Wikipedista:Paul E/Pískoviště

Stranky

Wikipedista:Paul_E/NGC_501

Wikipedista:Paul_E/NGC_508

Wikipedista:Paul_E/Hnědé_řasy

Wikipedista:Paul_E/Vodní dílo Mikšová

Barták

Server zmatené a vůbec

Čeští dinosauři fiktivní, ma vubec byt na wiki?

Štětí klimaticke podminky. Blbost, teploty ok, ale vyznam sloupců.

[[1]]

Inženýr

sladkova

Jihočeský kraj ďablova prdel

Mestska knihovna v praze je propagace,procistit úvodní odstavec

Staří čínští astronomové považovali za asterismus devět hvězd souhvězdí Severní koruny, sedm hvězd. Tomuto souhvězdí přiřkli význam vězení pro chudé. Přiřadil spolu s hvězdami Dalšími hvězdami jsou π a ρ.

sonia indické jméno

Filip

Beno upřesnění Púvodu Německo

Bolševník česká repubika

Dan rozcestníkizace

František Link

Titan mesic saturnu atmosfera a odkaz

Doubrava

Pluralismus (filosofie)

Pluralismu...

Klinger

Oxidy dusíku a síry

Bureau des Longitudes

Slunovrat

ISS

KVM je zkratka kvantová mechanika. grygar

Metropolitná oblasť Kansas City , W D

Souhvězdí Mečouna a LMC

Tři sestry Sung‎

CSKA

Lev externí články

Stanislav Štefl

Dub rozcestnik

Holan holáň

Trosky odkaz na hrad z hory, snad z odstavce Stavby na hoře Na vrcholu byl vystavěn Hrad Trosky, dnes zřícenina hradu.

Související informace naleznete také na stránce Trosky (hrad).

fiktivní postavy

• Angelika (Angélique), hlavní hrdinka historické románová série francouzské spisovatelky Anne Golonové a jejích filmových adaptací.

Akceptační kritérium

vít

arcturus halley první vlastni pohyb

Hana deslovník

Aimée‎ jéno ami jako japonské zvlast a jako varianta

ngc 7424 poradi kategorii, velmi podoba naší

Voda rozdělení vod

Radiální rychlost

ódin,Trojan (bůh) infobox jmeno pryč

Kovantova

Související č

odkazy mimo Wikipedii jsou vypreparovány, uzavřeny do jedné sekce, a nyní jsou mezi ně vlepeny odkazy na články Wikipedie.

Sekci Související články považuji za rozšíření a součást vlastního článku, obdobu „Další informace najdete v“, "Viz též". Pro to nepatří do sekce odkazy nebo na úroveň Externích odkazů, které odkazují mimo wikipedii, považuji je za doplněk a klidně by mohly uplně nebýt, a Referencí, které jsou něco úplně jiného.

Externí odkazy dle doporučení nepatří do textu článku. Něchť jsou zakázany zcela krom specialních případů v infoboxu položka oficialní web a v sekci externí odkazy a vložení jinam není dovoleno softwarem wikipedie.

Děkuji za odkazy do archivu, nenašel jsem je prve. Přece nemohu souhlasit s oddělením souvisejících článků od textu. Asi ne ve všech případech, ale velmi často představují odkazy na Související články součást textu. Bylo by lze je uvést na závěru textu slovy ve smyslu „Pokračujte ve čtení ...“, nebo „Nemusíte rozumnět pokud si nepřečtete ...“, „Související informace nalezeznete v ...“, „Podrobněji nalezeznete v ...“, podobně jako šablona „Podrobně“. V papírové encyklopedii by mohla být v závěru věta: Vizte dále ... . A jsou součástí wikipedie narozdíl od všech ostatních závěrečných odstavců které ukazují mimo, vyjma poznámek, ale poznámky nejsou odkazy. Sakra, proč jsou i „Poznámky“ v sekci Odkazy??! I Poznámky vidím za SČ, protože jsou odkázány na klikutí z místa poznamenání, a mimo sekci Odkazy, protože poznámky nejsou odkazy. (nebo Odkazy přejmenovat?) Také si nemyslím že do SČ patří jen co se nevešlo, nicméně, proto jsem ji uvedl, že tato formulace v doporučení mi ukazuje na úzkou sounáležitost SČ s textem. Přeji si volnost v pořadí „Souvisejích článků“. Ostatní pořadí mi dává docela dobrý smysl.

nebudu psát že to jinde mají nějak, napíšu že to jinde tak nemají, toto je bezprecedentntní (pitomost).

O kategoriích uvažovat nechci, nebo založím kategorii lidé s průjmem.

odkazy do wikipedie jsou do vnitřního světa, odkazy do vnějšího světa, pralesa

Závěrečná sekce je dost nesourodá: Reference jako zásadní náležitost k článku, Poznámky součást textu a dodatek k určitým místům, odkazy ven do džungle, (které ovšem podle mého pozorování jsou často myšleny jako reference(?)). Ale budiž, ať jsou sloučeny v jednom odstavci, je to v určitém smyslu přehledné.

Zdá se že do SČ vkládány články dvou druhů: častěji mají smysl odpovídající skupině článků, které bývají v navboxech,

K tisícům článkům: většina článků zatím nemá SČ vklíněno dle doporučení, protože jim některé odstavce schazejí nebo ještě nebyly upraveny do podoby „SČ vklíněno mezi vnější odkazy“, jen jsou postupně upravovány.

Umístění SČ: plyne mi bud na závěr textu před záverečnou sekci, (pokud mají odkazované článku hodnotu Viz též) nebo na závěr Závěrečné sekce, pokud mají smysl skupiny článků jako v navboxech. Ať je o smyslu článků v SČ rozhodnuto paušálně - vždy má odstavec být na konci, nebo ad hoc podle toho kterého článku a odkazu.

Pro včerejší příspěvek ještě stručně v jednom příspěvku napíšu svůj názor na umístění SČ: Závěrečná sekce se skládá z velmi nesourodých částí (Pozn., Ref., Lit, a Ext odk). a právě Lit. a Ext o. spolu souvisejí, že odkazují mimo wikipedii, proto patří k sobě. Ref. sice také, ale z ref je článek vystavěn, z Lit a Ext.odkazů nikoli. SČ, rozdílně od Ext odk, jsou ze světa wikipedie, tvoří jednotu, jsou ze stejného světa, ext.odk jsou principielně ze světa mimo wikipedii.

Nejlepší považuji umístění na konec textu článku podle uvahy že z textu jsou proodkazovány články wikipedie, zvlášť znamenají li "Viz též". Uspořádání je konvenční, přijal bych umístění SČ i úplně dole, rotože tam jsou navboxy, za možné ale nepěkné uznávám i SČ pod Pozn. a Ref. Umístění mezi Lit. a Ext., které spolu souvisejí, považuji za nešťastné.

Nechci vířit plané diskuse na dostatečně konsensuální a uzavřené téma, může li být nějaké tema na wikipedii uzavřené (čas plyne, 2011 je dávno či nedávno, wikipedisté se obměňují), a samozřejmě nebudu nekonečnými příspěvky v diskusích naléhat na změnu pořadí, chtěl jsem svůj pohled na věc napsat a zvědět další názory. Současné umístění považuji za špatné.

Pro včerejší příspěvek ještě stručně v jednom příspěvku napíšu svůj názor na umístění SČ: Závěrečná sekce se skládá z velmi nesourodých částí (Pozn., Ref., Lit, a Ext odk). a právě Lit. a Ext o. spolu souvisejí, že odkazují mimo wikipedii, proto patří k sobě. SČ jsou ze stejného světa Wikipedie, tvoří jednotu, což ext.odk. principielně nikoli. Nejlepší považuji umístění na konec textu článku podle úvahy, že z textu jsou proodkazovány články wikipedie, zvlášť znamenají li "Viz též", nebo "Podrobně". Uspořádání je konvenční, přijal bych umístění SČ i úplně dole pod Ext., protože také odkazy jako ext a jsou tam navboxy, za možné ale nepěkné uznávám i SČ pod Pozn. a Ref. Umístění mezi Lit. a Ext., které spolu souvisejí, považuji za nešťastné.

Nechci vířit plané diskuse na dostatečně konsensuální a uzavřené téma, může li být nějaké tema na wikipedii uzavřené (čas plyne, 2011 je dávno či nedávno, wikipedisté se obměňují), a samozřejmě nebudu nekonečnými příspěvky v diskusích naléhat na změnu pořadí, chtěl jsem svůj pohled na věc napsat a zvědět další názory. Současné umístění považuji za špatné. Paul E (diskuse) 25. 6. 2015, 21:48 (CEST)

Díval jsem se jak to mají jinde, vím že se tím argumentovat nemá, nicméně:

anglická: doporučení SČ za textem a většinou i tak použito. francouzská: doporučení stejně jako naše, SČ mezi Lit a Ext., články doporučení často nerespektují švédská: doporučení SČ za textem, tak i na všech viděných článcích anglická: doporučení "See also" za text, tak i většinou v článcích řecká: pořadí jako naše současné doporučení, literaturu považují za reference. norsština bokmal: doporučení viz též na uvod zav.sekce (po přehledu díla u umělců, které vkladají do záv. sekce) německá: doporučení na začatek zavěru (dál lit, ext, pozn, ref) slovenská: kloudné doporučení na vzhled nemá (nenalezeno) a v článcích obvykle za textem polská: viz též za textem ve vetšině článků, (pravidlo snad také, "štábní kultura" na mě působí nepořádně)

Rozcestníky

Odhaduji, že praxe, s níž nesouhlasím, nevzešla z diskuse nebo dokonce z konsensu, ale z mravenčí lidové tvořivost. Má být v rozcestníku vůbec uveden slovníkový význam slova názvu rozcestníku ? Tvořme tedy rozcestník pro každé slovo nebo smysluplné spojení slov. Můj odhad je, že k rozcestníkům jako slohové práci na téma "co to slovo taky ještě může být" došlo mravenčí lidovou tvořivostí.

