Wikipedie:Pod lípou/Archiv 2011/04

Archiv diskuse Pod lípou
Předchozí:		Následující:
2011/03	2011/04	2011/05

Nezáviděníhodná situace v Hazlově

Zdravím. Budu pravděpodobně potřebovat pomoc. V obci Hazlov u Aše nastala nevšední situace. V současné době má obec 2 starosty. Podle zákona to asi není možné, ale situace nastala (viz reference v článku). Situace je taková, že krajský úřad zatím nic nevyřešil. Proto jsem uvedl do infoboxu oba starosty s poznámkou. Budu situaci sledoval a okamžitě až se situace vyřeší provedu patřičné úpravy. --zipAcna 23. 5. 2011, 13:17 (UTC)

Jak se říká, nomen omen. Panoramix 28. 5. 2011, 03:43 (UTC)

Lincoln Beachey

V historii článku jsou dvě editace (1,2), které jej fakticky vytvořily. autor se poté natrvalo odmlčel, aniž stačil doplnit své zdroje, ze kterých čerpal. Najde se fanda či zasvěcenec v oblasti aviatiky, který by byl schopen zdroj identifikovat a doplnit? Pochopitelně mám na mysli zdroj původního textu, nikoli zkopírované odkazy z en.wiki. --Jirka62 24. 5. 2011, 20:10 (UTC)

I kdyby se našel někdo kdo by dokázal zdroj identifikovat, bude třeba článek ještě řádně upravit do stylu. A to dle mého názoru zabere mnohem více času než najít původ. --Draffix 26. 5. 2011, 17:58 (UTC)

Kategorizace osobních kategorií

Zdravím všechny. Při prohlížení kategorie:členové KSČ jsem si všiml, že do ní jsou zařazeny i osobní kategorie lidí coby podkategorie. To mi přišlo podivné, protože dotyčný je vlastně v kategorii zmíněn dvakrát a navíc kategorie žádným členem KSČ není. Vzhledem ke svému zhodnocení jsem v podkategorii tyto osobní kategorie odmazal. Po revertu mého odmazání probíhala diskuse zde v sekci "Úsus kategorizace Ivan Olbracht, Miloš Zeman". Jaký je Váš názor na kategorizaci osobních kategorií jednotlivce?--Dendrofil 27. 5. 2011, 17:40 (UTC)

Odkazovaný link je nefunkční; kolega Jvs má pravdu, když v SE uvádí: 25. 5. 2011, 12:43 Jvs (diskuse | příspěvky | zablokovat) (862 bajtů) (Verze 6927799 uživatele Dendrofil (diskuse) zrušena. Dle úzu by kategorie měla být zařazena do stejných kategorií jako hlavní článek.) Z toho vyplývá dvojité uvedení hlavního článku a kategorie hlavního článku v cílové kategorii. --Kacir 27. 5. 2011, 17:55 (UTC)

Ovšem ten úzus-popis pravidla jsem nikde nenalezl. Kolega Gumruch tvrdí, že neexistuje a doporučil restartovat diskusi zde. Tedy tak činím.--Dendrofil 27. 5. 2011, 18:00 (UTC)

Doporučení uvádí: „Jinou výjimkou je zpravidla hlavní článek kategorie, který se obvykle zařazuje jak do kategorie, kterou definuje, tak zároveň i do nadřazených kategorií, do nichž je zařazena tato vlastní kategorie, pokud v nich je větší množství článků podobného druhu.“ V tomto případě dle doporučení je do kat:Členové KSČ řazen jak hlavní článek (Miloš Zeman), tak i kategorie kterou definuje (kat:Miloš Zeman). --Kacir 27. 5. 2011, 18:20 (UTC)

Ale to je špatná interpretace pravidla. Do nadřadící kategorie osobní kategorie se zařazuje hlavní článek nikoliv tato osobní kategorie. Naopak nadřadící kategorie této osobní kategorie mají být včleněny do hlavního článku. Svým způsobem jsou články, které jsou obsahem osobní kategorie rozšířením hlavního článku (pojmy podřadící osobnostní kategorii) --Dendrofil 27. 5. 2011, 18:34 (UTC)

A to jste vyčetl kde? Váš pojem „osobní kategorie“ znamená co, kde je definován? Wikipedie rozlišuje jedinou kategorizaci, nikoli „osobní“ či „neosobní“, podívejte se např. na článek Praha a jeho kategorizaci, uvidíte systém, který jsem popsal výše. --Kacir 27. 5. 2011, 18:48 (UTC)
BTW námitka, že kategorie není členem je irelevantní, protože se daná kategorizace vztahuje na všechny další případy stromu, kategorie:Praha, také není hlavním městem etc. --Kacir 27. 5. 2011, 18:52 (UTC)

Už tady někdy dříve zaznělo, že by se některé kategorie měly považovat za "ploché" a do nich už nevkládat další podkategorie, pouze články (Muži, narození roku etc.) Otázka, zda kategorie Členové XYZ nepovažovat také za ploché... JAn 27. 5. 2011, 20:17 (UTC)

Proč zrovna Kategorie:Členové xxx? Wiki je dynamická, takže doporučení lze změnit, ale nevidím důvod k této výjimce.--Kacir 27. 5. 2011, 23:38 (UTC)

Žádný úzus ani pravidlo na cs.wiki mi není známo, možná by ale prospělo, řídit se en:Wikipedia:Categorization#Eponymous_categories (resp. přijmout něco podobného). Strkat kategorii Miloš zeman do všech kategorií, kde je článek nepřináší z hlediska navigace žádnou výhodu a z hlediska údržby je to daleko složitější.--pan BMP 28. 5. 2011, 22:33 (UTC)

Doporučení hovoří o tom, že taková kategorie se má vkládat jen „do nadřazených kategorií, do nichž je zařazena tato vlastní kategorie, pokud v nich je větší množství článků podobného druhu.“ Poznámku o navigaci a údržbě lze vztáhnout opět na všechny obdobné kategorizace, pokud je to problém, pak zrušme tuto kategorizaci úplně – nikoli selektivně – někde ano, někde ne. --Kacir 30. 5. 2011, 08:24 (UTC)

Asi Vám (resp ani text onoho pravidla mi není jasný) příliš nerozumím, ale obávám se že pravidla tento problém neřeší. Řeší umístění článku nikoli podkategorie. (Článek Miloš Zeman bezpochyby má být přímo v kategorii členové KSČ, ale jeho "osobní" kategorie? O tom tam nic není.) Jádro pudla vidím v tom, že stejnojmenné (eponymní, či jak jsou zmiňovány výše - "osobní") kategorie často neobsahují články stejného druhu. V případě Miloše Zemana: Vláda Miloše Zemana není stejného (podobného) druhu jako Miroslav Šlouf. Do podkategorie "Členové KSČ" se přes Zemana dostanou i lidé v jeho kategorii a zcela nesouvisející články.--pan BMP 30. 5. 2011, 09:58 (UTC)

Je zjevné, že každá stejnojmenná kategorie jako hlav. článek musí být kategorizována ve stromu. Pokud bychom přistoupili na premisu, že taková kategorie má být řazena jen do nadřazených kategorií ve smyslu absolutního překryvu článků stejného druhu (např. kvůli čl. Vláda MZ ji nekategorizovat do Kat:Členové KSČ), pak takovou kategorii ovšem není možné kategorizovat vůbec a nutně zůstane mimo kat. strom. Naopak já vidím jako přínos, pokud si čtenář otevře kategorii:Miloš Zeman např. v kat:Členové KSČ a má přehled všech existujících článků, jež přímo souvisejí právě s Milošem Zemanem, tedy nemusí je dohledávat v článku (ani jinde). Vše záleží na dohodě a konsenzu, toto nepovažuji za zásadní věc, takže jiné varianty kategorizace eponymních kat. si umím dobře představit. --Kacir 30. 5. 2011, 11:35 (UTC)

Je ale zjevné, že potom takováto kategorizace dělaá velké problémy, protože takovouto kategorizací se v kategorii japonsko nachází všechny počítačové hry, může se stát i taková absurdita, že když si někdo nechá vypsat všechny členy KSČ, že mu to najde i Václava Havla atp. Jsem za nekategorizovat osobní kategorie podle povolání, členství, narození... JAn 31. 5. 2011, 06:26 (UTC)

A je to tu zas. Viz velké debaty někdy na jaře.--Ben Skála 13. 6. 2011, 18:53 (UTC)

Seznam soudců v KSČ

Zdravím všechny. Nedávno ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo seznam soudců, kteří ještě soudí a kteří dříve byli členy KSČ. Přišlo mi to velmi zajímavé, ale nevím, do jaké míry zajímavé encyklopedicky. Jde o poměření zásady, že wikipedie není telefonní seznam a zásady, že není z papíru + je to dobrý příspěvek k české minulosti, který má informační hodnotu (na nižších soudech je jich poměrně méně, nežli na vyšších). A proto se obracím do širšího auditoria - byl by vhodný článek Seznam českých soudců, kteří byli členy KSČ? Zpracoval bych jej a samozřejmě uvedl zdroj. --Hustoles 28. 5. 2011, 19:57 (UTC) EDIT: Věci se týká i nález Ústavního soudu sp.zn. I. ÚS 517/10 --Hustoles 28. 5. 2011, 20:14 (UTC)

Osobně si myslím, že to vhodné není. Ten seznam by byl problematický i z toho hlediska, koho na něj zařadit a koho ne. Zdroj pojednává pouze o soudcích, kteří soudí v současné době. Což sice pro někoho má informační hodnotu, ale dle mě to do wikipedie nepatří (to, že se to dá najít na internetu, neznamená, že se to musí dát najít i na wiki). Pokud by byl seznam kompletní (členové KSČ, kteří byli někdy soudci) tak platí, že wikipedie není telefonní seznam.--Slfi 28. 5. 2011, 20:16 (UTC)

Jedná se o vhodný zdroj do případných článků o těchto soudcích (pokud takové jsou), ale jinak nevidím účel v kopírování takovýchto informací. Wiki není soubor nahodilých informací.--Fafrin 28. 5. 2011, 21:44 (UTC)

Ač si myslím, že je tato informace cenná, bylo by možná vhodnější použít odkaz jako referenci v příslušných článcích. Navíc by byla dost složitá údržba tohoto seznamu, pokud ho bude ministerstvo průběžně měnit.--Dendrofil 29. 5. 2011, 03:34 (UTC)

OK, říkal jsem si, že je to tak na hraně wikidůležitosti. Dávat ho na wikipedii tedy zatím nebudu. Mám ho ve svém archivu a pokud se zde neozve víc lidí s opačným názorem, tak ho smažu jako nepotřebný. --Hustoles 29. 5. 2011, 09:00 (UTC)

Myslím, že pro člověka, který z osobních důvodů nechová nějaké emoce k minulému režimu, není seznam soudců s členstvím KSČ o mnoho významnější, než seznam soudců s členstvím v ODS, ČSSD, TOP 09 a podobně, které rovněž na wikipedii nemáme :-) --Xth-Floor 29. 5. 2011, 12:32 (UTC)

Nemyslim ze by to bylo vhodne, samotne seznamy soudcu jednotlivych soudu tu taky nemame (na udrzbu by byly dost narocne, ostatne onen zminovany take). Pro porovnani, nemame tu ani treba seznam singataru Charty 77 (ani anticharty). Ale clanek o sporu vedoucim k vydani tohoto seznamu, proc ne, zdroje by myslim byly. --Jklamo 29. 5. 2011, 15:40 (UTC)

Patří na Wikipedii seznam soutěžících?

Dobrý den! Mám dotaz: Patří na Wiki seznam soutěžících?! Při tvorbě stránky Prostřeno jsem vycházel z knihy a z webových zdrojů, kde ten seznam je (např. angl. Come Dine With Me, anebo něm. Das perfekte Dinner), ale stránka byla editována (s vymazáním seznamu soutěžících ve dvou řadách soutěže) s poznámkou, že "wikipedie není telefonní seznam". Dotyčný redaktor Milda na moje dotazy nereaguje, tak se táži zde. Podotýkám, že seznamy jsou i na stránkách jiných realitních soutěží (např. Trosečník, VyVolení nebo Ano, šéfe!). Nerad bych plýtval časem zbytečně při tvorbě třetí řady. Děkuji za odpověď. Dan--Wilbur 30. 5. 2011, 10:55 (UTC)

Pokud neexistuje mně neznámý důvod – nebude odstranění zdůvodněno, pak seznamy do článku vrátím. Seznamy soutěžících se v článcích uvádějí, zde nebyla jména (správně) wikifikovana, k čemuž často dochází i přes zjevnou nevýznamnost osob. Pokud odstraňovat jmenné seznamy soutěžících, pak nikoli selektivně, ale u všech podobných článků. Mimochodem další příklad ideální přílohy. --Kacir 30. 5. 2011, 15:39 (UTC)

Tak díky, Kacir. Možná že by to bylo na zvlášť stránku aka přílohu. A mám to teda vrátit a přelinkovat správně? Pochopil jsem, že jo. Jdu to opravit. Díky, Dan--Wilbur 31. 5. 2011, 07:29 (UTC)

OK, bohužel jako přílohu to zatím nelze použít, protože jmenný prostor:Příloha dosud nebyl zaveden, viz diskuse na stránce Wikipedie:Příloha, tabulky jsou tedy součástí článku. --Kacir 31. 5. 2011, 17:36 (UTC)

Pokud (navíc k tomu, co řekl Kacíř) dotyčný editor na přímý dotaz své diskusní stránce v přiměřené době neodpověděl a tuto zprávu navíc ignoruje, ačkoliv na Wikipedii dle seznamu svých editací evidentně byl, beze všeho bych s patřičným komentářem ve shrnutí editace seznam vrátil zpět. --Wespecz 31. 5. 2011, 17:47 (UTC)

Tak díky, chlapi! Zkusím tu editaci vrátit a pak dodělám třetí řadu. Fajn večer! D.--Wilbur 1. 6. 2011, 16:37 (UTC)

Krátká odpověď v duchu zdravého rozumu je: Nepatří :) Panoramix 3. 6. 2011, 06:36 (UTC)

V duchu zdravého rozumu můžeš začít s odstraňováním soutěžících např. zde. Uvidíme, jaký bude efekt. ;) --Kacir 6. 6. 2011, 19:17 (UTC)

Tříštění encyklopedického obsahu do několika jmenných prostorů by žádný skutečný problém nevyřešilo a naopak by fungování Wikipedie zbytečně zkomplikovalo. Buď něco je encyklopedický obsah, a pak to patří do hlavního jmenného prostoru - ať už v podobě vět, seznamu či tabulky - anebo to není encyklopedický obsah, a pak je zbytečné pro to vymýšlet nějaké odpadkové jmenné prostory. Obecně tu občas je problém s tím, že někteří kolegové si představují encyklopedický článek jako pár nekonkrétních frází, a proto rádi odstraňují konkrétní a ověřitelné informace. Na druhou stranu, je vhodné myslet i na to, co je podstatná informace a co okrajová a nahodilá. Existuje-li článek o soutěži, tak systematický seznam soutěžících, kteří se dostali do hlavní soutěže, lze těžko jako součást článku zpochybňovat. --ŠJů 6. 6. 2011, 20:05 (UTC)

Turistické trasy

Náhodou jsem narazil na článek Turistická značená trasa 6967. Je hezký, podle všech standardů, ale podle mne není o významném objektu. Na jednu stranu je mi líto takovýhle hezký článek navrhnout na smazání, na druhou stranu si myslím, že články bez nezávislých zdrojů by tu být neměly. Možná jsem přehlédl nějaký konsensus o obejití pravidel v podobných případech, proto to dávám pod lípu. Jaké jsou na to názory? Článků o turistických trasách je už napsáno celkem dost. --Postrach 30. 5. 2011, 19:20 (UTC)

Můj názor je, že trasy jsou doložitelné mapami na internetu, v papírové formě, vždy fotografiemi přes Commons a někdy popisem v průvodcích. Závislý zdroj je myslím takový, který pochází z webové stránky komise značení KČT. Čili já bych doporučil naplnit 3 roky starý záměr wikiprojektu značení tras a udělat je všechny. Tuto konkretní doplním po zápůjčce průvodců v knihovně--Zákupák 30. 5. 2011, 19:29 (UTC)

Dokládání fotografiemi z commons bych pokládal za vlastní výzkum. Co se týče původní otázky: Nemám představu, kolik existuje NNVZ o turistických trasách. Podle toho bych se řídil.

Možná by bylo dobré si při případné debatě také vzpomenout, zda byly už nějaké debaty o podobných objektech, které by někdo mohl chtít dávat do Wikipedie, protože „jsou v mapě“. Silnice nižších tříd, regionální produktovody, elektrická vedení, sjezdovky, …--Tchoř 30. 5. 2011, 21:41 (UTC)

Turistické trasy nalezneme v každé lepší mapě a to je dostatečný zdroj. U zeměpisných objektů by se nemělo striktně trvat na 2 NNVZ. Často lze vystačit se zdrojem závislým, např. u železniční trati mohou být zdrojem ČD, u malé vesničky web spádové obce, u silnice Ředitelství silnic a dálnic ČR. 2NNVZ by se měly striktně vyžadovat tam kde hrozí zneužití Wikipedii pro propagaci čehokoliv, nikoliv u veřejně přístupných objektů, které si každý může "osahat" a které jsou nedílnou součástí krajiny. --Jowe 31. 5. 2011, 07:54 (UTC)

Pokud jde o mne osobně tak já sám turistické značené cesty (stezky, trasy, chodníky) pokládám za stejně důležité jako jsou například cyklostezky, silnice 1. třídy, linky metra nebo železniční tratě - IMHO jasně významné encyklopedické objekty. Bylo by IMHO velice hezké, kdyby se jednou podařilo podchytit všechny české turistické trasy - a nejen ty české, ale i slovenské a další zahraniční (třeba rumunské, co já vím). MiroslavJosef 31. 5. 2011, 08:09 (UTC)

Turistické trasy určitě na Wikipedii patří a je jen škoda, že jich tu není víc. Jestliže tu můžeme mít samostatné články o místních částech poměrně malých vesnic, nebo třeba potoky a říčky v Litvě, tak informaci o turistické trase myslím využije mnohem více lidí. Pokud by někdo tvrdošíjně vyžadoval 2NNVZ, lze toto čistě formálně splnit uvedením dvou map různých vydavatelů. Jinak bych fandil uvedení většího počtu i lokálních objektů (sjezdovky, lanovky, rozhledny). Ta elektrická vedení jen v ojedinělých případech, nenapadá mne, kdo a jak by takovou informaci využil. Ale nějaké technické detaily o vzdušných vedeních vn a vvn, případně produktovodech by si Wikipedie zasloužila. Sám jsem se pokoušel něco takového vytvořit, ale nedotáhnul jsem to do konce. Leotard 31. 5. 2011, 08:27 (UTC)

Hlavně by to chtělo někde zatlačit na urychlení podpory propojení wiki a OpenStreetMap. Na de: už jsem to zahlédl (de:Berlin, vedle souřadnic vpravo nahoře kliknout na [karte]) a článkům o liniových objektech (silnice, železnice, trasy, i ty vedení) by to výrazně prospělo a naopak. JAn 31. 5. 2011, 08:54 (UTC)

Já bych byl v tomto ohledu nejvýše opatrný. Zatímco i malé osady mohou být stovky let staré a litevské potůčky se už tisíce let ubírají tímtéž korytem, turistické značené trasy se mohou měnit jednou za pár let, jak jistě potvrdí zkušení čundráci, kteří se starou mapou už nejednou zabloudili – stačí přečmrkat značky na stromech a namalovat je jinde. Proti nápadu samotnému se nestavím, ale bylo by nutné nad těmito články pravidělně bdít a sledovat, jestli v nových mapách nevede trasa jinudy. Aktualizace těchto údajů je totiž mnohem zásadnější než třeba aktualizace počtu obyvatel u obcí. magairlín ✉ 31. 5. 2011, 09:02 (UTC)

Jasně, jde o novodobé umělé konstrukty, to bezpochyby, ale to jsou všechny územně-správní celky vlastně také (v tomto ohledu je to tedy IMHO dost podobné). MiroslavJosef 31. 5. 2011, 09:10 (UTC)

Já bych se historického vývoje vedení turistických tras nebál. Když si vezmete, jak často se mění ministři ve vládě nebo složení fotbalových mužstev (oboje na Wikipedii máme), je taková turistická trasa poměrně stabilní záležitost. Navíc v současnosti na nějaké radikální změny turistického značení stejně asi nejsou peníze. Leotard 31. 5. 2011, 09:55 (UTC)

No svět se přirozeně neustále mění my sami s ním - to je snad přirozené - tato dikskuse je zde tak trochu o ničem. Změny přirozeně nastávají u všech živých tvorů a jejich seskupení - to je světa běh aneb panta rei. Netřeba se bát. Zdravím vespolek. MiroslavJosef 31. 5. 2011, 09:59 (UTC)

K argumentu, že turistické trasy jsou v mapách: Znamená to, že na Wikipedii by měl být i článek o každé hospodě, která je v mapách? To je totiž argument naprosto stejné váhy. Podle mne je zakreslení do mapy pouze triviální zmínka a k prokázání významnosti by mělo být o té trase někde ve významných zdrojích napsáno něco víc, aby ta trasa byla z hlediska Wikipedie významná. --Postrach 31. 5. 2011, 13:32 (UTC).

