Wikipedie:Nominace nejlepších článků/Václav Skalník
Nominace skončila výsledkem: Byl přijat mezi Nejlepší články. --OJJ, Diskuse 27. 12. 2016, 13:07 (CET)[odpovědět]
Na začátku června roku 2016 proběhla v Mariánských Lázních akce nazvaná WikiMěsto. Mezi významné osobnosti historie tohoto města patří také Václav Skalník, který nejenže založil tamní parky a podílel se na celkové podobě města, ale také 19 let působil coby představený obce. Tak dlouho nikdo jiný v té funkci nebyl. Článek o této osobnosti jsem připravil, kolega YjM k němu doplnil některé fotografie a text také prošel recenzním řízením v rámci projektu Kvalita. Všem, kdo se mnou na článku spolupracovali, děkuji. Nyní jej, kolegyně a kolegové předkládám, s žádostí, zda by se mohl stát nejlepším článkem na české Wikipedii. --Jan Polák (diskuse) 28. 11. 2016, 01:16 (CET)[odpovědět]
Hlasování
[editovat | editovat zdroj]Čtrnáct dní, kdy se o článku diskutovalo, uplynulo. Otevíráním proto hlasování, kde se, kolegyně a kolegové, prosím vyjádřete, zda se článek o Václavu Skalníkovi může stát zdejším nejlepším. Hlasovat se bude do 26. prosince 2016 do 1.20 hodin. Děkuji. --Jan Polák (diskuse) 12. 12. 2016, 01:20 (CET)[odpovědět]
Pro zařazení
[editovat | editovat zdroj]- Ale jo, došlo k pořešení recenzních požadavků. Dobrá práce Honzo!Juandev (diskuse) 12. 12. 2016, 09:20 (CET)[odpovědět]
- Děkuji. --Jan Polák (diskuse) 12. 12. 2016, 11:03 (CET)[odpovědět]
- Povedené, akorá nevím, kdo to bude v půl druhé uzavírat :). OJJ, Diskuse 12. 12. 2016, 09:24 (CET)[odpovědět]
- Ono to na Tebe, budeš-li chtít, počká. --Jan Polák (diskuse) 12. 12. 2016, 11:03 (CET)[odpovědět]
- Zajímavé a pěkné. --Jann (diskuse) 15. 12. 2016, 16:38 (CET)[odpovědět]
- Námitky vyřešeny, pěkné. Článek bude mezi nejlepšíma, nikoliv nejlepší, jak si přeje kolega Polák ("zda by se mohl stát nejlepším článkem na české Wikipedii"), resp. o tom se zjevně nehlasuje a ani na to, naštěstí není žádná kategorie a žádná pravidla. --Pavouk (diskuse) 22. 12. 2016, 15:28 (CET)[odpovědět]
- Děkuji. S tou terminologickou „nepřesností“ si oba rozumíme, co jsme mysleli. Přesto děkuji za upřesnění. --Jan Polák (diskuse) 22. 12. 2016, 23:03 (CET)[odpovědět]
- Jsem pro zařazení mezi nejlepší články. --Jan KovářBK (diskuse) 22. 12. 2016, 17:24 (CET)[odpovědět]
- Děkuji za názor. --Jan Polák (diskuse) 22. 12. 2016, 23:03 (CET)[odpovědět]
- I já jsem pro zařazení. --Jirka Dl (diskuse) 24. 12. 2016, 10:09 (CET)[odpovědět]
- Coby autor článku. --Jan Polák (diskuse) 24. 12. 2016, 11:59 (CET)[odpovědět]
- Pro. --Palu (diskuse) 24. 12. 2016, 16:45 (CET)[odpovědět]
- --Faigl.ladislav (diskuse) 25. 12. 2016, 09:13 (CET)[odpovědět]
- Pro. Whitesachem (diskuse) 26. 12. 2016, 08:26 (CET)[odpovědět]
- Pro. --Vachovec1 (diskuse) 26. 12. 2016, 13:46 (CET)[odpovědět]
Proti zařazení
[editovat | editovat zdroj]Diskuse během hlasování
[editovat | editovat zdroj]OJJ
[editovat | editovat zdroj]@Jan Polák: Jedna věc. Soubor Skalnik colonnade memorial (02).jpg leze do sekce odkazy zleva a narušuje ji. Nešlo by uprightnout? --OJJ, Diskuse 15. 12. 2016, 08:25 (CET)[odpovědět]
- @OJJ: Jak je libo, edituj s odvahou. --Jan Polák (diskuse) 15. 12. 2016, 09:11 (CET)[odpovědět]
- @Jan Polák: Co takhle? --OJJ, Diskuse 15. 12. 2016, 09:34 (CET)[odpovědět]
