Wikipedista:Martin Kotačka/Pískoviště
Filozofická fakulta Masarykova univerzita | |
---|---|
Universitas Masarykiana Brunensis, Facultas philosophica[1]. | |
Vedení fakulty | |
Děkan | prof. PhDr. Milan Pol, CSc. |
Proděkan | prof. PhDr. Petr Kyloušek, CSc. |
Proděkan | doc. Mgr. Rostislav Niederle, Ph.D. |
Proděkan | doc. PhDr. Tomáš Pospíšil, Dr. |
Proděkan | doc. Mgr. Lukáš Fasora, Ph.D. |
Proděkan | doc. Mgr. Jana Horáková, Ph.D. |
Proděkan | PhDr. Petr Škyřík, Ph.D. |
Tajemník | Ing. Ivo Jurtík |
Statistické údaje k 13.2.2011 | |
Zaměstnanci | 535 |
Studenti | 9 702 |
Studijní program | |
Pregraduální | 6 330 |
Postgraduální | 2 630 |
Doktorský | 742 |
Základní informace | |
Datum založení | 1919 |
Status | veřejnoprávní |
Kontaktní údaje | |
Adresa | Arna Nováka 1/1 602 00 Brno |
Telefon | +420 549 491 111 |
DIČ | CZ00216224 |
info@phil.muni.cz | |
Souřadnice | 49°12′1,68″ s. š., 16°35′54,69″ v. d. |
Filozofická fakulta Masarykovy univerzity (FF MU) je jednou z devíti fakult Masarykovy univerzity. Zároveň je též jednou ze čtyř nejstarších fakult, jež vznikly při založení Masarykovy univerzity v roce 1919. Sídlí na ulici Arna Nováka v Brně a počtem zapsaných studentů je nejen největší z filozofických fakult ale rovněž největší fakultou v České republice vůbec.[2] Zdejší studium je členěno na bakalářský, (navazující) magisterský a doktorský stupeň. Na začátku akademického roku 2015/2016 zde studovalo celkem 8879 studentů.[3]
Historie fakulty
[editovat | editovat zdroj]Vznik Filozofické fakulty je spojen se založením celé Masarykovy univerzity. Krátce po vzniku samostatného Československa došlo k realizaci dlouho trvající diskuse o druhé české univerzitě a již 28. ledna 1919 byl vydán zákon o založení univerzity v Brně pojmenované po prezidentu Tomáši Garrigue Masarykovi. Vznikla šestičlenná komise složená z pracovníků Univerzity Karlovy a odborníků z moravských vědeckých institucí, jež dostala za úkol sestavit základ profesorského sboru nové fakulty. Po krátké době byli na tato místa ustanoveni: pro germánskou jazykovědu Antonín Beer, pro německou literaturu Jan Krejčí, pro všeobecné dějiny Julius Glücklich s Bohumilem Navrátilem, pro románskou filologii Prokop Miroslav Haškovec s Karlem Titzem, pro anglickou literaturu František Chudoba, pro klasickou filologii František Novotný, pro českou literaturu Arne Novák, pro českou řeč a literaturu Stanislav Souček, pro československé dějiny Rudolf Urbánek, pro slovanskou filologii Václav Vondrák a konečně pro filosofii a estetiku Otakar Zich.[4] Prvním děkanem byl zvolen a na schůzi profesorského sboru 13. září 1920 jmenován Bohumil Navrátil.[5]
Výuku však nebylo možné zahájit, neboť fakulta nezískala při svém založení žádnou vhodnou budovu. Až po několika neúspěšných návrzích a pokusech jí byla přidělena budova bývalého sirotčince na tehdejší Falkensteinerově dnes Gorkého ulici, kterou používá dodnes. Této budovy se však domáhalo také ředitelství státních drah, takže po nějakou dobu obývaly společné prostory obě instituce. Vzhledem k těmto problémům došlo k zahájení výuky až v listopadu 1921, přičemž si fakulta musela propůjčovat prostory od sedmi dalších institucí a škol.[6]
Studium
[editovat | editovat zdroj]Budovy
[editovat | editovat zdroj]Jádro filozofické fakulty tvoří komplex budov nacházejících se na ulici Arna Nováka 1 v centru Brna. Uzavřený areál tvoří budovy A, B, C a D společně s budovou ústřední knihovny (budova F). Rovněž se zde nachází děkanát fakulty a studijní oddělení. Z důvodu své velikosti co do počtu studentů a množství jednotlivých ústavů a kateder využívá filozofická fakulta další budovy různě rozmístěné v blízkém okolí.
