Česká beseda
Česká beseda je tradiční český salónní řadový tanec pro čtyři páry. Trvá 12 minut.
Vznik
[editovat | editovat zdroj]Generace šedesátých let devatenáctého století se dočkala nového českého národního tance. Stal se jím kontratanec ve formě čtverylky „ČESKÝ SALÓNNÍ TANEC BESEDA“. U jeho zrodu stál básník Jan Neruda, který naléhal na Karla Linka, aby Besedu sestavil.[1] Český taneční mistr Karel Link a hudební pedagog a skladatel – spolumajitel hudební školy s Bedřichem Smetanou – Ferdinand Heller se stali tvůrci nového tance. Poprvé byla tančena 11. listopadu 1863 v Konviktě při společenském večeru tzv. Barákových besed.[p 1] Zde tančili v ukázce i Smetana a Neruda. O dva měsíce později tančilo českou besedu na Žofíně již 144 párů na plese Národní besedy. Česká beseda má čtyři díly, každý z nich dvě části. První část v 3/4 taktu, druhá ve 2/4.
Původ názvu česká beseda
[editovat | editovat zdroj]Slovy „česká beseda“ nahradil roku 1841 Josef Kajetán Tyl cizí výraz réunion (případně pozdější ressource) pro taneční zábavy prokládané českou deklamací a českými zpěvy. První taková česká beseda se konala v květnu 1841 v pražských Svatováclavských lázních. Po pražském vzoru pak byly české besedy konány v Čechách, na Moravě i na Slovensku, ve Vídni pak od roku 1846.[2] Česká beseda byl později častý název spolků v českých zemích i v zahraničí.
Sestava
[editovat | editovat zdroj]Sestava má čtyři části, každá z nich sestává z několika úryvků národních písní a tanců. Níže je zachován pravopis a obsah dle vydání z roku 1891. V různých dobách existují drobné textové odchylky.[3]
I. oddíl
[editovat | editovat zdroj]- Úvod
Páni, dámy, beseda začíná
Páni, dámy, beseda je.
- sousedská: Počkej, já povím:
Počkej, já povím,
že's na mně loudíval,
počkej, já povím,
žes na mně chtěl.
V zahrádce kytičku,
po cestě hubičku.
Počkej, já povím,
že's na mně chtěl.
- furiant: Sedlák, sedlák, sedlák
Sedlák, sedlák, sedlák,
ještě jednou sedlák
sedlák, sedlák,sedlák,
je velký pán:
on má pas na břiše
a na svém kožiše,
tu-li- tu-li- tu-li-
tu- tulipán.
- polka (dvojpolka): Alou páni muzikanti:
Alou, alou! zahrajte mně
pěkně zvesela,
že mně moje nejmilejší
odpověděla;
Z toho si nic nedělám,
klobouk na stranu si dám,
protože jsem švarný jonák,
sobě zazpívám.
- řezanka: Počkej holka
Počkej holka za tím roštím,
však já ti to neodpustím,
Počkej holka za tím roštím,
však já ti tam dám,
A co, a proč,
a jak, a nač?
Dvě hubičky nebo čtyři,
ty já tobě dám.
- polka (dvojpolka): Alou páni muzikanti
Alou páni muzikanti,
hrajte z vesela,
že mně moje nejmilejší vypověděla.
Z toho si nic nedělám,
klobouk na stranu si dám,
protože jsem švarný jonák,
sobě zazpívám.
- řezanka: Počkej holka
Počkej holka za tím roštím,
však já ti to neodpustím,
Počkej holka za tím roštím,
však já ti tam dám!
A co? – a nač? – a jak? – a proč?
Dvě hubičky nebo čtyry,
ty já ti tam dám!
II. oddíl
[editovat | editovat zdroj]- Úvod
- komínek: Komínku, komínku můj
|: Komínku, komínku, komínku můj,
za to já tě prosím, jen trochu stůj!
Kdybych tě, komínku, nebyl držel,
dávno bys, komínku,
v písku ležel. :|
- furiant: Sedlák, sedlák, sedlák
Sedlák, sedlák, sedlák,
ještě jednou sedlák, sedlák, sedlák,
je velkej pán:
on má pás na břiše
a na svým kožiše,
tuli- tuli- tuli-
má tulipán.
- obkročák: Nechoď tam, poď radš k nám:
Nechoď tam, pojď radš k nám,
já jsem holka onačejší,
pojď radš k nám, nechoď k ní,
já jsem holka onačí;
jestli ona bohatější,
za to já jsem upřímnější,
nechoď k ní, pojď radš k nám,
já tě ráda uhlídám.
předehra
- polka: Pata, špička, celá noha
Pata, špička, celá noha,
a to je ta polka nová.