A navádí k tomu doporučením uvedená podoba úvodu: "Název rozcestníku" může být:. Totiž, ono slovo může být leccos: společník může být třeba pes. (nadporučík Lukáš: Mám rad psa jako společníka) Pes může být společník, pak by bylo žádoucí aby v rozcestníku Pes byla položka Společník a to odkaz na rozcestník, protože jeho slovníkový význam, to jest co může být pes, pes může být společník, je napsán v rozcestníku: přítel druh a ještě neco). Pes ještě může být i nejlepší přítel: šup s ním do rozcestníku přítel.

Čert může být Karel Gott (ve pohádce Z pekla štěstí hrál roli lucifera a pána boha, proto bude uveden i v rozcestníků Bůh, a tam dvakrát, protože podruhé jako překlad jména)

• Otázka mířila na odkazovaný film. Ano, tento snad, i tak je podivné odkazovat na slepé odkazy v rozcestníku, (možná s výjimkou pod tíhou pragmatismu, že není li jejich významnost zcela evidentní). A podivná je i praxe uvádění seznamu všech filmů co se nejen jmenují, ale i které mají v názvu název rozcestníku, nebo slovo z něj odvozené: Wikipedie není adresář.

K džigolovi: může se stránka Gigolo alternativně jmenovat Společník? Pojmenování Společník vnímám jako zavádějící a nepřesné. Rozcestník je z výrazu Společník, nikoli placený společník, nebo profesionální společník.

Příklad k slovníkům popisům v rozcestnících: I pes může být společník a rozcestník společník by měl být odkazován z rozcetníku pes, protože v rozcestníku je popsán význam toho co je pes jako společník...

Neštastná první doporučená podoba úvodu rozcestník: "Název může být:". něco být být všelicos, pes může být společník, a Karel Gott patří do rozcestníku Bůh, a to dvakrát, poprvé hrál boha ve filmu, podruhé jako překlad jména.

K červeným položkám v rozcestníku. Rozcestník odkazuje svými položkami na články, položka odpovídá článku, náleží článku. Položka je "ozdrojována" stránkou na níž odkazuje a její "wikivýznamnost" je dána existencí stránky. Takže slepé položky nejsou ani prokázaně wikivýznamné ani ozdrojované. Rozcestníky vnímám analogicky s přesměrováním, přesměrování je odkaz na jediný článek, rozcestník rozdvojením (rozmnohojením), a červený odkaz je jako slepé přesměrování.

Pravidla nepřímo, dle mě nešťastně, umožňují červené odkazy, když zmínkou připouštějí ve slepé položce odkazy na jiné články v popisu, tedy pravidlo předpokládá aspoň podrobnější popis slepé položky. Jinými slovy legalisuje subpahýl. Položka je odkazem na článek, slepá položka článek nahrazuje, a je kratička, nedostačující na encyklopedický článek, má hodnotu subpahýlu. Co v článku zakázáno, v rozcestníku povoleno. (obsahuje li článek text: Společník je film z roku 1234, to je ještě míň než subpahýl)

Co Wikipedie není: Wikipedie není adresář, seznam všeho co jest. Tedy ani seznam všech filmů s nějakým názvem.

lépe rozcestník vždy s hlavním názvem a všechyn ostatní rozlišované

Převzato

Pokud rozumím správně, tak to oč jde, je uvedení příslušných zdrojů, které šablona nenahrazuje. Také považuju za idealní, kdyby v každém článku pro každé tvrzení ba každé slovo bylo uvedeno, z jakého důvěryhodného a dostupného zdroje, k němu editor přišel. žel, toho se odstraněním šablony nedosáhne.

Co jsou Beskydy

Typ pohoří určený vlastnostmi a geografické vymezení není součástí definice, nebo jsou definovany jako skupina pohoří v Karpatech určené názvem, nebo oblast zahrnující pohoří nějakých vlasntostí nebo názvu.

vyšší moc

Wikipedie jako slovník a Majeur force

Ano, domnívám se a souhlasím, že Wikipedie není slovník. Jsem proti uvádění cizojazyčných názvů hesel v na počátek textu článku, řekněme s vyjímkou exonym a přeložených názvů. Jenže, jest li zvykem u mnoha názvů, zejména toponym na českém území, uvádět názvy v cizých jazycích, a Wikipedie se stává překladovým slovníkem, považuji za kompaktní uvádět důležité a obohacující cizojazyčné termíny i jinde. V tomto případě se to dokonce hodí, je latinské znění tohoto termínu uvedeno i v latině, pak francouzský termín, který je užíván v jazyce anglickém, považuji za také užitečný. Nebo prosím smažte i latinské vis maior.

jež odkazuji na Jaroslav Anděl (fotograf):Speciální:Co_odkazuje_na/Jaroslav_Anděl_(fotograf) v hlavním prostoru.

Poznámka k slovu "hovorové". Hovorový výraz podle mého mínění znamená, že výraz patří do hovorového jazyka, že výraz je sice jazykově správně, ale ne dost hezký aby patřil do psaného spisovného jazyka. Zdá se mi, že Lenka Layllakoff užívá slovo hovorové podle doslovného překladu německého z německé literatury. Pro českou wikipedii považuji za správné zkoumat pojmy užívané v českém jazyce a nikoli se doslovně překládat z cizích jazyků. Tedy míním že užití přídavného jména hovorové Lenkou Layllakoff je ve smyslu "nikoli přísně vědecké". (Mají humanitní vědci mají kodifikovanou nomenklaturu?). Což není důvod pro jeho neužití pokud je používané, správné, očekávané.

na stránce Kladsko V té době ukončily ve městě činnost řehole františkánů a bernardinů (odnož františkánů). odkaz bernarditů takže bernarditů nebo bernardinů

Welšská forma Gwenhwyfar se může překládat jako bílá čarodějka či označení Bílá víla/duch. Další podobou jména je Jennifer, Guinevere. Někdy se spojuje s irskou Findabair.
Bělorusky: Джэніфер (Dženifier)

• Kornsky: Jennifer, Jenniver
• Bengálsky: জেনিফার (Jēniphāra)
• Gujarati: જેનિફર (Jēniphara)
• Welšsky: Gwenhwyfar
• Portugalsky: Ginevra či Genebra
• Anglicky: Guinevere, Jenny, Gwenovier

Subpahyly

Můj pohled na "subpahýly" je: ponechme je pokud mají pojednávají o předmětu wikivýznamném. Pokud mají přesně odpovídající položku na wikidatech, důvod víc je nemazat. Také je zde zvykem vkladat subsubpahýly jako položky rozcestínků, pokud má předmět to štěstí, že jej lze nazvat odobně jako nějaký rozcestník, takže imho líp když to má článek. (zrovna ta Denise by se "hodila" do rozcestníku Denis). Nechci diskusi rozptylovat rozcestníky, toto prosím jen na okraj. Sovětští straničtí činitelé nejsou aktální tema pro kvalitu wikipedie, nicméně mazat je netřeba, když už někdo založil, ačkoli, mohl si dát praci a přeložit aspoň celý uvodní odstavec. Jsou články, které lze plnohodnotně napsat jednou dvěma třemi větami, napřiklad definice nějakých termínů specifických pro nějakou vědeckou disciplínu a okolí pojmu je rozepsané v jiném článku, a je dobré mít definici na wikipedii. Což ale není případ diskutovaných článků, článek o lidech by měl být delší.

Fritz Wunderlich

Fritz Wunderlich, celým jménem Friedrich Karl Otto Wunderlich (26. srpna 1930, Kusel − 17. srpna 1966, Heidelberg) byl německý operní pěvec (tenorista). Proslul zejména interpretací mozartovského repertoáru. Narodil se v falckém Kuselu v roce 1930. Zemřel při nehodě spadnuv se schodů v svých třicetišesti letech.

Narodil se ve městě Kuselu, jeho otec byl sbormistr a matka houslistka. Pod tíhou hospodářské krize a politické stiuace otec spáchal sebevraždu. Studoval konservatoř, hru na lesní roh a zpěv jako druhý. Studiem hry na hornu získal dokonalé ovládání dechu.

Písně s Giselem.

Jan Josef Dusík Mlázovice 1738 v rodině kantorů a hudebníků. otec zemřel, hudební vzdělání u strýce kantora Jana Vlacha, housle klavír hoboj fagot a varhany. výpomocný učitele v Lánově u vrchlabí, učitel a varhaník v chlumci nad cidlinou, od 1758 v čáslavi. 1759 oženil s veronikou štěbetovou. osm dětí, tr syny pet dcer Jan Ladislav, František Josef, Kateřina Veronika Anna.

Stephan cely i info

Stephanův kvintet
Stephan's Quintet Hubble 2009
Pozorovací údaje (Ekvinokcium J2000,0)
Rektascenze	09h 55m 33,2s
Deklinace	+69°03′55″
Souhvězdí	Pegas (Peg)
Vzdálenost	300 M ly
Fyzikální charakteristiky
Počet galaxií	5
Hmotnost	(1,03 ± 0,17) ×1012$M_{\odot }$
Označení v katalozích
Messier 81 Group, NGC 3031 Group, LGG 176

Stephanův kvintet

Stephanův kvintet je skupina pěti galaxii v souhvězdí pegase, které se na obloze promítají do oblasti 1x1 uhlový stupeň. Čtyři galaxie Stephanova kvintetu, NGC 7319, NGC 7318a, NGC 7318b a NGC 7317, tvoří gravitačně vázanou kompaktní skupinu HCG 92 vzdálenou od Země přibližně 300 milionu světelných let. Nejjasnější z galaxií NGC 7320 leží ve vzdalenosti 39 milionu světelných let a na oblize se promítá do blízkosti ostatních galaxií. Náleží ke skupině galaxii NGC 7331. Stephanův kvintet objevil Édouard Stephan v roce 1877 jako první objevenou kompaktní skupinu galaxií.