Budova A
Budova A je nejstarší budovou fakultního areálu. Byla postavena v letech 1871–1872 pro potřeby chlapeckého sirotčince. Nově vzniklé Masarykově univerzitě byla přidělena v roce 1919 jako sídlo pro filozofickou fakultu, přičemž se o něj fakulta musela zároveň dělit s ředitelstvím státních drah. Po nutných stavebních úpravách zde započala výuka v roce 1921.[7]
Budova F
Budova ústřední knihovny je nejmladší a nejnápadnější stavbou umístěnou v areálu Filozofické fakulty. Postavena byla v letech 2000–2001 podle projektu architektů Ladislava Kuby a Tomáše Pilaře. Provoz knihovny byl zahájen o rok později. V tomtéž roce získala zároveň novostavba ocenění Grand Prix Obce architektů, Cenu unie výtvarných umělců a Cenu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR.[8] Kapacita knihovny je přes 225 000 svazků, z toho ve volném výběru se nachází okolo 135 000 publikací. Celkem pojmou studovny ve čtyřech podlažích 400 čtenářů.[8] Knihovna také provozuje digitální knihovnu Arna Nováka, ve které zpřístupňuje Novákovo rozsáhlé dílo vytvořené za jeho více než čtyřicetileté praxe. Celkem se jedná o přibližně 13 000 zdigitalizovaných stran.[9]
Budova Mn
Budova Mn se nachází na Moravském náměstí č. 13 a sídlí zde katedra UNESCO pro muzeologii a světové dědictví.
Budova U1
Od jarního semestru 2014 využívá filosofická fakulta budovu Vysokého učení technického mezi ulicemi Údolní, Úvoz a Tvrdého (bývalá strojní fakulta Německé techniky). Sídlí zde Ústav českého jazyka, Ústav české literatury a knihovnictví, Ústav jazykovědy a baltistiky a Centrum počítačové lingvistiky.[10]
Organizace a samospráva
[editovat | editovat zdroj]Mezi samosprávné akademické orgány fakulty patří akademický senát, děkan, vědecká rada a disciplinární komise. K nim náleží kolegium děkana, komise děkana a tajemník fakulty.
Děkan a proděkané
[editovat | editovat zdroj]Děkan je nejvyšším představitelem fakulty a je pověřen jednáním a rozhodováním jménem Masarykovy univerzity v záležitostech týkajících se fakulty. Za svou činnost odpovídá fakultnímu akademickému senátu a rektorovi univerzity. Volební období děkana je tříleté a tatáž osoba může být zvolena do funkce děkana pouze dvě bezprostředně po sobě jdoucí funkční období. Děkana jmenuje na návrh akademického senátu rektor. Ten může rovněž děkana odvolat, a to na návrh akademického senátu v případě, že děkan vážným způsobem poškozuje zájmy Filozofické fakulty nebo Masarykovy univerzity, případně závažně neplní své povinnosti. V tomto případě je k odvolání děkana nutné dvoutřetinové usnesení fakultního akademického senátu. Společně s proděkany náleží děkan k akademickým funkcionářům, mezi něž patří po dobu promoce také promotor. Děkan má rovněž pravomoc udělit zlatou, stříbrnou nebo bronzovou medaili pracovníkům a studentům, kteří se zasloužili rozvoj fakulty nebo vědy a vzdělanosti.
V současnosti (pro období 2014–2017) vykonává funkci děkana profesor pedagogiky Milan Pol.[11] Ve svém programovém prohlášení se zavázal posilovat vnitřní komunikaci i komunikaci Filozofické fakulty s ostatními fakultami, úspěšnější dosahování na grantovou podporu a posílení internacionalizace fakulty.[12]
Proděkané jednají jménem Masarykovy univerzity v konkrétních jim svěřených záležitostech. Jsou jmenování a odvoláváni děkanem, a to po předchozím vyjádření akademického senátu. Akademický senát také stanoví počet porděkanů a jejich funkční povinnosti. Jeden z proděkanů je jmenován jako zástupce děkana. Společně s děkanem, tajemníkem fakulty a jedním studentem delegovaným akademickýmn senátem fakulty tvoří proděkané kolegium děkana, tj. poradní orgán děkana. Filozofická fakulta má v současnosti šest proděkanů, kterými jsou:[13]
- Petr Kyloušek – proděkan pro vědu a doktorské studium
- Rostislav Niederle – proděkan pro bakalářské a magisterské studium
- Tomáš Pospíšil – proděkan pro zahraniční vztahy
- Lukáš Fasora – proděkan pro výzkum a rozvoj
- Jana Horáková – proděkanka pro ediční činnost a vztahy s veřejností
- Petr Škyřík – proděkan pro přijímací řízení a rozvoj studijních programů
Funkční období proděkanů začíná a končí společně s funkčním obdobím děkana.