Pata, špička celá noha,
polka nová je.
- obkročák: Nechoď tam, pojď radš k nám:
Nechoď tam, poď radš k nám,
já jsem holka onačejší,
nechoď tam, poď radš k nám,
já tě ráda mám.
Jestli ona bohatější,
já jsem za to upřímnější –
nechoď tam, poď radš k nám,
já tě ráda mám.
předehra
- polka: Pata, špička, celá noha
Koukej, koukej, koukej, Vašku,
jakou já mám šněrovačku;
koukej, koukej, koukej, Vašku,
jak se ti líbím§
Pata, špička, celá noha,
ajta! zas je polka nová.
III. oddíl
[editovat | editovat zdroj]- Úvod - Dudák
- rejdovák: Letěla husička
Letěla husička,
letěla s vysoka,
nemohla přeletět,
padla do potoka.
- furiant: Kdybys byl Jeníčku
- Hulán
Kdybys byl, Jeníčku, poslouchal matičku,
nebyl bys teď nosil po boku šavličku;
neměl bys šavličku a koně vranýho,
nebyl bys poslouchal člověka cizího.
- Kalamajka: Kalamajka mik, mik, mik
Kalamajka mik mik mik,
oženil se kominík,
co si to vzal za ženu,
šafářovu Mařenu.
- furiant: Kdybys byl Jeníčku
Kdybys byl, Jeníčku, poslouchal matičku,
nebyl bys teď nosil po boku šavličku;
neměl bys šavličku a koně vranýho,
nebyl bys poslouchal člověka cizího.
- kalamajka: Kalamajka mik, mik, mik
Kalamajka mik mik mik!
oženil se kominík.
Co si to vzal za ženu?
Pastejřovic Mařenu.
IV. oddíl
[editovat | editovat zdroj]- Úvod
- sousedská: Měla jsem milého parukáře
|: Měla jsem milého
parukáře,
on se mi utopil v pivovaře; :|
Tralala la–la,
hledejte ho!,
tralala la–la,
najdete ho,
paruka tam leží
vedle něho.
- furiant: Sedlák, sedlák, sedlák
Sedlák, sedlák, sedlák,
ještě jednou sedlák, sedlák, sedlák,
je velkej pán:
on má pás na břiše
a na svým kožiše,
tuli- tuli- tuli-
má tulipán.
hudba
Počkej, holka, neutíkej,
dej mi salátku ku – ku!
Kde bych já ho smutná vzala,
nemám zahrádku.
Však nám tak nebude,
až se oženíme,
však nám tak nebude, až se vdáme;
budeme seděti
za kamny u dětí –
však nám tak nebude,
jak se máme.
- 3 repetice, počtvrté Kuželka přechází ve Strašák
Dneska jsi Andulko hezká,
Já dnes jednu miluju,
zejtra jinej slibuju;
já jsem tak jako pták:
pomiluju, nechám tak.
Zajímavost
[editovat | editovat zdroj]Přesto, že se jedná o českou besedu, text k ní napsal napsal Karel Link německy. První český (anonymní) překlad se objevil v roce 1863.[1] Jak popsal historii vzniku Jan Neruda, nemíní se tím, že by Link psal německé texty k českým lidovým písním; upravil lidové tance na společenské. Starší zdroje z doby prvních uvedení České besedy se o zpívání textů nezmiňují.[4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Podle Jana Reye se Link ve svých pamětech zmýlil a česká beseda byla poprvé provedena již roku 1862.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b REY, Jan. Česká beseda. S. 1. Národní listy [online]. 16. 1. 1934 [cit. 2020-03-26]. S. 1. Dostupné online.
- ↑ STREJČEK, Ferdinand. České názvosloví společenských zábav. Naše řeč [online]. [cit. 2020-03-26]. Dostupné online.
- ↑ Českoslovanský zpěvník: Beseda [online]. Praha: J. Pospíšil, 1891 [cit. 2020-03-26]. Dostupné online.
- ↑ NERUDA, Jan. Nekrology a feuilletony časové. Praha: F. Topič, 1913. Dostupné online. S. 346.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Karel Link: Beseda český salonní tanec. (Beseda. Der böhmische Salontanz.) Slovanské kněhkupectví, v Praze 1863, 19 stran. Dostupné online.
- Notový zápis české besedy + Choreografický popis jednotlivých tanečních částí české besedy
- Karel Jaromír Erben: Nápěvy prostonárodních písní českých, nakl. Alois Hynek, Praha.
