Wikipedista:Gampe/Pískoviště3
Vlastní životopis Alice B. Toklasové | |
---|---|
Autor | Gertrude Steinová |
Původní název | The Autobiography of Alice B. Toklas |
Překladatel | Jiřina Hauková |
Obálku navrhl | Jiří Balcar |
Edice | Symposium, řada 2, svazek 2 |
Ocenění | 22 Kčs |
Vydavatel | Nakladatelství československých výtvarných umělců |
Datum vydání | 1933 |
Česky vydáno | 1968 |
Počet stran | 221 |
Náklad | 8 000 |
Vlastní životopis Alice B. Toklasové je kniha Gertrudy Steinové, kterou napsala během října a listopadu 1932 a vydala v roce 1933 v nakladatelství Harcourt, Brace and Company, San Diego, Kalifornie. Formou fiktivní autobiografie své sekretářky a partnerky Alice B. Toklasové popisuje život ve svém pařížském salonu v ulici Rue de Fleurs 27 v letech 1907-1932. Kniha je rozvržena do sedmi kapitol.
Obsah
[editovat | editovat zdroj]Než jsem přišla do Paříže
[editovat | editovat zdroj]Alice B. Toklasová vypráví o svém mládí v San Franciscu. Tento život se změnil po zemětřesení v San Franciscu 1906. Po setkání se starším bratrem Gertrudy Steinové a jeho ženou, kteří přivezli do Spojených států první tři malé obrázky Henriho Matisse a vyprávěli jí o životě v Paříži, se v roce 1907 rozhodla tam přestěhovat.
„ | Mohu říci, že jenom třikrát ve svém životě jsem se setkala s géniem a pokaždé začal ve mně zvonit zvon, nikdy jsem se nezmýlila a mohu říci že pokaždé to bylo dříve než byli obecně uznáni za génie. | “ |
— překlad: Jiřina Hauková, 1968 |
Příjezd do Paříže
[editovat | editovat zdroj]Po příjezdu do Paříže navštívila Alice ateliér Gertrudy Steinové v 6. pařížském obvodu v ulici Rue de Fleurs 27, kde se setkala s Pablem Picassem a Henri Matissem. Významnou osobou v domě byla hospodyně Helena. Alice dále popisuje své první návštěvy výstav a ateliérů výtvarníků.
„ | Helena měla své vlastní názory, nesnášela například Matisse. Říkala, že Francouz nemá zůstat nečekaně na večeři, zvláště když se optá napřed služebné co bude. Říkala že cizinci mají na to plné právo ale ne Francouz a Matisse to jednou udělal. Takže když jí slečna Steinová řekla pan Matisse zůstane dnes na večeři, pokaždé odpověděla v tom případě neudělán omeletu ale usmažím vejce. Musí na to být stejný počet vajec a stejný kousek másla, ale projevuje to méně úcty, a to on pochopí. | “ |
— překlad: Jiřina Hauková, 1968 |
Gertruda Steinová v Paříži 1903-1907
[editovat | editovat zdroj]V této kapitole je popisován příjezd Gertrudy Steinové do Paříže, její první nákupy obrazů a seznámení s výtvarníky. Jejím přítelem se stal Henri Matisse. Popisuje seznámení s Pablem Picassem a okolnosti vzniku Portrétu Gertrudy Steinové od Pabla Picassa v roce 1906. Dále jsou zde popisovány letní pobyty v Toskánsku.
„ | Vollard jednou řekl, když se ho někdo ptal na obraz jednoho malíře, to je Cézanne pro chudého sběratele. No a Valloton byl Manet pro lidi s málo penězi. Jeho velký akt měl všechnu tvrdost a klid Manetovy Olympie ale nic z její hodnoty, a jeho portréty měly Davidovu suchost ale nic z jeho elegance. | “ |
— překlad: Jiřina Hauková, 1968 |
Gertruda Steinová než přišla do Paříže
[editovat | editovat zdroj]Gertruda Steinová se narodila v Allegheny (dnes součást Pittsburghu) ve vážené středostavovské rodině. Když jí byly tři roky, odstěhovala se rodina do Vídně a později do Paříže. Po návratu do USA žili v San Franciscu. Po smrti rodičů přesídlila k příbuzným v Baltimore na východním pobřeží. Studovala na Radcliffe College v Cambridge, kde ji zaujal psycholog William James. Ten jí doporučil studovat lékařskou fakultu. První dva roky se úspěšně věnovala vědecké práci, studia ale nedokončila a vrátila se do Evropy.
1907-1914
[editovat | editovat zdroj]Válka
[editovat | editovat zdroj]Po válce 1919-1932
[editovat | editovat zdroj]-
Gertrude Steinová na portrétu Félixe Vallottona z roku 1907
-
Portrét Pabla Picassa od Juana Grise z roku 1912.
Osoby zmíněné v knize
[editovat | editovat zdroj]- Gertrude Steinová 5
- Alice B. Toklasová 5
- Pablo Picasso 6 (Fernande Olivier, ...)
- Alfred Whitehead 6
- Henri Matisse 7
- Max Jacob 7
- Georges Braque 8
- Henri Rousseau 8
- Paul Cézanne 10
- Auguste Renoir 10
- Félix Vallotton 10
- Édouard Manet 10
- Henri de Toulouse-Lautrec 10
- Jacques-Louis David 11
- Maurice Denis 11
- Honoré Daumier 11
- Eugène Delacroix 11
- El Greco 11
- Alfy Maurer 11
- Albert C. Barnes 11
- Mildred Aldrich 13
- Georges Seurat 16
- Marie Laurencin 16
- Guillaume Apollinaire 16
- Béla Czóbel 17
- Juan Gris 19
- Georges Braque 19
- Edmond Sagot 23
- Germaine Pichotová 25
- Kees van Dongen 25
- Charles Loeser 26
- Clovis Sagot 26
- Henry McBride 27
- Camille Pissarro 27
- Nicolas Poussin 33
- Gabriel-Gervais Chardin 33
- Henri Manguin 33
- André Derain 33
- Aristide Maillol 36
- Raymond Duncan 38
- Isadora Duncan 38
- Emma Nevada 38
- Pablo Casals 38
- Omar Chajjám 38
- Kathleen Bruce 38
- Henri-Pierre Roché 38
- Andrew Green 40
- Marcel Brion 44
- Henry James
- Louis Bromfield
-
Gertrude Steinová na fotografii Alvina Langdon Coburna z roku 1913
-
Alice B. Toklasová v roce 1949
-
Pablo Picasso v roce 1912
-
Henri Matisse na fotografii Alvina Langdon Coburna z roku 1913
-
Juan Gris na fotografii Guillauma Apollinaira z roku 1913
-
Henri Rousseau na fotografii Dornacově z roku 1907
-
Erik Satie na fotografii Henri Manuela z roku 1920
-
Guillaume Apollinaire v roce 1914
-
Sherwood Anderson v roce 1933
České vydání
[editovat | editovat zdroj]Kniha česky vyšla v roce 1968 v překladu Jiřiny Haukové a s doslovem Jindřicha Chalupeckého. Překlad vyšel v Nakladatelství československých výtvarných umělců (edice Symposium, řada 2, svazek 2). Náklad 8 000 výtisků, cena výtisku 22 Kčs.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Vlastní životopis Alice B. Toklasové. aleph.nkp.cz [online]. Národní knihovna České republiky [cit. 2020-05-23]. Dostupné online.