Akademický senát
[editovat | editovat zdroj]Akademický senát Filozofické fakulty sdružuje 19 členů zvolených z řad členů akademické obce, sedm míst je obsazeno studenty fakulty. Funkce v akademickém senátu je čestná a stejně jako funkční období děkana trvá tři roky. Ze členství v akademického senátu jsou vyloučeni rektor, prorektor, děkan a proděkan. Předseda akademického senátu je volen senátem z akademických pracovníků, zastupují jej dva místopředsedové, z nichž jeden je volen z řad akademických pracovníků, druhý pak z řad studentů.
Akademický senát fakulty volí a navrhuje do funkce děkana. Společně s akademickým senátem celé univerzity rovněž schvaluje fakultní statut. Předseda akademického senátu může vážných případech svolávat k projednání akademickou obec.[1]
Katedry, ústavy a výzkumná pracoviště
[editovat | editovat zdroj]Na fakultě působí následující katedry a ústavy a jim podřízená výzkumná pracoviště:
- Katedra anglistiky a amerikanistiky
- Jazyková škola při FF MU
- Ústav českého jazyka
- Kabinet češtiny pro cizince
- Ústav české literatury a knihovnictví
- Kabinet informačních studií a knihovnictví
- Ústav germanistiky, nordistiky a nederlandistiky
- Ústav jazykovědy a baltistiky
- Ústav klasických studií
- Oddělení elektronických databází
- Ústav románských jazyků a literatur
- Ústav slavistiky
- Seminář dějin umění
- Seminář estetiky
- Katedra divadelních studií
- Ústav filmu a audiovizuální kultury
- Ústav hudební vědy
- Akademie staré hudby
- Historický ústav
- Výzkumné středisko pro dějiny střední Evropy
- Ústav archeologie a muzeologie
- Archeologické pracoviště Pohansko
- Archeologické pracoviště Těšetice
- Středisko pro archeologický výzkum sociálních struktur pravěku až středověku
- Katedra UNESCO pro muzeologii a světové dědictví
- Ústav pomocných věd historických a archivnictví
- Ústav evropské etnologie
- Katedra filozofie
- Ústav religionistiky
- Psychologický ústav
- Akademické centrum poradenství a supervize
- Ústav pedagogických věd
- Akademické centrum osobnostního rozvoje
Akademická obec
[editovat | editovat zdroj]Akademickou obec fakulty tvoří její akademičtí pracovníci a studenti. Členy akademické obce jsou rovněž po dobu svého působení na fakultě i hostující profesoři Masarykovy univerzity. Akademickou obec může svolat k projednání závažných záležitostí děkan nebo předseda akademického senátu filozofické fakulty. Všichni členové akademické obce požívají akademických svobod a práv podle příslušného zákona a statutu Masarykovy univerzity. Akademická obec fakulty je subjektem a garantem akademických práv a svobod svých členů. Ti jsou zároveň povinni tyto svobody hájit.[1]
Insignie
[editovat | editovat zdroj]Fakultní insignie tvoří od roku 1936 děkanský řetěz a od roku 1938 žezlo. Autorem medaile řetězu byl pražský akademický sochař Otakar Španiel ve spolupráci s malířem a grafikem Jaroslavem Bendou. Na jejím aversu je vyobrazen František Palacký jako významný reprezentant historické vědy, která byla jedním ze stěžejních oborů při vzniku fakulty. Na reversu se nachází Palackého heslo „Svoji k svému a vždy dle pravdy“ lemované nahoře a lipovou a dole vavřínovou ratolestí. Fakultní žezlo bylo zhotoveno podle návrhů Václava Rady a Ladislava Bartoníčka a zdobí jej na konci ametysty zdobeného dříku posazený páskový globus a na něm umístěná sova sedící na otevřené knize jako symbol moudrosti.[14][15]
K fakultním insigniím náleží též talár používaný při akademických obřadech jako jsou imatrikulace, promoce a inaugurace děkana. Taláry smí užívat děkan, proděkani, předseda akademického senátu fakulty, členové vědecké rady fakulty, promotor a pedel. Při promoci též doktorandi, případně jiné osoby pověřené děkanem.[1]
Logo
[editovat | editovat zdroj]Logo kopíruje motiv fakultního žezla. Tvoří jej rovněž sova sedící na rozevřené knize a hledící dopředu. V opise se nachází latinský název univerzity společně s názvem filozofické fakulty (Universitas Masarykiana Brunensis . Facultas philosophica)[P 1] Logo každé z fakult Masarykovy univerzity má svou vlastní barvu, přičemž barvou loga filozofické fakulty je modrá.[16]
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]Mezi významné absolventy patří např. historikové Jaroslav Mezník, Libor Jan či Martin Wihoda, germanista Zdeněk Masařík, filoložka Jana Nechutová nebo spisovatelka Kateřina Tučková. Studium na fakultě absolovali též politici Jiří Mihola a emeritní rektor a předseda ODS Petr Fiala.
