Wikipedista:MlynHnevkovice/Pískoviště
Královcův mlýn Hněvkovice
[editovat | editovat zdroj]Královcův mlýn v Hněvkovicích na pravém břehu Vltavy stojí na 209. kilometru řeky Vltavy mezi Hlubokou a Týnem nad Vltavou. Od roku 2015 je zapsán na seznamu kulturních památek. Pod památkovou ochranu spadá jak celý areál mlýna, tak i jez s dřevěnou konstrukcí z roku 1919, jehož levá část byla v roce 2017 přebudována na plavební komoru.[1]
Historie mlýna
[editovat | editovat zdroj]V písemných pramenech se objevují první zmínky o areálu Královcova mlýna již od konce patnáctého století. Královcův mlýn patřil v významným mlýnům v oblasti středního Povltaví a dodnes je v majetku potomků původních majitelů. "Mlýn na tomto místě je poprvé uváděn v hlubockém urbáři již k roku 1490, kdy Hněvkovice náležely k panství Bechyně, tehdy mlýn náležel mlynáři Třesohlavému. V šestnáctém století koupili Hněvkovice od Šterneberků Švamberkové, následně se majiteli stali Hozlauerové a v sedmnáctém Častoralové. Následně byly Hněvkovice přidruženy k arcibiskupskému panství Týn nad Vltavou. "Od konce 18.století byl mlýn pronajímán. Původní mlýnice byla patrová, východním směrem k ní byla napojena patrová obytná budova. Kolem poloviny 19.století došlo k rozšíření mlýnice. K roku 1906 se jako provozovatel mlýna na pravém břehu Vltavy uvádí Karel Královec."[2] Za doby Karla Královce došlo k přestavbě do současné neogotické podoby. "Původní obytná část při mlýnici odstraněna, nahradila jí nová dvoukřídlá přízemní budova v jihovýchodní a východní části areálu. Ta pak byla při celkové rekonstrukci vyzdvižena o jedno patro. Současné hospodářské budovy v areálu mlýna pocházejí z doby kol roku 1910."[1]
Nevyužívání budovy mlýna během minulého režimu mělo na areál devastační účinky a vše navíc završila povodeň v roce 2002. V dalších letech prošla budova z vnější strany celkovou rekonstrukcí, kdy byla zrenovována především střecha a fasáda v původních barvách (zelené a žluté). Od roku 2020 prochází rozsáhlou rekonstrukcí celý areál mlýna, včetně interiérů, exteriéru i veškerého vybavení a v následujícím roce je v plánu jeho zpřístupnění veřejnosti.[2]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Areál mlýna tvoří hlavní třípatrová budova s obdélníkovým půdorysem, v níž se nachází i malá vodní elektrárna s Francisovou turbínou z roku 1921, která byla mezi léty 1963 a 1990 odstavena vlivem minulého režimu.[3] Současnou neogotickou podobu získala tato budova při poslední přestavbě v letech 1922-23.
Podle národního památkového ústavu je představuje areál Královcova mlýna v Hněvkovicích " hodnotný funkční a architektonický celek včetně hospodářských budov a dochovaného mlýnského zařízení z počátku 20. století - technologie mletí a pohonu pomocí turbíny. Hmotové uspořádání areálu, vnější vzhled, dispozice i většina hlavních konstrukcí se dochovala rovněž v původní podobě z první poloviny 20. století. Mlýn včetně jezu představuje cenný příklad technické památky a jedná se o zajímavý celek, který dokládá jeho funkční a i hospodářskou provázanost s okolím. Mlýnský areál představuje také výrazný krajinotvorný prvek, který významně zhodnocuje své okolní prostředí. K mlýnu přiléhající jez s dochovanou původní dřevěnou konstrukcí je velmi cenným příkladem tohoto staršího a již téměř se nevyskytujícího stavebního typu."[4]
- ↑ Seznam kulturních památek v Týně nad Vltavou. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. Page Version ID: 20506184.
- ↑ vodní mlýn a jez - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-10-06]. Dostupné online.
- ↑ Královcův mlýn | Vodnimlyny.cz. www.vodnimlyny.cz [online]. [cit. 2021-10-06]. Dostupné online.
- ↑ vodní mlýn a jez - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-10-06]. Dostupné online.