- @OJJ: Já to původní umístění zvolil tak, aby odpovídalo výskytu v textu. Proto byly ty fotografie pomníků tak nízko. --Jan Polák (diskuse) 15. 12. 2016, 09:42 (CET)[odpovědět]
- @Jan Polák: Zas to ale neleze do odkazů. --OJJ, Diskuse 15. 12. 2016, 09:51 (CET)[odpovědět]
- @OJJ: Já to původní umístění zvolil tak, aby odpovídalo výskytu v textu. Proto byly ty fotografie pomníků tak nízko. --Jan Polák (diskuse) 15. 12. 2016, 09:42 (CET)[odpovědět]
- @Jan Polák: Co takhle? --OJJ, Diskuse 15. 12. 2016, 09:34 (CET)[odpovědět]
marv1N
[editovat | editovat zdroj]Přiznám se, že mi to celé přijde nějaké uspěchané. Myslím, že se měla řešit citace primárního zdroje (=matriky), který jsem naznačil již u článku v diskusi, wikipedistům, kteří vlastně mají "zakázáno" jejich užívání a tedy "nemohou" tušit, jak se s nimi správně pracuje, to asi jako problém nepřipadá, ale problém to je. Teď zvolený způsob to vydávat za monografii je prostě nevhodný (protože to monografie není): Sedlácky bych řekl, že by bylo nejvhodnější přiznat, že matrika je matrika a citovat ji jako matriku (jak jsem již kolegovy Polákovi navrhoval, ten se mé dobré rady nepřidržel [1]). Druhá cesta je citovat ji jako externí odkaz (to bych považoval za méně vhodné, nicméně z praxe citování ext. odkazů by asi bylo dobré ještě k odkazu na matriku doplnit datum přístupu, protože ten digitální přístup k matrice je pro nás důležitý). V teorii je, tak jako s primárními zdroji, problém s terciárními, nicméně nedoporučuji je zcela opomenout: Doporučil bych užít přinejmenším rakouské biografie (BLKÖ: [2], ÖBL [3] [dočasně nefunguje?]). Sice nepřináší novou "faktografii" (tedy neměly by! :-)), ale jedná se o důležitá referenční díla a jejich odkaz v článku má místo. --marv1N (diskuse) 16. 12. 2016, 17:38 (CET)[odpovědět]
- Pokud tomu dobře rozumím, pak upozorňujete na formu citace (použité citační šablony) informací zdrojovaných matrikou. To je dle mého na širší diskusi například Pod lípou a na vlastní nominaci článku Václav Skalník to nemá vliv. --Jan Polák (diskuse) 18. 12. 2016, 22:50 (CET)[odpovědět]
- Ano, typ zdroje jako matrika má jisté potřeby pro svoji citaci, forma citace jiného typu zdroje (publikované knihy) ji naopak nevyhovuje (pro jistotu odkazuji, kde jsem Vás na to upozornil: [4], v bodě 3 posledního příspěvku). Pro mě záhadně je (ke škodě článku a čtenáře) matrika citována jako publikovaná kniha. K "na vlastní nominaci článku Václav Skalník to nemá vliv": Ta špatná citace je užita právě v článku Václav Skalník, takže poškozuje tento článek, shodou okolností to je článek nominován na Nejlepší článek, takže by měl být nejlepší (všechno by mělo být tip ťop). Na jedné straně o tom lze diskutovat i jinde, na druhé straně NČ jsou dávány za vzor (a tak je to správně, právě proto se mi zdá měsíc – ani ne – na diskusi o NČ strašně málo), tedy je zde nebezpečí, že ačkoliv takovouhle blbost, která je u Skalníka, zde pochopitelně nikdo nepožadoval, tak pokud bude NČ, tak to někdo může začít šířit jako nutnost. --marv1N (diskuse) 19. 12. 2016, 11:37 (CET)[odpovědět]
- Osobně nevidím problém v použití citační šablony monografie pro citaci matriky. Vnímám je (předně takto staré matriky) jako již uzavřenou publikaci (knihu) a na to se, podle mého názoru, šablona
{{Citace monografie}}
právě hodí.