Úplně každou v mapě zakreslenou hospodu mít na Wikipedii nemusíme, přesto je dost takových, které by si to zasloužily. Namátkou literárně proslavená pražská U Kalicha, nebo z mé oblíbené oblasti Černokostelecký zájezdní pivovár. Leotard 31. 5. 2011, 14:29 (UTC)

Literárně proslavené hospody jsou samozřejmě významné. Mě šlo spíše o buřtstánky, zakreslené v mapách. --Postrach 31. 5. 2011, 17:38 (UTC)

Z mapy lze vyčíst kudy a odkud kam trasa vede. Což je také základní účel tras odněkud někám vést. Z mapy o hospodě nevyčteš nic kromě polohy. Nesrovnávej hrušky s jablkama. --Jowe 31. 5. 2011, 16:15 (UTC)

S těmi hruškami a jablky jste se trefil. Jsou to velmi podobné druhy ovoce, rostoucí na podobných stromech, mají podobnou velikost i obsah živin, rostou ve stejném podnebném pásu a zhruba v podobnou dobu a mají mnoho dalších shodných znaků. ;-)

Ale dobrá - srovnejme to třeba s vysokonapěťovými vedeními nebo s polními cestami. Ty jsou rovněž zakresleny v turistických mapách a také vedou odněkud někam. Máme tedy podle Vaší argumentace o každém z těchto objektů mít speciální článek na Wikipedii? Podle mne ne, pokud o tom objektu několik lidí něco nenapsalo. --Postrach 31. 5. 2011, 17:38 (UTC)

I srovnání s vysokonapěťovým vedením či polní cestou velmi kulhá. Turistické trasy bývají v mapách očíslovany, bývá tam udávána kilometráž a jsou tam názvy míst a rozcestníků. V těch lepších mapách jsou i výškové profily. --Jowe 31. 5. 2011, 18:23 (UTC)

Myslím, že při doslovném výkladu Wikipedie:EV turistcká trasa skutečně významnou není. Ovšem dle mého je užitečnost takové informace natolik velká, že pokud se neplánuje projekt "WikiTurista" (např. na WikiKnihách - a důkladně prolinkovat s dotčenými články, aby informace byla dosažitelná) nebo oživit diskuzi o Přílohách, měla by se další diskuze (nejlépe mezi věci znalými) ubírat spíše směrem stanovení minimálních požadavků na automatickou významnost a doplnění do textu pravidel. Za pevně dané a neměnné pravidlo lze považovat pouze požadavek ověřitelnosti, vlastní určení encyklopedické významnosti je věcí koncenzu.--Formol 31. 5. 2011, 14:08 (UTC)

Tak s automatickou významností bych byl velmi opatrný:

Nejsou-li zdroje, je pokušení provádět vlastní výzkum silnější a snáze se mu podléhá. Už tady ostatně výše zazněl návrh, že můžeme zdrojovat fotografiemi z terénu.

Zatímco určovat významnost podle zdrojů je do určité míry nezaujaté, dělat si automatické výjimky konsenzem dvaceti wikipedistů už zase tak nezaujaté být nemusí. Z hlediska toho, jak působí Wikipedie na veřejnost, je podstatné, aby si udržovala maximální míru nezaujatosti. Nechci zažívat, že někomu smažeme článek o autobusové lince a on si bude (víceméně oprávněně) stěžovat, že je to tím, že je zde jakási atmosféra nakloněná turistům a nikoliv atmosféra nakloněná veřejné dopravě. Lépe být zkrátka v rámci možností co nejvíc nestranní. Navíc dnes může hlasovat 20 fandů turistiky pro automatickou významnost turistických tras, zítra to zase bude dvacet fandů něčeho jiného pro něco jiné. Nepovažuji to za dobrý nápad.

Osobně si také myslím, že pro účely mapování a turistiky existují lepší servery (OpenStreetMap, Wikitravel). Nemá smysl, aby se jim česká Wikipedie snažila konkurovat, není na to určena. Pokud budeme ohýbat wikipravidla, abychom se jim přiblížili, v dlouhodobém výhledu ublížíme těmto projektům i české Wikipedii. Pokud by někdo popisoval trasu na wikitravel, může přidat spousty svých osobních postřehů a vznikne tak pro čtenáře - turistu pravděpodobně hodnotnější obsah. Pokud ji ten někdo půjde popisovat sem, tak budeme bojovat s požadavky na zákaz vlastního výzkumu a zdrojování, na nezaujatý úhel pohledu, zkrátka bude to spousta práce a nakonec vznikne něco, co turistovi poslouží hůře a celkově pověsti Wikipedie nepomůže. Bude to medvědí služba „českému“ Internetu. --Tchoř 31. 5. 2011, 15:23 (UTC)

Souhlas s Tchořem, nehledejme stále nové výjimky. Zagothal 31. 5. 2011, 15:33 (UTC)

Inu dobrá, nicméně bych pokládal za dost nešťastné kdybychom inciativu Wikipedistů v tomto směru zase nějak nevhodně příliš omezovali - každý zde píše o tom, co zajímá jeho osobně (a v tom IMHO spočívá i "skrytý" půvab Wikipedie jako takové). Podobné je to například i s různými pomnístními názvy, kterých jsou v české krajině desetitisíce a nichž zde píše fakticky málokdo málokdy. Já sám bych inicativu přispěvatelů (samozřejmě v rámci platných pravidel Wikipedie) v tomto ohledu vítal jakkoliv může být tato záležitost skutečně značně diskutabilní. MiroslavJosef 31. 5. 2011, 15:45 (UTC)

• Turistické trasy existují a do wikipedie patří. Nezakládal bych jim však samostatné články. Významnější místa, kterými procházejí by mohly být začleněny do jejich kategorie. (každá turistická značka má svůj kód) a mohla by mít svou kategorii - zde by byl stučný popis.--Dendrofil 31. 5. 2011, 16:35 (UTC)

Také si myslím, že turistické trasy sem patří. Je to podle mne skutečný fenomén (v takovém rozsahu IMHO jen v Česku), KČT se o ně stará, tudíž by o nich mělo být dostatečné info i zde. Nejsme z papíru. --Hustoles 31. 5. 2011, 17:44 (UTC)

Jde na to koukat z mnoha pohledů. Těmito články by Wikipedie v podstatě nahrazovala turistické průvodce (a to Wikipedie nechce). Ale na druhou stranu, obsahuje článek o Praze o moc víc informací, než bedeker "Praha"? Myslím že ne, i v těch průvodcích se aspoň stručně píše o členení Prahy, pražském průmyslu nebo o čistotě ovzduší. Souhlasím s Tchořem, že nejde argumentovat fotkami na Commons, protože to je de facto vlastní výzkum. Na druhou stranu ty fotky dokazují (mohou dokazovat), že trasa je používaná a známá – tedy plus pro existenci článku. Ani srovnání se zmíněnými značkami hospod na mapách neobstojí – v mapách jsou i orientačně důležité průseky v lese nebo elektrická vedení. Taky by se dalo porovnávat, jak moc je který objekt v mapě důležitý pro lidi. Pak se obávám, že hospody by nad trasami jasně vyhrály...

Čili suma sumárum: asi nechme slušný článek žít. Neshodneme se na tom, jestli tu má být nebo ne. --Packa 31. 5. 2011, 18:41 (UTC)

Turistické trasy sem samozřejmě patří, ... pokud k nim existuje vícero věrohodných, na sobě nezávislých a netriviálních prací, které se jimi zabývají. Turistické mapy jsou samozřejmě zdrojem triviálním – jejich obsahem nejsou konkrétní turistické trasy. Taková mapa je ve své podstatě srovnatelná s jakýmkoli seznamem firem či telefonních čísel. Psát článek tím, že přepíšu, co je v mapě, je nesmysl – za prvé nevím, proč bych měl v encyklopedii studovat totéž, co uvidím v mnohem lepší podobě v mapě, a za druhé je psaní článku jen podle mapy vlastním výzkumem stejně jako by bylo vlastním výzkumem popisovat funkci DVD přehrávače na základě technických výkresů. Mapy jsou vynikající podpůrný zdroj, nemůžou ale sloužit jako zdroj hlavní. --Reaperman 31. 5. 2011, 18:46 (UTC)

Reaperman@ Mimochodem mapama se chtělo zdrojovat i u těch litevských potoků. Byl na to snad i ŽoK. --90.181.184.14 31. 5. 2011, 19:03 (UTC)

Nevím proč by měl být nesmysl psát článek podle mapy. Popsat kudy trasa prochází a zmínit jaká významná místa, historické či přírodní památky se na trase nacházejí a přidat odkazy na příslušné wikičlánky, může být ve výsledku pro mnohé mnohem zajímavější než barevná čára na mapě. Mapa je zdroj jako každý jiný a o žádný vlastní výzkum se nejedná. --Jowe 31. 5. 2011, 19:12 (UTC)

Samozřejmě že to vlastní výzkum je, stejně jako by to bylo v případě těch zmíněných technických nákresů, a stejně tak stejný vlastní výzkum jako v případě, kdy tu někdo interpretuje obsah filmu na základě toho, že ho viděl. Samozřejmě, občas se to děje, ale v encyklopedii to správně není, a pokud to má být standardní postup tvorby článků, tak tomu encyklopedie říkat nemůžeme a zůstane to jen u hraní si na ni. --Reaperman 31. 5. 2011, 20:02 (UTC)

Já bych viděl trochu rozdíl mezi významností a ověřitelností. Podle mne jsou ty trasy bez problémů ověřitelné, ale jsou na štíru s významností. A uvědomme si, že je to také precedens. ("Proč by ve Wikipedii neměly být mé čtyři buřtstánky spojené lesní pěšinou, když jsou také v mapě a tvoří význačnou opileckou trasu mezi Horní Dolní a Dolní Horní?") --Postrach 31. 5. 2011, 21:55 (UTC)

Jenže pravidla jsou na wikipedii stavěna tak, že nahrávají věcem populárním potažmo bulvárním, protože se prostě o nich více píše. Takže opilecká trasa zde má větší šanci na přežití, než turistická. A stejné je to i s mnoha jinými tématy.--Railfort 2. 6. 2011, 10:30 (UTC)

Doporučuji přečíst článek Turistické značení v Česku a na Slovensku, pak snad pochopíte, že srovnání s "význačnou opileckou trasou" je hodně mimo mísu. --Jowe 31. 5. 2011, 22:23 (UTC)

Nezaměňujte systém značených tras (o jehož významnosti asi nepochybujeme) s jednotlivými trasami. Když je někde prastarý les s dlouhou tradicí kulturním významem, tak to také neznamená, že máme psát článek o každém stromě, který v tom lese je, byť byl zasazen včera.--Tchoř 31. 5. 2011, 23:11 (UTC)

Podle stejné zvláštní logiky smažme hotová hesla o jednotlivých silnicích II.třídy, říčkách, kopcích atd.. vystačíme s obecnými nadřazenými hesly? Je třeba hledat hranici důležitosti. A když už píšu - souhlasím, že jen přepisovat průběh trasy z jedné mapy KČT nestačí (ač i to u jiných zeměpisných pojmů činíme), je třeba doplnit údaje dalšími zdroji, třeba průvodce či mapy jiných výrobců, weby.--Zákupák 1. 6. 2011, 05:50 (UTC)

Jestli stačí nebo nestačí je stejná otázka jestli stačí nebo nestačí vytvořit o něčem pahýlek. Samozřejmě lepší je článek s mnoha údaji z několika zdrojů. Avšak i pahýlky svou informační hodnotu mají a mohou se stát základem kvalitního článku. --Jowe 1. 6. 2011, 06:22 (UTC)

No já sám si myslím, že u zeměpisných pojmů (těch málo známých zejména) by mělo platit, že zde o nich napíšou lidé, kteří je osobně znají - tedy příslušné místo skutečně alespoň jednou navštívili. U turistických tras by bylo dobré kdyby o nich opravdu psal někdo, kdo si tuto trasu alespoň dvakrát osobně prošel (samozřejmě že toto nelze přikázat žádnými pravidly - pouhý výpis z mapy já sám pokládám za informační paskvil). MiroslavJosef 1. 6. 2011, 06:34 (UTC)

Tohle by byl ukázkový vlastní výzkum, nikoliv použití mapy jako zdroje. --Jowe 1. 6. 2011, 06:37 (UTC)

Ještě upřesním svůj názor: jistě existují významné trasy a takové sem patří, ale každá turistická trasa ne. Za prvé by se hledaly špatně nezávislé zdroje, za druhé by to bylo neudržovatelné. Zagothal 1. 6. 2011, 06:48 (UTC)

Ne, to je nepochopení - já neříkám psát podle vlastního průzkumu, já říkám psát na podkladě zdrojů ale v tomto případě o věcech, které osobně znám (samozřejmě, že je tento požadavek problematický - většinu sibiřských řek zde zapsaných patrně nikdo z nás nikdy ani koutkem oka neviděl). Ale specielně u cyklostezek, turistických tras, naučných stezek a pdoobných objektech si myslím, že je to velice vhodné. MiroslavJosef 1. 6. 2011, 06:47 (UTC)

Opravdu nevím, jaký údaj získaný osobní zkušeností by se dal v článku o turistické trase využít, aniž by to byl vlastní výzkum. --Jowe 1. 6. 2011, 06:58 (UTC)

Prostě na turistickou trasu, která není pokryta dostatečně silným signálem wi-fi žádného wikipedistu nevyženeš ani náhodou. Pro sebe jsem si z diskuze vybral jedno poučení: je třeba zadefinovat "buřtstánek" ("buřtostánek") a pár dalších věcí, aby to tvůrci budoucích článků o turistických trasách měli snazší. Leotard 1. 6. 2011, 07:07 (UTC)

@Jowe: Přístup MiroslavaJosefa, aby podobné články psali lidé, kteří trasu prošli (místo navštívili apod.) je opravdu mimo mísu. Ale na druhou stranu taková zkušenost nemusí být vlastní výzkum. Když to člověk projde a uvědomí si, co je pro to místo (trasu) podstatné, a k těmto věcem si pak najde zdroje, je jen dobře. Samozřejmě pokud zdroje najít jde. --Packa 1. 6. 2011, 10:23 (UTC)

• Do diskuse se zatím zapojilo 15 wikipedistů, jen čtyři jsou proti tomuto typu hesel, většina souhlasí i s připomínkami, čili ty trasy na Českolipsku postupně vytvořím. Protože vytvořená hesla jsou rozmanitě zpracovaná, pokusím se dát pár návrhů na příslušný wikiprojekt. Třeba co všechno musí mít takové heslo vč.zdrojů, jak podrobně trasu popsat (méně je asi lépe kvůli změnám), atd. Aby to mělo nějaký základ. Všechny trasy, o nichž budu hesla tvořit v úseku Českolipska napřed projdu a vyfotím. Do následné debaty u wikiprojektu vyzvu autory dosud vytvořených turistických hesel. Zatím Vám všem děkuji.--Zákupák 2. 6. 2011, 11:05 (UTC)

Přeji co nejméně wikiklacků pod nohami.--Railfort 2. 6. 2011, 11:49 (UTC)

Bohužel, pokus systematicky zpracovat jakékoliv téma naráží na dogma o významnosti, které samo o sobě podporuje jistou bulvární nahodilost a útržkovitost. Museli bychom smazat články o mnoha vesnicích, rocích, možná že i historické řady papežů nebo panovníků bychom museli lehce proškrtat, a i třeba o mnoha důležitých zákonech máme málo opravdu nezávislých netriviálních zdrojů. V případě turistického značení bych vycházel z teze, že tímto způsobem se značí právě trasy, které by měly být zajímavé pro široký okruh lidí, což ovšem nemusí platit o tom značení samotném. Osobně bych asi bojoval s velkými rozpaky, kdybych měl zakládat článek třeba o nějaké žlutě značené kilometrové spojce mezi dvěma takřka bezejmennými místy. Očekával bych existenci článků o nejvýznamnějších, zpravidla pojmenovaných trasách páteřního významu nebo trasách mimořádné zajímavosti, případně souhrnný článek o síti značených tras v rámci článku o určité turistické oblasti. Ovšem i systematické zpracování podle jednotlivých čísel má mnohé praktické výhody, protože pak lze použít systematické a očekávatelné vzájemné odkazy. Váhal bych nad tím, jaký způsob encyklopedického zpracování je nejvhodnější. V některých zemích existují samostatné sítě menších zřízovatelů (např. lokálních spolků) nebo relativně malý počet významných dálkových tras, leckde tvoří značení jen ojedinělé místní ostrůvky. Raději bych viděl nějaké zpracování do článků po oblastech, ale nedokážu si příliš představit, jak by pak články o sousedících oblastech mohly být mezi sebou funkčně provázány, protože v mnoha částech České či Slovenské republiky je síť značení souvislá a nadregionálně propojená. Tedy k článkům o jednotlivých trasách se přikláním z čistě funkčních, praktických důvodů - i za tu cenu, že by tu pak byl sem tam článek i o nějaké té kilometrové spojce. Podobné řešení bych volil u silnic III. třídy. U sjezdovek či elektrické rozvodné sítě je, myslím, snadnější informace seskupovat do rozumných celků, např. o celém zimním středisku nebo o nějakých funkčních rozvodných uzlech a subsystémech distribučních sítí. Vysokonapěťová vedení jsou významem srovnatelná se silnicemi I. třídy, tak jako třeba páteřní stoky ve velkoměstech. Spíš mám obavu, že pro databázový typ informací není Wikipedie dobře uzpůsobena a proto je kvalitní komplexní zpracování celé sítě tímto způsobem málo reálné.

Ověřitelnost základních dat přitom zpochybnit nelze, osočování z vlastního výzkumu je nesmyslné – spolehlivých zdrojů k ověření je habaděj. Co se týče nezávislých zdrojů jako dokladů významnosti, berme v potaz zdroje, které mají formu odpovídající povaze a účelu subjektu, tedy značené turistické trasy. Je možné shodit jako triviální zdroj, který podrobně zakresluje vedení trasy i s okolím, místa rozcestníků i podrobnou kilometráž? T. j. obsahuje v efektivní přehledné formě takové množství informací, které by v textové podobě zabralo třeba několik stránek? Myslím, že zakreslení podobného liniového objektu dlouhého často desítky kilometrů je o poznání méně triviální než zakreslení značky jednotlivého bodového objektu. (Ostatně i z těch hospod se do tištěných turistických map opravdu značí jen ty významnější.) Vím nejméně o třech vydavatelích map, kteří se títo způsobem turistickému značení věnují. Jeden z těch zdrojů (nakladatelství Trasa s. r. o.) je sice z hlediska významnosti nepřímo handicapován tím, že je závislý na KČT, který je jeho vlastníkem, (ovšem nikoliv na konkrétní turistické trase, která je subjektem článku!) ale na druhou stranu právě tento zdroj je proto přesnější a spolehlivější. To platí většinou, že závislé zdroje (zdroje od pramene) jsou lepší pro ověřitelnost, nezávislé pro doložení významnosti. Podrobně se věnují turistickému značení ve vysoké kvalitě i turistické mapy Kartografie Praha, která je na KČT nezávislá (jejich mapy 1:100 000 obsahují dokonce samostatné přílohové listy s kilometráží i čísly značených tras) a předchůdci tohoto vydavatelství až kamsi do 60. let, v trochu nižší kvalitě pak ještě mapy SHOCart (rovněž nezávislý na značkařích KČT, SHOCart je snad i zdrojem pro mapy.seznam.cz) a řada dalších vydavatelů. V 80. letech byla síť značených cest podobně podrobným způsobem (tedy včetně čísel, provázanosti a kilometráže) zpracována v knižních průvodcích, které vydávala tuším Olympia. Turistické značení se vyvíjí kontinuálně od sklonku 19. století a mnohé značené trasy tak mají krom desítek a stovek historických zdrojů, které je zachytily, i zajímavou historii. Ale určitě nemá smysl v článku o každé trase zvlášť znovu podrobně popisovat některé základní obecné principy značení KČT, jako že na rozcestích jsou plechové směrovky a sponzorské reklamní tabulky.

