro střední a také statisticky nejběžnější mužský hlasový obor. Rozsah sólového barytonisty je od G do g¹

Podle barvy tónu a dalších charakteristik se rozlišuje několik druhů barytonu:

  • lyrický baryton (např. Lazebník sevillský: Figaro) – lehký a pohyblivý hlas
  • hrdinný baryton (Aida: Amonasro) – těžký, mocný hlas s výraznými hlubokými tóny
  • charakterní baryton (Fidelio: Pizzaro)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]