Wikipedista:Denisa Dolanská/Pískoviště

jihovýchodní pohled

Filiální kostel sv. Vavřince se nachází ve středu obce Veliká Ves, jihozápadně od Neratovic v okrese Mělník. Tvoří výškovou dominantu obce. Jedná se o jednolodní gotickou stavbu. Ke kostelu náleží renesanční zvonice. Okolo kostela se nacházel hřbitov, ze kterého se dochovalo několik hrobů a část hřbitovní zdi.

Historie

První zmínky o obci i kostele pochází už ze třetí čtvrtiny 13. století. Ve starší literatuře se uvádí, že kostel nechal vystavět děkan Pražské kapituly Vít už v roce 1261 na vlastní náklady. Dnes filiální kostel byl původně farní. Od roku 1356 zde byla fara, která ale zanikla během husitských válek. Kostel byl přifařen k Odolené vodě v roce 1793, pod jejíž správu spadá dodnes, předtím spadal pod faru v Obříštví.
Podle Dobroslava Líbala byl kostel vystavěn až kolem roku 1340. Sakristie měla být připojena až na konci 14. století. Kostel prošel renesančními a barokními úpravami. Kostel byl obnoven v roce 1881. V té době zde také proběhla puristická rekonstrukce, která silně ovlivnila vnější vzhled kostela.

Exteriér kostela

severozápadní pohled

východní pohled

Celkový vzhled stavby je sjednocován podokenní římsou, která se táhne kolem hlavní lodi i presbyteria. Profilovaná římsa probíhá i přes opěrné pilíře, které naopak zajišťují členění kostela. Opěrné pilíře mají různou velikost.
Kostel je bíle omítnut, s výjimkou prvků z opracovaného lomového kamene, jako jsou čela opěrných pilířů, okna a portály. Západní průčelí je tvořeno hranolovou věží a schodištěm.

Části kostela

Kostel se skládá z předsíně, jedné lodi, západní věže, kněžiště a sakristie. Kněžiště je tvořeno jedním obdélným polem a pětibokým závěrem. Presbytář kostela je tradičně orientovaný, směřuje na východ. Ze severní strany k němu přiléhá sakristie na čtvercovém půdorysu. Na obdélnou loď o dvou polích navazuje věž a osmiboká věžička s točitým schodištěm. Střešní krytina kostela i věže je nepůvodní, břidlicová. Ke kostelu náleží renesanční zvonice a hřbitov.

Věž

V západním průčelí se nachází hranolová věž na čtvercovém půdorysu. Věž je nezdobená, kromě portálu s kružbou na západním průčelí. V úrovni prvního patra je jednou přepásaná římsou.
V horní části věže jsou lomená okna, na jižní straně je okno umístěno níž než na severní a západní, kvůli hodinám nacházejících se nad ním. Na západní zdi se nachází malé obdélné okénko přibližně v úrovni patra. Na jižní straně je malé okénko zakončené obloukem, které přerušuje římsu.

Okna

Mezi opěráky jsou umístěna štíhlá lomená okna s kružbami. V horní části oken se nachází kruh s trojlalokem, popřípadě čtyřlalokem, dolní část je řešená pomocí dvou hrotitých dvojnosů. Kružby byly z velké části obnoveny při poslední restauraci. V obou zdích lodě jsou kompletně zazděná půlkruhová románská okna.
Na severní stěně sakristie je umístěno drobné hrotité okno s kružbou, ve východní zdi se nachází menší okno pouze s jeptiškou.

Zvonice

Renesanční zvonice byla postavena v roce 1582, což dokládá letopočet vytesaný nad římsou. V horní části je zvonice hladce omítnutá, na spodní část byla použita rustika. Zvonice má sedlovou střechu. Přízemí zvonice slouží jako vstup ke kostelu a na hřbitov. Přízemí zvonice je zaklenuté křížovou klenbou s výsečemi bez žeber.

Hřbitov

Ze hřbitova se dochovalo několik hrobů a část hřbitovní zdi. Na hřbitov se vchází skrz přízemí zvonice, která je součástí hřbitovní zdi.