V roce 2014 proběhl na Masarykově univerzitě první ročník soutěže o Cenu rektora pro vynikající pedagogy. Za filozofickou fakultu získala po hlasování studentů toto ocenění docentka Helena Krmíčková z Ústavu pomocných věd historických a archivníctví.[17]
Seznam děkanů fakulty
[editovat | editovat zdroj]Od založení fakulty v roce 1919 se ve funkci děkana vystřídali následující akademičtí pracovníci:[18]
Studentské aktivity
[editovat | editovat zdroj]Na půdě filozofické fakulty působí celá řada studentských spolků a organizací. Kromě organizací s celouniverzitní působností, jako jsou např. Masarykova studentská unie či Studentští poradci, je přímo s fakultou svázána téměř dvacítka uskupení, jež vyvíjejí svou činnost na půdě celé fakulty nebo souvisejí s činností a studijní náplní jednotlivých kateder a ústavů.
Brněnská studentská sekce České archivní společnosti
[editovat | editovat zdroj]Brněnská studentská sekce České archivní společnosti (BSS ČAS) je studentským spolkem spadajícím pod Českou archivní společnost – profesní organizaci archivářů, vysokoškolských pedagogů a studentů archivníctví a pomocných věd historických. Jejím úkolem je podpora a propagace těchto oborů, aktivizace studentů a šíření nejnovějších poznatků z oboru. Organizuje odborné exkurze, přednášky a konference a snaží se studenty seznamovat s příbuznými obory jako je archeologie, knihovnictví, etnologie. apod. Sídlo studentské sekce se nachází na Ústavu pomocných věd historických a archivnictví. Spolek spolupracuje rovněž s Historickým ústavem.
Česká asociace studentů psychologie
[editovat | editovat zdroj]Poočka České asociace studentů psychologie působí na Psychologickém ústavu. Mezi její aktivity patří podpora mezi studenty psychologie a podpora studentských aktivit zaměřených k veřejnosti. Spolek zároveň rozvíjí spolupráci s dalším profesními organizacemi a usiluje o propagaci psychologie. Asociace je členem Evropské federace psychologických studentských asociací a České rady dětí a mládeže.
Divadelní spolek The Gypsywood Players
[editovat | editovat zdroj]Divadelní spolek The Gypsywood Players působí na Filozofické fakultě již od roku 1965. Sdružuje studenty anglistiky, kterým pomáhá při vylepšování jejich řečových schopností a prezentace před publikem. Jeho členové mají též možnost zapojit se do širokých aktivit kolem divadla a vyzkoušet si všechny různé pozice, při organizaci anglickojazyčných představení. Během své historie odehrál několik desítek představení a vystřídalo se v něm kolik stovek studentů a vyučujících.
Divadelní spolek Teatro Bufo
[editovat | editovat zdroj]Divadelní spolek Teatro Bufo sdružuje studenty španělštiny a zájemce o španělský jazyk.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Budova A po rekonstrukci v roce 2015
-
Nově zrekonstruovaná budova B2
-
Interiér budovy B2
-
Interiér budovy B2
-
Ústřední knihovna
-
Knihovna v noci
-
Interier knihovny
-
Budova D
-
Učebna D22
-
Budova N na Janáčkově náměstí
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ve skutečnosti je celý text opisu loga psán velkými písmeny, z důvodu vhodnějšího typografického zobrazení v textu tohoto hesla bylo použito minuskulního písma. Text je tak upraven do podoby, v jaké jej uvádí fakultní statut.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d Statut FF MU [online]. [Brno]: Akademický senát Filozofické fakulty Masarykovy univerzity [cit. 2015-09-10]. Dostupné online.