Byl bych ale ostře proti tomu, abychom k "neziskovým" subjektům přistupovali z hlediska významnosti jinak než ke "komerčním". Fóbie z reklamy zatím vede jen k tomu, že některá témata (průmysl, obchod, služby, firmy atd.) tu máme tragicky nepokrytá. Přitom naší výhodou by mělo být právě to, že nám může být úplně jedno, zda ověřitelné encyklopedické informace někomu komerčně prospějí nebo naopak uškodí. --ŠJů 6. 6. 2011, 21:27 (UTC)

Okres Brno-město

Zajímal by mě důvod existence článku okres Brno-město, zbytečně duplicitního k Brnu. Okres obsahuje jedinou obec, a to město samotné. Nabízí se analogie k městu Praha, které tvoří samostatný kraj – přesto zde zvláštní článek o pražském kraji ani okresu nenajdeme. Navrhuju obsah článku okres Brno-město začlenit do článku o Brnu a samotnou stránku smazat. magairlín ✉ 31. 5. 2011, 19:21 (UTC)

Doporučil bych vložit šablonu Afd do článku okres Brno-město. Myslím že to bude mít větší význam a navíc se to může rovnou vyřešit. Všiml jsem si že na diskusní stránku nikdo neodpověděl, proto bych považoval vložení šablony za správný krok. --Draffix 31. 5. 2011, 19:57 (UTC)

Třeba z historických důvodů? Nevím, jestli se nějak extra pohybovaly hranice, ale ... i tak.--frettie.net 31. 5. 2011, 20:36 (UTC)

Založil jsem na toto téma diskusi o smazání, můžete své názory vyjádřit tam. magairlín ✉ 31. 5. 2011, 20:39 (UTC)

Finále Obrázku roku na Commons

Po drobných peripetiích běží na Commons finále ankety obrázek roku. Hlasovat je možné do úterní půlnoci UTC příští týden (tedy našeho času do 2:00 středy 8.6.). Jako v prvním kole hlasovat mohou uživatelé s účtem založeným před 1.1.2011 a 200 editací před 1.1.2011 na jakémkoliv projektu nadace Wikimedia (tedy i české wikipedii). Pravidla, instrukce i popisky finálových obrázků jsou přeloženy do češtiny (i když to vícejazykové rozhraní funguje dost podivně), pokud máte zapnutý JavaScrpit a váš prohlížeč má dobrou náladu, dá se velice jednoduše a komfortně hlasovat pouhým kliknutím (jinak je třeba použít hlasovací šablonu). Případné dotazy v češtině rád zodpovím přímo tady, nebo na mojí diskusní strance tu nebo na Commons. --Jklamo 1. 6. 2011, 11:56 (UTC)

Díky za upozornění a hlavně za překlady! Těším se na výsledky. :) — Jagro 1. 6. 2011, 22:18 (UTC)

Správa IRC kanálu

Tak jsem byl právě Mildou zabanován na kanálu wikipedia-cs. Důvod: ochrana pred pomluvami. Tak bych se chtěl zeptat, kdo tento kanál spravuje. Sice běží na síti freenode.net, ale také snad běží i na serverech Nadace. Na kanál chodím rád a rád tam člověku pomůžu, když přijde žádat o pomoc. Ale, aby mě někdo bannoval za hádku, kterou sám vyprovokuje se mi ještě nestalo. Proto se ptám na toho správce.--Juan de Vojníkov 1. 6. 2011, 14:36 (UTC)

Ahoj, nedávno jsem našel tuhle Dannyho toolserverovou přehledku: [1] Reo ⁺ | ^✉ 1. 6. 2011, 15:48 (UTC)

Vtipný, nemůžu se přihlásit ani já, prej musím být na kanál pozvaný ;) --Chmee2 1. 6. 2011, 15:53 (UTC)

Nebanoval jsem tě za hádku, ale abys dostal čas na vychladnutí hlavy (podobně jako se i na wikiprojektech někdy sáhne ke krátkému bloku na zklidnění), když jsi začal šířit pomluvy včetně nedoloženého obviňování z krádeže někoho, kdo nebyl přítomný a nemohl se tedy bránit, a snaha o domluvu nebo vysvětlení ještě vystupňovala tvoje útoky. Chmee2 a dalším, kteří se nemohli na kanál dostat, se omlouvám za problém, ktery jsem přitom způsobil chybným pořadím parametrů, na IRC jsem musel někoho zabanovat naposledy snad před víc jak 5 lety. --Milda 1. 6. 2011, 17:40 (UTC)

Bez ohledu na hádku: Když už blokuji tak tak, abych věděl, co dělám! Když nevím co dělám, vyzkouším si, co jsem udělal. Zablokovat komplet kanál mi přijde trošku moc… — Jagro 1. 6. 2011, 22:15 (UTC)

Přičemž všichni dobře vědí, že blok na vychladnutí hlavy diskutujícího pouze ještě více nasere :) Panoramix 3. 6. 2011, 06:32 (UTC)

Chlapci, chlapci - jak málo stačí k dětské radosti ... upřímně žasnu. MiroslavJosef 3. 6. 2011, 06:35 (UTC)

Blok zklidňuje :)))))) Opravdu památný výrok. --Elm 3. 6. 2011, 12:49 (UTC)

Souhlas s použitím díla na Wikipedii

Zdravím. Není tu někdo, komu by se chtělo přeložit de:Wikipedia:Textvorlagen do češtiny a vylepšit tím stránku Wikipedie:Souhlas s použitím díla na Wikipedii? Neumím německy, takže ani nevím, co se tam píše, ale je vidět, že němci jsou s těmito žádnostmi úspěšnější (omlouvám se za jediné téma důkaznách obrázků, ale tyto potkávám často).--Slfi 1. 6. 2011, 15:46 (UTC)

Ahoj, koukni se případně na mojí podstránku (a i do diskuse tam). Překlad to sice není, ale aspoň v něčem málo by ti to mohlo pomoci. S pozdravem --Chmee2 1. 6. 2011, 15:50 (UTC)

Díky. Teď to zrovna nepotřebuji, ale řešil jsem něco s jedním nováčkem a zjistil jsem, že se to hodně těžko hledá. Nemá Wikimedia ČR "nástroj" na získávání archivních fotografií z firem, kterým jsou k ničemu (například cizí firma v rámci privatizace získá státní podnik (a tím i práva k podnikovým fotografiím), načež činnost české pobočky zruší včetně značky a ponechá ji pouze jako pobočku - historické fotografie z archivu jsou jim na nic, ale wikipedii by poskytly obrovskou službu)?--Slfi 1. 6. 2011, 16:02 (UTC)

Ahoj, mám podobnou otázku. U mě se jedná o nahrání loga či znaku sportovních klubů. Párkrát jsem to zkoušel nahrát, ale smazali mi to za porušení práv. A tak se chci zeptat, jak získám právo logo umístit. Jak je vidět, tak na jiních wikipediích to není žádný problém... Dokáže mi někdo odpovědět? Díky moc.--Jenis 14. 6. 2011, 20:34 (UTC)

Prosba k fotografujícím wikipedistům - památné stromy

Vím, že je to asi trochu neobvyklé řešení situace, ale pokusím se být stručný. Spousta wikipedistů na jaře a v létě fotografuje, což je určitě fajn, ale bohužel zůstává opomíjená jedna věc. Několikrát jsem narazil na situaci, kdy wikipedista například krásně vyfotil celou náves kolem dokola, ale 500 let starou památnou lípu, která stojí uprostřed, vynechal. Chtěl bych proto požádat, abyste při focení nezapomínali na památné stromy (alespoň na ty nejvýznamnější, obvykle bývají označeny cedulí, i když občas chybí). Články o několika stech nejdůležitějších máme, ale chybí fotky a to je v tomhle případě, jako by chyběla půlka článku. (Stav extrémně starých stromů se rychle mění a každý rok jich řada zaniká. Na rozdíl od hradů, kostelů a hor už tu za pár desítek let mnohé nebudou. Jsme jedna z posledních generací, která má možnost spatřit poslední stromy pamatující Husa a Žižku, a která je zároveň vybavená fototechnikou. Myslím, že by byla škoda toho nevyužít :-)

• Pokud byste chtěli/mohli pomoci, výčet nejdůležitějších najdete tady, kam prosím směřujte i případné reakce a jakékoli dotazy: Wikipedie:WikiProjekt Chráněná území/Památné stromy
• Seznam zpracovaných pam. stromů podle okresů (mnohé ale bez fotek): Kategorie:Památné stromy v Česku podle okresů
• Seznam nejstarších: Památný strom#Stáří

Předem díky příznivcům, ostatním se omlouvám za spam --Xth-Floor 3. 6. 2011, 21:22 (UTC)

Tady je pro případné zájemce webová stránka, kde je možno najít, zda v dané obci se nějaký památný strom nachází, je tam i číslo parcely a popis.--Schuminka janička 4. 6. 2011, 12:57 (UTC)

Zkratky ve jménech v angličtině

Dobrý den, už delší čas narážím při psaní článků na problém, kdy pokud má někdo tři jména (např. Ronald Dowl Moore), často se zkracuje v anglicky mluvícím prostředí prostřední jméno pouze na iniciálu (Ronald D. Moore). Potíž je pak v tom, že často se ani nepodaří prostřední jméno dohledat, protože je tak nějak standardem, že se úplně všude zkracuje, ve všech dostupných zdrojích. Anglická Wikipedie v tom také příliš nevypomáhá, protože ve většině případů uvádí tyto zkratky v nadpisu a plné jméno neuvede ani v článku.

Co tedy s tím? Jak mají být taková jména správně odkazována, jaký by měly být tyto články správný název?

Nabízejí se tři možnosti:

1. Všechny tři jména: Ronald Dowl Moore – dle mého názoru správný název dle zvyklostí české Wikipedie, ale co s tím, když se nepodaří prostřední jméno ze zdrojů dohledat?
2. Na anglický způsob: Ronald D. Moore – odkazovat nezjistitelná takto?
3. Prostřední jméno úplně vypustit: Ronald Moore – nebo raději takto?

Děkuji za případné reakce. --Wespecz 4. 6. 2011, 13:53 (UTC)

Podle mého názoru, při odkazování by zkrácené prostřední jméno opravdu nemělo vadit, ba naopak, je-li to nejpoužívanější forma, pod kterou se jméno vyskytuje pak je to asi v pořádku.

Plyne z toho pro mne především potřeba, při tvorbě článku o člověku s takovýmto jménem pamatovat na redirekty z výše vypsaných forem.

Jiné to je u názvu článku, kde věřím, na české Wikipedii je opravdu zvyk jméno rozepisovat. Bylo by nekonzistentní, kdybychom u některých osobností měli přímo v názvu článku místo jména jen písmena (Tedy i v těch případech kdy prostřední jméno známe). Možná se, ale mýlím a nastaví se tu konsenzus, že to tak bude u všech tříjmených osob z anglofoního světa nový standard...

V případech, kdy prostřední jméno dosud neznáme, imho není moc co řešit, pod jiným jménem, než známe článek vytvořit nemůžem. V případě dohledání plné formy jména, bude vždy možné jej ex post na tuto formu jména přesunout. Reo ⁺ | ^✉ 4. 6. 2011, 15:45 (UTC)

Tohle asi bude individuální. Jak píšu ve svém příspěvku níže, Tento člověk (scénárista, producent) je myslím prakticky výhradně uváděn jako „Ronald D. Moore“. Naopak uvádět třeba Johna F. Kennedyho tu asi nikdo nebude, neboť je známý pod celým jménem. --Harold 4. 6. 2011, 15:50 (UTC)

Řídil bych se Wikipedie:Očekávaný název, v tomto případě jsem při svých toulkách po netu viděl prakticky asi výhradně „Ronald D. Moore“. Samozřejmě přesměrování z obou dalších variant a pokud existuje zdroj ke střednímu jménu, uvést jej v úvodu: Ronald Dowl Moore je xxx. --Harold 4. 6. 2011, 15:46 (UTC)

@ Reo On, Harold: Díky moc, takže asi bych to shrnul tak, že články by měly mít očekávaný název i v případě, že je tímto očekávaným názvem zkratka ve jméně. A když by měl být očekávaným názvem plný název, ale prostřední jméno zatím není známo, resp. je známa pouze iniciála, lze později provést přesun. --Wespecz 5. 6. 2011, 17:00 (UTC)

Wikipedie pro zařazení jí samotné do světového dědictví

Ahoj všichni. Německá Wikipedie má skvělé nápady. Chce zařadit Wikipedii do nehmotného kulturního dědictví (seznam(anglicky)). Viz WIKIPEDIA for World Heritage a Wikipedia for World Heritage!. Podpořte to! Tady můžete udělat český překlad vysvětlení.

Pokud s tím souhlasíte, dejte svůj hlas zde.

(offtop byl smazán) Andrej 5. 6. 2011, 15:07 (UTC)

Filiální farnost

Slyšeli jste někdy někdo o pojmu „filiální farnost“? Podle mého názoru jde o vnitřně rozporné slovní spojení (v jedné farnosti je jeden kostel farní a ostatní jsou filiální), ale třeba se pletu. Nevylučuji také, že se jedná o nesprávně vytvořený pojem pro

• něco jako lokálii v období před tím, než je začal poměrně plošně zavádět Josef II.
• jednu nebo více vesnic spadající pod filiální kostel
• farnost spravovanou excurrendo

Věděl byste někdo o nějakém vysoce kvalitním zdroji (např. právní předpis, monografie o církevní organizaci apod.), který by existenci tohoto pojmu mohl potvrzovat (příp. vyvrátit) a vymezoval jeho obsah? Fagnes 5. 6. 2011, 15:26 (UTC)

Nemám "vysoce kvalitní zdroj", ale více méně a) je správně. "Filiální farnosti" se vyskytovaly od středověku, jsou to v podstatě územní jednotky církevní správy, jejichž duchovní měl jen některé pravomoci faráře a v některých byl na "mateřské farnosti" závislý. O jaké pravomoci šlo, to se měnilo případ od případu, jsme v oblasti středověkých partikulárních práv. Osvícenské lokalie dosavadní praxi systematizovaly, a to navíc jen v Rakousku, v některých německých biskupstvích zůse nadále používal pojem "filiální farnost". V současnosti se pojem "filiální farnost", "filiální farní obec" někdy používá tam, kde existuje např. laický územní orgán typu farní rady pro území menší než farnost, často například v případě fúzovaných farností nebo naopak novějších lidnatých sídlišť na území historické farnosti.--RPekař 5. 6. 2011, 18:48 (UTC)

Díky, to je slovo do pranice. Budu ještě pátrat dál, ale vypadá to, že je zřejmé, kterým směrem se to ubírá. Každopádně za jakékoliv další poznatky v tomto směru budu rád. Zdraví Fagnes 5. 6. 2011, 19:49 (UTC)

Národní divadlo

Před nějakou dobou se o tom debatovalo na příslušné diskusní stránce; nevím, zda se toto téma dostalo i Pod lípu, každopádně si dovolím ho znovu otevřít. Stránka Národní divadlo pojednává o pražské budově a instituci téhož názvu, patrně na základě doporučení o očekávaném názvu článku (v sekci Rozlišovače a rozcestníky je tento článek výslovně zmiňován jako příklad [ne]vhodného užívání rozlišovačů). To je nicméně v příkrém rozporu se zásadou globálního hlediska – informace uváděné v kterékoli jazykové mutaci Wikipedie by se a priori neměly zakládat na reáliích, které ve většinové komunitě mluvčích daného jazyka existují. Vzal čert, jestli se i v Ostravě nebo Brně termínem národní divadlo opravdu rozumí to pražské (osobně se domnívám, že spíš ano, paušalizovat si však netroufám). Za zásadnější problém považuju pohled banátského Čecha nebo japonského bohemisty žijícího v Americe, kteří tímto pojmem (bez přívlastku, tedy bez rozlišovače) pravděpodobně označují instituci zcela jinou. Jsou-li názvy tohoto článku na cizojazyčných Wikipediích označeny rozlišovačem, jistě si jej zaslouží i v české verzi. magairlín ✉ 6. 6. 2011, 14:52 (UTC)

Nesouhlasím, nevidím k tomu jediný důvod. Naprostá většina uživatelů české Wikipedie tímto názvem rozumějí Národní divadlo v Praze, to znamená, že jde o název očekávaný, a tudíž je zcela správně bez rozlišovače. Samotný název článku není rozhodující pro posouzení čechocentrismu, pouze v případě, že by se uvádělo jako rozlišovač "u nás", "naše" a podoboně, by to byl prohřešek. Jinak platí v plné míře doporučení o očekávaném názvu. K tomu dodám, že navíc esej o čechocentrismu nebyla jako doporučení přijata, takže se k ní přihlíží pouze jako k užitečnému podnětu k uvažování. A pokud jde o "jinde to tak mají" - srovnávat se s německou anebo španělskou Wikipedií nemůžeme, jelikož země mluvící těmito jazyky mají rovnocenných národních divadel víc, některé jiné pro změnu název národní divadlo pro svá divadla nepoužívají a patří pouze cizím divadlům (viz např. francouzština, angličtina). Polská a maďarská Wikipedie, kde existuje jedno hlavní národní divadlo pro polsky mluvící a pro maďarsky mluvící uživatele, je na tom stejně jako česká. Okino 6. 6. 2011, 15:02 (UTC)

1. Název bez rozlišovače implicitně znamená 'to nejznámější', což je čechocentrické zrovna tak, jako by v závorce stálo uvedeno 'to naše'.
2. Mezi doporučením a návrhem doporučení nevidím významový rozdíl. Obojí uvádí jisté skutečnosti, na něž je vhodné brát při psaní encyklopedie zřetel, ani jedno není závazné. Tvrzení, že jedno z nezávazných doporučení je závaznější než druhé, mně připadá absurdní. Trvá-li se na dodržování některého z nich, nechť je přijato jako závazné pravidlo.
3. Inspirovat se v jiných Wikipediích – ano, ale s rozumem. Neduhy odpovídající zdejšímu čechocentrismu jsou i v ostatních jazykových verzích hojně rozšířené. K výčtu situací jinde snad jen doplním, že články bez rozlišovače na rumunské a srbské Wikipedii jsou také rozcestníky.
4. Co je to rovnocenné národní divadlo? Kdo rozhoduje, které bude to hlavní, a která mu budou 'podřízena'? Kolik procent uživatelů dané Wikipedie musí bezpříznakovým termínem rozumět tutéž instituci, aby jí mohl být přidělen název bez rozlišovače? A kde berete jistotu, že tomu tak opravdu je? Nezavání to vlastním výzkumem?