The galaxies of the quintet are gathered near the center of the field, but really only four of the five are locked in a cosmic dance of repeated close encounters taking place some 300 million light-years away. The odd man out is easy to spot, though. The interacting galaxies, NGC 7319, 7318A, 7318B, and 7317 have a more dominant yellowish cast. They also tend to have distorted loops and tails, grown under the influence of disruptive gravitational tides.

Galaxie

Členové skupiny HCG 92

Name	Typ	Rektascence (J2000)	Deklinace (J2000)	Rudý posuv (km/s)	Zdánlivá magnituda
NGC 7317	E4	22h 35m 51.9s	+33°56′42″	6599 ± 26	+14.6
NGC 7318a (UGC 12099)	E2 pec	22h 35m 56.7s	+33°57′56″	6630 ± 23	+14.3
NGC 7318b (UGC 12100)	SB(s)bc pec	22h 35m 58.4s	+33°57′57″	5774 ± 24	+13.9
NGC 7319	SB(s)bc pec	22h 36m 03.5s	+33°58′33″	6747 ± 7	+14.1
NGC 7320c	(R)SAB(s)0/a	22h 36m 20.4s	+33°59′06″	5985 ± 9	+16.7

Galeria

• 
  The galaxies in the vicinity of Stephan's Quintet. The rectangle indicates the area covered by the 1998–99 below. A sixth galaxy, NGC 7320C, probably belongs to the Hickson association: it has a redshift similar to the Hickson galaxies, and a tidal tail appears to connect it with NGC 7319.
• 
  Detail of the quintet in a photo by Hubble Space Telescope, 1998–99. Credits: NASA/ESA.
• 
  NGC 7319; strzałka wskazuje prześwitujący przez galaktykę kwazar

Stephanův kvintet je skupina pěti galaxii, které se na obloze promítají do oblasti 1x1 uhlový stupeň.

čtyři z galaxii tvoří gravitačně vázanou skupinu, páta,

Čtyři z pětice galaxii jsou členy gravitačně vázané skupiny, k níž náleží (ngc...,a do tvoří dvojici s NGC 7331 ngc..) nejjasnější z pětice NGC 7320 leží v poloviční vzálenosti 40 Mly,

Skupinu galaxii objevil v roce 1885 Édouard Stephan na Marseilleské observatoři.

Se leží v poloviční vzdálenosti 40Mly pc než ostatní galaxie a na obloze promíta do blízkosti ostatnich galaxii.

Do gravitacne vazene skupiny patří ještě ngc , Interakce mezi cleny skupiny

Radiovy zdroj

Stephanův kvintet
Stephanův kvintet, Hubbleův dalekohled 2009
Pozorovací údaje (Ekvinokcium J2000,0)
Rektascenze	09h 55m 33,2s
Deklinace	+69°03′55″
Souhvězdí	Pegas (Peg)
Vzdálenost	300 M ly
Fyzikální charakteristiky
Počet galaxií	5
Hmotnost	(1,03 ± 0,17) ×1012$M_{\odot }$

Stephanův kvintet

Stephanův kvintet je skupina pěti galaxii v Souhvězdí Pegase. Čtyři galaxie Stephanova kvintetu, NGC 7319, NGC 7318a, NGC 7318b a NGC 7317, tvoří gravitačně vázanou kompaktní skupinu HCG 92 vzdálenou od Země přibližně 300 milionu světelných let.

Nejjasnější z pětice galaxií NGC 7320 leží ve vzdálenosti 39 milionů světelných let a na obloze se promítá na pozadí vzdálenějších galaxií. Vykazuje shodný rudý posuv jako galaxie NGC 7331 a její sousedé, takže pravděpododně náleží k skupině galaxii NGC 7331.

Stephanův kvintet objevil Édouard Stephan v roce 1877 jako první objevenou kompaktní skupinu galaxií.

---

členové gravitačně ovlivňují a dochází mezi nimi k dynamickým astrofyzikálním procesům.

---

Několik galaxií v této skupině pěti vykazuje známky násilných interakcí s deformovanými tvary a dlouhými vlákny hvězd a plynů, které sahají daleko od těla galaxií.

---

jejich spirálová ramena a jejich disky jsou silně deformovány silami příliv . Tato skupina by měla být umístěna asi 340 milionů světelných let od Mléčné dráhy

---

Na druhou stranu NGC 7320c, i když vizuálně trochu dále od skupiny (asi 4 minuty oblouk NGC 7320), se zdá být ve stejné oblasti jako první čtyři, skvělá přílivový ocas spojující jej s NGC 7319

---

Rádiová pozorování na počátku 70. let odhalila tajemné vlákno emise, které leží v mezibalktickém prostoru mezi galaxiemi ve skupině. Stejná oblast je také detekována v slabé záři ionizovaného atomového vodíku, viditelné ve viditelné části spektra jako zelený oblouk.

---

Dva kosmické dalekohledy nedávno poskytly nový pohled na povahu vlákna, které je nyní považováno za obrovskou mezigalaktickou rázovou vlnu (podobnou zvukovému rozmachu, ale cestující v mezigalaktickém plynu spíše než vzduchem) způsobenou jednou galaxií (NGC 7318B). spadat do středu skupiny rychlostí několika milionů kilometrů za hodinu.

---

Když se NGC 7318B srazí s plynem ve skupině, šíří se mezi galaxiemi obrovská rázová vlna větší než Mléčná dráha a zahřívá část plynu na teploty milionů stupňů, kde emitují rentgenové paprsky detekovatelné pomocí NASA Chandra X -ray Observatory .

---

Molecular hydrogen emission Kosmický dalekohled NASA, který detekuje infračervené záření, objevil velmi silný molekulární vodíkový signál z rázové vlny mezi galaxiemi. Tato emise je jednou z nej turbulentnějších formací molekulárního vodíku, jaké kdy byly vidět, a nejsilnější emise pochází z blízkosti zelené plochy na obrázku viditelného světla diskutovaném výše. Tento jev objevil mezinárodní tým vedený vědci na California Institute of Technology a zahrnující vědce z Austrálie, Německa a Číny. Detekce molekulárního vodíku při kolizi byla zpočátku neočekávaná, protože molekula vodíku je velmi křehká a snadno se ničí v rázových vlnách takového druhu, jaké se očekávalo v Stephanově kvintetu. Jedním řešením je však to, že když se přední část nárazu pohybuje skrz zakalené médium, jako je střed skupiny, vznikají v turbulentní vrstvě miliony menších otřesů, což může umožnit přežití molekulárního vodíku.

---

NGC 7319 má Seyfertovo jádro typu 2.

---

Šestá galaxie, NGC 7320C, pravděpodobně patří do Hicksonovy asociace: má červený posun podobný Hicksonovým galaxiím a zdá se, že přílivový ocas spojuje s NGC 7319.

---

Podle některých astronomů však pruhy hmoty spojují galaxii NGC 7320 s galaxiemi skupiny. To by znamenalo, že červený posun galaxie naznačuje její velmi vysokou rychlost vzhledem k sousedům. Také by to znamenalo, že se pohybuje směrem k Zemi, což snižuje jeho celkovou rychlost posunu a posunu ve spektru. Je také možné, že červený posun není derivátem tohoto pohybu. Stephanův kvintet je proto zvláště důležitý pro malou skupinu astronomů, kteří věří, že ne každý červený posun je způsoben expanzí vesmíru, a Hubbleův zákon není univerzálním zákonem.

---

Členové skupiny Hickson Compact Group 92

Jméno	Typ	Rektascenze (J2000)	Deklinace (J2000)	Rudý posuv (km/s)	Magnituda
NGC 7317	E4	22h 35m 51.9s	+33°56′42″	6599 ± 26	+14.6
NGC 7318a (UGC 12099)	E2 pec	22h 35m 56.7s	+33°57′56″	6630 ± 23	+14.3
NGC 7318b (UGC 12100)	SB(s)bc pec	22h 35m 58.4s	+33°57′57″	5774 ± 24	+13.9
NGC 7319	SB(s)bc pec	22h 36m 03.5s	+33°58′33″	6747 ± 7	+14.1
NGC 7320c	(R)SAB(s)0/a	22h 36m 20.4s	+33°59′06″	5985 ± 9	+16.7

NGC 7320

Jméno	Typ	Rektascenze (J2000)	Deklinace (J2000)	Rudý posuv (km/s)	Magnituda
NGC 7320	Scd	22h 36m 03,5s	+33°56′54″	786 ± 20	+12,5

Galerie

• 
  Stephanův kvintent spolu s galaxii NGC 7320C pravděpodobně náležející k HCG 92. Bílý obdelník označuje rozsah detailního snímku Hubbleova dalekohledu z roku 1998-99.
• 
  Detail Stephanova kvintetu, Hubble Space Telescope, 1998–99. Credits: NASA/ESA.
• 
  Stephanův kvintent na hvězdné mapě

Reference

https://www.aldebaran.cz/glossary/print.php?id=2220

Katalog Arp-Madore je katalog galaxií neobvyklého vzhledu, který sestavi v roce 1966 americký astronom Halton Christian Arp. Katalog rozšířila jeho partnerka Barry Madore, v roce 1987 obsahoval několik tisíc galaxií. Katalog nese jména obou astronomů. ?? ba jižní obloze ??

Wikipedista:Paul_E/NGC 501 Hnědé řasy

NGC 720

Optická spektrografie s dlouhou štěrbinou galaxie ukázala silný věkový gradient podél osy semimajoru NGC 720, což bylo vysvětleno na základě dvou odlišných složek populace. Ve středu galaxie leží hvězdy, jejichž stáří se odhaduje na 13 miliard let stará až 0,73 kpc, kde hvězdy s solární metallicity věku (5 Gyrs) dominují. Tyto starší hvězdy tvoří malý vydutý sféroid. Na vzdálenosti nad 1 kpc dominují hvězdy s věkem 2,5 Gyr. Na základě gradientu Mg2 a jeho hmotnosti se navrhuje, aby NGC 720 prošel asi před 4 Gyry nerovnoměrnou fúzí galaxií .

