Přeskočit na obsah

Wikipedista:Jfblanc/Slavisk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Slavisk je konstruovaný slovanský jazyk. Patří ke skupině severoslovanských jazyků.[1]

Autor projektu byl Libor Sztemon, který rovněž stvořil lydnevi, seversk a slavëni.

Slavisk se píše latinkou, bez Q, W a X, a s dodátkovými písmeny Ä, Č, Ð, É, Ǧ, Ó, Š a Ž.

Výslovnost

[editovat | editovat zdroj]
písmeno výslovnost česky
a a, aː a, á
ä ə francouzské e
b b b
c ʦ c
č ʧ č
d d d
đ ð anglické th
e e, eː francouzské é
é ɛː é
f f f
g g g
ǧ ʤ̯
h h h
i i, iː i, í
j j j
k k k
l l l
m m m
n n n
o o, oː zavřené o
ó ɔː ó
p p p
r r r
s s s
š ʃ š
t t t
u u, uː u, ů
v v v
y ɯ jako ruské y (ы)
z z z
ž ʒ ž

Jako bulharština a makedonština nemá slavisk skloňování. Pády se tvoří pomocí předložek:

pád předložka příklad
nominativ - mož (muž)
genitiv i i mož (muže)
dativ u u mož (muži)
akuzativ as as mož (ten muž)
vokativ ó ó mož (o muže!) /??/
lokál o o mož (o mužovi)
instrumentál sä mož (mužem)
ablativ iz iz mož (z muže)

Množné číslo se tvoří tak:

Množné číslo ve slavëni
jednotné číslo množné číslo česky
mož može muž
géna genä žena
zame zamé zemĕ
mesto mestó mĕsto

Přídavná jména

[editovat | editovat zdroj]
Přídavná jména
český První stupeň Druhý stupeň Třetí stupeň
dobrý, á, é devryn devrin najdevrin
dobří, é, á devryny devrine najdevrine
nový, á, é névyn névin najnévin
noví, é, á névyny névine najnévine

Přídavná jména se spojují s podstatnými jmény pomocí částic i. Např. dane i daštyny (dny dešťové).

Člen určitý Člen neurčitý
-
za pyskatou
-
před samohláskou
as
ta
y
yn

Příslovce

[editovat | editovat zdroj]
Příslovce
český předložka První stupeň Druhý stupeň Třetí stupeň
dobře o devro devreno najdevreno
méně o mine mineno najmine *
nově o nevo neveno najneveno
výše o više višeno najviše *

* nepravidelné

Skloňování osobních zájmen

[editovat | editovat zdroj]
Skloňování osobních zájmen
pád 1. osoba jedn. č. 2. osoba jedn. č. 3. osoba jedn. č. 1. osoba mn. č. 2. osoba jedn. č. 3. osoba jedn. č.
nominativ je te me ve
genitiv mené tavé hója nuje vejé néja
dativ jag teg hóg meg veg nég
akuzativ jas tes hós mes ves nés
lokál javo tevo havo mevo veho névo
instrumentál samna sasta sasvó sasma sasva sasné
ablativ izdaja izdate izdahó izdame izdave izdané

Přivlastňovací a reflexivní zájmena

[editovat | editovat zdroj]
Přivlastňovací a reflexivní zájmena
Druh 1. osoba jedn. č. 2. osoba jedn. č. 3. osoba jedn. č. 1. osoba mn. č. 2. osoba jedn. č. 3. osoba jedn. č.
nominativ jyn tyn hyn myn vyn nyn
složené i ja i te i hó i me i ve i né
reflexivní jasam tesam hósam mesam vesam nésam