Tolik zatím ode mě. Zdraví magairlín ✉ 6. 6. 2011, 16:44 (UTC)

K bodu 2.: Doporučení je určitý komunitou schválený úzus, což samozřejmě neschválený návrh není. Opravdu v tom nevidíte žádný rozdíl?? Jedudědek 6. 6. 2011, 16:57 (UTC)

Z hlediska závaznosti žádný rozdíl nevidím (ale nechme toho, spíše než o obecných principech diskutujme o konkrétním problému a ušijme mu řešení na míru). magairlín ✉ 6. 6. 2011, 18:12 (UTC)

Já bych to tak taky nechal. Podobné je to s Václavákem, ten nejspíš budou mít i někde v cizině, jenom o tom třeba nevíme. Fagnes 6. 6. 2011, 15:18 (UTC)

A co si myslíte o náměstí Svobody, Zelném trhu, Horním náměstí nebo Masarykově náměstí? magairlín ✉ 6. 6. 2011, 18:16 (UTC)

Já bych to tak nenechal. Chcete některé pojmy upředňostňovat před jinými? Z globálního hlediska je Národní divadlo v Praze jistě významné, ale rozhodně není samo na světě ani v ČR. Na stránce Národní divadlo by měl být rozcestník, protože rozhodně není předem jasné o které ND má čtenář zájem. Navíc, pokud řekneme, či napíšeme, že herec hraje v Národním divadle, je to informace zavádějící. Minimálně musíte zkoumat, kde vlastně bydlí a v kterémže divadle to vlastně působí.--Dendrofil 6. 6. 2011, 15:45 (UTC)

Chcete některé pojmy upřednostňovat před jinými? Ehm, ano, ehm, ale na tom stojí zásada Wikipedie:Očekávaný název. Ta platí na české Wikipedii od roku 2004. Od té doby se upřednostňují některé pojmy před jinými, pokud se předpokládá, že jsou (mezi čtenáři) více rozšířené. Okino 6. 6. 2011, 15:52 (UTC)

Očekávaný název, očekávaný název, očekávaný název. Pro uživatele české Wikipedie (tj. Čechy) očekávaný název. Co víc k tomu říct? Když nějaký herec řekne, že hraje v Národnim, kde to asi bude? Fagnes 6. 6. 2011, 18:04 (UTC)

Já myslel, že českou Wiki mohou užívat i ostatní, nejen Češi. Jaktože tedy užíváme my anglickou? --6. 6. 2011, 18:08 (UTC), Utar

My užíváme anglickou? Fagnes 6. 6. 2011, 18:10 (UTC)

Já jo, vy ne? --6. 6. 2011, 18:12 (UTC), Utar

Ne, já z ní maximálně čerpám, stejně jako z jiných cizojazyčných Wikipedií, jsou-li pro to zrovna dobré důvody. Hezký den přeje Fagnes 6. 6. 2011, 18:14 (UTC)

Jsem jednoznačně pro ponechání. Většina uživatelů bude hledat pod "Národní divadlo" to pražské, pro ty ostatní je hned jako první informace článku zobrazen odkaz na rozcestník. Při navrhované předělávce by většina uživatelů šla zbytečně přes rozcestník.--Petr Karel 6. 6. 2011, 15:54 (UTC)

• Ponechat jako očekávaný název. Jsme tu mj. pro čtenáře, a ti si pod Národní divadlo představí Národní divadlo v Praze, na to stačí Google test.--Yopie 6. 6. 2011, 17:48 (UTC)

Malá otázka: nejsou náhodou tyhle Google testy vlastním výzkumem? --6. 6. 2011, 17:55 (UTC), Utar

Ne, není to vlastní výzkum. Anglická verze pravidla en:Wikipedia:Article titles výslovně vybízí k použití google testu.--Yopie 6. 6. 2011, 18:20 (UTC)

Ale právě Google test zde podle mne selhává:

• Národní divadlo: v prvních deseti výsledcích minimálně tři různá národní divadla

navíc srovnejte

• Národní divadlo Praha: 743,000 x Národní divadlo Brno: 521,000
• vyjímka: 877,000 x výjimka: 569,000

Buďto se Google občas "mýlí" nebo bychom měli okamžitě přesunout článek Výjimka na Vyjímka. --6. 6. 2011, 18:54 (UTC), Utar

• Stejný názor, jako kolega Yopie--Zákupák 6. 6. 2011, 17:51 (UTC)
• Sice to není argumentace podle pravidel, ale každý národ si chrání to svoje, tak proč my bychom se zase měli přizpůsobovat, podřizovat atd. Takže ponechat, jak to je. --Wespecz 6. 6. 2011, 17:56 (UTC)

Angličané by jistě pod tímto článkem očekávali Královské národní divadlo, ale nikoli pak celá anglická mutace Wiki, IMHO proto není tamní článek na názvu bez rozlišovače, česká wiki očekává jako primární ND (v Praze; viz doporučení WP:AT). Souhlasím s ponecháním na stávajícím názvu.--Kacir 6. 6. 2011, 19:08 (UTC)

Pro informaci:

• ND Praha = Národní divadlo, státní příspěvková organizace
• ND Brno = Národní divadlo Brno, příspěvková organizace
• ND Ostrava = Národní divadlo moravskoslezské, příspěvková organizace

Fagnes 6. 6. 2011, 21:00 (UTC)

Wikipedie:Rozcestníky: „pokud však není srovnání jednoznačné, je nutno použít rozcestník druhého typu.“ Případ, u kterého dochází k opakovaným pochybnostem a sporům, je jasným adeptem na jednoznačné rozlišení a symetrický rozcestník, i kdyby snad Pražáci (a možná i Plzeňané a Hradečáci) rozuměli Národním divadlem jen to pražské nebo Železničním mostem jen ten podvyšehradský. Ostatně, stránka se základní podobou názvu bez rozlišení v závorce by se měla používat pro obecninu, a "národní divadlo" je jako obecný pojem nezanedbatelně rozšířené: vždyť dokonce jen v českojazyčných zemích máme národní divadla hned tři, a některé národy mají národní divadla významnější, než je to pražské. --ŠJů 6. 6. 2011, 23:48 (UTC)

Dovolím si zde také upozornit na skutečnost, že netriviální podíl lidí hlásících se k české národnosti žije za hranicemi České republiky (podle článku Češi jich jen ve Spojených státech žije téměř 1,5 milionu). U těchto 'Čechů' lze jistě předpokládat znalost českého jazyka a tedy kompetenci k užívání českojazyčné Wikipedie, méně však už znalost zdejších reálií. Požadavek globálnosti nám občanům této republiky může připadat neopodstatněný, z jejich pohledu je však trvání na něm pochopitelné. Česká verze Wikipedie by měla být především verzí jazykovou, nikoli národní nebo státní.

Budete se na mě hodně hněvat, když si dovolím na toto téma otevřít hlasování? magairlín ✉ 7. 6. 2011, 20:15 (UTC)

Onen "problém" (spíše pseudoproblém) se může projevit jen při hledání pomocí dialogového okna, jinak se forma názvu článku nijak neprojeví (snad jen že editorům by název s rozlišovačem prodlužoval wikiodkazy, ale wikipedie by měla být hlavně pro uživatele, až pak pro pohodlí editorů, takže to za arguent nepovažuji). Dovolím si předpokládat, že i většina amerických uživatelů české wikipedie bude hledat pod "Národní divadlo" to pražské; proč jim to komplikovat, aby museli jít zbytečně přes rozcestník nebo zadávat rozlišovač (komu funguje automatická nabídka po zadání několika znaků, tomu tam naskočí jak Národní divadlo (rozcestník), tak i varianta Národní divadlo (Praha) s automatickým redirektem; nefunguje však všem)? Pro ty, kteří se na pražské ND dostat nechtěli, je dále jako první informace článku zobrazen na tento rozcestník odkaz. Nechápu, proč se tato nicotnost tak nafukuje, a nemám pochopení ani pro obtěžování komunity hlasováním o "ničem". Vzpomínám si však na prof. Parkinsona a jeho poučku o tom, že projednávání zanedbatelných prkotin zabere zpravidla nejvíc času a podstatné problémy nikoho moc nezajímají (a že česká WP podstatnější problémy má, zejména v úrovni zpracování a dokládání informací, ale místo toho se žvaní a hlasuje např. o tomto dalším pseudoproblému).Petr Karel 8. 6. 2011, 07:53 (UTC)

Myslím, že hlasování (nebo jiná kolektivní rozhodovací procedura) by bylo žádoucí. Se svým vyjádřením počkám až tam. --Kusurija 7. 6. 2011, 23:02 (UTC)

Založil jsem na toto téma hlasování, své názory ohledně názvu článku i metanázory ohledně formy hlasování můžete vyjádřit tam. magairlín ✉ 10. 6. 2011, 19:56 (UTC)

O stránce začalo 10. 6. 2011 hlasování trvající do 20. 6. 2011.

Pokud hlasování stále probíhá, můžete tam vyjádřit svůj názor.

Šablona:Infobox Fakulta vysoké školy

Vzhledem k tomu, co jsem naznačil zde, nemohl by se toho někdo ujmout? Pokud je tedy souhlas s vyřčeným. Díky. --fext 6. 6. 2011, 18:17 (UTC)

pokusil jsem se o to, funguje? Měly by to být kategorie "bakaláři = " a "magistři = "... --Vojtech.dostal 7. 6. 2011, 07:30 (UTC)

en:Template:Hidden

Mohl by někdo, prosím, vytvořit odpovídající template na cz wiki? Umožnilo by to doplnit článek o jinak příliš detailní/obsáhlé informace, aniž by byla nabourána celková čtivost a smysluplnost. Díky. Cimmerian praetor 7. 6. 2011, 19:49 (UTC)

Nemohl, takovéto použití skrývání bylo již dříve místní komunitou zavrhnuto. --Reaperman 7. 6. 2011, 20:54 (UTC)

Kdy ? Kde ? Nezavrhlo to jen několik Wikipedistů a na názor komunity se neptalo ? --Jowe 7. 6. 2011, 22:29 (UTC)

Skrývání obsahu řešil tento DOS.--Kacir 7. 6. 2011, 22:36 (UTC)

Tento DOS spíš řešil smazání jedné konkrétní šablony. Skrývat se dá různě a různé věci. Skrývání na cs.wiki existuje a používá se. Chtělo by to spíš diskusi přímo na toto téma. --Jowe 7. 6. 2011, 22:54 (UTC)

Tento DoS řešil šablonu s naprosto stejnou funkcí (a je jedno jestli se to jmenuje jinak, nebo jestli se to zadává trochu jinak). A uživatelé se tam vyjadřovali právě k její funkci, a to s výsledkem, že se v hlavním jmenném prostoru užívat nemá. Novou diskusi samozřejmě otevřít můžeš, dokud ale komunita neschválí něco jiného, platí rozhodnutí z tohoto DoSu. --Reaperman 8. 6. 2011, 09:08 (UTC)

Pokud jsou informace příliš obsáhlé a přesto do encyklopedie patří, pak prostě článek rozdělte. --Tchoř 7. 6. 2011, 23:03 (UTC)

Problém je, že do všech podobných diskuzí vždycky přijde pár informatiků, kteří se začnou ohánět nedostatečnou rychlostí připojení a podobnými dočastnostmi. Pokud by v historii existovala diskuze, kde se rozhodovalo čistě na základě UI designu, tak by byla dlouhodobě relevantní. Pokud se předchozí rozhodnutí zakládala na frustraci z pomalých mobilních připojení, je holt nutné ji čas od času opakovat. --Lukax 8. 6. 2011, 11:13 (UTC)

Problém je, že spousta lidí si neuvědomuje, že existuje významná minorita, která používá jiná zařízení (čtečky, mobilní zařízení, roboti...). JAn 8. 6. 2011, 12:54 (UTC)

Já používám asi nejpomalejší existující připojení možné, půl měsíce na 200kBps druhá půlka měsíce na 8kBps při operační paměti 224MB a přesto jsem pro méně konzervativní přístup co se týče chytrého skrývání. (Na starém mobilu si Wiki také někdy potřebuju otevřít) Konsenzus, když existuje - respektuju a argumenty i chápu, ale argumenty technickou náročností mi připadají přestřelené. Česká wiki je nejkonzervativnější ze všech které znám. Jednotlivé popžadavky je potřeba vyvážit, v této šabloně např. by to mohlo být užitečné. Navboxy tento rys také mají, jen je to implemetované apecificky pro ně nesmírně technicky náročným způsobem, vytvoření šablony, kterou by byl schopen použít neinformatik se bojíme jak čert kříže. Kdyby byla nová diskuse - možná ŽoK, nebyl bych proti. --Reo ⁺ | ^✉ 8. 6. 2011, 13:50 (UTC)

(A, samozřejmě: diskuze o smazání konkrétní šablony je velmi nevhodné místo pro debatu nad návrhem rozhraní Wikipedie.) --Lukax 8. 6. 2011, 11:16 (UTC)

Jakákoliv diskuse v rámci české Wikipedie je nevhodná pro debatu nad návrhem rozhraní. Rozhraní by mělo být diskutované s vývojáři MediaWiki, aby byly případně nové možnosti k disposici standardizovaným způsobem pro všechny projekty, nikoliv aby si jednotlivé projekty vytvářely na koleně každý po svém. Jsme tu proto, abychom psali encyklopedii, nikoliv, abychom si hráli na programátory a návrháře. Kdo se cítí programátorsky schopně, nechť vstoupí do odborné komunity vývojářů Mediawiki a tam ať svá řešení z technického hlediska obhájí mezi odborníky, kdo si věří na návrh, ať vstoupí do nadprojektových diskusí o rozhraní a tam ať své návrhy obhájí z hlediska ergonomie, přístupnosti atp. Pokud se nějak prokáže, že místo rozdělení encyklopedie na články by bylo lepší mít rozsekán obsah na menší dílky a teprve z nich sestavovat rozklikávatelné články, nechť tuto vlastnost podporuje přímo Mediawiki. Pokud se naopak ukáže, že máme mít vše v dlouhých článcích, ale ty mají mít automaticky sbalené své sekce a rozbalovat je na požádání, nechť to podporuje Mediawiki. Ale dobastlená řešení od někoho, kdo si troufá ukecávat neodbornou komunitu, ale netroufne si svá řešení obhájit mezi odborníky napříč projekty, to prosím ne. --Tchoř 8. 6. 2011, 17:23 (UTC)

Z toho co uvádíš, znamená to, že anglická Wiki již něčím takovým prošla s vzala skrývání za své, když tak činí v článcích, nebo není nutné projít uvedeným procesem a přesto využívat danou možnost na základě potenciálního dosažení konsenzu jiným mechanismem? --Kacir 8. 6. 2011, 17:36 (UTC)

Anglickou wikipedii v tomto ohledu nesleduji. --Tchoř 8. 6. 2011, 19:52 (UTC)

Ona standardně skrývá text i např. francouzská Wiki, takže se zdá – nevím a proto jsem se ptal bohužel bez odpovědi, že výše popsaný postup k umožnění skrývání obsahu asi není nutný. --Kacir 8. 6. 2011, 19:59 (UTC)

Šablona je představitelná např. v boxech, ale ani na en jsem si nevšiml, že by byla používána v textu. (Šablona lze ovládat z klávesnice a pokud bude nastavena tak, že neodřízne uživatele bez js neviděl bych s přístupností problém, koneckonců ve vektoru máme skrývací menu) --pan BMP 8. 6. 2011, 12:58 (UTC)

Vektor má jednu velkou výhodu: dá se vypnout :) --Tchoř 8. 6. 2011, 17:28 (UTC)

Tuto "výhodu" má i js a CSS a co má být? :) "Odborníci" usoudili, že js skrývání samo o sobě (pokud ho nedělá nějaký ignorant a pokud není používáno zbytečně zběsile) je natolik přístupné a použitelné že ho použili pro navigaci, která je pro většinu uživatelů všudypřítomná. --pan BMP 8. 6. 2011, 19:43 (UTC)

Já bych si jen dovolil upřesnit, skrývání opravdu může, pokud ho nedělá nějaký ignorant a není používáno nějak zběsile, být přístupné a použitelné. Bohužel vektor je právě ukázkový případ, kde tato podmínka splněna nebyla a afaik se dodnes řeší jak to napravit, aby alespoň všechny základní ovládací prvky byly přístupné, očividně to není taková sranda jako zavést samotné skrývání. --Reaperman 8. 6. 2011, 19:59 (UTC)

Problém je nafukování články o zbytečnosti, kvůli kterému je snaha to skrývání zavést. A s tím nijak snadno js a CSS nepomůže. --Tchoř 8. 6. 2011, 19:50 (UTC)

Článek 23. týdne roku 2011

Den a nic a čas je omezený; přesunuto z Diskuse k Wikipedii:Článek týdne, asi to tam teď nikdo nesleduje.

Nelíbí se mi druhá část jednoho souvětí na konci textu.

…ale několik jedinců zemře při konfliktech s lidmi, a to hlavně s farmáři v Jižní Americe.

Kdy ti jaguáři zemřou? Zní to skoro jako výhrůžka.

Asi tam jen vypadlo jedno slovo. Lepší formulace (každoročně - tučně, nutná změna; dalších - kurzívou, další možná úprava):

…ale každoročně zemře při konfliktech s lidmi, hlavně s farmáři v Jižní Americe, několik dalších jedinců.

Na opravu asi nemám práva nebo to zase nemůžu najít, tak prosím někoho, kdo s tím něco udělat může, ať tak učiní. Nebo ať se aspoň vyjádří. --8. 6. 2011, 20:51 (UTC), Utar

opraveno, šlo to i bez práv... JAn 8. 6. 2011, 21:13 (UTC)

Díky, snad to nezapomenu. --8. 6. 2011, 21:29 (UTC), Utar

Článek o aféře Diag Human - ostuda české wikipedie

Kdo máte relevantní informace o kauze Diag Human, prosím opravte článek Aféra Diag Human, který je v současnosti psaný spíše jako PR pana Šťávy. Česká wiki se tím dokonce dostala na hlavní stranu dnešního Neviditelného psa [2]. Můžete mít jistě jiný názor, ale wiki tu není od toho aby prosazovala ten či onen názor, nebo aby ovlivňovala veřejnost, ale aby konstatovala daný stav věci. Co se mne týče, zastávám opačný názor, ale nezabývám se rešeršemi politického dění, tak prosím kdyby se na to podíval někdo, kdo se v dané problematice orientuje. --Pteryx 9. 6. 2011, 10:55 (UTC)

• To jsem nevěděl, že českou wiki řídí pan Neff.. Můžeš nám říci, co konkrétně porušuje NPOV?--Yopie 9. 6. 2011, 11:11 (UTC)

Pana Neffa bych vynechal zcela, on jen dnes svobodně vyslovil svůj vlastní soukromý názor - IMHO docela přesně a trefně ... On za zdejší prostředí zcela jistě nemůže. MiroslavJosef 9. 6. 2011, 11:15 (UTC)

• Dovolil bych si odkázat na článek poslance za ČSSD pana Křečka, kterého jistě nikdo nepodezírá ze spojení s panem Štávou ze stejného Neviditelného psa Rampula, Diag Human a mlčeti zlato. Jako advokát vím, že každá věc má dvě strany a pravda je obvykle někde uprostřed. Asi by bylo dobré přidat do článku i vyjádření dr. Sokola, to souhlasím, ale zdržel bych se pocitových výrazů a tvrzení.--Yopie 9. 6. 2011, 11:38 (UTC)

• např. podle http://www.anikorunu.cz jsou v té kauze jak Křeček tak Sokol namočení, takže je lze stěží brát jako nezaujatý zdroj informací. Důrazně připomínám, že wikipedia nemá stranit jedné nebo druhé straně, ale prezentovat spor obou stran. Článek přitom vychází velmi jednostranně pouze z informací jejichž zdrojem je Šťáva a jeho příznivci. Pan Neff se může mýlit, ale nepochybně patří mezi elitu našich novinářů. Jestli není tohle NPOV, tak už potom nevím co. Pro Vaši informaci, nejsem Neff ani nějaký jeho agent, pouze mne štve že udělal wikipedii velmi zaslouženou ostudu. --Pteryx 9. 6. 2011, 12:35 (UTC)

Souhlas s Pteryxem. Například tato věta je ukázka POV: Po zničení obchodního modelu a podnikání Josefa Šťávy připravilo Ministerstvo zdravotnictví ČR modelové smlouvy a přikázalo nemocnicím a transfúzním stanicím spolupracovat pouze se dvěma jím vybranými společnostmi Grifols a Immuno, přesto, že v té době nesplňovaly řadu zákonných předpokladů. A navíc je tam velká absence zdrojů. Zagothal 9. 6. 2011, 12:43 (UTC)

Podíváme-li se do historie článku, uvidíme že do POV podoby se dostal díky panu Janu Urbanovi. Googlováním lze snadno zjistit, že v tomto případu není nestranný a publikuje i jinde ve prospěch Diag Human. --Jowe 9. 6. 2011, 13:37 (UTC)

Ještě k panu Neffovi - nejsem zcela nestranný, moje sestra se s ním velmi dobře zná - nicméně svůj názor vyslovil svobodně mimo Wikipedii. To, že jí udělal ostudu mu ale zde nikdo IMHO nemůže nijak vyčítat - ona za její obsah zcela jistě nezodpovídá ... MiroslavJosef 9. 6. 2011, 13:43 (UTC)

Konečně se začalo něco dít, když jsem na to upozorňoval v rámci PR topicu, netušil jsem že to úplně zazdí diskuse zdejších "turistů". Křeček skutečně není dobrým příkladem nestrannosti ([3] :) ) Pokud vím (dohledal jsem ve "zdrojích"), nikdo zahraniční firmu nenabádal v dopise k nespolupráci s DH, pouze na dotaz odpovídal, proč nespolupracuje ministerstvo. (viz [4]) --pan BMP 9. 6. 2011, 13:58 (UTC)

Vedle hlavního tématu, bych chtěl vaši pozornost a vaše sledované stránky také nasměrovat na přímo související článek:

• Josef Šťáva

Je potřeba jej aktualizovat, zdroje v jednom článku mohou být použity u druhého atd. Vždyť to znáte ;) Reo ⁺ | ^✉ 9. 6. 2011, 14:12 (UTC)

Prakticky celý tento článek pojednává o nezjevných skutečnostech, proto by prakticky každá věta zde měla být řádně ozdrojována - jinak to bude stále nevěrohodné a kdykoliv zpochybnitelné. Případ je velmi složitý, táhne se IMHO už od sedmdesátých let (onu podivně "temnou" minulost pana Štávy z toho prostě IMHO nelze nijak jednoduše vynechat) a patrně se ještě několik let ještě potáhne. Pokud se Wikipedie nechce znovu dostat do další nepříjemné situace, je k tomu IMHO opravdu potřeba přistupovat maximálně seriózně i opatrně. ** Krom toho do celé kazy se v průběhu doby namočilo celá řada další encyklopedicky významných osob (např. Stráský, Kalvoda, Bojar, Křeček, Kubát), což záležitost zjevně ještě více zamotává a komplikuje. MiroslavJosef 9. 6. 2011, 14:14 (UTC)