741

NGC 751 is part of a group of galaxies including NGC 742 and PGC 7250.[4] NGC 741 and NGC 742 recently collided, although the disruption was minor.[5] Radio filaments have been found connecting NGC 741 to NGC 742, and due to the bent structure of the radio filaments, NGC 741 is estimated to be moving at 1400 km/s with respect to its local group, suggesting that ram-pressure stripping was created as a product of the former merger.[6]

NGC 741
pohled SDSS
Pozorovací údaje (Ekvinokcium J2000,0)
Třída	E0:
Rektascenze	01h 56m 21,0s
Deklinace	+05°37′44″
Souhvězdí	Ryby (lat. Pisces)
Zdánlivá magnituda (V)	11,3
Úhlová velikost	3,0′ × 2,9′
Vzdálenost	251 M ly
Plošná jasnost	13,7
Poziční úhel	90°
Rudý posuv	0,018549 ± 0,000057
Kupa galaxií	skupina NGC 741 WBL 061-004
Označení v katalozích
Jiná označení	NGC 741, PGC 7252, UGC 1413, MCG +01-06-003 , GC 448, H II 271, H 172, CGCG 413-008, 2MASX J01562094+0537437, VV 175a ,GALEXASC J015621.09+053744.9 • LDCE 119 NED008
(V) – měření provedena ve viditelném světle

NGC 741 je galaxie v souhvězdí Ryby. Její zdánlivá jasnost je 11,3^m a úhlová velikost 3,0′ × 2,9′. Je vzdálená 251 milionů světelných let, průměr má 220.000 světelných let. Galaxii objevil 13. března 1784 William Herschel. 16. listopadu 1897 objekt pozoroval Lewis A. Swift, jehož pozorování bylo duplicitně zařazeno do Index Catalogue, dodatku katalogu NGC, jako IC 1751.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Paul E/Pískoviště na Wikimedia Commons
• NASA/IPAC Extragalactic Database: Results for NGC 741 [online]. [cit. 2019-11-28]. Dostupné online. (anglicky) 
• FROMMERT, Hartmut. Revised NGC Data for NGC 741 [online]. SEDS.org [cit. 2019-11-28]. Dostupné online. (anglicky) 
• SIMBAD Astronomical Database: Results for NGC 741 [online]. [cit. 2019-11-28]. Dostupné online. (anglicky) 
• SELIGMAN, Courtney. Celestial Atlas: NGC 741 [online]. [cit. 2019-11-28]. Dostupné online. (anglicky) 
• Katalog NGC 741 [online]. [cit. 2019-11-28]. Dostupné online. 

Portály: Astronomie

NGC 680

nepravidelna struktura, ,,,

NGC 770

NGC 770 je satelitem spirální galaxie NGC 772, a je členem skupiny galaxii, ke které náležejí ještě a NGC 772, která je největší člene této skupiny, UGC 1519 a UGC 1546. Tato galaxie objektu je neobvyklé, že jeho jádro této galaxie se otáčí v opačném směru než vnější oblasti. Příčinou tehoto neobvyklého jevu může být gravitační slapové působení blízké NGC 772. rotuje rychlostí 21 km / s opačným směrem než galaxie, jejíž rychlost rotace je 45 km / s dewiki a frwiki

NGC 772

Eliptická galaxie NGC 770 je satelitní galaxie z NGC 772; ona interaguje s latter a je zodpovědný za deformaci jednoho z jejích spirálních paží a “ hvězdný výbuch ” se konat tam. Tato trpasličí galaxie nyní dosáhla projektované vzdálenosti téměř 100 000

NGC 613

NGC 613 je tyčová spirální galaxie s aktivním jádrem galaxie Hubbleova typu SB (rs) bc v sochařském souhvězdí na jižní obloze . Galaxie je přibližně 65 milionů světelných let od Mléčné dráhy a má průměr přibližně 100 000 světelných let . spirálová ramena se vyznačují četnými oblastmi tvorby hvězd (modré a fialové oblasti na obrázku). NGC 613 je tyčová spirální galaxie s aktivním jádrem galaxie Hubbleova typu SB (rs) bc v sochařském souhvězdí na jižní obloze . Galaxie je přibližně 65 milionů světelných let od Mléčné dráhy a má průměr přibližně 100 000 světelných let

NGC 613 je spirálovitá galaxie se záštitou, která se nachází 67 milionů světelných let daleko v jižní souhvězdí sochaře Je to kandidát odlehlého člena sochařské skupiny, gravitačně vázané skupiny galaxií Tuto galaxii objevil v roce 1798 německo-anglický astronom William Herschel, poté jej znovu objevil a katalogizoval skotský astronom James Dunlop . To bylo nejprve fotografováno v 1912, který odhalil spirálovou formu mlhoviny. Během dvacátého století, pozorování rádiového dalekohledu ukázala, že lineární rys v jádru byl relativně silným zdrojem radiové emise

NGC 613 je nakloněn o úhel 37 ° k přímce výhledu ze Země podél úhlu 125 °Morfologická klasifikace NGC 613 je SBbc (rs),což naznačuje, že se jedná o spirálovou galaxii s tyčí napříč jádrem (SB), slabou vnitřní kruhovou strukturou kroužící tyčí (rs) a mírnou až volně zraněnou spirálou zbraně (bc).Tyč je relativně široká, ale nepravidelného profilu s pozičním úhlem, který se mění od 115–124 ° a prachové pruhy umístěné podél náběžných hran. K vytvoření hvězd dochází na koncích tyče a prochází podél dobře definovaných spirálních ramen. Centrální vydutí je snadno patrné s poloměrem 14 uhlminut″.

Klasifikace jádra je typu HII, což naznačuje shodu se spektrem oblasti H II . V blízkosti jádra mají hvězdy disperzi rychlosti km / s. Jádro je zdrojem radiační emise ve formě vnitřního prstence s poloměrem asi 350 parseku 1 100ly,. a linearni prvek, ktery je na nej mozna kolmý. Ten se skládá ze tří diskrétních kuliček, které pokrývají přibližně 600 pc 2000 ly. Pozorování naznačují přítomnost černé díry v jádru s hmotností v rozmezí (1.9–9.6) × 107 násobek hmotnosti Slunce .

20. září 2016 argentinský amatérský astronom Victor Buso zachytil supernovu SN 2016gkg v NGC 613, právě když začala vybuchovat. Jednalo se o supernovu typu IIb, supernovu, která zpočátku ukazuje vodíkovou obálku jako supernova typu II, ale později ztratí vodíkové linie ve svém spektru, aby vypadala jako supernova typu Ib . Ukázalo se dvojitý vrchol, který je společný pro mnoho typu IIb supernov, roste na zhruba velikosti 15,5 krátce po objevení a znovu asi 20 dní později. Progenitorová hvězda byla identifikována v obrazech Hubbleova vesmírného dalekohledu před jejím zhroucením a pravděpodobně to byl žlutý nadobr

vzdálenou asi 65 miliónů světelných let v jižním souhvězdí Sochaře (Sculptor). NGC 613 má přes 100 tisíc světelných let a zdá se, že má spirální ramena víc než je obvyklé protkána mračny prachu a jasnými hvězdami, které vznikají ve hvězdotvorných oblastech na koncích dominantní centrální příčky. Rádiová emise naznačuje přítomnost hmotné černé díry ve středu NGC 613.

Asi sto tisíc světelných let v průměru má řadu spirálních ramen tvořených oblaky kosmického prachu a posetých několika růžovými světelnými body odpovídajícími oblastem tvorby hvězd. Ve středu NGC 613 je pravděpodobně supermasivní černá díra, protože se jedná o aktivní galaxii typu Seyfert

lom u Hradce na plzeňsku

těžba probíhala 1961 az 85, pozdeji přirozeně zatopen, hluboký 15 až 16 metrů

navštěvované koupaliště , ze sklaky lze skakat do vody

nedaleko hradecka skála

tři fotbalove hřiště, ryby, romana roučková

NGC preklad qwertyu

New General Catalogue -New General Catalogue

z Wikipedie, otevřené encyklopedie New General Catalogue NGC 3982 - Hubbleův teleskop, 2003.jpg Spirální galaxie NGC 3982 zobrazuje četné spirální ramena naplněné jasnými hvězdami, modrých hvězdokup a temných prachových pásů. To má asi 30.000 světelných let, leží ve vzdálenosti asi 68 milionů světelných let od Země a je vidět i malým dalekohledem v souhvězdí Velké medvědice. Alternativní jména NGC Typ průzkum astronomický katalog Upravit na wikidata vyjádření William Herschel , John Herschel , James Dunlop Upravit na wikidata webová stránka vezír .u-strasbg .fr / viz-bin / vezírem? source = VII% 2F1B Commons stránkySouvisející média o Wikimedia Commons [ Upravit na wikidata ] Čtyři různé planetární mlhoviny . Ve směru hodinových ručiček počínaje vlevo nahoře: NGC 6543 , NGC 7662 , NGC 6826 a NGC 7009 .

Nový obecný katalog mlhovin a hvězdokup (zkráceně NGC ) je katalog of deep-sky objektů zkompilovaný John Dreyer v roce 1888. To rozšiřuje na katalogizační práci William a Caroline Herschel a John Herschel ‚s generálním katalogu mlhovin a hvězdokup . NGC obsahuje 7840 objekty, známé jako objekty NGC. Jedná se o jednu z největších komplexních katalogů, protože zahrnuje všechny typy hlubokých kosmických objektů, včetně galaxií , hvězdokup , emisních mlhovin a absorpční mlhoviny . Dreyer také publikoval dva doplňky do NGC 1895 a 1908, známý jako index katalogy , popisující dalších 5,386 astronomické objekty.