Interiér kostela

Kněžiště

Interiér kostela

Půdorys Kostela sv. Vavřince ve Veliké Vsi

Profily žeber: 1. klínové ze stran vyžlabené (presbytář), 2. klínové (sakristie), 3. hruškovcové (loď)

Rozměry: délka 7,25m, šířka 5,25m, výška 8,7m

Kněžiště (presbytář, presbyterium) je zaklenuté křížovou žebrovou klenbou v obdélném poli a paprsčitou v závěru. Klínová vyžlabená žebra vychází z oblých přípor. Na svornících jsou namalované hvězdice. Válcové přípory jsou uloženy na profilované římse, která se táhne kolem celého kněžiště a obíhá vítězný oblouk. Hlavice přípor mají různé tvary - s kružbou, geometrické, odstupňované. Stejné tvary se opakují v lodi kostela u konzol.
V severní stěně se nachází vchod do sakristie. Portál je lomený, hrotitý. Sakristie je na čtvercovém půdoryse, zaklenutá křížovou klenbou. Žebra vychází z polygonálních jehlancových konzol, mají tvar otupeného klínu.
V jižní stěně je umístěná obdélníková sedile zakončená hrotitými štítky s tympanonem, ve kterém jsou neúplné slepé hrotité trojlisty, na jejích bocích se nacházejí kraby a na špici listové kytice. Styk je řešen oblou profilovanou konzolou, nad kterou se nachází drobná mužská hlava v hrotitém klobouku.
Kněžiště je od lodi oddělené pomocí hrotitého lomeného vítězného oblouku. Nad vítězným obloukem je situován znak a nápis: „Nákladem záduše obnoveno 1881.“

Předsíň

Předsíň kostela je zaklenuta polokruhovou klenbou. V interiéru jsou umístěny kamenné lavice. Půlkruhový vnější portál pochází z 16. století.
Portál vedoucí z předsíně do lodi je hrotitý s hruškovcovým profilem prutu.

Loď

Rozměry: délka 9,45m, šířka 8,78m, vysoká 8,78m

Loď je zaklenutá křížovou žebrovou klenbou o dvou polích. Žebra hruškovcového profilu vychází z polygonálních konzol. Svorníky jsou hladké, bez profilace, zdobené pouze malbou s motivem hvězdice.
V zadní části lodi je umístěna kruchta s varhany. V zábradlí jsou vyobrazena slepá okna s jeptiškou a kružbami. Varhany jsou stylizované jako neogotické průčelí.

Oltář

Oltář se skládá ze dvou částí. Dolní část oltáře je tvořena gotickou mensou zhotovenou z kamene. Oltářní Mensa je zdobená slepými okny s kružbami. Horní část oltáře je barokní, vyrobená ze dřeva. Na oltářním obraze je zobrazeno umučení sv. Vavřince. Za oltářem se nachází barokní dřevěné sochy sv. Václava a sv. Ludmily z konce 17. století.
V lodi jsou umístěny dva menší boční oltáříky.

Fotogalerie

• 
  Kruchta
• 
  Sedile v kněžišti

Odkazy

Literatura

• PODLAHA, Antonín; ŠITTLER, Eduard. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Karlínském. Praha: Archaeologická kommisse při České akademii císaře Františka Josefa, 1901.
• LÍBAL, Dobroslav. Katalog gotické architektury v České republice do husitských válek. Vyd. 1. Praha: Unicornis, 2001, 607 s. ISBN 8090158781.
• LÍBAL, Dobroslav. Gotická architektura v Čechách a na Moravě. Vyd. 1. Praha: Výtvarný odbor umělecké v Praze, 1948, 290 s.
• PODLAHA, Antonín. Posvátná místa království Českého. Praha: Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1910, 319 s.
• POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech 4. Vyd. 1. Praha: Academia, 1982, 636 s.

Externí odkazy

• http://www.farnostodolenavoda.cz/kostel-Velika-Ves.htm
• http://www.velikaves.eu/?page_id=30
• http://www.hrady.cz/?OID=4625