Co je NNVZ

Rád bych se zeptal na názor wikipedistů ohledně encyklopedické významnosti akademiků. Možno za NNVZ považovat citace jiných vědců, publikované v mezinárodních impaktovaných časopisech? Několikrát jsem se na to ptal v souvislosti s prof. Pláškem, ale nikdo mi neodpovědel. Pokud by se to totiž uznávalo, měl by stovky NNVZ, pokud ne tak možná ani jeden - hodně to závisí na přísnosti (co už je NNVZ a co ještě ne). Franp9am 10. 6. 2011, 16:05 (UTC)

NNVZ je to, co ve tvých článcích chybí viz Wikipedie:2NNVZ, tam je to vysvětleno. --W.Rebel 10. 6. 2011, 16:10 (UTC)

(po edit konf) Neodpovídáš přímo k věci. Reo ⁺ | ^✉ 10. 6. 2011, 16:19 (UTC)

W.Rebel: Otázka byla, zda je možné považovat za NNVZ věděcké citace v impaktových časopisech. V mých článcích naopak chybí pšenice (není tam ani jednou), ale nemyslím, že je to NNVZ. Franp9am 10. 6. 2011, 16:15 (UTC)

(po edit konf) Určitě nikoli. Koneckonců citace se vztahují k významu myšlenky v práci obsažené, nikoli k významu onoho autora práce. Kdybych měl být velmi důsledný, pak bychom ty jednotlivé citace museli procházet a některé s citací by mohli mít povahu NNVZ. Jsou to ty případy, kdy citující autor o citovaném autorovy hovoří přímo a například vyzdvyhuje význam práce, nebo hypothézy citovaného autora. Takové případy jsou. Ale nikoli běžně. Suma citací v databázi zcela jistě nestačí, v takovém případě by na mou ubohou osobu existoval seznam několika set NNVZ :):). To bych se tu cítil trochu hloupě :). Reo ⁺ | ^✉ 10. 6. 2011, 16:19 (UTC)

Reo: diky za vysvetleni a smekam :-), clanek bys jste si urcite zaslouzil, podle soucasnych kriterii ale mozna ne. Franp9am 10. 6. 2011, 16:21 (UTC)

Nesouhlasím. Co jiného určuje významnost autora, než právě významnost jeho myšlenek a práce? Pokud jsou ve velké míře citovány autorovy myšlenky v prestižních časopisech, zcela jistě to vypovídá o jeho důležitosti stejně, jako kdyby se psalo přímo o něm... --Jakubisko 12. 6. 2011, 13:23 (UTC)

Považovat články ve vědeckých časopisech za prestižní a užívat je jako důkaz pro encyklopedickou významnost je podle mě vlastní výzkum. Nehledě na to, že dnes má články v odborných časopisech ohromné množství lidí a nedá se objektivně stanovit, jaký časopis je dostatečně prestižní. --Vojtech.dostal 12. 6. 2011, 13:36 (UTC)

A u jiných zdrojů určujete prestižnost a důvěryhodnost zdroje jak? Žádné zcela objektivní měřítko sice není, ale nic lepšího než jsou biblometrické indikátory zatím nemáme a nevím proto proč je nepoužívat. Když tu můžou být za relevantní považovány články na iDnes, bylo by směšné aby se silně impaktovaný specializovaný časopis považoval za neprestižní. --Jakubisko 12. 6. 2011, 22:57 (UTC)

Dneska i díky internetu vychází množství "vědeckých časopisů", kde opravdu člověk nepozná, zda jde o věrohodný zdroj. Např. Wikipedie:Věrohodné zdroje v části Co je to nezávislý sekundární zdroj považuje za nezávislé takové zdroje (redakce), které mají především "oddělený redakční dozor a procesy kontroly faktů; jejich tvůrci a osoby provádějící dozor při svém úsilí nespolupracují". To člověk opravdu nepozná, pokud není specializovaný odborník na konkrétní obor. Proto je třeba zdroje kombinovat a pro "dostatečný stupeň jistoty" nestačí 2 NNVZ, ale spíš víc. --Packa 12. 6. 2011, 15:46 (UTC)

V prvé řadě by bylo dobré si zjistit rozdíl mezi "vědeckými časopisy z internetu" a "mezinárodní impaktované časopisy". Až přijdete na lepší metodu ověření kvality zdroje, dejte mi vědět. Používanost impakt faktoru v akademické i vědecké sféře však svědčí o tom, že zatím nic lepšího opravdu nemáme. --Jakubisko 12. 6. 2011, 22:59 (UTC)

Jedním ze smyslů požadavku NNVZ je, aby vůbec bylo na základě čeho článek napsat bez toho, že bychom prováděli vlastní výzkum. Pokud si například někdo střeží své soukromí a jeho (byť třeba pro lidstvo velmi významný) objev zatím nezaujal neodbornou veřejnost natolik, aby se začala pídit po tom, kdo je vlastně objevitel zač, pak zkrátka není způsob, jak bychom o něm mohli bez vlastního výzkumu psát. Pravděpodobně je ovšem v takovém případě v odborném tisku dost materiálu na to, abychom mohli psát o tom objevu – a v něm klidně může být jeho autorovi věnováno pár hodnověrně ozdrojovaných vět.--Tchoř 13. 6. 2011, 09:12 (UTC)

Tak tomu asi nerozumím. Čerpání z odborných publikací je vlastní výzkum a z neodborných není? Pokud Wikipedie opravdu preferuje raději bulvár před vědeckými periodiky, je to celkem smutný příběh.--Jakubisko 13. 6. 2011, 12:37 (UTC)

Není mi moc vůbec jasné, na co se ptáte. Nicméně zkusím reakci: Pokud si vezmete odborný článek o rozšíření brouků v okolí Vojeřic od profesora Pepy Malého a na jeho podkladě budete napíšete články četnost písmen v českém textu a Pepa Malý, tak se budete dopouštět vlastního výzkumu, protože ten článek není ani o četnosti písmen v českém textu, ani o profesorovi Malém, je o broucích a o Vojeřicích. --Tchoř 13. 6. 2011, 13:00 (UTC)

Jo, pod tohle bych se podepsal. Jinak podobná diskuse se vede o kousek níže. --Vojtech.dostal 13. 6. 2011, 09:17 (UTC)

@Jakubisko: Dovolím si ještě jednou ocitovat z doporučení Věrohodné zdroje: Obecně by články ve Wikipedii neměly záviset na primárních zdrojích, ale spíše na věrohodných sekundárních zdrojích... Opravdu bych byl rád, kdyby hlavní informace v článku byly podloženy především sekundárními zdroji: tedy zdroji, jejichž autoři se ve svém oboru vyznají a když už do článku ve Vesmíru, Astropisu něco napíší, většinou se jde spolehnout, že to není žádná neověřená novinka (nebo aspoň k té novince podají obecnější vysvětlení). --Packa 13. 6. 2011, 15:52 (UTC)

Církev C3

Označil jsem článek Církev C3 šablonou Významnost a následně byl článek upravován. Protože se cítím ve věci podjatý, prosím o posouzení, zda lze tuto šablonu odstranit, či nikoliv. Fagnes 11. 6. 2011, 12:34 (UTC)

Významnost jsem odebral, místo ní tam dal Upravit. Potřebné věci sepsány v diskuzi. --11. 6. 2011, 13:17 (UTC), Utar 11. 6. 2011, 13:17 (UTC)

Fajn, díky. Fagnes 11. 6. 2011, 14:13 (UTC)

České názvy měst a vesnic na Žitavsku

Před měsícem jsem dal chybí zdroj u příspěvků tohoto wikipedisty [5] (Wiki.jarda), uplynul měsíc, nic se neděje. Já zdroj nedodám, v životě jsem tito názvy neslyšel a např. ve Varnsdorfu je nikdo nezná. Google též ne, viz Na internetu nic. Ptám se, aby nedošlo ke sporům, protože na této wiki je toto kontroverzní téma. {{Doplňte zdroj}} --Mirek256 12. 6. 2011, 15:26 (UTC)

Tak že by {{Smazat}} ?! .... stačilo by nejspíš jen uvedená tvrzení, ... článek samozřejmě ne... --S pozdravem ♥ FaktneviM 13. 6. 2011, 11:02 (UTC)

Souhlasím s odstraněním, měsíc je dost dlouhá doba na dodání zdroje. Osobně se domnívám, že se autor sám bez ohledu na zdroje pokusil přeložit německé nebo lužické názvy do češtiny, což se mu (uznejme) celkem povedlo; do Wikipedie to ale nepatří. magairlín ✉ 13. 6. 2011, 11:20 (UTC)

V tomto případě se zdá natolik pravděpodobné, že to je prostě vymyšlené, že nevidím v odstranění po měsíci problém.--Tchoř 13. 6. 2011, 11:40 (UTC)

Dotyčný zřejmě občas použil BOHÁČ, Zdeněk. Sasko Lužice. Praha: Olympia, 1989.  otázkou je, jestli vždy. Někdo s možností to ověřit?--Fafrin 13. 6. 2011, 13:06 (UTC)

Aha. No tuhle knížku možná doma mám, ale bude pár dní trvat, než se dostanu k tomu, abych ji zkusil najít. --Tchoř 13. 6. 2011, 13:13 (UTC)

Budu rád, když se podíváš...já ji doma nemám a ani prvorepublikový jízdní řád kde je český název pro Ebersbach Habrachtice, který uvedl jako zdroj ve shrnutí editace. Musím zde ale napsat, že kromě Hatravy (Hartau) se jedná o nepoužívané názvy (jestli existují), které mají historický význam, a nejsou používané ani vžité.--Mirek256 13. 6. 2011, 14:34 (UTC)

Šerachov jsem tam tedy nenašel, naopak Lobavu jsem tam našel (a dokonce už kdysi doplnil zdroj). Zbylé jsem zkontroloval jen namátkově, pro nic dalšího už jsem ovšem v tomto průvodci zdroj neobjevil. Považoval bych za lepší to odstranit, než riskovat, že tu máme nějakou vlastní tvorbu. --Tchoř 14. 6. 2011, 22:05 (UTC)

Významnost akademiků a vysokoškolských profesorů

Vzhledem k diskuzi o smazání článku o vysokoškolském profesoru a následné revizi této DoS bych rád inicioval změnu pravidel o encyklopedické významnosti. Můj návrh se týká toho, že by osoby, které splňují nějaké akademické, či vysokoškolské kritérium byly automaticky řazené mezi encyklopedicky významné, i když k nim nebude možné nalézt dva nezávislé netriviální věrohodné zdroje. Toto kritérium by bylo potřeba diskuzí upřesnit a pak ho použít pro změnu pravidel. Navrhuji použít některou z metod scientometrie. Někteří profesoři (akademici, docenti, doktoři atd.) jsou významní už jen svou prací a jelikož ta je obvykle vysoce odborná (a tudíž nezajímavá pro širokou veřejnost), nebo si oni sami velice chrání své soukromí, je přímo o nich samotných jen velice málo zdrojů. --G3ron1mo 13. 6. 2011, 06:53 (UTC)

Problematikou zdrojování se zabývám. Není důvod IMHO vytvářet další komplikované byrokratické pravidlo, wikipedie by podle mě měla být postavena na jednoduchosti. Vysokoškolští profesoři ani majitelé jiných akademických titulů navíc nejsou apriorně nějak "významní", není důvod je nějak glorifikovat tím, že o nich nebudeme požadovat NNVZ. Děláme Wikipedii pro lidi, pokud není dotyčný tak zajímavý, aby o něm existovaly pouhé 2NNVZ, pak by asi nebylo žádoucí o něm mít článek. Zdrojů o skutečně významných osobnostech vědy je přitom dost, stačí hledat na správných místech (např. časopisy Vesmír a Živa co se týče biologie). --Vojtech.dostal 13. 6. 2011, 07:44 (UTC)

@Vojtech.dostal: Jenom na okraj, mohl bys mi říct zda je podle tebe Jaromír Plášek podle zdrojů významný (do hlasování v revizi tě nenutím). Podle mého názoru chce prodiskutovat zda jsou či nejsou významní obecně, pak at se rozhoduje individuálně. --Wikipedista:BobM _d|p 13. 6. 2011, 07:47 (UTC)

Já jsem ten článek teď jen tak zběžně prošel a podle mě tam je zdrojů dostatek, ALE je otázka, zda jsou netriviální. Pravidlo Wp:encyklopedická významnost říká: "Trivialita poměřuje, jak jdou publikovaná díla do hloubky, jde-li o exkluzívní informace nebo o pouhá slovníková hesla a jestli mluví o subjektu přímo, nebo jej jen zmiňují." Podle mě často jde pouze o triviální zmínky o autorovi a nikoliv reprezentativní údaje. Je to dost na hraně ale spíš bych se v hlasování asi přiklonil ke smazání. --Vojtech.dostal 13. 6. 2011, 08:00 (UTC)

@G3ron1mo: Podle mě je spíše problém v ověřitelnosti toho, co se o nich píše. Pokud nejsou věrohodné zdroje, pak prostě nelze ověřit a článek by byl smazán tak jako tak. --Wikipedista:BobM _d|p 13. 6. 2011, 07:50 (UTC)

Ne nezbytně. NNVZ má několik parametrů, u akademiků by se dalo hapoteticky vycházet ze zdrojů, které by porušili jedno kritérium, čistě teoreticky, aniž tvrdím že to prosazuji, kdybychom se rozhodli, že všichni vysokoškolští profesoři vázkumných univerzit ČR (podle nově tvořené definice MŠMT) jsou automaticky významní, pak by pro každého bylo dost zdrojů o napsání krátkého hesla. Vycházelo by se ze zdrojů, které by jinak byly hodnoceny jako triviální (zápis o jmenování profesorem) nebo zaujaté (stránka na webu Univerzity) a přehledu grantů a rozvrhu. Takovéto zdroje jsou o každém profesorovi
Ilusrtruji tím pouze že je možno věřit fakta o někom, o kom nejsou netriviální informace k dispozici. Reo ⁺ | ^✉ 13. 6. 2011, 11:02 (UTC)

@Vojtech.dostal: To pravidlo není vůbec byrokratické, protože nikoho neomezuje v tvorbě, naopak dává širší pole působnosti. čili pokud ho někdo nebude znát, nikdo ho nebude perzekuovat. --G3ron1mo 13. 6. 2011, 10:16 (UTC)

Pokud tomu dobře rozumím, tak titul před a za jménem člověka opravňuje k tomu, aby se o něm psalo v encyklopedii? Takže každý sebemenší a sebebezvýznamnější vědec nebo třeba umělec a politik, kterých jsou ve všech skupinách desetitisíce na každém prstu, je automaticky významný? Takže třeba Václav Klaus by se sem dostal ikdyby nebyl prezident, politik, ekonom atd. Stačilo by mu těch cca. 10 titulů?

Konkrétně tento člověk Jaromír Plášek asi je významný, ale budeme psát o všech vědcích? (A v jiných oborech lidské činnosti také, např. všichni co se dostanou do Poslanecké sněmovny jsou výnamní?). Významný vědec je podle mě teprve ten, kdo něco převratného objevil nebo vynalezl. Metoda Scientometrie je značně neobjektivní, protože upřednostňuje "ty jedince, co z každé blbosti udělají humbuk v médiích". Poctiví vědci s daleko větší významností, - o těch se nedozvíme. Z tohohle "Vědeckého byznysu" právě potom vznikají články typu "Vědci zjistili ....", z kterých jsem dříve dostával záchvaty smíchu a dnes už to ani nečtu. .... Takže kdo je tedy významný? Každý politik? Každý vědec? nebo třeba Každý "odborník", který dělává humbuk v médiích, ale ve skutečnosti je nevýznamný. Atd. --S pozdravem ♥ FaktneviM 13. 6. 2011, 07:54 (UTC)

@FaktneviM: souhlas. --Wikipedista:BobM _d|p 13. 6. 2011, 07:56 (UTC)

Jo, ale žok bych kvůli tomu nezakládal, zbytečná administrativa. --Vojtech.dostal 13. 6. 2011, 08:01 (UTC)

@FaktneviM: Vždyť já o titulech nepíšu, takže tomu rozumíte špatně. Píšu o těch autorech, kteří publikují v impaktových časopisech. A to je dost objektivní kritérium, neboť tyto časopisy jsou samy o sobě považovány za vysoce kvalitní a věrohodné zdroje, neboť jsou přísně recenzovány. Navíc na Wikipedii opravdu máme všechny poslance. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) G3ron1mo (diskuse • příspěvky) 13. 6. 2011, 08:55 (CE(S)T)

Impaktovaných časopisů je strašná fůra. Publikuje v nich víceméně každoročně každý vědecký pracovník a jsou v nich zveřejňovány např. i kvalitní diplomové práce. To podle mě není žádná známka významnosti. Navíc by někdo přišel a řekl by: "a když už impaktované časopisy, tak proč ne všechny knihy?" a podobně...nenivím důvod pro glorifikaci impakt faktorů. --Vojtech.dostal 13. 6. 2011, 09:02 (UTC)

Netvrdím, že pravidlo by platilo pro všechny autory, kteří publikují v impaktových časopisech, můžeme použít nějaký index, třeba Hirschův, nebo jakýkoliv jiný vhodný, třeba Erdősovo číslo :) --G3ron1mo 13. 6. 2011, 10:03 (UTC)

No ono pokud jde jen o publikaci, tak zde je tzv. profesorský test, který říká, že kdo publikuje stejně jako průměrný profesor, je významný. Problém je spíš s tím, že se netýká profesorů, přitom někteří říkají, že profesor sám osobě je významný... --marv1N 13. 6. 2011, 09:27 (UTC)

Já jsem proti. Myslím, že požadavek na významnost nevznikl samoúčelně, vznikl mimo jiné proto, aby články na Wikipedii mohly být důvěryhodné. To znamená, aby nebylo potřeba pro psaní článku provádět vlastní výzkum, aby nebylo potřeba paběrkovat nějaké obskurní triviální zdroje nebo spoléhat se na zdroje závislé (webová stránka autora, …).

A vlastně ani moc nechápu motivaci. Čemu bychom tím měli prospět, že bychom založili článek o nějakém profesorovi, který si svoje soukromí střeží a veřejnost vlastně ani moc nezajímá? Pokud chceme prospět lidstvu, jistě mu prospějeme víc, když zde bude důkladně zpracováno téma, kterému se profesor věnuje, než když se budeme bulvarizovat a začneme zde pitvat osobu toho profesora. Chceme dál v kategorii matematika zhoršovat poměr mezi články o matematice a články o matematicích? Proč? --Tchoř 13. 6. 2011, 09:57 (UTC)

Plně souhlasím s w.Tchořem -- Všeobecně se na Wikipedii zaměňuje obecná významnost a encyklopedická(wikipedická) významost, není to synonymum. Obecná významnost jak se píše zde např: "Poctiví vědci s daleko větší významností..." je pro Wikipedii neuchopitelná. Wikipedie má mít hesla jen o tématech o kterých zdroje reálně jsou...a ne že jsou to lidé obecně významní pro společnost ,,,,My významností na Wikipedii myslíme přeci, že jsou encyklopedicky významní, proto lze o nich napsat "pravdivý" obsáhlý etc. článek. To lze jen pokud jsou o nich veřejně dostupné NNVZ zdroje. Dále pokud je někdo významný svou prací máme mít heslo o té práci a a v onom článku mít zmínku o tom kdo vynálezcem, autorem, výrobcem apod.--H11 13. 6. 2011, 10:06 (UTC)

@H11 , @Tchoř .... Rozhodně jsem také pro, aby se spíše psalo o vědeckých tématech, nežli o vědcích. Wikipédia má totiž v dnešní době takovou moc, že do určité míry má vliv i na Precedens a Význam a vliv už jen tím, že je o tom napsán na Wiki článek. A pokud si přejeme být objektivní a prospět rozvoji vědy, tak lépe toho docílíme kvalitou zpracovaných témat, než bulvarizací či glorifikací jednotlivých osob. To by totiž jejich vědecké výsledky mohlo spíše poškodit,... nebo jim také dodat nepřirozeně velkou (společenskou či finanční) podporu a obdiv. Poznámka, že "obecná významnost" a "wikipedická významnost" jsou dva odlišné pojmy, je v tomto kontextu ještě důležitější. --S pozdravem ♥ FaktneviM 13. 6. 2011, 10:48 (UTC)

Osobně jsem pro, ale jen v případech, kdy článek bude ověřitelný. Zagothal 13. 6. 2011, 10:09 (UTC)

Již jsem se zde několikrát vyjádřil, že striktní vyžadování 2NNVZ bez ohledu na téma článku, Wikipedii škodí. V mnoha případech lze vystačit i se zdroji závislými, triviálními či se zdrojem jedním místo dvou. Velmi opatrný bych však byl u osob, a to především žijících. U profesorů bych vyjímku nedělal a 2NNVZ vyžadoval. Vyjímka se dá udělat např. u členů nějaké významné oficiální skupiny lidí s přesně daným počtem členů. Třeba poslance Poslanecké sněmovny Parlamentu bychom tu měli mít všechny (a jsem rád že máme), ikdyž ne ke všem nejspíš existují 2NNVZ. --Jowe 13. 6. 2011, 10:28 (UTC)

S tím co píše Jowe souhlasím, tedy v intenci, že pokud zadefinujeme nějakou předem stanovenou a významné oficiální skupinu, jejíž členové jsou přesně definovaní (poslanecká sněmovna) a ta skupiny by byla nadobyčejně významná (a shodnem se na tom při tom zadefinovávání) pak každý jeden člen té skupiny (poslanec) je a priori významný a použily bychom i triviálnější zdroje. (Definovat skupinu např. jako Profesory jmenované prezidentem a to jen profesory našich Univerzit, nebo jiná kritéria) Nicméně nesouhlasím zatím s takovým postupem u profesorů, neměli bychom to nadužívat.