Objektů na obloze na jižní polokouli jsou katalogizovány poněkud méně důkladně, ale mnohé byly pozorovány John Herschel a James Dunlop . NGC měl mnoho chyb, ale pokus o jejich odstranění bylo zahájeno NGC / IC projekt v roce 1993, po dílčích pokusech se revidované New General Catalogue (RNGC) od Jack W. Sulentic a William G. Tifft v roce 1973, a NGC2000 0,0 od Roger W. Sinnott v roce 1988. Revidovaný New generální katalog a katalog Index byl sestaven v roce 2009 Wolfgang Steinicke . Obsah

   1 Původní katalog
   2 Katalog Index
   3 revidované New General Catalogue
   4 NGC 2000,0
   5 NGC / IC Project
   6 revidované Nový obecný katalog a katalog Index
   7 Viz také
   8 Reference
   9 Externí odkazy

původní katalog Viz též: Seznam objektů NGC a Kategorie: NGC objekty

Původní Nový obecný katalog byl sestaven v roce 1880 podle John Dreyer s využitím připomínek William Herschel a jeho syn John , mezi ostatními. Dreyer už zveřejnila dodatek k Herschelova Generální katalog mlhoviny a klastrů (GC), obsahující asi 1000 nových objektů. V roce 1886 navrhl stavět druhý dodatek k Generálního katalogu , ale Royal Astronomical Society požádala Dreyer sestavit novou verzi místo. To vedlo ke zveřejnění New General Catalogue v Monografie Královské astronomické společnosti v roce 1888.

Sestavení NGC byla výzva, protože Dreyer musel vypořádat s mnoha odporovat a nejasných zpráv, vyrobených s různými dalekohledy s otvory v rozmezí od 2 do 72 palců. Zatímco on dělal zjistit některé sebe, už jen počet objektů znamenalo Dreyer museli přijmout zveřejněné třetími osobami za účelem jeho sestavování. Katalog obsahoval několik chyb, většinou týkající se pozice a popisy, ale Dreyer uváděný v katalogu, který dovolil později astronomové k přezkoumání původních údajů a zveřejní opravy původní NGC. Katalog index Viz také: Kategorie: IC objekty

První významná aktualizace NGC je Index katalog mlhovin a hvězdokup (zkráceně IC ), která byla zveřejněna ve dvou dílech Dreyer v roce 1895 (IC I, která obsahuje 1520 objektů) a 1908 (IC II, který obsahuje 3,866 objektů). Slouží jako doplněk k NGC, a obsahuje další 5,386 objektů, souhrnně označované jako objekty IC. Shrnuje objevy galaxií, klastrů a mlhovin mezi 1888 a 1907, většina z nich umožnil fotografování . Seznam oprav IC byla zveřejněna v roce 1912. Revidované New General Catalogue

Revidovaný Nový katalog Nonstellar astronomických objektů (zkráceně RNGC ) byl sestaven Jack W. Sulentic a William G. Tifft na začátku roku 1970, a byl publikován v roce 1973, jako aktualizaci k NGC. Práce se neberou v úvahu několik dříve publikovaných korekcí údajů NGC (včetně oprav zveřejněných Dreyer sám), a představil některé nové chyby.

Téměř 800 objekty jsou uvedeny jako „neexistující“ v RNGC. Označení je aplikován na objekty, které jsou duplicitní katalogové záznamy, které byly v následných pozorování nebyl detekován, a počet objektů s katalogovým označením hvězdokup, který v následných studiích byly považovány za náhodných seskupení. Z roku 1993 monografie považovány za 229 hvězdokup zvané neexistující v RNGC. Oni byli „chybně či nebyly umístěny od svého objevení v 18. a 19. století“. Bylo zjištěno, že jeden z 229-NGC 1498-nebylo ve skutečnosti na obloze. Pět dalších bylo duplikáty jiných položkách 99 existoval „v nějaké formě“, a druhá 124 zapotřebí další výzkum řešit.

Jako další příklad, reflexní mlhovina NGC 2163 v Orion byl klasifikován „neexistující“ kvůli chybě transkripce Dreyer. Dreyer opravil svou chybu v Index katalogy, ale RNGC zachovány původní chybu, a navíc obrátil znamení deklinace, což má za následek NGC 2163 byly klasifikovány jako neexistující. NGC 2000,0

NGC 2000,0 (také známý jako Complete New General Catalog a katalog Index mlhovin a hvězdokup ) je 1988 kompilace NGC a IC ze strany Rogera W. Sinnott , pomocí J2000.0 souřadnic. Obsahuje několik oprav a errata provedené astronomové v průběhu let. NGC / IC Project

NGC / IC Projekt je výsledkem spolupráce vznikla v roce 1993. Jejím cílem je identifikovat všechny objekty NGC a IC, a sbírat obrázky a základní astronomické údaje o nich. Revidované Nový obecný katalog a katalog Index

Revidovaný Nový obecný katalog a katalog Index (zkráceně RNGC / IC ) je kompilací ze strany Wolfgang Steinicke v roce 2009. Je považován za jeden z nejkomplexnějších a autoritativní ošetření katalogů NGC a IC.

NGC

New General Catalogue (NGC) je katalog objektů hlubokého vesmíru. Obsahuje 7 840 položek, je nejrozsáhlejších všeobecný katalog, který zahrnuje všechny typy objektů hlubokého vesmíru (nespecializuje se například pouze na galaxie). Katalog sestavil John Louis Emil Dreyer a vydal jej v roce 1888 v časpoise . Dreyer v letech 1895 a 1908 zveřejnil dva dodatky NGC katalogu, známé jako Index Catalogs, obsahující dalších 5 386 položek.

Dreyer preferoval kompilaci starších pozorování a vydal nejprve Druhý katalog hvězd Armaghské observatoře a po získání vládního jednorázového grantu 2 000 liber v roce 1883 zakoupil desetipalcový refraktor, s nímž mohl pokračovat v pozorování mlhovin, hvězdokup a galaxií. V roce 1888 vydává Nový obecný katalog mlhovin a hvězdokup (The New General Catalogue of Nebulae and Clusters of Stars) známý dnes pod zkratkou NGC.

Tento vynikající katalog obsahující 7 840 objektů, vznikl vlastně proti plánům Dreyera, který plánoval vydávat jen doplňky k Herschelovu katalogu, ale na objednávku Královské astronomické společnosti sestavil nový katalog. V dalších letech svou práci dovršil vydáním dvou doplňků k NGC: v roce 1895 vydává katalog IC I (Index Catalogue) s 1 529 objekty a v roce 1908 katalog IC II (Second Index Catalogue). Katalog NGC a oba doplňky obsahují celkem 13 226 objektů. Dreyerovy katalogy se tak staly základním katalogem nehvězdných objektů.

Objekty na obloze jižní polokoule jsou katalogizovány poněkud méně důkladně, ale mnoho jich pozoroval John Herschel nebo James Dunlop . NGC měla mnoho chyb, ale pokus o jejich odstranění byl zahájen projektem NGC / IC v roce 1993, po částečných pokusech s Revidovaným novým obecným katalogem (RNGC) Jackem W. Sulenticem a Williamem G. Tifftem v roce 1973 a NGC2000. .0 Rogerem W. Sinnottem v roce 1988.

seřazene podle rektascenze

Související články

• Seznam NGC objektů
• Index Catalogue

Externí odkazy

• The NGC/IC project (anglicky)

šablona nokia

Navbox |name = Mobilní telefony Nokia |title = Nokia telefony podle série

|list1 =

|list2 =

|list3 =

|below = Seznam Nokia produktů

HC Slavia

2015-10-03T06:27:12

2016-06-07T09:17:34

HC Škoda Plzeň

HC Sparta Praha

Sestava FC Zbrojovka Brno

jen dve , jsou do 2011

Originální jméno

Položka "originální jméno" je nesmyslná. Sídla bývají mnohdy založena nedokumentovaně-nevíme jak se ta která ves jmenovala na počátku, například: první doklady osídlení v pravěku a osídlení nepřetržitě dosud, nebo jazyk zapomenut či vymýcen včetně dokladů o názvu. Také se samozřejmě proměňuje zápis (různá písma, způsob zápisu) i výslovnost. Sídel, která byla založena na prázdném místě a víme jak byla v svém počátku pojmenována a současný název je změněný, zas tak příliš po světě není, a není důvod pro takové případy zavádět položku.

Comeback

Ostatní postavy

• Tomáš Baldýnský as Zoran's Bodyguard (episode "Rozzvod")
• Nikol Kouklová as girl in video (episode "Rozzvod")
• Lenka Loubalová as opera singer (episode "Pan Prase odchází")
• Brutus as ourself (episode "Pan Prase odchází")
• Marcela Holubcová as customer (episode "Krev, pop a slzy")
• Pavla Tomicová as woman (episode "Komu zvoní hrany")
• Ali Morovin as Italian contestant (episode "Zlatá ledvina")
• Věra Kubánková as neighbour Vojtíčková (episode "Boží frisbee")
• Lucie Borhyová as mother of Vašut's son (episode "Bejk")
• Vladimír Hrbek as retired person (episode "Let mouchy")

Česká wikipedie je psána jazykem českým, a to považuji za její esenciální vlastnost, bez které by česká wikipedie nebyla česká wikipedie. Českým jazykem hovoří čechové, nebylo li by Čechů, nebyla by čeština. Užívá li češtinu někdo jiný než Čech, buď mu přána, pěstuje li ji poctivě a v dobrém úmyslu, buď mu vzdána sláva. Nelze jazyk oddělit od mluvčích a "psavčích".

mamé cosi jako denní přehled zpráv. Takže, pokud wikipedie reflektuje okamžitý světaběh, nevidím nic, co by bránilo připomenout Vánoce. Osobně bych z wikipedie nedělal nic, co není soubor článků, (textů, tabulek,), a počítá čas na roky, ale je li zde touha mít aktuální hlavní stranu, pak nevidím důvod vylučovat Vánoce. K výzdobě portálů: Co jsou to portály? A nevysvětlujte mi to, stejně bych to nepochopil. (Snad by pochopil portál jako stranku s odkazy na oborovou lípu a dohody, doporučení k článkům z toho kterého oboru, ale to sem už vůbec nepatří.)

zpět v jiných jazycích, wikipedie opravdu není překladový slovník, jinojazyčné formy ovšem jsou také i samostatná jména i v českojazyčném prostředí, lze o každé mít článek (rozdilně toponym)

Převzato

Domnívám se, že použití poznámky převzato z jinojazyčné wikipedie sice není ozdrojování podle pravidel Wikipedie:VZ, větší a škodlivější porušení proti pravidlům je vůbec vložení informace bez udání zdroje. Kde editor k informaci přišel, i když původce informace není "wikipedický zdroj", je to cenná informace, která aspoň v některých případech dává možnost po zdroji lépe pátrat.