Že jste na věc upozorňoval vím. Na druhou stranu jsem z Vaší reakce z 28. listopadu 2016 z 22.24 pochopil, že je provedená úprava možná. Proto mě, přiznám se, překvapila Vaše zdejší reakce.
Výzva k diskusi jinde byla myšlena tak, že zdejší diskuse se primárně věnuje článku Václav Skalník, kdežto Vámi vyvolanou diskusi vnímám za větší problém, nevztahující se pouze k tomuto článku. Proto jsem upozornil například na diskusní prostor Pod lípou, kde by se mohlo zapojit více kolegyň a kolegů.
A co se týká délky nominace nejlepšího článku, pak je zvolený postup zcela standardní. Nejprve se minimálně čtrnáct dní diskutuje. Vzhledem k tomu, že se během té doby neobjevily žádné zásadní připomínky, otevřel jsem pak na dalších čtrnáct dní hlasování. Neproběhlo tedy žádné umělé zrychlování či zkracování. --Jan Polák (diskuse) 19. 12. 2016, 18:34 (CET)[odpovědět]- Ad "Citace monografie [se] právě hodí [k citaci matriky]": Toho jsem si všiml, bohužel to však není v pořádku. Šablona (psaná podle ISO 690) je přizpůsobena pro publikované zdroje, zatímco matrika je nepublikovaná (Vás očividně matou termíny "monografie", "kniha", ale onen rozlišovací znak mezi zdrojem citovatelným zmíněnou šablonou a matrikou je publikovanost – např. v jednom případě musíte uvést vydavatele, v druhém případě vydavatele ani uvést nemůžete, ale zase musíte uvést majitele atd.). Za svoje medová slova z 28. listopadu, která Vás mohla zmást, se omlouvám, již budu ve svém projevu jenom přísný: Když jsem do diskuse vstupoval, tak Vám v citace chyběly informace nutné k dohledání, což je problém zabraňující udělení i DČ, bohužel po úpravě však citace dle mého stále nemá správné kvality formální (to, že o tom bude muset diskutovat, jsem však uvedl) a řekl bych, že by NČ tyto kvality měl mít.
- Vím, že moje dobré a přátelské rady jsou Vám asi k smíchu, ale pro jistotu opakuji, že důležitá a respektovaná referenční díla mají mít ve vyčerpávajícím článku o Skalníkovi (což by NČ na Wikipedii být měl) svoje místo (v ÖBL ještě autorka připomíná, že má heslo v Thieme-Beckerovi, Toman, což jsou opět díla nezanedbatelného zvuku). Vedle toho v hesle ÖBL je uvedeno několik titulů (J. Nožička, in: Vědecké práce Výzkumného ústavu okrasného zahradnictví 1, 1961, S. 317ff.; K. Hieke, in: České zámecké parky a jejich dřeviny, 1984 a další), které v článku nejsou uvedeny: Měl jste je v ruce? Nic navíc nepřináší? (i pokud Vám přijde, že nic nepřináší, tak může být vhodné je přeci jen uvést – literatura u NČ může být již téměř vyčerpávající) --marv1N (diskuse) 19. 12. 2016, 21:06 (CET)[odpovědět]
- Osobně nevidím problém v použití citační šablony monografie pro citaci matriky. Vnímám je (předně takto staré matriky) jako již uzavřenou publikaci (knihu) a na to se, podle mého názoru, šablona
- Ano, typ zdroje jako matrika má jisté potřeby pro svoji citaci, forma citace jiného typu zdroje (publikované knihy) ji naopak nevyhovuje (pro jistotu odkazuji, kde jsem Vás na to upozornil: [4], v bodě 3 posledního příspěvku). Pro mě záhadně je (ke škodě článku a čtenáře) matrika citována jako publikovaná kniha. K "na vlastní nominaci článku Václav Skalník to nemá vliv": Ta špatná citace je užita právě v článku Václav Skalník, takže poškozuje tento článek, shodou okolností to je článek nominován na Nejlepší článek, takže by měl být nejlepší (všechno by mělo být tip ťop). Na jedné straně o tom lze diskutovat i jinde, na druhé straně NČ jsou dávány za vzor (a tak je to správně, právě proto se mi zdá měsíc – ani ne – na diskusi o NČ strašně málo), tedy je zde nebezpečí, že ačkoliv takovouhle blbost, která je u Skalníka, zde pochopitelně nikdo nepožadoval, tak pokud bude NČ, tak to někdo může začít šířit jako nutnost. --marv1N (diskuse) 19. 12. 2016, 11:37 (CET)[odpovědět]
Pavouk
[editovat | editovat zdroj]Jen pár drobností, četl jsem až nyní, během hlasování:
- Vyřešeno "nehostinných bažin", zdrojováno textem z roku 1964 (nemám ho). Bažina, dnes odborně mokřad, je důležitým ekosystémem, ohroženým a bohatým(!), nikoliv nehostinným. Chce vysvětlit - jiné bylo vnímání tehdy, jiné v 60. letech 20. st. a jiné v moderním pojetí.