Věcně tedy také souhlasím s Tchoř, H1, FaktNeviM a další. NNVZ praxe vyhovuje.

Mám jen jeden povzdech, musíme si s tím uvědomit mediální křivost významnosti. Jestliže NNVZ budou mediální vystoupení jinak neúspěšného vědce, pak ten člověk bude EVýznamný. Tak jak píše H1. S tím se musíme smířit. Pakliže bude někdo významný ve svém oboru, NNVZ se na něj určitě najdou, ikdyž holt nemusí a často nebudou v češtině a budou se u nás jen těžko dohledávat.

Moje jediné doporučení tedy při mazání Profesorů je, abychom volily správná neodsuzující slova. Ten profesor si snadno může vygooglovat stránku s diskusí o smazání jeho hesla, ikddžy s heslem jinak nic společného neměl.

S diskuse by s tímto ohledem mělo pouze vyplývat, že se nepodařilo nalézt encyklopedický význam podporující zdroje. Neměli bychom si práci zjednodušovat formulací že "profesůrek je nevýznamný" to je urážlivé spojení, ikdyž je to jen otázka slovníku. Je mi líto, když to takto někdo použije. Reo ⁺ | ^✉ 13. 6. 2011, 11:23 (UTC)

To by měla být samozřejmost, že pokud se třeba maže článek, nebo i jen označuje šablonou, ... a v článku se píše o lidech, nebo skupinách lidí, či jakýchkoliv tématech, .... že se používá "taktnost", "ne-emocionální logické a přitom uctivé formulace", "rozlišovací schopnost". --S pozdravem ♥ FaktneviM 13. 6. 2011, 12:24 (UTC)

Něco na tom co říká Tchoř a H11 je, jakož i někteří další wikipedisti. Problémem je, že ve skutečnosti často zde wikipedisti prosazuji jen své zaujaté postoje a ne to co hlásají.--194.50.64.137 13. 6. 2011, 10:47 (UTC)

Máte na mysli něco konkrétního? //// Je dobré mít od témat odstup. Ale roboti samozřejmě nejsme. Wikipédie je encyklopedie, ale není z papíru. , což znamená... --S pozdravem ♥ FaktneviM 13. 6. 2011, 12:24 (UTC)

• můj názor je tento: dosažení profesorského nebo akademického titulu není zárukou významnosti na celosvětové úrovni. Tu významnost dodává teprve vědecká práce a především její výsledky. Mimo jiné je to samože publikování vlastní práce a vlastních objevů. --Dendrofil 13. 6. 2011, 16:21 (UTC)

Titul, byť profesorský nebo akademický, jistě nelze považovat za apriorní kritérium významnosti. Učinil-li však ten který vědec zásadní objev ve svém oboru (aniž bych chtěl explicitně definovat, jaké objevy lze považovat za zásadní), vlastní článek na Wikipedii si zaslouží bez ohledu na to, nakolik je jeho obor esoterický (= přístupný pouze omezenému okruhu zasvěcených). Wikipedie by se neměla omezovat pouze na lidi, jejichž činnost zasahuje do života tzv. obyčejných lidí (aniž bych opět definoval koncept obyčejného člověka). Tolik můj názor k encyklopedické významnosti. Na ověřitelnosti uváděných informací je samozřejmě nutné trvat bez ohledu na encyklopedickou významnost (tyto dva pojmy nezaměňovat!), tj. nebudou-li k dispozici věrohodné zdroje, příslušné heslo zakládat nelze. magairlín ✉ 13. 6. 2011, 16:52 (UTC)

Ja bych pro drobnou zmenu pravidla spise byl. U tech profesoru je vetsi sance, ze jejich jmena prezijou do budoucnosti nez u "beznych" sportovcu, muzikantu a hercu, navic je jich relativne malo. Mozna by stacilo "profesorský test" presunout z "Alternativní testy" ve wp:významnost (lidé) do hlavního textu výše, pokud by v tom byl ovšem konsenzus. Franp9am 13. 6. 2011, 23:06 (UTC)

Nojono. Jenže jak známý a publikovaný je průměrný vysokoškolský učitel, když se stane naším novým měřítkem (Podle věty: známější a publikovanější než průměrný vysokoškolský učitel)? To se bude těžko zjišťovat. Krom toho bych chtěl rozlišit, mezi vysokoškolský učitel a vysokoškolský Profesor. Každý druhý doktorand, je zároveň i vysokoškolský učitel. Případnou významnost bych byl fakt schopen ještě přisoudit profesorům, neboť to jsou těžké váhy a zas tak moc jich není. Vysokoškolských učitelů je vcelku tak nejmíň desetkrát víc. Když profesorský test, tak pak tak jak to mají na anglické Wiki. Reo ⁺ | ^✉ 13. 6. 2011, 23:39 (UTC)

Jsem proti tomu, abychom udělovali jakékoliv výjimky týkající se významnosti. Byť by mělo jít o profesory, kteří si svoji profesuru museli nějak zasloužit. Udělení výjimky je podle mne nebezpečný precedens. Hned po zavedení takové výjimky by se zde určitě začaly řešit výjimky pro národní umělce, hokejisty z národního mužstva a kdoví pro koho ještě. Před jmenováním profesorem musel dotyčný povinně vykázat publikační činnost a na jeho publikace se určitě odkazovali jeho následovníci (studenti, oponenti, recenzenti). Pokud autor článku o dotyčném profesorovi neumí doložit 2NNVZ, svědčí to jedině o lenosti autora článku. Leotard 14. 6. 2011, 08:02 (UTC)

Leotard: ale ono neni problem v tom, ze by nebylo dost tech odkazu od studentu, oponentu, recenzentu -- problem je v tom ze Ti tady reknou ze to neni NNVZ, protoze se to netyka toho cloveka ale pouze jeho prace. Obavam se, ze podle soucasnych kriterii by z zijicich ceskych vedcu mohli mit clanek na wiki nekolik desitek lidi, kdezto sportovcu nekolik tisic. Je jasne, ze o vedcich nepisou v Blesku a lidi se o to tolik nezajimaj, ale nepripada Ti to jako trochu nepomer? Franp9am 14. 6. 2011, 08:29 (UTC)

Samozřejmě, že k práci konkrétního vědce se NNVZ hledají snáze, než k jeho životopisu. Pokud ale chceme vědce, akademiky, profesory popularizovat, dát o nich vědět, stačí změnit předmět článku. Nebudeme psát články "Prof. Dr. Ing. X. Y.", ale články pojmenované "Práce a dílo profesora X. Y.". Biografické údaje se smrsknou na doložitelné minimum, které se najde na stránkách příslušné vysoké školy a článek bude o vědeckých pracech. Leotard 14. 6. 2011, 08:50 (UTC)

No normalne mam chut toho Plaska navrhnout na prejmenovani a pak tam dolozit nekolik desitek NNVZ o "jeho praci" - jsem zvedavej, zda by wikipediste souhlasili. Kazdopadne zajimavy experiment :-) Franp9am 14. 6. 2011, 12:09 (UTC)

• Přátelé. Diskusi jsem znova pročetl a mavrhuji a vzhledem k tomu, že se dále nerozvíjí, apsal bych jisté shrnutí. K vysokoškolským vyučujícím navrhuji dále nepřihlížet, pokud nesplňují 2NNVZ. Co se týče Profesorů, těch je opravdu méně a doufám, že nikdo z nich nezískal profesůru za nic. Mohli bychom tedy profesorům ulevit a považovat je za významné, pokud krom získání titulu dokázali něco významného. Alespoň druhý NNVZ by měl být doložen. Pokud chcete tuto diskusi plodně uzavřít, navrhuji dát hlasovat o tomto návrhu. Pokud jsou alespoň tři z vás pro, hlasujme.--Dendrofil 19. 6. 2011, 17:47 (UTC)

Já jsem pro, připadá mi to rozumné a zároveň dostatečně jednoduché. Jenom nevím zda si to tady ještě lidi všimnou. Franp9am 19. 6. 2011, 18:24 (UTC)

Jsem proti, žádné výjimky. 2NNVZ a hotovo. Profesoři si obvykle článek zaslouží, protože něco dokázali a 2NNVZ se o nich najde.--Vojtech.dostal 19. 6. 2011, 19:06 (UTC)

Člověk je významný tím co udělá, ne tím co se o něm napíše a to že v článku bude jen datum narození, místo a oblast působnosti a shrnutí díla není na závadu. Články typu „Práce a dílo profesora X. Y.“ by se měly být obsahem článku pojmenovaného „X. Y.“. A rozdíl mezi obecnou a encyklopedickou významností osoby nevidím, třeba mě někdo poučí --Flukas 21. 6. 2011, 14:02 (UTC)

Můj názor je ten, že jmenování profesorem samo o sobě nepostačuje, omezení na profesora působícího v nějaké variantě "zlaté ligy" by narazilo na hrubý POV toho, co do prestižních pracovišť zahrnout. Nicméně profesor jako takový je skutečně poměrně významný a je spíše projevem bulvárnosti českých médií, že vědci nejsou zrovna objektem zájmu, takže argumentovat nutností 2NNVZ je zde trochu boj s realitou a je otázkou, zda chceme encyklopedii reflektující svět podle Blesku nebo prostě reflektující svět. Navrhoval bych tedy, aby byl český profesor automaticky významným, pokud splňuje vedle jmenování profesorem navíc některý z dodatečných bodů, např.:

• Je nebo byl rektorem nebo děkanem veřejné nebo státní vysoké školy
• Je nebo byl ředitelem ústavu AV ČR
• Je členem Učené společnosti ČR
• Je držitelem světově uznávaného ocenění
• Je autorem významné učebnice (příklady - Jarník: učebnice analýzy, Čihák: učebnice anatomie, Kvasnica: učebnice fyziky)
• Je autorem nebo spoluautorem odborné knihy určené pro okruh čtenářů dalece přesahující ČR (příklad: Matoušek: např. Invitation to Discrete Mathematics)
• Jeho h-index je podstatně vyšší než h-index českých profesorů působících v podobném oboru
• Jeho h-index je odpovídá h-indexu českých profesorů působících v podobném oboru a současně je prokazatelná nezanedbatelná popularizační aktivita (např. přednášky Andryska pro Sisyfos)
• Jeho h-index je odpovídá h-indexu českých profesorů působících v podobném oboru a současně je nebo byl vedoucím/ředitelem VŠ ústavu/katedry
• Jeho h-index je odpovídá h-indexu českých profesorů působících v podobném oboru a současně je nebo byl garantem studijního programu na veřejné nebo státní vysoké škole

-- Tento nepodepsaný komentář přidal uživatel Formol (diskuse • příspěvky)

Obrázek týdne

Ahoj všem, chtěl bych dát ke zvážení změnu ohledně obrázku týdne. V delším časovém horizontu zde byla zaběhnuta praxe (o kterou se dobře staral a stará Danny B.), že obrázek týdne má dlouhý popisek, který vyčerpávajícím stylem shrnuje to, co je na obrázku vidět. Nicméně, tím pádem je vždy méně místa na samotný obrázek, který se stává menší a menší a rubrika obrázek týdne tak pomalu připomíná (berte to s nadsázkou) článek týdne. Tlusťa se pokusil v nedavné době popisek obrázků pokrátit, nicméně se to nesetkalo s pochopením a opět se zde nachází poměrně obsáhlý popisek a tudíž se nám opticky zmenšuje obrázek. Osobně se domnívám, že obrázek týdne by měl být hlavně o obrázku a že by se zde mělo nacházet minimum textu (věta, dvě), který by velice ve zkratce popsal, co tam je. Vede mne k tomu to, že většinou více informací je dostupných v samotném článku po jednom kliku na zvýrazněné slovo pod obrázkem a taky to, že podobný způsob funguje na Commons (kde tedy shodou náhod zrovna dnes je delší popisek, podívejte se ale případně do historie na jiné případy např zde). Byl bych tedy rád, kdyby se vás více vyjádřilo k tomu, jaká forma vám přijde příhodnější a jestli tedy menší obrázek a více textu a nebo větší obrázek a méně textu.

Osobně fandím koncepci méně textu, větší obrázek, jelikož není potřeba duplikovat sekci článek týdne. S pozdravem a díky všem za názory --Chmee2 13. 6. 2011, 12:31 (UTC)

Naprosto souhlasím, nemám co dodat. --Daniel Baránek 13. 6. 2011, 13:11 (UTC)

Samozřejmě, že popis obrázku by měl být co nejstručnéjší. Navíc proti oné „praxi“ mluvilo i to, že ony dlouhé popisy byly opisy z článků a tudy se tam často dostávaly nehorázné pitomosti (to, že se to nějak dostane do článku ještě lze pochopit, ale, že se to dostane do výkladní skříně Wikipedie, to bylo vždy nad moje chápání). --marv1N 13. 6. 2011, 13:19 (UTC)

Samozřejmě, že popis obrázku má být krátký - od textu je článek týdne, který je na hlavní straně také. Prostě obrázek má upoutat tím, že je kvalitní a zajímavý, dokonce bych uvítal jeho zvětšení na úkor textového balastu. Pak bych chtěl upozornit ještě na jeden problém s obrázkem dne. Začali jsme plnit přípravu proto, aby se k obrázku týdne mohli vyjádřit všichni a aby se jeho podoba, včetně popisu, ustálila před jeho zveřejněním na hlavní straně. Tím by se mělo zamezit kiksům, které občas nastali. Čili bych uvítal, kdyby se přestalo s nedělní půlnoční zásadní změnou, jak bylo praxí do teď. --Tlusťa 13. 6. 2011, 13:34 (UTC)

Wikipedie je encyklopedie a měla by obsahovat především informace. Pro obrázky je určen tento projekt. Tam patří obrázek týdne nebo třeba měsíce. Proto by mi vůbec nevadilo, kdyby obrázek týdne z hlavní stránky zmizel úplně, nebo byl menší a v dolní méně viditelné části hlavní strany po vzoru jiných vyspělých Wikipedií. --Jowe 13. 6. 2011, 13:57 (UTC)

Mám za to, že obrazová informace je encyklopedická stejně jako text článku. Když už jsme u toho, to spíš aktuality patří na jiný projekt, nakonec jak se píše v závazném pravidle Wikipedie:CWN - Wikipedie není zpravodajství. Navíc nazývat aktualitami něco, co se aktualizuje jednou za pár dnů... --Tlusťa 14. 6. 2011, 06:14 (UTC)

Ano, obrazová informace může být stejně encyklopedická jako text. Na Wikipedii se však často do článku vkládají jen ilustrační obrázky, aby článek tak nějak lépe vypadal. To je i problém hlavní strany. Hlavní strana s co největším obrázkem na nejviditelnějším místě s minimem informací mi navíc připomíná titulní stranu bulvárního listu. Na aktuality mám stejný názor jako ty. Ikdyž aktuality na hlavní straně jsou na rozdíl od velkého obrázku běžné na jiných jazykových verzích.--Jowe 14. 6. 2011, 06:43 (UTC)

Take souhlasim, popisek co nejkratsi, nejlepe jednovetny. Podrobnejsi informace o objektu jsou dostupne v prislusnem clanku, o obrazku pak v jeho popisku. --Jklamo 13. 6. 2011, 19:54 (UTC)

Souhlasím s návrhem, obrázek není text, i s Tlusťovým dodatkem. --Kacir 13. 6. 2011, 19:57 (UTC)

+1, ale nebál bych se rozsahu 1–3 krátkých vět.

Automobil Peugeot 206, řízený finským pilotem Juusem Pykälistöem na Švédské rally v roce 2003. Sériová výroba tohoto automobilu byla zahájena v roce 1752 a trvá dodnes. případně ještě Jedná se o nejexportovanější francouzský automobil. — Jagro 13. 6. 2011, 20:45 (UTC)

Souhlasím, do popisku jen to nejdůležitější. Když tam dáme všechny informace z článku, nikdo si ho už přečíst nepůjde (pozor, hyperbola). --13. 6. 2011, 20:54 (UTC), Utar

Taky souhlasím s 3, max. 4 větami. Jowe má samozřejmě pravdu, že na obrázky je Commons. Ale kdo Commons zná? Na výstavách se s tím skoro pořád setkáváme, že vysvětlujeme, že kromě Wikipedie jsou i další projekty. --Packa 14. 6. 2011, 01:11 (UTC)

A co rovnou dolů, jak je Archiv a Další informace, přidat ještě Další obrázky, odkaz na commons, nejlěpe asi na kategorii zobrazovaného objektu (takže teď by to směřovalo tam co šablona {{Commons|Schloss Neuschwanstein}} v článku). Ale zda by to šlo nějak jednoduše propojit, aby se odkaz zapisoval v Obrázek týdne/201X/XX, to nevím, asi by se tu muselo editovat zvlášť. --14. 6. 2011, 05:46 (UTC), Utar

Možná, že i obrázek týdne na hlavní straně Wikipedie bez viditelné zmínky, že obrázek pochází z Commons, přispívá k tomu, že o Commons se moc neví. --Jowe 14. 6. 2011, 06:43 (UTC)

Aktuality na hlavní stránce bych zrušil bez náhrady (koho to baví, ať se zapojí do projektu Wikinews). Obrázek týdne sem de facto taky nepatří, protože na tomto projektu by pokud možno vůbec neměly být obrázky uložené. Nebyl bych tedy proti zrušení rubriky, ale ani proti ponechání. Graficky to funguje jako poutač a bylo by utopické předpokládat, že všechny články týdne budou mít v dohledné době taky výstavní obrázek. Chceme-li to jako poutač používat, příchozí by se jím měl především kochat, vzdělávat se může až po kliknutí, když už jsme ho upoutali. Na to musí mít obrázek odpovídající velikost a nebýt utopený v textu. --egg 14. 6. 2011, 06:24 (UTC)

V celku souhlasím, ale šel bych ještě dále. Titulka potřebuje notně zeštíhlit. Spousta informací, co tam je, může být na podstránkách, které uživatel uvidí po kliknutí. A líp zpracovaná!