Jak vložit odkaz na autora při začlenění textu z jedná stránky, napříklada mazané, do jiné.

Umístění šablony Překlad

Šablona:Překlad je uváděna v odstavci reference, a vzniká dojem, že údaj o překladu je referencí na důvěryhodný zdroj. Nelze li uvádět v referencích poznámku o převzetí informací z cizojazyčné wikipedie, když byla smazána šablona "Převzato" i údaje o převzetí informací, podle toho nepovažuju za vhodné uvádět ani odkaz na cizí wiki šablonou Překlad v oddíle Reference. Plní li šablona Překlad výhradně funkci licenční, lze za vzor považovat vkládání šablony Šablona:Potvrzení_OTRS do diskuse, nebo možnost zavést oddíl týkající se licence k článku, když šablona článek vkládá do kategorie.

Podle nápovědy k šabloně, text šablony Překlad řeší licenci.

Pokud také řeší vystopovatelnost textu při přenosu a překladu-úpravě textu.

Jak moc musí být článek překlad aby byl překlad? Kdy přestane být překlad překladem po změnách dalšími editory ? uvaha ad absurdum: Mají li články přeložené i nepřeložené stejné vlastnosti (z pohledu licence) pak by ničemu nevadilo uvádět čablonu překlad u každého článku třeba jako náhrada za poznámku převzato. je třeba uvádět původ z wikipedie i když je článek dále publikován na wikipedii? Tedy je uvedena proto aby bylo lze vystopovat původ textu při převodu mezi wikipediemi.

Jsou důsledně odstraňovány poznámky o původu informací z jinojazyčných wikipedií. Vedeno velmi chvalitebnou snahou o důkladné podložení článků zdroji věrohodnými a ověřitelnými. Domnívám se, takto se toho nedosáhne, tedy odstranění je, přinejmenším zbytečné. (Snad kdyby bylo vloženo do jiné sekce než Reference.) Prohřeškem proti doporučením OZ (Ověřitelné zdroje) a VZ (Věrohodné zdroje) je nikoli uvedední poznámky o původu informací, ale vložení nedostatečně podložených informací. S poznámkou "převzato z jiné wikipedie" jsme věděli, na čem jsme. Bez údaje, odkud k tomu editor přišel, nevíme vůbec na čem jsme. Připouštím, že nyní, po mnoha odstraňujících editacích, nebude politická vůle uvádět původ z jiných wiki, nebo dokonce je vracet zpět. Přece jen, chci tolik připsat. Vkládám sem, i když by se, pokud vůbec někam, hodilo do obecnější diskuse.

Podle Odkaz na převzatý text z jiného článku na cs nebo jinojazyčné wikipedie: při přenosu textu z jednoho článku do jiného je tedy potřeba vkládat odkaz na původní text. Nevím co s tím, pokud je článek původní smazán, ať pří přenosu textu z článku do jiného nebo je smazán později. Stránky jsou mazány, (aktuálně pří správcovském mazání blokovaných účtů). takže i když bude odkaz

Šablona překlad: je uvedena v odstavci reference, i když není refenrencí, a vytváří falešný dojem, že referencí je. Také umožnuje snadno uvidět, odkud je jsou informace v článku převzaty, zvlášť nejsou li s překladem převzaty i reference. Také je mi třeba připomenout, že tak jako nejsou důvěryhodné informace v wikipedickém článku, stejně není důvěryhodný odkaz na zdroj, není důvěryhodné, že zdroj skutečně tvrdí, co je jím dokládáno.

Rozcestníky

Můj pohled na rozcestníky je, že upozorňují na konfikt názvů. Encyklopedické heslo má nějaký název, nebo více možných názvů, a je li článků s názvem více, rozcestník upozorňuje na konfikt těchto názvů. Pokud bychom psali rozcestníky, aby "čtenář našel článek o nějakém z významů slova", znamenalo by to tvořit vedle encyklopedických hesel paralelní slovník s vysvělením významů slov, nebo i frází, s odkazy na encyklopedická hesla, která pojednává o předmětu více čí méně odkazovaném nějakým významem "rozcestníkovaného" slova.

Tak jako je neduveryhodne co je v wikiencyklopedockych clankcich psano a nelze t prejimat jako duveryhdne, zrovna tak je neduveryhodne evedeni zdroje a nelze je priprekladujinowiki clanku prejmout. Je neduveryhodna informace ze uvedeny zdrj podklada informaci v calnku.

Podle mě rozcestník je (má být) řešení konfiktu názvu - je více článků které se jmenují, nebo mohou jmenovat, názvem rozcestníku, pak jsou v rozcestníku uvedeny. Pojmout rozcestník jako článek o významu slova s odkazy na články, které pojednávají o předmětu, na který význam odkazuje, by znamenalo psát k encyklopedii paralelní slovník a říkat tomu rozcestníky.

Nazev at odrazí o cem clanek pojednava. Tak je sepsan,pojednava o dlouhodbe vystave stredovekeho ceskeho a stredoevropskeho umeni v narodni galerii v anezskem klášteře. I uvod clanku predmet sveho zajmu vymezuje jako to co je vystaveno v anezskem klášteře. A tento predmet se mi jevi i jako nejvhodnejsi pro tema encyklopedickeho clanku, podlozeny zdroji. Ze neni takovy clanek neni i imunní vuci zmenmam vystavy nevidimjako prekazku,ba spise naopak, prexmet clankunemusi nutne pojednavat jen o tomco jest ale i tom co bylo, takze zbude po rozmetane exposici encyklopedicky clanek. Coz povazuji za vhodne. Zdroje pojednavaji o te vystave,hadam, vic nez neurcitem souboru artefaktu. Take mohou byt dva clanky. No, taky lze o rozmetane exposici pojednat jalo odstavcem v clanku o casti sbirkek narodni galeriev nazvanyexposice v anezskem klastere (vymezeno letopocty). Nuže, nazev je generovan prredmetemclanku, takze by to mela byt odpoved na otazku, co je předmětem článku?

Neuplatňujeme dvojí standarty, proste není vice článků než jeden, na ktere odkazuje nazev článku kadeřnice, takže stačí přesměrování. Nejde jen o význam slova, ale o očekávaný název článku, coz u pekaře je vic pekař nez pekařka. Taky bysme tedy meli, vramci žendrové vyváženosti článek nazvat Pekař/pekařka, a obden měnit na Pekařka/pekař.

Gliese 611

Ponechat, zdroje pro článek jsou údaje v katalozích, což lze považovat za trivialní. Nicméně údaje o hvězdách v těchto katalozích triviální nejsou. Hvězda je velmi blízká magnitudě 6,5, od které jsou v katalogu jasných hvězd, Gliese 611 má 6,66m. Je blízko Slunci, 14 pc, je uvedena v seznamu nejbližších jasných hvězd na cs i na enwiki, na cswiki jako Gliese611 na enwiki HD144579, takže je dobré o ní něco rozepsat i v samostatném článku. Také článek spojí různá označení hvězdy. Když už to někdo sepsal, je škoda to mazat, článek obsahuje netriviální informace, i když jen v infoboxu. Ničemu to neškodí, není to například sebeprezentace, což hrozí u jiných temat, hvězdy jsou velmi neutrální. Automatickou významnost hvězd může z být vhodné zavést, je k diskusi do jaké magnitudy nebo vzdálenosti od slunce, a nebo soudit podle uvedení ve jakých mapách a katalozích. Každá hvězda nemůže být wikivýznmná, počty hvězd jsou opravdu astronomické, ale doufám že to nikdo zakládat nebude a strojové zakládání článků se snad nerozmůže. Tato je jasná, opravdu těsně pod 6,5m a je blízká.

Taky by smazání bylo lze obejít v souladu se zvyklostmi založením "rozcestníku" s názvem Gliese, a do něj podle uvážení vkladat jednotlivé hvězdy, protože mají Gliese ve svém označení, na položku rozcestníku wikivýznamnost uplatňována není.

Gliese 611 je vícenásobná hvězda vzdálená 47.36 světelných let od Slunce o zdánlivé jasnosti 6,66^m. Je nejblížší hvězdou v souhvězdí Severní koruna. Hlavní složka Gliese 611 A je hvězda hlavní posloupnosti spektrální třídy G8V. Má teplotu 5300K , hmotnost 0,84 sluneční hmotnosti. Její zdánlivá absolutní magnituda je 5,87^m.

Menší složka je červený trpaslík spektrální třídy M4, hmotnost má 0,365 sluneční hmotnosti, absolutní magnitudu 13.44. Radialní rychlost systému je -59.39 ±0.09 km/s, vlastní pohyb . Nejblíže se Slunci přiblíží za 166 tisíc let na vzdálenost 26 světelných let.

