Wikipedie:WikiProjekt Historie/Byzantsko-bulharské války
Wikipedie:WikiProjekt Historie/Byzantsko-bulharské války | |||
---|---|---|---|
Trvání | 680-1355 | ||
Místo | Balkán | ||
Výsledek | Osmanská nadvláda nad Balkánem | ||
Změny území | Četné územní změny na obou stranách | ||
Strany | |||
|
Byzantsko-bulharské války jsou souhrným názvem série konfliktů mezi Byzantskou říší a jejím rivalem Bulharskem. Války začaly v době, kdy se Bulhaři usazovali na Balkánském poloostrově a utvořili nový stát na území bývalé římské provincie Moesia, kterou si Byzanc jakožto východořímská říše nárokovala. Založení bulharského státu se datuje k roku 680. V průběhu příštího století se konflikt o území dále vyostřil a Bulhaři pod vedením chána Kruma uštědřili Byzantincům několik porážek. Přestože po Krumově smrti jeho syn Omurtag vyjednal s Byzancí mír, srážky mezi oběma státy pokračovaly i nadále. Větší konflikt propukl až roku 893, kdy se bulharský panovník Symeon I. pokusil vytvořit jednotnou bulharsko-řeckou říši, ale nakonec se spokojil s carským titulem.
Roku 971 si východní část bulharského území podmanil byzantský císař Jan I. Tzimiskes, který odtud vyhnal Rusy, sesadil cara Borise II. a obsadil Preslav, hlavní město Bulharska. Celé Bulharsko si byzantská říše podmanila až za vlády výbojného císaře Basileia II. Ten roku 1014 na hlavu porazil Bulhary v bitvě u Kleidoinu a roku 1018 Bulharsko jako samostatný stát zaniklo a bylo začleněno pod byzantskou kontrolu. Proti byzantské nadvládě vypukla dvě povstání v letech 1040-1041 a poté 1072-1073 , nicméně všechna byla potlačena. Teprve roku 1185 vypuklo nové povstání vedené Theodorem Petrem a Ivanem Asenem. Byzantská říše nebyla schopna v dané situaci povstání potlačit a Bulhaři vyhlásili samostatnost.
Následkem čtvrté křížové výpravě se byzantská říše zhroutila, Konstantinopol byla dobyta křižáky a na zbytcích byzantského panství obsazeného křižáky vzniklo latinské císařství. Vztahy mezi Bulharskou říší a Latiny byly velmi chladné a došlo k několika válčeným střetnutím. Roku 1261 byla Konstantinopol opět obsazena Byzantinci a došlo k obnovení byzantského státu. Byzantští císaři se opět snažili podmanit i Bulharsko, avšak obnovená říše k tomu neměla již dost sil a utrpěla od Bulharů několik porážek. Oba státy se válkami vyčerpaly v době sílící moci Srbského státu, který poté obsadil rozsáhlé části Balkánského poloostrova. Pro následný vývoj však byl nejvýznamnější vzetup tureckých Osmanů, kteří posléze pronikli do Evropy, roku 1422 dobyli bulharskou a roku 1453 byzantskou říši.
Prvotní střety s Bulhary
[editovat | editovat zdroj]První bulharská říše
[editovat | editovat zdroj]Invaze Bulharů na byzantské území
[editovat | editovat zdroj]K prvnímu velkému střetu mezi Bulhary a byzantinci došlo roku 680, když se chán Asparuch a jeho horda posunuli na západ k dnešní Jižní Besarábii. Asparuch porazil byzantského císaře Konstantina IV., který zahájil kombinaci pozemních a námořních operací proti vetřelcům. Bitva se odehrála u opevněného tábora Ongalu. Konstantin IV. nakonec opustil kvůli zhoršujícímu se zdravotnímu stavu armádu a ta byla snadno poražena Asparuchem. Roku 681 byl císař nucen uznat Bulharský stát, bylo to vůbec poprvé co se Byzantská říše právně vzdala území, na které si dělala nároky. Asparuchova říše vznikla na území provincie Moesia, která se však již roky nacházela mimo faktickou kontrolu Byzance, protože byla obsazena Slovany. O osm let později vedl Asparuch tažení do Thrákie.
Konflikty v 8. století
[editovat | editovat zdroj]Tažení chána Kruma
[editovat | editovat zdroj]Války Krumových nástupců do přijetí křesťanství
[editovat | editovat zdroj]Snaha o vytvoření bulharsko-byzantské říše za Symeona Velikého
[editovat | editovat zdroj]Války Komitopulů a obsazení Bulharska Byzancí
[editovat | editovat zdroj]Boj proti byzantské nadvládě
[editovat | editovat zdroj]Povstání Petra Deljana
[editovat | editovat zdroj]Vojtech a Konstantin Bodin
[editovat | editovat zdroj]Druhá bulharská říše
[editovat | editovat zdroj]Občanská válka v Bulharsku a byzantský zásah
[editovat | editovat zdroj]Po smrti cara Konstantina I. Tikha, vypukla v Bulharské říši občanská válka o trůn mezi legitimním carem Michaelem II. Asenem a samozvaným Ivajlem. Císař Michael VIII. Palaiologos chtěl s občanské války vytěžit co nejvíce pro Byzantskou říši, chtěl v Bulharsku dosadit Ivana III. Asena, svého zetě. Ivan III. Asen byl totiž oddán císaři a jeho dosazení by znamenalo začlenění Bulharska do byzantského vlivu. Císař proto vyslal do Bulharska armádu, která měla zajistit nástup Ivana. Ivajlo byl zatím obléhán Mongoly v Silistriu a do Tarnava se rozšířila pověst o carově smrti, proto byl roku 1279 přijat za cara Ivan III. Asen.
Avšak, Ivajlovi se podařilo prolomit obležení Tarnava a rychlým pochodem se vypravil proti Tarnavu. Ve snaze pomoci Ivanu III. vyslal císař do Bulharska vojsko pode velením Murína. Byzantinci však byli drtivě poraženi 17. července 1279 v Bitvě u Deviny. Císař sice vyslal novou armádu, ale i ta byla rozdrcena. Zoufalý Ivan III. byl nakonec nucen uprchnout, zatímco obliba Ivajla upadala a trůnu se zmocnil Ivanům švagr Jiří I. Terner.
Tažení Theodora Svatoslava proti Byzanci
[editovat | editovat zdroj]Pozdní konflikty
[editovat | editovat zdroj]Osmanká nadvláda na Balkánu
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- DRŠKA, Václav; PICKOVÁ, Dana. Dějiny středověké Evropy. Praha: Nakladatelství Aleš Skřivan ml., 2004. ISBN 80-86493-11-3.
- ZÁSTĚROVÁ, Bohumila, a kol. Dějiny Byzance. Praha: Academia, 1992. ISBN 80-200-0454-8.
- RYCHLÍK, Jan a kol. Dějiny Bulharska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2000. ISBN 80-7106-404-1.
- HRADEČNÝ, Pavel a kol. Dějiny Řecka. Praha: Lidové noviny, 1998. ISBN 80-7106-192-1.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Byzantine–Bulgarian Wars na anglické Wikipedii.