Wikipedista:Bartovaka/Pískoviště
Kompenzační pomůcky pro osoby se sluchovým postižením jsou pomůcky umožňující předání příslušné informace pomocí zvuku. Zvukem se rozumí každé mechanické vlnění v látkovém prostředí, které je schopno vyvolat v lidském uchu sluchový vjem. [1] Existují i jiné kompenzační pomůcky, které podávají informaci jinak než pomocí zvuku, používají vizuální nebo jiný charakter přenosu informace. Sluchové kompenzační pomůcky užívají osoby se sluchovým postižením, tedy osoby které během života nebo již od narození trpí úplnou nebo částečnou hluchotou. Jedná se o osoby neslyšící a nedoslýchavé.[2]
Základní kompenzační pomůcky (sluchadla) fungují na principu přenosu informace vzduchem nebo kostním skeletem, přičemž oba způsoby se mohou dít současně.[3] Sluchadla jsou analogová nebo digitální. Výběr typu sluchadla obstarávají lékařská pracoviště na základě naměřených hodnot a testů.
Cenově dostupné pomůcky poskytují firmy: Anticer, Kompone, Sennheiser a jiné.
Druhy komunikačních pomůcek
[editovat | editovat zdroj]Kompenzační pomůcky při poslechu zvuku
[editovat | editovat zdroj]Sluchadla
[editovat | editovat zdroj]Závěsná sluchadla- Klasický “rohlík” za ucho. Jsou cenově dobře dostupná a vyhovují pro běžné situace, dokud se nedoslýchaví nedostane do rušné ulice apod.
Krabičková sluchadla- nyní se používají pouze u malých dětí. Mají nevýhodu, a to tu, že všude jsou drobné kabely, které se snadno poškodí. Na druhou stranu jsou spolehlivá a mají velmi dobře viditelné ovládací prvky.[4]
Brýlová sluchadla- kombinovaná pomůcka na zrak i sluch.[4]
Zvukovodová sluchadla- největší je boltsové a nejmenší je CIC, které nalezneme ve zvukovodu.[4] Nehodí se pro těžké ztráty sluchu nebo jiné zdravotní problémy. Neobsahuje žádné kabely ani hadičky, jsou přizpůsobeny každému dle potřeby, je uloženo v uchu a dobře drží.
Příslušenství- baterie do sluchadel, zkoušečky na baterie, ušní tvarovky a koncovky, hadičky a drobné kabely.
Sluchadla BAHA
[editovat | editovat zdroj]Sluchadla BAHA neboli sluchadla na kostní vedení. Funkcí shodná se sluchadly krabičkovými nebo závěsnými, ale místo reproduktorů používají vibrátory, které jsou přitlačovány brýlovými stranicemi nebo pružinou na kost.[5]
Kochleární implantát[6]
[editovat | editovat zdroj]
Kochleární implantát určen osobám s těžkou sluchovou vadou. Zprostředkovává elektronické vzruchy přímo uvnitř sluchového nervu uvnitř hlemýždě, kde nahrazuje vláskové buňky.[7] Určený lidem s těžkým sluchovým postižením nebo zcela neslyšícím. Kochleární implantát by se měl voperovat v co nejnižším věku dítěte, obecně se ale provádí do 6 let věku.[8]
Sluchadlo VORP
[editovat | editovat zdroj]Sluchadlo VORP podobné jako u kochleárního implantátu, avšak vibrační cívka je upevněna na kovadlinku ve středním uchu. V ČR není tato metoda schválena.
Jiné kompenzační pomůcky při poslechu zvuku[9]
[editovat | editovat zdroj]o Indukční smyčka[10]
o Bezdrátová sluchátka
o Zesílený telefon
o Osobní zesilovač
Pomůcky pro vizuální komunikaci
[editovat | editovat zdroj]o Fax, psací telefon
o Audiovizuální technika
Signalizace pro neslyšící i nedoslýchavé uživatele
[editovat | editovat zdroj]o Signalizace bytového a domovního zvonku
o Signalizace zvuků, pláče dítěte, zvonění telefonu[11], apod..
o Signalizace času
Literatura
[editovat | editovat zdroj]www.anticer.cz
www.ckid.cz
www.sennheiser.de
Kašpar,Z. (2008). Technické kompenzační pomůcky pro osoby se sluchovým postižením. Praha: Česká komora tlumočníků znakového jazyka, o.s.
Jungwirthová, I. (2015). Dítě se sluchovým postižením v MŠ a ZŠ. Praha:Portál
Klenková, J. (2014). Inkluze žáků s narušenou komunikační schopností a žáků se sluchovým postižením: psychologické, medicínské a speciálně-pedagogické souvislosti. Brno: Masarykova univerzita.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ KAŠPAR, Zdeněk. Technické kompenzační pomůcky pro osoby se sluchovým postižením. Praha: Česká komora tlumočníků znakového jazyka, o.s., 2008. S. 11.
- ↑ Sluchové postižení. Helpnet. Dostupné online [cit. 2017-12-03].
- ↑ KAŠPAR, Zdeněk. Technické kompenzační pomůcky pro osoby se sluchovým postižením. Praha: Česká komora tlumočníků znakového jazyka, o.s., 2008. S. 12.
- ↑ a b c KAŠPAR, Zdeněk. Technické kompenzační pomůcky pro osoby se sluchovým postižením. Praha: Česká komora tlumočníků znakového jazyka, o.s., 2008. S. 18-19.
- ↑ KAŠPAR, Zdeněk. Technické kompenzační pomůcky pro osoby se sluchovým postižením. Praha: Česká komora tlumočníků znakového jazyka, o.s., 2008. S. 53.
- ↑ OTOLARINGOLOGIE.CZ. Centra kochleárních implantací - Praha, Brno, Ostrava. www.ckid.cz [online]. [cit. 2017-12-03]. Dostupné online.
- ↑ JUNGWIRTHOVÁ, I. Dítě se sluchovým postižením v MŠ a ZŠ. Praha: Portál, 2015. S. 34.
- ↑ KLENKOVÁ, J. Inkluze žáků s narušenou komunikační schopností a žáků se sluchovým postižením: psychologické, medicínské a speciálně-pedagogické souvislosti. Brno: Masarykova univerzita, 2014. S. 86.
- ↑ USER, Super. Anticer. www.anticer.cz [online]. [cit. 2017-12-03]. Dostupné online.
- ↑ Sennheiser - Kopfhörer & Headsets - Mikrofone - Integrated Systems. www.sennheiser.de [online]. [cit. 2017-12-03]. Dostupné online. (německy)
- ↑ KOMPONE, s. r. o. - kompenzační a komunikační pomůcky pro neslyšící a nedoslýchavé. www.kompone.cz [online]. [cit. 2017-12-03]. Dostupné online.