GJ 611, HD 144579, BD+39 °2947, HIP 78775, SAO 65065, LHS 3152/3150

Gliese 611 (HD 144579) is a binary star located in the constellation Corona Borealis. It is the nearest star to Earth located in that constellation. Contents[show] Star SystemEdit

The star system has two component stars separated by 1020 A.Us. The system is approximately 8700 million years old, and does not contain any known planets.

Its closest stellar neighbours are the white dwarf Ross 640 at 5.82 light-years, Giclas 179-43 at 5.85 light-years, BD +41°2695 at 5.88 light-years and Chi Herculis at 5.95 light-years. A componentEdit

The main component is a class G8V star located 13.91 (46.86 light years) from Earth with a temperature of 5300K and a mass of 0.84 solar masses. The star has an absolute magnitude of 5.87. B componentEdit

The smaller component is a M4 class star. Located slightly closer, at 13.79 parsecs, it is only 0.365 times the mass of the Sun, and has an absolute magnitude of 13.44.

Gliese 611
Astrometrická data (Ekvinokcium J2000,0)
Souhvězdí	Severní koruna (Corona Borealis)
Rektascenze	16h 4m 56,793s
Deklinace	39°9′23,43″
Paralaxa	0,06887 ± 0,00033"
Vzdálenost	47,36 ly (14,5 pc)
Zdánlivá hvězdná velikost	6,66m
Radiální rychlost	-59,39 ±0,09 km/s
Vlastní pohyb v rektascenzi	-0,57108" za rok
Vlastní pohyb v deklinaci	0,05234" za rok
Rektascenze	16h 4m 56,793s
Deklinace	39°9′23,43″
Absolutní hvězdná velikost	5,86m
Barevný index (U-B)	0,20
Barevný index (B-V)	0,73
Barevný index (V-R)	0,63
Barevný index (R-I)	0,41
Rektascenze	16h 4m 56,793s
Deklinace	39°9′23,43″
Absolutní hvězdná velikost	13.44m
Barevný index (B-V)	1,72
Fyzikální charakteristiky
Označení
Henry Draper Catalogue	HD 144579A/B
Bonner Durchmusterung	BD +39 2947
SAO katalog	SAO 65065
Katalog Hipparcos	HIP 78775
General Catalogue	GC 21623
Glieseho katalog	Gl 611
Synonyma	CCDM J16049+3909AB, GJ 611A/B
(V) – měření provedena ve viditelném světle

Gliese 611 je dvojhvězda vzdálená 47,36 světelných let od Slunce o zdánlivé jasnosti 6,66^m. Je nejbližší hvězdou v souhvězdí Severní koruna.

Hlavní složka Gliese 611 A je hvězda hlavní posloupnosti spektrálního typu G8V. Má teplotu 5300K , hmotnost 0,84 násobek sluneční hmotnosti. Její absolutní magnituda je 5,87. Menší složka, Gliese 611 B, je červený trpaslík spektrálního typu M4, hmotnost činí 0,365 násobku sluneční hmotnosti, absolutní magnituda je 13.44.

Radiální rychlost dvojhvězdy je -60 km/s, vlastní pohyb v rektascenci -0,571", v deklinaci 0,052" za rok. Nejblíže se Slunci přiblíží za 166 tisíc let na vzdálenost 26 světelných let. Oběžná dráha hvězdy je středu Galaxie vzdálená od 10900 do 24500 světelných let.

seznam souhvezdi draha

Toto je seznam objektů vzdáleného vesmíru v souhvězdí Draka, seřazených podle čísla v katalogu NGC.

Jméno	Označení			Lokace		Magnituda	Vzd. (sv. let)	Typ objektu)
	NGC	IC	M	Rektascenze	Deklinace	zd.
	NGC 2908			9h 43m 31,2s	+79° 42' 5"	13,3m		galaxie
	NGC 2938			9h 38m 24,7s	+76° 19' 9"	13,5m		galaxie
	NGC 2957			9h 47m 17,9s	+72° 59' 2"	14,7m		galaxie
	NGC 2963			9h 47m 49,8s	+72° 57' 52"	13,5m		galaxie
	NGC 2977			9h 43m 46,5s	+74° 51' 38"	12,5m		galaxie
	NGC 3057			10h 5m 39,5s	+80° 17' 7"	12,9m		galaxie
	NGC 3061			9h 56m 11,9s	+75° 51' 59"	13,0m		galaxie
	NGC 3144			10h 15m 32,1s	+74° 13' 14"	13,3m		galaxie
	NGC 3147			10h 16m 53,2s	+73° 24' 1"	10,6m		galaxie
	NGC 3155			10h 17m 39,7s	+74° 20' 52"	12,9m		galaxie
	NGC 3174			10h 15m 32,1s	+74° 13' 14"	13,3m		galaxie
	NGC 3183			10h 21m 48,6s	+74° 10' 38"	11,8m		galaxie
	NGC 3194			10h 17m 39,7s	+74° 20' 52"	12,9m		galaxie
	NGC 3197			10h 14m 27,3s	+77° 49' 13"	13,5m		galaxie
	NGC 3210			10h 27m 59,2s	+79° 49' 59"			dvojhvězda
	NGC 3212			10h 28m 16,4s	+79° 49' 26"	13,7m		galaxie
	NGC 3215			10h 28m 40,8s	+79° 48' 45"	13,2m		galaxie
Vřetenová galaxie	NGC 5866		M 102	15h 6m 29,4s	+55° 45' 49"	9,9m	50 000 000	galaxie
Kočičí oko	NGC 6543			17h 58m 33,42s	+66° 37' 59,52"	8,1m	3 600	planetární mlhovina

krabi efekt

Čtyři poznámky k článku

1. Předmět článku je vymezen jako "charakteristické chování". Následuje věta "Jedná se o typ hry s nulovým součtem". Charakteristické chování není typ hry. Měla li by v článku informace o hře s nenulovým součtem vůbec být, pak ať je napsáno, jak souvisí krabí efekt s hrami s nulovým součtem.

2. "Myšlení můžeme chápat jako nevýhodné pro společenský rozvoj". Možné to je, ale chtělo by to nějak zdůvodnit. Bylo by dobré napsat, jaké myšlení je myšleno, pokud nějaké myšleno je. (Možná je míněno sociologické myšlení ?)

3. "V literatuře se tento termín objevuje ve spojitosti popisující dělníky a menší osady, kdy navenek se tváří jako soudržná osada, zatímco uvnitř mezi obyvateli vládne třídní boj." Domnívám se, že termín "třídní boj" je použit nesprávně. Mezi obyvateli menších osad nevládne třídní boj v mně známém smyslu, a pokud vládne, není správné ztotožnit třídní boj v malých osadách s krabím efektem. Třídní boj by vedla třída dělníků proti třídě podnikatelů. Krabí boj by vedli jednotliví dělníci proti sobě, aspoň podle definice v článku. Nebo zmíněná literatura zaměňuje třídní boj a krabi efekt? Jak tedy podle literatury souvisi třídní boj v malých osadách a krabí efekt? Také je poněkud nesrozumitelné "ve spojitosti popisující dělníky a menší osady". Rozumím tomu tak, že spojitost popisuje dělníky a menší osady. Také neni jasné, zda literaturou je míněna odborná litratura, nebo umělecká, a bylo by lépe upřesnit jakých autorů, aspoň přibližně.

4. Příklady v odstavci příklady sice asi jsou ve zdrojích uvedeny, ovšem jsou ve význameném rozporu s v článku uvedeným vymezením pojmu, snad s vyjímkou japonského případu. Čínská vláda není jednotlivec, jednání bylo kooperující a nebylo vedeno proti jednotlivci. Soupeření střední londýnské vrstvy nepoškozuje konkurenty. Jsou li označeny jako příklady krabího efektu, považuji za vhodné se s těmito rozpory proti úvodnímu vymezení vypořádat. Třeba lze napsat, že jako krabí efekt lze označit cokoli si kdo zrovna vzpomene a jak se mu zrovna hodí, takže nakonec stejně v nevíme, o čem je řeč.

významnost hvězd

Hvězda buď pro Wikipedii encyklopedicy významná, pokud má mimořádnou vlastnost z pohledu vesmírného nebo geocentrického. Za mimořádné vlastnosti jsou považovány zejména:

• je viditelná pouhým okem, čímž rozumíme, že její zdánlivá jasnost je číselně menší než 6,5 mag.
• je blízká Slunci, čímž rozumíme, ze je vzdálená od Slunce méně nez 20 pc.

protentorakt

Je špatně osoby narozené na uzemí okupovaném zločinnou mocí a nespojené s okupací a s terrorem spojovat se symboly a názvy cizího teroru. Tak jako je špatně vkládat vlajku k polákům narozeným na uzemí Poska v generálním gouvernementu, nebo v nizozemsku v říšském komisariátu, stejně je to s protektorátem a jeho vlajkou, která je symbolem stejného teroru a okupace. A také, protektorát nebyl stát. Paul E (diskuse) 26. 2. 2016, 12:05 (CET)

fluxbuntu

[2] http://www.taringa.net/posts/noticias/936204/Fluxbuntu-7-10.html

Mandl

byl inženýr známý svou interakcí s Albertem Einsteinem, která Einsteina přiměla k uveřejnění šlánku o ohybu světla v gravitační poli hvězd. Narodil se ve Vsetíně, v první světová válce byl zajat na východní frontě a konce války se dočkal v ruském zajetí. Po válce vystudoval inženýrství na výdeňské technice. Ve dvacátých letech pobýval v Berlíně, a v Jižní Americe. V Spojených státech žil v nejprve Novém Yorku. s níž se setkal v dubnu 1932 v Princetonu. Einstein provedl výpočty a zjistil, že změna polohy hvězdy je pod hranicí pozorovatelnosti tehdejší technikou, své výpočty nezveřejnil. Učinil tak až po Mandlově naléhání a článek doprovodil dopisem redakci časopisu Science News Letter,

Také by bylo, hypoteticky, možné řešit tento seznam automaticky vyhledáním: Wikipedie, řekni mi, které věděcké jméno biologického druhu má tu vlastnost, že rodové rovno druhové, nebo dokonce je velmi podobné rodové a druhové. nebo který druh od z říší rostliny a živočiši.

