Wikipedista:Vobrcz/Alois Hokeš (koncept)

Alois Hokeš (10. dubna 1875, Kokořín, okres Mělník – 16. srpna 1930, Liberec) byl významný český kapelník a učitel hudby působící v Liberci.

Biografie

Narodil se jako osmé dítě do rolnické rodiny. Ve dvou letech přišel o matku a vyrůstal jen s otcem. 4. září 1897 se v kostele Nalezení sv. Kříže v Liberci oženil s libereckou rodačkou Marií Hrdinovou, s níž měl dva syny, staršího Aloise (*10. dubna 1904) a mladšího Josefa (*17. srpna 1909). V roce 1918 koupil dům v Barvířské ulici, kde bydlel až do své smrti. Zemřel po zásahu mrtvice ve věku 55 let. Zprávu o jeho smrti šířil tisk Naše Hory i Hlasy Pojizerské slovy, že odchází muž, který za sebou zanechal velký kus práce ve zdejší menšině, když byl prvním českým kapelníkem na Liberecku a v těžkých dobách národního útisku, hlavně v dobách předválečných, šířil českou hudbu. Jaké lásce české menšiny se těšil, dokázala ohromná účast českého lidu, který jej doprovázel na jeho poslední cestě, při které od jeho domu až do libereckého krematoria hrály dvě kapely a jeho kapela se s ním rozloučila za zvuků národní hymny. Urna s jeho popelem byla ale za druhé světové války rozmetána při bombovém útoku.

Byl členem mnoha spolků, jako Česká beseda, Československá strana národně socialistická, Dobročin, předsedou Hudebního podporujícího a zpěvného spolku, předsedou spolku Českých majitelů domů a nemovitostí.

Kapela

Ve čtrnácti letech přichází jako elév k 36. pěšímu vojenskému pluku v Mladé Boleslavi, kde se připravuje na službu vojenského hudebníka. Pluk je o tři roky později přeložen do Liberce, v němž až do své smrti Alois Hokeš žil. V roce 1895 ve svých devatenácti letech odešel ze zdravotních důvodů z vojenského svazku, získal živnostenský list a založil kapelu, tehdy jako sextet.

Jeho syn Alois s ním už odmala hrával v kapele, nebo mu pomáhal například připravovat nástroje. S tím mu pomáhal i o 7 let starší Karel Vacek (pozdější hudební skladatel), jehož otec v Hokešově kapele hrál.

Hokešova kapela hraje pouze česky tehdy v převážně neměckém Liberci. Vystupuje v České besedě, Prátru ve Zhořelecké ulici (dnešní Malé Divadlo), v zahradě Kolosea při české pouti, která se konala jednou ročně, v hospodě U Votočků v Růžodole i na sokolských slavnostech, poutích a dalších veřejných akcích, pořádaných pro českou menšinu. Během let se stal v české menšině významnou osobností Byl např. jedním z řečníků při odhalení pamětní desky Václava Šamánka roku 1924.

Kapela hrála celkem 36 let, nějaký čas i po jeho smrti.