Obrázek týdne by snad mohl být odkaz mířící přímo na [[:Image:{{Potd/{{CURRENTYEAR}}-{{CURRENTMONTH}}-{{CURRENTDAY2}}}}]] (s využitím šablony). Pomůže to i tomu, že nebudeme znovu dělat práci, kterou dělají na Commons. A navíc, budeme mít nový obrázek každý den. Miraceti 14. 6. 2011, 08:06 (UTC)

Jo, to se mi hodně líbí. --Tlusťa 14. 6. 2011, 08:19 (UTC)

No prosím, ono dokonce existuje standardní řešení s použitím Commons. Využijme ho! --egg 14. 6. 2011, 10:13 (UTC)

Řešení odkazem přímo na článek dne na Commons nechci zavrhovat, ovšem upozorňuji, že hrozí, že se tím přiblížíme druhému extrému, kdy pro obrázek dne nebude vůbec žádný český popis. V současnosti se daří překládat odhadem tak polovinu popisků obrázků dne. Můžeme doufat, že by se s umístěním obrázků na českou Wikipedii počet překladatelů a jejich činnost zvýšily, ale jisté to není. A také je smutnou skutečností, že obrázky na Commons jsou vybírány natolik pestře, že k nim velmi často neexistuje článek v české Wikipedii (vlastně se často nechám při překladu inspirovat k založení pidpahýlku), na který by bylo možné odkázat – to je problém menší, ale myslím, že to je zase věc, na kterou Danny při výběru obrázků také bral ohled, a tedy něco, o co přijdeme. --Tchoř 14. 6. 2011, 21:17 (UTC)

Tvorba nové terminologie na wikipedii

Jedná se o článek Flexibilní výhybka. Možná to není teď úplně v souladu s opatřením, které se na mě vztahuje, no ale budiž. Jde o toto: Uvedenou výhybkovou konstrukci nazývá její autor, asi německy mluvící Švýcar, Neue spezielle biegbare Zahnstangenweiche. Do angličtiny to překládá slovy New special flexible rack railway turnout. Problém není v tom, že překlad z angličtiny by měl zohledňovat mateřskou řeč autora a na místě by bylo označení ohebná. Problém je v tom, že je zde snaha vytvořit nový obecný technický termín, resp. použít termín z železničního modelářství (viz historie článku) pro tuto konstrukci, aniž by bylo z odborné literatury doloženo použití uvedeného termínu pro popisovanou konstrukci. Domnívám se, že takový postup je zcela v rozporu se zásadami tvorby na wikipedii.--PetrS. 13. 6. 2011, 13:42 (UTC)

Smyslem Wikipedie jistě není tvorba terminologie. Ovšem pokud máme jev a neexistuje pro něj český termín, jak se má tedy článek jmenovat? Pokud se nejedná o zřetelně národní koncept, kde je jasné, v jakém cizím jazyce použít pojmenování, což zde (?) není, tak holt nezbývá, než zvolit jméno článku popisně. Možná by v takovém případě stálo za zvážení jméno v textu neztučňovat, aby bylo zřejmé, že se nejedná o termín. --Tchoř 13. 6. 2011, 13:54 (UTC)

Pro tento jev se dá docela dobře použít název původního článku - výhybka Rigi VTW 2000, případně by se to dalo všelijak vylepšit. Ani proti názvu flexibilní výhybka VTW 2000 bych celkem nic neměl, snad jen, že ohebná by mohlo být lepší. Problém vidím v podsouvání obecného termínu, kterým se chce pojmenovat ne konkrétní skupina výrobků, ale typ konstrukce. A toto zobecnění již není nijak podložené. --PetrS. 13. 6. 2011, 18:47 (UTC)

Namísto výroby podivných překladů, které jsou jistě vlastní výzkum (což jsem dříve taky dělal) mám dobré zkušenosti s tím, že se prostě když google žádný odkaz nedá a v Česku se to nepoužívá, užije původní termín. A tím pádem všechny diskuze odpadnou :-) --Aktron (✆|✍) 14. 6. 2011, 08:33 (UTC)

Zcela jistě nejrozumější postup, s tím že další případné přesměrování lze později vyrobit prakticky kdykoliv. MiroslavJosef 14. 6. 2011, 12:17 (UTC)

Šablona:Infobox Album

Dobrý den, koukněte prosím někdo sem. Na sekci „Umělec chronologicky“, protože něco takého v tom infoboxu opravdu chybí. --Marek Koudelka ^{(příspěvky / diskuse)} 13. 6. 2011, 17:39 (UTC)

Vyřešeno, příště pod technickou lípu.--Fafrin 13. 6. 2011, 19:18 (UTC)

Díky, já jsem nevěděl kam to mám napsat.--Marek Koudelka ^{(příspěvky / diskuse)} 13. 6. 2011, 19:22 (UTC)

ŽoK o nové podobě hlavní strany

Ahoj všem, založil jsem ŽoK se snahou změnit obsah nové strany, což by v delším časovém měřítku mělo vést k nové hlavní straně. Budu rád za názory ostatních k této problematice. Více viz odkaz. --Chmee2 14. 6. 2011, 09:53 (UTC)

Wikipedie:Portál Wikipedie na Portál:Wikipedie

Chtěl bych navrhnout a provést tento přesun. Je to přece jen větší věc, tak se ptám. Je někdo proti, z nějakých podstatných či technických důvodů?--Fafrin 14. 6. 2011, 13:21 (UTC)

Jen bych se zeptal na důvod přesunu, jaké zlepšení to přinese. I když předpokládám, že to bude přesun s přesměrováním, tak kvalitáři chtějí aby wikiodkazy byly napřímené a budou s tím mít (možná jen roboti) práci.--Petr Karel 14. 6. 2011, 13:41 (UTC)

Protože je to Portál. Úvodní stránka k určitému tématu (wikipedii). Pravda, zasloužila by si lepší zpracování, ale na to máme asi malou metakomunitu. Ostatně se jedná jen o přehození přesměrování a stránky samotné.--Fafrin 14. 6. 2011, 14:32 (UTC)

Jsem proti přesunu. Jmenný prostor portálů bych nadále nechal jako prostor čtenářský, zatímco Portál Wikipedie je zřejmě záležitost editorská. --Tchoř 14. 6. 2011, 14:42 (UTC)

Souhlasím s tchořem, nejedná se o "obyčejný" portál a spíše o "technický" portál, který slouží hlavně k editaci. Navíc mi to přijde jako bezpředmětná věc, moc v tom rozdíl nevidím. --Draffix 14. 6. 2011, 17:40 (UTC)

Taky si myslím, že je to spíše technický portál, který se zabývá tvořením a úpravou Wikipedie, ale ne Wikipedií, jako takovou. Například je naprosto odlišný od článku o Wikipedii. Ale jinak podporuji každé logické vylepšení, ať vypadá sebevíce jako "maličkost". 85.70.117.103 15. 6. 2011, 22:56 (UTC)

Výzva pro Pražáky

Ahoj, chtěl bych vás v Praze zítra všechny vyzvat. Pokud půjdete do práce i přes stávku, vemte si sebou prosím foťák a foťte jakékoliv zácpy, davy lidí, fronty na busy, blokády (pokud budou) atd. Takovéhle fotky budou mít do budoucna značnou cenu, tak ať to pak jednou nedopadne jako se Sametovou revolucí, ze které máme jen pár slabých fotek. Myslete prosím zítra na to a foťte pro budoucnost :) Díky! --Chmee2 15. 6. 2011, 19:16 (UTC)

No tak přirovnávat jednu z desítek tuctových stávek k sametové revoluci je docela hodně silné kafe, ale nakonec proč ne, pár fotek odborářů s párkem v jedné a kelímkem levného piva v druhé ruce bude pro budoucí generace asi docela nepostradatelným dokumentem...--Senimo 15. 6. 2011, 19:29 (UTC)

Můj příměr nesrovnává věcný dopad této stávky se Sametovou revolucí, ale přirovnává množství fotek dostupný pod svobodnou licencí z období Sametové revoluce, který je naprosto tristní. --Chmee2 16. 6. 2011, 06:23 (UTC)

A proč jen Pražáci ? Stávkovat se bude na mnoha místech. Typická ukázka pragocentrismu :-) --Jowe 15. 6. 2011, 19:39 (UTC)

Ale tak je jasné, že jinde to zřejmě nebude tolik akční jako v Praze. Samozřejmě pokud se zítra v Brně setkám s nějakým davem zasluhujícím zvěčnění, rád posloužím. magairlín ✉ 15. 6. 2011, 19:58 (UTC)

Což takhle nediskutovat o pragocentrizmu a přirovnáních ale raději dát nabíjet baterky?— Jagro 15. 6. 2011, 22:02 (UTC)

Odkazy a data

Ahoj, chci se poradit. V hodně článcích jsou wikilinkované data, tj. roky nebo měsíce. I když chápu, že v případě některých let je to podstatné (1945, 1968, 1989,..), v řadě případů je to naprosto zbytečné, například Karel IV. má linkované všechny roky, dokonce i stejné několikrát za sebou (např. v části o Židech rok 1349) , takže mám pocit, že se automaticky linkují všechna data, bez jakéhokoliv přínosu. Wikipedie:KO přitom výslovně říká, že "Obvykle se neodkazují .. čísla a letopočty bez úzkého vztahu k článku...".

EN má jasné pravidlo en:WP:YEARLINK"Year articles (1795, 1955, 2007) should not be linked unless they contain information that is germane and topical to the subject matter—that is, the events in the year article should share an important connection other than merely that they occurred in the same year. For instance, Timeline of World War II (1942) may be linked to from another article about WWII, and so too may 1787 in science when writing about a particular development on the metric system in that year. However, the years of birth and death of architect Philip C. Johnson should not be linked, because little, if any, of the contents of 1906 and 2005 are germane to either Johnson or to architecture."

Co si myslíte o zvýraznění již stávajícího našeho pravidla?--Yopie 15. 6. 2011, 23:04 (UTC)

Při tvorbě článků dávám odkazy na roky atd... ale snažím se dát odkaz pouze po 1. napsání, při dalším už vynechávám v daném článku. A zbytečný odkazování? Pokud to je po 1. na cokoliv, co souvisí s tématem, tak nevidím problém a nic jinýho vlastně ani v článku by nemělo být. --Paxan 16. 6. 2011, 10:25 (UTC)

Tak já osobně také linkuji data, ale taktéž jen jednou a dost. Já osobně když vytvářím články např. o hercích, tak třeba datum, kdy nastal jeho "bod zlomu" nebo kdy obdržel nějaké ocenění, zalinkuji protože mi to přijde významné. Pro některé to však významné nemusí již být. Je to dle mého názoru věc vkusu a každý linkuje data která se mu "líbí". Avšak pokud se datum opakuje, tak určitě by měl být odkaz jen jednou. A když se tak dívám, tak třeba narozdíl od anglické mutace my automaticky linkujeme data narození a smrti, protože pro nás se jedná o významné data avšak u anglické wiki je zdůvodnění jiné. --Draffix 16. 6. 2011, 10:35 (UTC)

To je právě to. Já to pravidlo chápu tak, že rok musí být významný celkově (např. 1945), a nikoliv pro tu osobu. Tj. data narození a úmrtí nelinkovat. Pochopitelně s výjimkou, že smrt dotyčného nějak souvisela s významnou událostí v tom roce, tj. třeba padnul na barikádách. --Yopie 16. 6. 2011, 15:12 (UTC)

Jak definujete významný rok a proč na něj odkazovat? Aby si čtenář přečetl, že v roce 1989 padly totalitní režimy ve východní Evropě, aniž by to mělo souvislost s tím článkem? Já ale odkazy na letopočty podporuju. Asi budu za exota, ale přijde mi, že když jsou letopočty modré, lépe se v textu orientuju, vím hned (s velkou pravděpodobností), která čísla jsou letopočty a která počty něčeho jiného...--Ben Skála 16. 6. 2011, 21:35 (UTC)

Já jsem si sice vždycky říkal, že s takovým argumentem neuspěju, ale alespoň vidím, že tu když tak za exota nebudu sám ;) (modrá orientace). JInak, myslím, že linky na roky v případě narození a úmrtí mi hloupá nepřipadá, když je to v období které neznám, tak si kliknu abych zjistil, co se dělo zrovna v jiných částech světa, abych si udělal přehled.

Ale rozhodně není potřeba linkovat žádný další roky.

Tam by mi to pravidlo YEARLINK připadlo chytré. Reo ⁺ | ^✉ 17. 6. 2011, 00:33 (UTC)

Nerozumím. Druhá část vaší odpovědi je v rozporu s „modrou orientací“.--Ben Skála 17. 6. 2011, 21:06 (UTC)

Osobně se snažím odkazy na letopočty šetřit, jak je to jenom možné (na dny v roce pak neodkazuju nikdy), přesto se jich však musím zastat. Co jiného nám umožní udělat si obrázek o společenských a politických okolnostech jisté v článku popisované události než dobře zpracované heslo o příslušném roku? Nejpodstatnější okolnosti by měly být jistě zapracovány do článku týkajícího se události samotné, heslo o příslušném roce však může být přínosným rozšiřujícím počtením. Neodkazoval bych proto zdaleka všechny letopočty v článku uvedené, ale pouze ty nejklíčovější, a to samozřejmě jen při první zmínce. magairlín ✉ 16. 6. 2011, 21:59 (UTC)

Odkazy na data jsou určitě velmi nadužívaná věc, ale třeba zrovna odkazy na dny a roky narození a úmrtí mi nepřijdou tak hloupé: kalendária (dnes se narodili...) jsou běžná a oblíbená věc, i zcela seriózní knihy píší věci jako "X.Y. se narodil v roce 1836, tedy ve stejném roce jako ... nebo v roce, kdy se stalo to a to...". Důležité to samozřejmě není, ale vymycovat to také není třeba. Samozřejmě odkazovat jen jednou a jen na klíčová data a letopočty.--RPekař 16. 6. 2011, 22:10 (UTC)

U článků o vesnicích a obcích bych byl pro linkování letopočtu o první písemné zmínce, případně nějaká další důležitá data pro tu obec. Ale pokud je zmínka, že na návsi je kaplička z roku 1789, tak tady nelinkovat.

Naopak u některých témat existují specializované články 1948 v tématu.V některých případech by bylo lepší linkovat přímo na ně. JAn 17. 6. 2011, 06:33 (UTC)

Ještě si dovolím poznámku o tom pravidle yearlink. Pokud by jsme to teoreticky uznali za nejlepší "metodu", pak by mě zajímalo jaké data budou pro nás ty nejdůležitější. Posledních několik století dobrá, tam je to vcelku jasné, ale když už se překleneme před dobu starší než 1400, tak kdo z nás zná nějaké významné, a pokud možno všeobecně známé, data? Myslím si, teda aspoň pro mě, že to vede k tomu, aby když budu psát článek, tak si budu muset pamatovat veškeré klíčové data, která budu muset zalinkovat a to s mou pamětí na čísla trošku nekoresponduje. --Draffix 17. 6. 2011, 08:00 (UTC)

Zpocatku jsem linkoval vsechny roky. Tenhle zvyk mi dost dlouho vydrzel, az do te doby nez se zacalo na enwiki prosazovat yearlink (a to i hromadnym odlinkovavanim). A rychle jsem si zvykl, zneni yearlink mi prijde logicke. Nemyslim si, ze by ctenari ty linky na roky v clancich nejak vyuzivali. Zavedeni neceho podbneho tady tedy rozhodne podporuju. --Jklamo 17. 6. 2011, 15:58 (UTC)

Odkazy na roky by prolinkované být měly – je to ideální způsob jak zjistit, kdo byl současníkem osoby, co se stalo ve stejné době a dává to tak článek do souvislosti. Ten link ničemu nevadí takže raději víc než míň. Jiná věc jsou letopočty v dávných dobách, kdy se udává rozmezí ±50,100 let... -- Tento nepodepsaný komentář přidal uživatel Flukas (diskuse • příspěvky) 21. 6. 2011, 13:44 (CE(S)T)

Zbytečná přesměrování

Sice wikipedie není z papíru, ale 15 přesměrování na toto - Myť vesny. Dzvinkyj viter live mi přijde naprosto zbytečné. Vyhledávání funguje dobře, takže čtenář by se na článek dostal i bez tohohle balastu. Už jsem to tu viděla vícekrát...to teď místo zakládání článků a smysluplných úprav budeme hromadně zakládat po desítkách redirekty na všechny víceslovné názvy? --Lenka64 16. 6. 2011, 05:59 (UTC)

A v čem je problém? --G3ron1mo 16. 6. 2011, 06:13 (UTC)

No těch asi deset přesměrování se skoro identických verzí názvu je opravdu trochu moc. Zagothal 16. 6. 2011, 06:46 (UTC)

Protože...? --G3ron1mo 16. 6. 2011, 07:16 (UTC)

Přesměrování nejsou zbytečná, protože vyhledání není samospasitelné a jejich tvorba nebyla nahodilá. Postihují kombinaci všech vyskytujících se variant (vyskytuje se ve verzi s Myť a Myt, spojené uprostřed tečkou, pomlčkou nebo jen mezerou a přídomkem live nebo bez něj. Tedy v čem je problém, komu ta přesměrování vadí? Je snad jediným problémem jejich množství? P. S. příště bych ocenil, kdybych byl o této diskusi jako zakladatel oněch redirektů informován. --Wespecz 16. 6. 2011, 06:54 (UTC)

Tvrdíte, že bez těch 15 přesměrování nikdo článek nenajde? To přece není pravda. A tohle je o všech mnohačetných přesměrováních, tedy není důvod nikoho osobně informovat. --Lenka64 16. 6. 2011, 07:07 (UTC)

Najde ho devět, desátý třeba nikoliv. :) Přesměrování ničemu nevadí, jejich počet nikoho v ničem neomezuje. Jejich relevantnost jsem již vysvětlil. --Wespecz 16. 6. 2011, 07:21 (UTC)

Opravdu? Já když něco vyhledávám, a může to mít komplikovaný název, tak to v 99,999% najdu a nemusí to mít žádné přesměrování. Každá aktivita by měla být účelná, tedy přesměrování se hodí, když jde o nepodobný název, nebo název velmi komplikovaný. Ale určitě ne v tak ohromném počtu. Pak je ta aktivita zbytečná a jen podporuje v podobné (zbytečné) aktivitě další a mimo jiné zapleskává RC. --Lenka64 16. 6. 2011, 07:29 (UTC)

Že to zapleveluje RC je argument velmi chabý, Wikipedie je tu primárně pro čtenáře, nikoliv pro editory. A tyto redirekty byly navíc vytvořeny v hluboké noci, kdy tu skoro nikdo nebyl, nikoliv ve špičce, kdy je tu nejvíc vandalů i konstruktivních přispěvatelů. --Wespecz 16. 6. 2011, 07:36 (UTC)

Ano a RC primárně pro editory. A všichni, co tvoří četná přesměrovávání to nedělají hluboko v noci... A pořád nevidím tu využitelnost těch přesměrování... --Lenka64 16. 6. 2011, 07:47 (UTC)

Pokud dělá někomu problém kontrola RC, když se tam objeví circa dvacet-třicet přesměrování navíc, pak bych mu doporučil, aby toho nechal, když je to nad jeho síly, nebo aby RC kontroloval v hluboké noci, kdy je provoz minimální a kdy na to bude stačit. --Krupp-Essen 16. 6. 2011, 07:49 (UTC)

Take souhlasím s ostatními, redirekty nikomu nevadí a nikoho nijak neobtěžují. Že to zaplavuje RC, no a co má být? Já osobně když vidím v popisu "redirect na xxx" tak to přecházím, protože to stejně většinou dělají již zkušení wikipedisté a není co řešit, takže ani to bych nijak nevyzdvihoval. Možná podporuje ostatní, ale každá aktivita se cení a redirekty se nedají vytvářet do nekonečna. Navíc neznám jediného uživatele, který by se výhradně věnoval přesměrováním, ale spíše editacím. A ještě k tomu že když něco na 99,999% najdete neznamená, že ten zbytek uživatelů, kteří hledají určité heslo, které jen např. zkopírují z jiné stránky a vloží zde na wikipedii (jako třeba já když něco hledám na anglické mutaci) jim ihned vyhledá hledaný článek, protože tam byť jen chybí čárka. Tedy bych zde nepoužíval metodu "podle sebe soudím tebe". --Draffix 16. 6. 2011, 10:08 (UTC)

Osobně taky nevidím problém v daném počtu přesměrování, jde uvažovat nad smyslupností, ale co si budem namlouvat, celá česká mutace WIKI je nesmysl z pohledu celosvětového. Sám taky zakládám přesměrování a pokud uvážím, že mají smysl, tak jich založím klidně i 5 na jedno téma a názor ostatních je v tomto případě nebude vadit, pokud to někomu vadí, at si to dělá sám...A s tím hledáním, taky jsem už narazil na problém, že jsem něco hledal a našel to až obklikou (je to už, ale nějakej čas, tak nevím přesně), proto se přikláním na stranu Wespecz. A se zaplněním RC? Když vidím kolik mám sám "zbytečných editací" jenom, protože třeba na něco zapomenu nebo se v infoboxu uklepnu o řád, má to smysl řešit? --Paxan 16. 6. 2011, 10:22 (UTC)

Jestli je výsledkem, že správci a uživatelé neumí používat vyhledávání a "omlouvají" balast tím, že nikomu neškodí.... Fakt si myslíte, že zrovna tohle prospěje kvalitě, o které tu tak rádi všichni hovoříte při různých příležitostech...A co takhle fakt začít dělat něco přínosného... --Lenka64 16. 6. 2011, 10:18 (UTC)

A kdo jste, že přikazujete ostatním, co ne/mají dělat? --G3ron1mo 16. 6. 2011, 10:23 (UTC)

A kde vidíte příkaz? Jen v tom, že se ptám, proč tu všichni fňukáte po kvalitě a děláte zbytečné editace??? Jo vadí mi práce lidí, co založí 15 přesměrování. No a co? Ničemu to nepomůže, obsah to nepřidá. --Lenka64 16. 6. 2011, 10:29 (UTC)

Já tu fňukám po kvalitě? To asi ne, takže nejsme všichni, že? Nejlepší bude, když půjdete příkladem a napnete své síly na jiné věci, než na plané diskuze podobné té, jakou jste vyvolala zde. --G3ron1mo 16. 6. 2011, 10:32 (UTC)

Souhlas. Přesměrování nikomu neublíží a pokud je daný člověk chce vytvořit, protože mu příjdou účelný a má tu možnost, proč mu bránit? --Paxan 16. 6. 2011, 10:38 (UTC)

Ano, budu se snažit být stejně obsahově přínosná jako zakladatel těch 15 přesměrování... --Lenka64 16. 6. 2011, 10:41 (UTC)

Neberte to jako osobní útok, ale opravdu chcete srovnávat Vaší aktivitu, resp. obsahový přínost, s uživatelem Wespecz? --Draffix 16. 6. 2011, 10:44 (UTC)¨

Jako osobní útok to beru. Protože nemluvím o správcovské aktivitě, ale o přidávání obsahu a zakládání článků. --Lenka64 16. 6. 2011, 11:02 (UTC)

(ek) Nemluvíme zde o správcích nebo o uživatelích, kteří zde chodí více než jednou do týdne, ale o uživatelích, kteří sem zabrouzdají jen vzácně, nemluvě o IP "uživatelích". Stále jste nám nevysvětlila komu nebo čemu to škodí, kvalitě? Co to má s kvalitou společného? Maximálně to tomu pomáhá, že lidé najdou co potřebují, ale nic víc to tomu nepřidá a ani neubere. Když se bavíme o tom lepší užitku, tak se podívejte třeba na příspěvky kolegy Wespecze a sama můžete usoudit, zda jen zakládá přesměrování nebo dělá, jak píšete, "něco přínosného". --Draffix 16. 6. 2011, 10:42 (UTC)

Nebudu tady hodnotit aktivitu jednotlivýcjh lidí. 15 přesměrování je zbytečně moc, ale když je to tak fajn...--Lenka64 16. 6. 2011, 11:08 (UTC)

Jestli mi něco připadá naprosto zbytečné, je to tato diskuse. Vadí ta přesměrování v čemkoli, kromě toho, že se vám nelíbí? Očividně ne, a tento důvod je podle mě velmi chabý. Když je někdo považuje za užitečná, tak ať je vytváří, kdo jsme my, abychom mu nařizovali, aby dělal něco jiného? --Adam Zábranský 16. 6. 2011, 11:44 (UTC)

Jak tak počítám, tak tato "zbytečná diskuse o zbytečných přesměrováních" již "zaplevelila RC" mnohem víc, než ona přesměrování. Skvělý výsledek. Petr Karel 16. 6. 2011, 11:55 (UTC)

I když je těch přesměrování „trochu moc“, podle mě je tam dobré je nechat, protože i když se ve vyhledávání spletu, ani „nemysleli jste“ nemusí pomoci. A nechápu, proč se tady osočujete a hádáte se takovým to způsobem ! To je hrůza ! Matěj.Suchánek  příspěvky | diskuse
WikiProjekt Počítačové hry  16. 6. 2011, 12:01 (UTC)

Souhlas s Matějem a část toho co jsem chtěl říct řekli i Ti dva předřečníci nad ním. Za těch šest let co tu jsem, skoro vždy diskuse o zbytečnosti redirektu skončily tím, že kdybychom chtěli vést diskuse o zbytečnosti redirektů, zatížíme tím databáze a poslední změny více než zmíněnými redirekty a pokud redirekt není NPOV nabo BLP, je nadbytečné jej řešit.