(Lze zesložitit: Je Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic pojmenován víc Kryštof nebo víc Harant, nebo je pojmenován víc příjmením z Polžic a Bezdružic, nebo je víc z Polžic a míň Bezdružic. A Petr Toskánský: Peter Ferdinand Salvator Karl Ludwig Maria Joseph Leopold Anton Rupert Pius Pancraz von Österreich-Toskana. Lze zesložitit ještě jinak: Je Petr I. Petr, nebo Пётр, nebo třeba Pierre)

/* azbuka */ Technicky je možné jména nepřepisovat i z nelatinek. Řecká alfabeta a i azbuka jsou i pro latinskeho čtenáře rozeznatelné, nejhůře stejně jako þ, ð, ostré s,nebo turecké ı. Přepis z čitelných nelatinek je podobný přepisu z abeced založených na latince. Nepřevedením podob jmen z jazyků, jejichž písmo je založeno na latinské abecedě, nebude vymýcena neoriginalita zapisu. Paul E (diskuse)

Ida

pohoří na krétě psylorites, do rozcestníku

Významnost kriterium kompaktnosti

Co se významnosti týká, líbí se mi "kriterium kompaktnosti": je li podle jiných kriterií wikivýznamná většina předmětů z nějaké rozumně vymezené skupiny, jsou wikivýznamné všechny všechny z této skupiny. Tedy, v tomto přpadě, je li wikivýznamná většina románu autora, jsou wikivýznamné všechny.

Magellanova oblaka

dvojice galaxii v místní skupině proc se jemnuje, pozoroval magelan vlastně trojice interagují

Elena

nejak neduveryhodne> Eleni 786/786, Elen velký rozdíl proti 2006

Elen
ženské jméno
Svátek	18. srpna
Původ	řecký
Jméno v Česku
Četnost v Česku	2 607
Pořadí podle četnosti	284.
Podle údajů z roku	2016
Četnost jmen a příjmení graficky na mapě, četnost dle ročníků v grafu, původ a osobnosti Jméno Elen na webu kdejsme.cz

Eleni
ženské jméno
Svátek	18. srpna
Původ	řecký
Jméno v Česku
Četnost v Česku	786
Pořadí podle četnosti	786.
Podle údajů z roku	2016
Četnost jmen a příjmení graficky na mapě, četnost dle ročníků v grafu, původ a osobnosti Jméno Eleni na webu kdejsme.cz

Elena
ženské jméno
Svátek	18. srpna
Původ	řecký
Jméno v Česku
Četnost v Česku	5 039
Pořadí podle četnosti	217.
Podle údajů z roku	2016
Četnost jmen a příjmení graficky na mapě, četnost dle ročníků v grafu, původ a osobnosti Jméno Elena na webu kdejsme.cz

Ellen
ženské jméno
Svátek	18. srpna
Původ	řecký
Jméno v Česku
Četnost v Česku	1 327
Pořadí podle četnosti	370.
Podle údajů z roku	2016
Četnost jmen a příjmení graficky na mapě, četnost dle ročníků v grafu, původ a osobnosti Jméno Ellen na webu kdejsme.cz

se jmenuje Árveig Mía]</ref> Jméno Árveig znamená "Silný orel". Syn Eyvindur Högni se narodil 8. srpna 2015. Jméno Eyvindua Högniho v islandštině znamená „ochránce, který je vždy silný“.

nikola

youtube-dl

Šablona:Primary sources Šablona:Lowercase title {{Infobox software

| name = youtube-dl
| title = youtube-dl
| screenshot = Image:-youtube-dl https www.youtube.com watch v=YE7VzlLtp-4.png
| caption = Screenshot of youtube-dl downloading Big Buck Bunny
| developer = Ricardo Garcia Gonzalez, Philipp Hagemeister, Filippo Valsorda, Jaime Marquínez Ferrándiz, Yen Chi Hsuan, Remita Amine, Sergey M., Naglis Jonaitis, pulpe.
| released = Šablona:Start date and age
| ver layout = default
| latest release version = Šablona:Latest stable software release/youtube-dl
| programming language = Python
| status = Active
| operating system = Windows, macOS, GNU/Linux, BSD
| licence = Public Domain (Unlicense)
| website = rg3.github.io/youtube-dl/ --> 

youtube-dl is a command-line utility (There is also a GUI version) for downloading videos or extracting audio files from streaming websites such as YouTube, Dailymotion, and Vimeo. The software is written using Python. youtube-dl is public domain software under the Unlicense license and waiver.

Dependencies

It requires the Python interpreter, so it is portable to other platformslike Linux and macOS.

References

2I/Borisov je mezihvězdná kometa, první objevená mezihvězdná kometa. Objevil amatersky lovec komet Borisov 2019. prolétá kolem slunce po hyperbolické draze s excentricitou 3,36. opustí sluneční soustavu Nejblíže slunce byla 8. prosince 2019 ve vzdalenosti přes 2 AU, rovinou ekliptiky prošla koncem října 2019.

2I/2019 Q4 C/2019 Q4 (Borisov)¨

2I/Borisov se k Sluneční soustavě příbiližila ze směru v souhvězdá Cassiopeji, což ukazuje na původ tělesa v galaktické rovine(plane?) spíše než z galaktického hala (halo, nesklonné). Sluneční soustavu kometa opustí ve směru souhvězdí Dalkohledu na jižní obloze. Mezihvezdnym prsoterom se teleso ppohybuje vuci Slunci relativni rychlostí 1 světelny rok za 9000 let.

Prvni urření drahy kometu urcili jako nlizkozemní těleso,a byla označena jako gb00234

   Early orbit solutions suggested that the comet could be a near-Earth object and was thus listed on IAU's Minor Planet Center's (MPC) Near-Earth Object Confirmation Page (NEOCP) as gb00234.[19]

Naslednym zpřesněnim drahy po trinactidennim pozorvani bylo teleso urceno jako kometa s hyperbolickou draha a oznacena C/2019 Q4 (Borisov) 11. 9 2019 a prokazana jako mezihvezdna

   Further refinements after thirteen days of observation made clear the object was a hyperbolic comet, and it was given the designation C/2019 Q4 (Borisov) by the Minor Planet Center on 11 September 2019.[20] Astronomers such as Davide Farnocchia, Bill Gray, and David Tholen were already confident that the comet was interstellar.[20]
   On 24 September 2019 the IAU announced that the Working Group for Small Body Nomenclature kept the name Borisov giving the comet the interstellar designation of 2I/Borisov, formally announcing the comet was indeed interstellar.[8][12]

maršálek

z strední německo, kůň marah, sluha skalk, marah-skalk marahskalk - štolba pozdeji nazev velitele jízdy zmena podoby marah-skalk, 10. stoleti podoba marašalk, prejato do češtiny jako maršálek maršálek není zdroběnlina maršál maršal kolem 1500 jako vojenska hodnost, malo uzivane, maršal užíváno více v době napolenskych valek, a z a první republiky opět podle francouzkého vlivu maršál.

Úplňky v roce 2018

datum	čas (UTC)
2. ledna	2:24
31. ledna	13:27
2. března	0:51
31. března	13:37
30. dubna	1:58
29. května	15:20
28. června	5:53
27. července	21:21
26. srpna	12:56
25. září	3:53
24. října	17:45
23. listopadu	5:39
22. prosince	17:49

Úplňky v roce 2019

datum	čas (CET)
21. ledna	6:17
19. února	16:54
21. března	2:43
19. dubna	13:12
18. května	23:12
17. června	10:31
16. července	23:40
15. srpna	14:31
14. září	6:35
13. října	23:11
12. listopadu	14:37
12. prosince	6:15

BBC Micro

BBC Micro je řada mikropočítačů vyraběných v letech 1982 až 1992 britskou společností Acorn Computers. Počítače byly postaveny kolem mikroproceseru MOS 6502, pozdější na s kompatibilním vylepšenem NS. společnosti BBC (BBC Computer Literacy Project)

Bedla útlá

Bedla útlá
Bedla útlá
Vědecká klasifikace
Říše	houby (Fungi)
Oddělení	houby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída	stopkovýtrusé (Basidiomycetes)
Řád	lupenotvaré (Agaricales)
Čeleď	pečárkovité (Agaricaceae)
Rod	bedla (Macrolepiota)
Binomické jméno
Macrolepiota mastoidea (Fr.) Singer

Bedla útlá, též Bedla štíhlá (Macrolepiota mastoidea) je druh houby rodu bedla (latinsky Macrolepiota) z řádu lupenotvaré, čeledi pečárkovité, je jedlá.

Popis

Klobouk je 7–15 cm široký, zpočátku vejčitý, později zvoncovitý až plochý s výrazným hrbolkem, bělavý nebo hnědavý, pokryt drobnějšími šupinami, které jsou tmavší.

Má husté, vyklenuté, při třeni volné lupeny bílé barvy, ale v pozdějším věku mají nahnědlé ostří, výtrusný prach je bílý. Třeň je válcovitého tvaru, při bázi je mírně rozšířen do hlízy; je vláknitý s volným prstenem a je jemně šupinatý.

Výskyt

Roste od srpna do října na loukách, pastvinách a na světlých místech v listnatých i jehličnatých lesích.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Paul E/Pískoviště na Wikimedia Commons

Identifikátory taxonu	Wikidata: Q206727 Wikidruhy: Macrolepiota mastoidea BioLib: 60526 NDOP: 19498 EoL: 191268 Fungorum: 299971 GBIF: 2536707 iNaturalist: 351447 IRMNG: 10399638 MycoBank: 299971 NBN: NBNSYS0000021675 NCBI: 201232 NZOR: fa57abf4-0188-4f22-9c31-54afaf370e8e uBio: 1304977

Portály: Houby