- Upraveno vyhozením slova „nehostinných“. --Jan Polák (diskuse) 23. 12. 2016, 02:24 (CET)[odpovědět]
- Vyřešeno "na svého přítele Goetheho" nikde nevidím, že se Goethe stal jeho přítelem, stálo by za zmínku, když se to bere jako fakt. To, že ho chválí, ještě není přátelství
- Upraveno. --Jan Polák (diskuse) 23. 12. 2016, 02:24 (CET)[odpovědět]
- Komentář "Další nekrology vyšly také v zahraničních periodikách." Byly to opravdu zahraniční periodika (chápání z roku 1964) a nebo to byly naše, tedy periodika našeho Rakouského císařství?
- Zdroj se zmiňuje pouze větou: „Nekrology o úmrtí Skalníka se objevily i v zahraničních časopisech.“ Z toho bych usuzoval, že se jednalo o zahraničí z pohledu roku 1861, kdy Skalník zemřel, nicméně stoprocentně to jasné není. --Jan Polák (diskuse) 23. 12. 2016, 02:24 (CET)[odpovědět]
- Vyřešeno "byla také přejmenována někdejší Fučíkova ulice" Dle mě v novém odstavci, tedy nové info a mělo by být napsáno, že to je dnes část Mar. Lázní. (Kapitola se nevěnuje jen Mar. Lázním.)
- Upraveno, děkuji za upozornění. --Jan Polák (diskuse) 23. 12. 2016, 02:24 (CET)[odpovědět]
- Vyřešeno "Roku 1956 nechal místní národní výbor" prolinkovat. Jen nevím, zda se myslí místní národní výbor (místně příslušný) nebo místní národní výbor či je to zcela jedno.
- Opraveno dle zdroje. Děkuji za upozornění. --Jan Polák (diskuse) 23. 12. 2016, 02:24 (CET)[odpovědět]
- Vyřešeno Nebyl Skalník natolik významný, že měl do pozdějších dob nějaký odkaz/odraz ve vědě-umění-a pod.? Nejde jen o památník, a pojmenovanou ulici, ale jak se,pokud ano, jeho práce ve všech jeho oborech, nějak odrazila, koho a jak ovlivnil.
- Doplněno, co jsem našel. --Jan Polák (diskuse) 23. 12. 2016, 02:24 (CET)[odpovědět]
- Nevyřešeno Poslední kapitola se nyní dle mě jmenuje divně a nelogicky (neočekávaně) začíná "Po Skalníkově úmrtí nebyl v Mariánských Lázních vybudován žádný pomník". A taky pomník to asi není to hlavní, co má po člověku zůstat, že? Měla by být něco jako Ohlasy. Na úvod shrnutí ve stylu (fabuluji): Skalník za života i po své smrti ovlivnil řadu umělců i vědců, přinesl téma krajinářské architektury do Českých zemí.... Na jeho počest jsou pojmenovány... A pak podkapitola (třeba) Pomník v Mariánkách a pak podkapitola Památníky a parky/ulice s jeho jménem. --Pavouk (diskuse) 23. 12. 2016, 10:42 (CET)[odpovědět]
- Upraveno alternativním způsobem. --Jan Polák (diskuse) 26. 12. 2016, 02:38 (CET)[odpovědět]
--Pavouk (diskuse) 22. 12. 2016, 15:28 (CET)[odpovědět]
- Děkuji za postřehy. Pomohly k vylepšení článku. --Jan Polák (diskuse) 23. 12. 2016, 02:24 (CET)[odpovědět]
Whitesachem
[editovat | editovat zdroj]Předem upozorňuji, že o Skalníkovi nevím vůbec nic a píši své připomínky čistě pohledem laika:
- Komentář nejsem sice Goethe, ale pár slohových úprav jsem udělal rovnou, neboť původní text mi místy nezněl moc libě. Dle mě nadbytečně používáš tzv. plevelná slůvka jako také, ale, například a pak. Nějaká jsem vyházel. Případně koriguj.