Číslovky

[editovat | editovat zdroj]
Číslovky
číslovka zakladní řadová druhová násobná
0 ništo ništyn ništäre ništykorte
1 gidan gidanyn gidanäre gidankorte
2 déva dévanyn déväre dévakorte
3 tera teranyn tanäre terakorte
4 štara štaranyn štanäre štarakorte
5 pinta pintanyn pintäre pintakorte
6 šasta šastanyn šastäre šastakorte
7 sédam sédamyn sadmäre sadmakorte
8 ósam ósamyn osmäre osmakorte
9 dévet dévetyn devtäre devtakorte
10 désat désatyn destäre destakorte
11 gidanasta gidanastyn gidanaste gidnakorte
12 dévanasta dévanastyn dévanaste dévakorte
13 teranasta teranastyn teranaste terakorte*
14 štaranasta štaranastyn štaranaste štarakorte*
15 pintanasta pintanastyn pintanaste pintakorte*
16 šastanasta šastanastyn šastanaste šastakorte*
17 sédamnasta sédamnastyn sédamnaste sédamkorte
18 ósamnasta ósamnastyn ósamnaste ósamkorte
19 dévetnasta dévetnastyn dévetnaste dévetkorte
20 dévadesta dévadestyn dévadeste dévadestykorte
30 teradesta teradestyn teradeste teradestykorte
40 štaradesta štaradestyn štaradeste štaradestykorte
50 pintadesta pintadestyn pintadeste pintadestykorte
60 šastadesta šastadestyn šastadeste šastadestykorte
70 sédamdesta sédamdestyn sédamdeste sédamdestykorte
80 ósamdesta ósamdestyn ósamdeste ósamdestykorte
90 dovedesta dovedestyn dovedeste dovedestykorte
90 dovedesta-sédam dovedesta-sédamyn dovedesta-sadmäre dovedesta-sadmakorte
100 (gidan)séta (gidan)setyn (gidna)stäre (gidne)štäkorte
200 devaséta dévasetyn devastäre deveštäkorte
300 teraséta terasetyn terastäre tereštäkorte
400 štaraséta štarasetyn štarastäre štareštäkorte
500 pintaséta pintasetyn pintastäre pinteštäkorte
600 šastaséta šastasetyn šastastäre šasteštäkorte
700 sédamséta sédamsetyn sadmastäre sadmeštäkorte
800 ósamséta ósamsetyn osmastäre osmeštäkorte
900 doveséta dovesetyn dovestäre doveštäkorte
1 000 (gidan) tésac (gidan) tésacyn (gidan) tésacäre (gidan) tésackorte
2 000 déva tésac déva tésacyn déva tésacäre déva tésackorte
1 000 000 melijón meljónyn meljónäre meljónykorte
1 000 000 000 melijord melijordyn meljordäre meljordykorte
1 000 000 000 000 belijón beljónyn beljónäre beljónykorte

* to jsou pravděpodobně omyly, protože 3x nesmí se rovnat 13x

Časování

[editovat | editovat zdroj]

Slaviská slovesa vyjadřují 3 absolutní časy – minulý, přítomný a budoucí (oznamovací způsob). Podmiňovací způsob (kondicionál) se tvoří pomocí předpony bi- a minulého času. Subjunktiv, nebo konjunktiv způsob se tvoří pomocí -i-. Zápor se tvoří pomocí předpony ne-.

béty, být
osoba minulý čas ozn. zp. přítomný čas ozn. zp. budoucí čas ozn. zp. rozkazovací způsob konjunktiv podmiňovací způsob
1. jed. č. belem jem / em budem - jim / im bi-belem
2. jed. č. beles tes / es budes budäs tis /is bi-beles
3. jed. č. belest hest / est budest - hist / ist bi-belest
1. mn. č. belesom mesom / esom budesom budäsmo misom / isom bi-belesom
2. mn. č. beleste veste / este budeste budästo viste / iste bi-beleste
3. mn. č. belent hent / ent budent - hint / int bi-belent
další časy
infinitiv slovesné jméno přechodník přítomný přechodník budoucí
béty bétije jésa beliv
nebéty, nebýt
osoba minulý čas ozn. zp. přítomný čas ozn. zp. budoucí čas ozn. zp. rozkazovací způsob konjunktiv podmiňovací způsob
1. jed. č. nebelem nejem / nem nebudem - nejim / nim bi-nebelem
2. jed. č. nebeles netes / nes nebudes nebudäs netis / nis bi-nebeles
3. jed. č. nebelest nehest / nest nebudest - nehist / nist bi-nebelest
1. mn. č. nebelesom nemesom / nesom nebudesom nebudäsmo nemisom / nisom bi-nebelesom
2. mn. č. nebeleste neveste / neste nebudeste nebudästo neviste / niste bi-nebeleste
3. mn. č. nebelent nehent / nent nebudent - nehint / nint bi-nebelent
další časy
infinitiv slovesné jméno přechodník přítomný přechodník budoucí
nebéty nebétije nejésa nebeliv
iméty, mít
osoba minulý čas ozn. zp. přítomný čas ozn. zp. budoucí čas ozn. zp. rozkazovací způsob konjunktiv podmiňovací způsob
1. jed. č. imalem imem budem iméty - imejim bi-imalem
2. jed. č. imales imes budes iméty imelës imetis bi-imales
3. jed. č. imalest imest budest iméty - imehist bi-imalest
1. mn. č. imalesom imesom budesom iméty imeläsmo imenisom bi-imalesom
2. mn. č. imaleste imeste budeste iméty imelästo imetiste bi-imaleste
3. mn. č. imalent iment budent iméty - imehint bi-imalent
další časy
infinitiv slovesné jméno přechodník přítomný přechodník budoucí
iméty imétije imaja imaliv

