Wikipedista:Paul E/Hnědé řasy
Édouard Jean-Marie Stephan (31. srpna 1837 – 31. prosince 1923) byl francouzský astronom.
Narodil se v Sainte Pezenne, dnes součásti Noirtu. Navštěvoval École normale supérieure, školu s výborným hodnocením absolvoval v roce 1862.[1]
Od letech 1864 až 1907 byl ředitelem hvězdárny v Marseille, do roku 1872 byl podřízený Urbaina Le Verriera.[2] V počátcích měl omezené příležitosti k pozorovaní, protože byl více zaměstnán rozvojem observatoře[1] . Objevil planetky 89 Julia 6 srpna 1866[1], 91 Aegina, 4 listopadu 1866. V roce 1867 Novým dalekohledem pozoroval přechod Merkuru.[1]
Systematicky zkoumal mlhavé objekty, přesně zaznamenal jejich polohy a mnohé nové objekty objevil. Jeho záměrem bylo přesné měření vlastního pohybu hvězd, pro něž bylo potřeba vytvoření vztažné soustavy pevných objektů.[1]
Jako první se pokusil interferometricky změřit úhlový průměr hvězdy. Přeměnil 800 milimetrový dalekohled na interferometr, když zatemněnil reflektoru maskou obsahující dvě svislé štěrbiny[3]. Měřil hvězdu Sirius[4], její úhlový průměr sice nezměřil,[3] ale získal horní mez úhlového průměru 0.158". (Skutečný úhlový průměr Siria je 0.0059", pro srovnání úhlový průměr nejbližší hvězdy α Centauri je 0.0145" a veleobra Betelgeuse 0.05").[5]
Objevil 418 objektů z katalogu NGC, v roce 1882 objevil 800mm relefektorem galaxii NGC 6027 . [6]
Skupinu pěti galaxií známou jako Stephanův kvintet[7]
Francouzská akademie věd mu udělila Valzovu cenu, stal se rytířem a důstojníkem čestné legie.[8]
V roce 1868 zadny uplne zatmeni nebyl jen castecna podle enwiki, vedl výpravu pozorovat zatmění celkem Slunce na šíji Kra, doprovázený Georges Rayetova, astronom ve stejné třídě jako on. Ve spektru slunečních protuberanci sledují devět emisních linií, včetně neznámého, které Stephan označí jako „ slamě žlutá “. Tento neznámý chemický prvek bude nazýván heliem a bude na Zemi izolován pouze chemiky o 17 let později.
300 miliónů světelných let [9]
References[editovat | editovat zdroj]
Wikipedista:Paul E/Hnědé řasy/references
== NGC
- ↑ a b c d e STEINICKE, Wolfgang. Nebel und Sternhaufen: Geschichte ihrer Entdeckung, Beobachtung und Katalogisierung - von Herschel bis zu Dreyer's "New General Catalogue". Hamburg: [s.n.], 2008. Dostupné online. ISBN 978-3-8370-8350-7. S. 296–298. (German)
- ↑ HUTCHINS, Roger. British university observatories, 1772-1939. England: Ashgate Publishing Lmiited, 2008. Dostupné online. ISBN 978-0-7546-3250-4. S. 248.
- ↑ a b DORMINEY, Bruce. Distant wanderers: the search for planets beyond the solar system. New York: Springer-Verlag, 2002. Dostupné online. ISBN 0-387-95074-5. S. 123.
- ↑ MCLEAN, Ian S. Electronic imaging in astronomy: detectors and instrumentation. [s.l.]: Springer, 2008. Dostupné online. ISBN 978-3-540-76582-0. S. 67.
- ↑ NORTH, John David. Cosmos: an illustrated history of astronomy and cosmology. [s.l.]: University of Chicago Press, 2008. Dostupné online. ISBN 978-0-226-59440-8. S. 590.
- ↑ Seyfert's Sextet at SEDS.org [online]. [cit. 2007-04-06]. Dostupné online.
- ↑ PLOTNER, Tammy. The Night Sky Companion: A Yearly Guide to Sky-Watching 2009. [s.l.]: Springer Science, 2009. Dostupné online. ISBN 978-0-387-79508-9. S. 303.
- ↑ Prizes given by the French Academy. The American Naturalist. U. of Chicago Press, 1884, s. 751. Dostupné online.
- ↑ http://arxiv.org/abs/astro-ph/9802328