- Budiž, edituj s odvahou. --Jan Polák (diskuse) 25. 12. 2016, 23:15 (CET)[odpovědět]
- Vyřešeno Skalník se tak podílel na vybudování nejkrásnějšího zahradního města. Bývám obvykle osočován používáním zaujatého POV, ale toto tvrzení je hodně odvážné. Nejkrásnějšího kde? V Čechách? Na světě? v Rakouském císařství? Kdy? V 19. století? Dnes? Kdo rozhodl, že je nejkrásnější? Ladislav Kochánek?
- Upraveno, díky za upozornění. --Jan Polák (diskuse) 25. 12. 2016, 23:15 (CET)[odpovědět]
- Vyřešeno Postupně tak z původně bažin v pustém údolí vytvořil sadové město, které během Skalníkova působení navštívili vedle Goetheho, jenž zde potkal mladou baronesu Ulriku von Levetzow, do níž se zamiloval, například Napoleon III. (1824), Ferdinand I. Dobrotivý (1835), jenž pobýval v Kynžvartském domě, který nechal zbudovat hrabě Klemens Wenzel von Metternich, nebo klavírista Fryderyk Chopin (1836). Tato věta mi přijde příliš šroubovaná, neobratná a odbíhající jinam, ale nechám na tobě její úpravu.
- Budiž, upraveno. --Jan Polák (diskuse) 25. 12. 2016, 23:15 (CET)[odpovědět]
- Komentář Drobný faktický dotaz: určitě zde pobýval Napoleon III. v roce 1824?
- Časově by to možné bylo. Máš dojem, že tam byl jiný Napoleon? --Jan Polák (diskuse) 25. 12. 2016, 23:15 (CET)[odpovědět]
- Komentář Co jeho působení v K. Varech oddělit v samostatnou kapitolku?
- To by sice možná šlo, nicméně zatím to bylo hierarchicky řazeno a ty Vary by to trochu nabouraly. Navíc nevím, jestli by to nebyla příliš krátká kapitolka… --Jan Polák (diskuse) 25. 12. 2016, 23:15 (CET) [odpovědět]
- Komentář Ohledně vašeho sporu s marv1N. Jistě by bylo fajn založit šablonu Citace nepublikovaného pramene případně Citace edice pramene/ů, ale to je na obecnější diskuzi.
- Nenazýval bych to přímo sporem, spíš snad diskusí. Ale souhlasím s Tebou, že je to téma na obecnější diskusi. Já se jí nezříkám, ale na druhou stranu si nemyslím, že je kvůli tomu nutné zablokovat tuto nominaci. Upravit šablony lze i posléze. Každopádně jsem vyzýval kolegu, ať téma klidně (například Pod lípou) otevře. --Jan Polák (diskuse) 25. 12. 2016, 23:15 (CET)[odpovědět]
- Jinak článek pěkný, je dobře, že z akce Wikiměsto ML vyšlo toto dílko :-) Whitesachem (diskuse) 25. 12. 2016, 15:12 (CET)[odpovědět]
- Díky, Whitesacheme, za zkouknutí článku i za Tvé postřehy a poznámky. --Jan Polák (diskuse) 25. 12. 2016, 23:15 (CET)[odpovědět]
Diskuse
[editovat | editovat zdroj]Vachovec1
[editovat | editovat zdroj]- Úvod
- Vyřešeno Úvod je na NČ dosti krátký. Chtělo by to rozšířit.
- Rozšířeno. --Jan Polák (diskuse) 12. 12. 2016, 01:20 (CET)[odpovědět]
- Mládí a prvotní realizace
- Vyřešeno Místo ve svatomikulášškém kostele by bylo vhodnější použít v kostele sv. Mikuláše (kostel sv. Mikuláši nepatří, jako třeba cisterciácký klášter cisterciákům, ale je mu zasvěcen).