- ↑ Výkonové ukazatele [online]. [Praha]: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, odbor analyticko-statistický [cit. 2015-01-20]. Dostupné online.
- ↑ Podrobné statistické údaje [online]. [Brno]: Masarykova univerzita [cit. 2015-09-09]. Dostupné online.
- ↑ KOLEKTIV AUTORŮ. Dějiny university v Brně. Brno: Universita J. E. Purkyně v Brně, 1969. 429 s. S. 113–114.
- ↑ VONÁŠEK, Martin. Bohumil Navrátil (1870–1936). Brno, 2006. 147 s. Magisterská diplomová práce. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity. Vedoucí práce Milan Řepa. s. 36.
- ↑ Dějiny university v Brně, s. 115.
- ↑ Martina Fojtů. Filozofická fakulta vyrůstala ze sirotčince. Muni. Měsíčník Masarykovy univerzity. Březen 2014, s. 11. ISSN 1801-0806.
- ↑ a b Ústřední knihovna FF MU v Brně [online]. Architektura knihoven [cit. 2015-09-12]. Dostupné online.
- ↑ O projektu [online]. [Brno]: Digitální knihovna Arna Nováka, 2010 [cit. 2015-09-12]. Dostupné online.
- ↑ Budova U1 [online]. [Brno]: Masarykova univerzita [cit. 2015-09-11]. Dostupné online.
- ↑ David Povolný. Novým děkanem filozofické fakulty se stal Milan Pol. Online.muni.cz [online]. 26. 2. 2014 [cit. 13.9.2015]. Dostupné online. ISSN 1801-0814.
- ↑ Bez změn riskujeme cestu k marginalizaci. Muni. Měsíčník Masarykovy univerzity. Březen 2014, s. 3. ISSN 1801-0806.
- ↑ Lidé [online]. [Brno]: Masarykova univerzita [cit. 2015-09-13]. Dostupné online.
- ↑ Insignie univerzity [online]. [Brno]: Masarykova univerzita [cit. 2015-08-19]. Dostupné online.
- ↑ PULEC, Jiří; KALENDOVSKÁ, Jiřina. Masarykova unvierzita. Založení, stavební vývoj, insignie. Brno: Masarykova univerzita, 1994.
- ↑ Vizuální styl Masarykovy univerzity [online]. [Brno]: Masarykova univerzita [cit. 2015-08-19]. Dostupné online.
- ↑ Martina Fojtů. Studenti poprvé vybrali vynikající pedagogy. Online.muni.cz [online]. 5. 11. 2014 [cit. 6.11.2014]. Dostupné online. ISSN 1801-0814.
- ↑ FASORA, Lukáš; HANUŠ, Jiří. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity - pohledy na dějiny a současnost. Brno: Masarykova univerzita, 2010. 341 s. ISBN 978-80-210-5326-7. Kapitola Soupis děkanů, s. 309.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- FASORA, Lukáš; HANUŠ, Jiří. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity - pohledy na dějiny a současnost. Brno: Masarykova univerzita, 2010. 341 s. ISBN 978-80-210-5326-7.
- KOLEKTIV AUTORŮ. Dějiny university v Brně. Brno: Universita J. E. Purkyně v Brně, 1969. 429 s.
- URBÁŠEK, Pavel; PULEC, Jiří. Kapitoly z dějin univerzitního školství na Moravě v letech 1945–1990. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2003. 383 s. ISBN 80-244-0594-6.
- PULEC, Jiří; KALENDOVSKÁ, Jiřina; SCHMIDT, Eduard. Masarykova univerzita: založení - stavební vývoj - insignie. Brno: Masarykova univerzita, 1994. 64 s. ISBN 80-210-0971-3.
- HALAS, František X; JORDÁN, František. Dokumenty k dějinám Masarykovy univerzity v Brně I. Brno: Masarykova univerzita, 1994. 442 s. ISBN 80-210-0861-X.
- HALAS, František X; JORDÁN, František. Dokumenty k dějinám Masarykovy univerzity v Brně II. Brno: Masarykova univerzita, 1995. 354 s. ISBN 80-210-1200-5.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Filozofická fakulta MU na Wikimedia Commons
- Stránky fakulty
- Historie děkanů fakulty
- Historie budov fakulty na stránkách Semináře dějin umění
- Stránky fakultní knihovny
- Aktuality z filozofické fakulty na zpravodajském portálu MU