neméty, nemít, se tak časuje: nemalem, nemales... nemem, nemes... budem neméty... nemeläs... nemejim, nemetis... bi-nemalem... neméty, nemétije, nemaja, nemaliv.

dalaty, dělat
osoba minulý čas ozn. zp. přítomný čas ozn. zp. budoucí čas ozn. zp. rozkazovací způsob konjunktiv podmiňovací způsob
1. jed. č. dalalem dalem budem dalaty - dalim bi-dalatem
2. jed. č. dalales dales budes dalaty dalat dalis bi-dalates
3. jed. č. dalal dalest budest dalaty - dalist bi-dalatest
1. mn. č. dalalesom dalesom budesom dalaty dalatmo dalisom bi-dalatesom
2. mn. č. dalaleste daleste budeste dalaty dalasto daliste bi-dalateste
3. mn. č. dalalent dalent budent dalaty - dalint bi-dalatent
příčestí
minulé trpné přítomné trpné minulé činné přítomné činné
dalatyn dalavyn dalalsyn médalyn
další časy
infinitiv slovesné jméno přechodník přítomný přechodník budoucí
dalaty dalatije dalaja dalaliv

Slovní zásoba

[editovat | editovat zdroj]

Slaviská slovní zásoba je slovanská. Dole je krátký seznam:

slavisk česky
danas dnes
ošara včera
zévatra zítra
(o) pastira pozítří
(sä) predóšara předevčírem
Boh Bůh
próda pravda
svetlan pondělí
klenjan úterý
rastilan středa
soncan čtvrtek
gérsan pátek
šóbatan sobota
kristan neděle
sedmica týden
dan den
ladavec leden
bélavec únor
vesnec březen
kvétec duben
majec květen, máj
cerkvec červen
štarvec červenec
parnec srpen
daštec září
rézijec říjen
snégec listopad
prihedec prosinec
vréma čas
mésec měsíc
hóda rok
zéveta život
samarta smrt
lóska láska
stehóda století
józaht jazyk
mesto město
dóm dům
nóme jméno
flóske láhev
kréž kříž
ulica ulice
šjerna hvězda
vesna jaro
leto léto
jasna podzim
zéma zima
cena cena
nord sever
sord jih
hóst východ
vest západ
césta cesta
reka řeka

Ukázkový text

[editovat | editovat zdroj]

Otčenáš:

O Fódar myn,
Kojyn o nóvesa es,
Asvétist as nóme Tyn.
Đrihist as królestvo Tyn.
Ist as vóla Tyn some o nóve, tako ej o zame.
As bróde myn keždanyn dévat meg danas.
E adlótat meg as šolde, some ej me adlótalesom u šoldäre myn.
E nevävédat mes o fristelsä, vala izbavat mes ad Zólyn.
Névad as królestvo ej as makta ej as slóva o vékä hest.
Amén.
  1. Popis jazyku přijde ze stránek webových L. Sztemona

V síti WWW

[editovat | editovat zdroj]