- Upraveno. --Jan Polák (diskuse) 28. 11. 2016, 21:22 (CET)[odpovědět]
- Vyřešeno Místo spojky v níž bych raději používal běžnější kde (v této sekci do Anglie, v níž + ve Vídni, v níž). I za cenu, že se to bude opakovat.
- Upraveno. --Jan Polák (diskuse) 28. 11. 2016, 21:22 (CET)[odpovědět]
- Začátek spolupráce s tepelským klášterem
- Vyřešeno Jenže výstavba Mariánských Lázní již vyžadovala trvalou Skalníkovu přítomnost, jehož nikdo nedokázal nahradit. – věty jsou nekorektně spojeny.
- Upraveno. --Jan Polák (diskuse) 28. 11. 2016, 08:10 (CET)[odpovědět]
- Otázka Jakmile se Goethe 28. dubna toho roku poprvé se Skalníkem setkal a seznámil se s jeho plány na úpravu lokality, velmi se mu zamlouvaly… – také nekorektní spojení vět (Jakmile … tak … ). "Jakmile" je velmi specifická spojka, vyžaduje nějaké "tak" (byť přímo spojka "tak" nemusí být vyjádřena).
- Jak by to tedy mělo být? Například Jakmile se Goethe 28. dubna toho roku poprvé se Skalníkem setkal a seznámil se s jeho plány na úpravu lokality, zamlouvaly se mu velmi…? --Jan Polák (diskuse) 28. 11. 2016, 08:10 (CET)[odpovědět]
- Přesídlení do Mariánských Lázní
- Vyřešeno Na pozemku se dříve nacházela jedna z nejstarších tamních chalup, zvaná Fischerova u Křížového pramene. – té chalupě se říkalo celým souslovím "Fischerova chalupa u Křížového pramene"? Jestliže to byla pouze "Fischerova chalupa" a pozemek se nacházel u "Křížového pramene", bylo by lépe napsat něco jako Na pozemku v blízkosti Křížového pramene se dříve nacházela jedna z nejstarších tamních chalup, zvaná Fischerova.
- Upraveno. --Jan Polák (diskuse) 28. 11. 2016, 21:22 (CET)[odpovědět]
- Vyřešeno číslo popisné snad není nutno linkovat
- Upraveno. --Jan Polák (diskuse) 28. 11. 2016, 21:22 (CET)[odpovědět]
- Komentář Smlouva o koupi pozemku ale byla podepsána tepelským klášterem… – "byla podepsána" znamená co? Že byla schválena vrchností (klášter nebyl podle všeho kupující ani prodávající)?
- Ano, že byla podepsána vrchností. --Jan Polák (diskuse) 28. 11. 2016, 08:10 (CET)[odpovědět]
- V čele Mariánských Lázní
- Vyřešeno …u kterého stál kamenný „templ“, jehož autorem je německý architekt Josef Esch. – sjednotit časy. Buď tam ten "templ" ještě stojí (pak použít čas přítomný), nebo už nestojí (pak použít čas minulý).
- Použit minulý čas. --Jan Polák (diskuse) 28. 11. 2016, 21:22 (CET)[odpovědět]
- Památka
- Vyřešeno Opakovaně je používán rod činný tam, kde by měl být rod trpný:
- nevybudoval se pomník (původcem děje není pomník)
- Upraveno. --Jan Polák (diskuse) 28. 11. 2016, 21:22 (CET)[odpovědět]
- ulice se přejmenovala (původcem děje není ulice)
- Upraveno. --Jan Polák (diskuse) 28. 11. 2016, 21:22 (CET)[odpovědět]
- park se přejmenoval (původcem děje není park)
- Upraveno. --Jan Polák (diskuse) 28. 11. 2016, 21:22 (CET)[odpovědět]
- nevybudoval se pomník (původcem děje není pomník)
--Vachovec1 (diskuse) 28. 11. 2016, 03:20 (CET)[odpovědět]
- Děkuji za postřehy. Na úvod se ještě podívám. Já jsem se právě bál, aby mi naopak nebyla vytknuta přílišná délka úvodu. --Jan Polák (diskuse) 28. 11. 2016, 21:22 (CET)[odpovědět]
Juandev
[editovat | editovat zdroj]Odbíhám do práce, tak jen krátce:
- Komentář chtělo by to zamodřit: Augusta Ludvíka z Lobkovic a Christiana Kühnla,