Předpokládám jen, že každý zakládá redirekty v režimu malých změn. Reo ⁺ | ^✉ 16. 6. 2011, 12:39 (UTC)

„Já bych všechny ty redirekty zakázal.“ --Kacir 16. 6. 2011, 15:47 (UTC)

Na rozdíl odkazů na portály, kategorií, navboxů a dalších věcí mi tato přesměrování přijdou absolutně zbytečná. Využitelnost některých z nich bude pravděpodobně nulová. Pokud zakládání podobných přesměrování jako u Myť vesny. Dzvinkyj viter live bude ojedinělou záležitostí, tak to asi ničemu nevadí. Pokud bychom podobné redirecty tvořili u každého článku, už by to asi vadit mohlo. Je to zbytečná zátěž pro servery. --Jowe 16. 6. 2011, 15:58 (UTC)

Zdá se mi to jako ztráta času a zbytečné zatížení databáze (a to její encyklopedické části, kterou na rozdíl od diskusí přebírají zrcadla atp.) ale zase extra vědu bych z toho nedělal. Osobně bych podpořil nějaké pravidlo v tom smyslu, že každé přesměrování by mělo být zdůvodněno v článku, jednak proto, aby člověk vždy věděl, proč byl vlastně přesměrován (což tady je jasné, ale vždy ne), jednak aby bylo kam umístit zdroj, pokud je přesměrování sporné a žádá si ozdrojování, jednak jako určitou zpětnou vazbu autorovi přesměrování, aby se zamyslel, zda se skutečně jedná o přesměrování pro článek důležité.

Jo, a na ten článek nalepím významnost, protože mi není jasné, čím je to album významné a NNVZ nevidím ani tady, ani v namátkově prohlédnutých cizojazyčných wikipediích. --Tchoř 16. 6. 2011, 18:22 (UTC)

Uvítací výbor, Twinkle, Hodnocení článků

Trochu jsem pátral v historii České Wikipédie ohledně tématu "Uvítací výbor",... "Uvítání nováčků",, apod. ... Sice vím, že se nováčci se u nás vítají i bez "oficiálního sboru Uvítačů" a "nástroje Twinkle" (pouze v cs:wiki v mnohem nižší míře a stále skoro stejnými šablonami), tak se ptám zdali je ve zřízení tohoto WP:WC a tohoto WP:TW a tohoto WP:AFT nějaký závažný problém pro který to u nás dosud není. Nebo zdali je to pouze otázka přeložení Nápovědy a další veskrze drobnosti.

Pozn.: Již před časem jsem vložil dotaz ohledně Twinkle na Wikipedie:Nástěnka správců. ....

S pozdravem ♥ FaktneviM 18. 6. 2011, 17:52 (UTC)

+ poznámka ve shrnutí editace

S pozdravem ♥ FaktneviM 26. 6. 2011, 20:39 (UTC)

Robotické uvítání běžné na některých jiných wikipediích považuji za spam a byl bych nerad, kdyby se ho někdo snažil zavádět u nás.--Tchoř 26. 6. 2011, 20:52 (UTC)

To je ovšem jen osobní preference. To jako lepší je nevítat vůbec? Od toho se dělají ty šablony, aby potěšili + poučili. Jinak se zmiňuju o třech různých nástrojích. Ve skutečnosti ani Uvítací výbor a robotické uvítací šablony zdaleka nejsou to stejné. S pozdravem ♥ FaktneviM 26. 6. 2011, 21:47 (UTC)

Ano, ty šablony by měly potěšit a poučit, zejména pak toho, kdo o to má zájem. Za poslední dva dny jsem dostal mailem zprávu o tom, že na dvou wikipediích jsem byl roboticky uvítán. Jediné, co jsem proto udělal bylo, že jsem klikl na interwiki link. Opravdu mě má těšit prefabrikovaná zpráva stejná pro všechny, kterou si v těch jazycích ani nepřečtu. Stejně tak je nesmysl vítat vandaly. Pokud chcete vítat, dělejte to pěkně po staru osobně, dávejte rady odpovídající dané situaci. V tom problém není, a jestli to potřebujete institucializovat, můžete si založit WikiProjekt, v tom nikdo bránit nebude. Co se týče Twinklu, tak podobných nástrojů je habaděj. Pokud o něj stojíte, převeďte ho na české poměry do svých uživatelských skriptů, a pokud jeho funkčnost bude odpovídat požadavkům dalších wikipedistů, lze se bavit o jeho zařazení mezi udělátka. Article Feedback je nám celkem k ničemu, všichni víme, že až na pár výjimek, je to u nás s kvalitou hodně špatné. --Reaperman 26. 6. 2011, 22:15 (UTC)

Dostal jste 2 uvítání = shoda náhodných okolností. Nemáte o to zájem = nechápu, jak vás to jako nováčka může obtěžovat. ( máte být BFU, takže mát skákat radostí... :)) ...samozřejmě v legraci...). Jinak opět osobní preference ( vyjádření emocí, místo faktů ). Podobných jako Twinkle je habaděj - kde? S tím AFT ... Právě proto bych to chtěl tady na CZ. Většina článků je zde až neuvěřitelně nevyrovnaná. A co je ještě horší, k té snůžce nesmyslů, většinou je jeden dva zdroje, případně jsou články úplně bez zdrojů. ( a předstírá se, že to nevadí ). S nástrojem AFT by to tady časem, (spíše zadlouho, než hned), začalo vypadat poněkud jinak. Každopádně Twinkle není jenom o šablonách. Stejně tak pomáhá proti vandalům, správě stránek, usnadňuje používání wiki-funkcí které už nemusíme někde zoufale hledat apod. Tohle všechno by značně usnadnilo práci správcům a jiným "hlídačům", protože by část "práv a povinností" přesunul (dobrovolně, ... nikdo by to dělat nemusel kdyby nechtěl) na běžné wikipedisty. Což by asi bylo dobré, kdyby problémy spojené s údržbou wiki nebyly naloženy jen na záda těch, ketří se dřou a nestíhají. Zároveň by to mohlo vypěstovat ve všech wikipedistech pocit, že je to skutečně jejich encyklopedie a mohou se na její ochraně a úrovni podílet. Což sice mohou i dnes, ale kvůli nedostupnosti některých věcí + lenosti to skoro nikdo nedělá. Obecně vzato si nemyslím, že by nabídka možností a funkcí někoho mohla obtěžovat. Stejně pokrytecké, jako když někdo o jistém webovém prohlížeči pro pokročilejší uživatele prohlásí, že to má "moc funkcí". = Ale vždyť ho nikdo nenutí, aby je využíval. Může využívat jen, a pouze jen to, co chce. Pokud ale už chce, tak má oproti předcházejícímu stavu, možnost nejen chtít, ale i mít. .... přirovnání sice divné, ale trefné. --S pozdravem ♥ FaktneviM 27. 6. 2011, 07:22 (UTC)

Čím více funkcí něco má, tím více problémů/potíží je s tím spojených, takže opravdu není nejlepší mít úplně všechny funkce, pokud by se z nich nezanedbatelná část nevyužívala.--Zdenekk2 27. 6. 2011, 14:27 (UTC)

Děkuji za vyjádření. Řekněme, že je to jen další soukromý názor. Inu, každý vnímáme, téměř všechno, odlišně. Ponechme stranou, že nepovažuji za podstatné, zda něco je užitečně nebo neužitečné. Domnívám se, že důležitější je mít možnost. Zjevné výhody pro celou komunitu jsem již zmiňoval. Prosím tedy o komentáře směřující k činům, ne pouze k debatování. Brání něco (pouze softwarově či technicky), abychom již zítra nebo ještě dnes mohli tyto nástroje používat? Pakliže jsou v tom jiné marginální zábrany, je to v pohodě. S pozdravem ♥ FaktneviM 27. 6. 2011, 18:50 (UTC)

Tak tedy ještě jednou, pokud o nástroj Twinkle stojíte, převeďte ho nejdříve na místní poměry v rámci svých vlastních uživatelských skriptů. Až bude otestována jeho správná funkčnost na cs.wiki, pak se lze teprve bavit o jeho volitelném nastavení pro všechny. --Reaperman 27. 6. 2011, 19:22 (UTC)

Kdybych chtěl pokračovat v tomto sarkasmu, tak bych řekl: ... "Tak ještě jednou. - Kdybych věděl, jak se to dělá, už bych to udělal sám! - (snad to bylo zjevné už prvního dotazu před měsícem) - Proto! se ptám, ne obyčejných wikipedistů, ale správců!, kteří patrně vědí co a jak!.... Jen tak mimochodem. - Proč bych o to měl stát jen já? Přeci to dělám, a snad všichni tady dělámé pro druhé. Kdybych chtěl něco pro sebe, tak tady nikdy ani nezačnu editovat. Držme se prosím všichni tématu. - (Jak to zprovoznit na CZ?). - Všechno ostatní jsou jen zdržující debaty. --S pozdravem ♥ FaktneviM 27. 6. 2011, 19:40 (UTC)

Takže takhle: Nástroj Twinkle je uzpůsoben na podmínky, které panují na en.wiki, které jsou nekompatibilní s těmi českými. Tedy před tím, než to tu bude možné zavést, musí někdo ten nástroj vzít, přeložit, upravit na místní podmínky a otestovat, že všechno funguje tak jak má. Nakonec možná sepsat i nějakou českou dokumentaci. Než se tohle udělá, tak to žádný technicky sečtělý správce nepustí do ostrého provozu. Zatím jste první a jediný, který se tohoto nástroje dožaduje, takže pokud ho chcete pro všechny budete muset ty fáze převodu provést sám u sebe nebo najít jinégo fanouška, který to udělá. --Reaperman 27. 6. 2011, 19:50 (UTC)

Výborně. Z tohoto příspěvku už jsem se konečně něco dozvěděl. Ty fáze příprav, to jsem čekal. Jen ten odkaz na stránku s neexistujícím javascriptem stejně nevím kčemu to je. A hlavně kde vzít ten kód a co s ním. Jestli se musí nějak pracně přizpůsobovat, ---ale to by měl unifikovaný snad. Akorát překlad. MediaWiki software podrobněji neznám a programátor v JS nejsem. .... Jako tester před zavedením do ostrého provozu bych se taky klidně přihlásil. --S pozdravem ♥ FaktneviM 27. 6. 2011, 20:12 (UTC)

Ta neexistující stránka je prostor, kam si můžete vkládat skripty a tím si libovolně wiki přizpůsobovat k obrazu svému. Zdrojový kód pro Twinkle je tady, chabých 478 kB čistého textu, který je třeba převést na české poměry a pak jej udržovat aktualizovaný vzhledem k různým změnám, které na wiki probíhají. No opravdu nevím, jestli pro to někoho najdete, kdo s tím bude chtít trávit čas. --Reaperman 27. 6. 2011, 21:07 (UTC)

Sice jazyk zdrojáku neznám, ale vypadá to jednoduše! V podstatě běžné makro. Čekal jsem horší. Myslím, že znám pár lidí, kteří by se v tom měli vyznat. .... Ale divil bych se, kdyby se tady na cswiki nenašel nějaký opravdový geek (ne jen ti, kteří jsou polo-geekové a polo-bfúčka, ...jak např. já). Tipuju, že někdo odborně schopný na zdejší Wikipédii je, pro kterého by to byla otázka 2 hodin rutinní práce. Jen aby se nám ozval sem ... A to už bude horší.... Zatím díky. Kdyby jste snad sám mohl nebo znal tady někoho.... --S pozdravem ♥ FaktneviM 27. 6. 2011, 21:21 (UTC)

Jednoznačné pravidlo pro přívlastek český,-á,-é

Zde chci požádat kolegy o vyjádření návrhu pravidla k používání uvedeného přívlastku, případně k jeho neužívání ve sporných případech, případně jeho náhradu jiným vhodným přívlastkem (například u spisovatelů píšících česky). Můj návrh: u případů ve kterých se o tom vedou spory, přívlastek vynechat a neuvádět ani jiný, který ho popírá, případně uvádět fakticky jednoznačné spojení. Namísto český spisovatel například spisovatel česky píšící nebo spisovatel z Čech nebo spisovatel z České republiky. Děkuji--Dendrofil 19. 6. 2011, 06:37 (UTC)

Přívlastky bych vybíral v tomto pořadí: 1) státní příslušnost 2) jazyk 3) národní příslušnost. --G3ron1mo 19. 6. 2011, 08:09 (UTC)

Mým návrhem je otevřít na téma uvádění občanství/národnosti/jazyka systematičtější diskusi, například v podobě hlasování. Pod lípou se to probíralo několikrát (naposledy v březnu), nikdy však s jasným výsledkem. Tady se jistě vyrojí spousta podnětných i bláznivých idejí, přijetí příslušného doporučení se však nedočkáme. Diskuse Pod lípou může hlasování předcházet, ale sama o sobě je impotentní (= nic nezmůže). magairlín ✉ 19. 6. 2011, 09:38 (UTC)

Jako editor, věnující se v podstatě oblastem, kde tento spor zuří také, bych svůj návrh, jak bychom mohli postupovat shrnul takto:

• Spisovatelé české národnosti budou čeští spisovatelé (s uvedeným pokud možno jiným občanstvím)
• Spisovatelé píšící česky budou spisovatelé píšící česky (s uvedenou pokud možno jinou národností i občanstvím)
• Spisovatelé české státní příslušnosti budou uvedeni jako spisovatelé:
  • čeští pokud je obecný úzus a zvyklost doložitelná zdrojem tomu odpovídající
  • česko-němečtí (pokud jsou národností např. Němci) a odpovídá obecnému úzusu a zvyklosti opět doložitelné zdrojem.
  • českého státního občanství a německé národnosti ve všech ostatních případech.

Zároveň by takový přístup neměl být vynucován vždy, ale jen v případech, kdy dochází ke sporům. Měli bychom se vyhnout případům, kdy někdo jako bot bude opravovat tisíce článků o spisovatelích, aby odpovídali novému pravidlu. To je chybný přístup (prosazovaný celou řadou uživatelů, kteří při jeho prosazování dosáhli maximálně tak syndromu vyhoření). Aktron (✆|✍) 19. 6. 2011, 09:44 (UTC)

Jak říká Aktron, až se budete hádat o tom, zda f nebo g, tak vás to pak přestane bavit. Ideálně to prostě všude psát tak, jak to vypadá dobře a jak je to zvykem.--frettie.net 19. 6. 2011, 10:15 (UTC)

Aktronovo stanovisko mi připadá rozumné. --Jann 19. 6. 2011, 11:14 (UTC)

Nevidím důvod nějak uměle slovo český potlačovat. Spory se zde vedou prakticky o vše, protože skoro ke každému tématu se najde někdo, komu se z nějakého důvodu nelíbí. Smyslem Wikipedie je co nejlépe zrcadlit reálný svět a jeho terminologii, nikoliv se vyhýbat sporům. Pravidlo, že jakmile dojde ke sporu, musí slovo český pryč, považuji za absurdní. Odkláněli bychom se tak od běžné současné češtiny. Aktronův rozbor na případe je dobrý, ale jeho zmínka o botoeditorech je ještě lepší. Pravidlo bych z toho nedělal.--Tchoř 19. 6. 2011, 11:46 (UTC)

Pravidlo určitě ne, ale podle mého názoru by bylo vhodné formulovat doporučení (třeba podobné Aktronovu návrhu výše) právě pro takové sporné případy, u nichž nejsou zdroje zajedno (Gregor Mendel, Pavel Josef Šafařík aj.). Uvádí-li naprostá většina citovaných zdrojů český, pišme český, uvádí-li většina německý, pišme německý, uvádí-li většina moravský, pišme moravský; teprve uvádí-li každý zdroj něco jiného, držme se příslušného doporučení. magairlín ✉ 19. 6. 2011, 18:05 (UTC)

Podle mého názoru také není důvod nějaké výrazy uměle potlačovat. Nelze to řešit nějak šablonovitě, pomocí robotů a podobně. K jednotlivým kritériím bych rád uvedl:

• občanství myslím bude zpravidla nerozhodné, i když určitě se najdou výjimky (například pokud je u nějakého československého emigranta encyklopedicky významné, že mu zůstalo československé občanství, tak je třeba k tomu přihlédnout)
• spíše je důležité, v jaké zemi dotyčný působí
• národnost asi často bude hrát důležitou roli, ale nemusí tomu tak být vždy a všude (třeba ve středověku se na to myslím zrovna moc nehledělo)
• významný může být i původ (ten člověk nemůže ovlivnit, zatímco k národnosti se může přihlásit dle své volby), a to jak etnický, tak regionální; přitom je rozdíl, pokud má někdo židovské předky, ale k židovské národnosti ani víře se nehlásí, nebo pokud je někdo praktikujícím židem a současně se hlásí je své židovské národnosti
• svou roli může hrát i mateřský jazyk, přičemž v řadě případů nemusí korespondovat s národností či původem
• zřídkakdy asi bude podstatnou okolností zemská příslušnost, ale úplně vyloučit to nelze

Proto si myslím, že je v každém jednotlivém případě potřeba citlivě zvážit všechny výše uvedené okolnosti a napsat to tak, aby to pokud možno realisticky popisovalo mnohotvárnou realitu. To samozřejmě neznamená, že informace musí být zcela vyčerpávající, neboť ne vše musí být důležité. Je dobré vycházet ze zdrojů, ale nikoliv ze slov v nich obsažených, nýbrž z jejich obsahu. V mnoha případech postačí, když bude uvedeno jen český spisovatel. Lze si však představit případy, kdy to bude složitější (prosím, neberte mě úplně za slovo) – například německy píšící český spisovatel židovského původu (Kafka), český misionář ze smíšené německo-české rodiny a první světec z USA (J. N. Neumann) nebo moravský šlechtic bratrského vyznání (Karel starší ze Žerotína). Fagnes 24. 6. 2011, 10:12 (UTC)

Žok o duplikování textu

Prosím, seznamte se na této stránce s žokem zabývajícím se problematikou duplikování textu na wikipedii.--Honzi84 19. 6. 2011, 20:36 (UTC)