- Může být, ale nedaří se mi k tomu nic najít. Navíc je možné, aby se v článku vyskytovaly odkazy na neexistující články, takže v tom problém není. --Jan Polák (diskuse) 2. 12. 2016, 14:23 (CET)[odpovědět]
- Tak mne napadá, že by možná dokázali poradit zdejší odborníci na šlechtické rody, které tímto pinguji, například Leome 323, MONUDET, Freibo, Matěj Orlický či Petr Kinšt, popřípadě kdokoliv jiný. --Jan Polák (diskuse) 3. 12. 2016, 10:26 (CET)[odpovědět]
- Toho Augusta Ludvíka bych se ujala moc ráda, nicméně, internet mi nenabízí žádné informace o něm. Zrovna tohle téma by určitě zaujalo Zolwika, který se věnuje speciálně Lobkovicům, a navíc má i knihu Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu, kde by něco být mohlo. --Leome 323 ♥ (diskuse) 3. 12. 2016, 12:57 (CET)[odpovědět]
- Díky, Leome 323, za tip. Měl jsem skrze internet naprosto stejné zkušenosti jako Ty, také jsem nic nenašel. V publikaci, odkud je čerpáno, je uvedeno: „Měl (rozuměj Václav Skalník) staršího bratra Antonína, který se narodil roku 1767 a byl rovněž lobkovickým uměleckým zahradníkem v Praze u Augusta Ludvíka z Lobkovic“. Tu publikaci, o níž píšeš, jsem si půjčil v pražské Městské knihovně, ale ani tam jsem toho Augusta Ludvíka nenašel. Ale třeba může být nějaká chyba v té publikaci, z níž vycházím, takže znalec v oboru, jak ho doporučuješ, by mohl podat rozřešení. Ještě jednou díky. Mimochodem, co ti Šporkové (viz níže)? --Jan Polák (diskuse) 3. 12. 2016, 14:58 (CET) [odpovědět]
- Jako Doporučení WPK to nevyžadují. Mě přišli ale tyto odkazy docela zásadní, proto jsem vybral je a ne jiné. Také se poptám.Juandev (diskuse) 7. 12. 2016, 10:38 (CET)[odpovědět]
- Tak doma k tomu nic nemáme.Juandev (diskuse) 7. 12. 2016, 11:01 (CET)[odpovědět]
- Jako Doporučení WPK to nevyžadují. Mě přišli ale tyto odkazy docela zásadní, proto jsem vybral je a ne jiné. Také se poptám.Juandev (diskuse) 7. 12. 2016, 10:38 (CET)[odpovědět]
- Díky, Leome 323, za tip. Měl jsem skrze internet naprosto stejné zkušenosti jako Ty, také jsem nic nenašel. V publikaci, odkud je čerpáno, je uvedeno: „Měl (rozuměj Václav Skalník) staršího bratra Antonína, který se narodil roku 1767 a byl rovněž lobkovickým uměleckým zahradníkem v Praze u Augusta Ludvíka z Lobkovic“. Tu publikaci, o níž píšeš, jsem si půjčil v pražské Městské knihovně, ale ani tam jsem toho Augusta Ludvíka nenašel. Ale třeba může být nějaká chyba v té publikaci, z níž vycházím, takže znalec v oboru, jak ho doporučuješ, by mohl podat rozřešení. Ještě jednou díky. Mimochodem, co ti Šporkové (viz níže)? --Jan Polák (diskuse) 3. 12. 2016, 14:58 (CET) [odpovědět]
- Toho Augusta Ludvíka bych se ujala moc ráda, nicméně, internet mi nenabízí žádné informace o něm. Zrovna tohle téma by určitě zaujalo Zolwika, který se věnuje speciálně Lobkovicům, a navíc má i knihu Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu, kde by něco být mohlo. --Leome 323 ♥ (diskuse) 3. 12. 2016, 12:57 (CET)[odpovědět]
- Tak mne napadá, že by možná dokázali poradit zdejší odborníci na šlechtické rody, které tímto pinguji, například Leome 323, MONUDET, Freibo, Matěj Orlický či Petr Kinšt, popřípadě kdokoliv jiný. --Jan Polák (diskuse) 3. 12. 2016, 10:26 (CET)[odpovědět]
- Může být, ale nedaří se mi k tomu nic najít. Navíc je možné, aby se v článku vyskytovaly odkazy na neexistující články, takže v tom problém není. --Jan Polák (diskuse) 2. 12. 2016, 14:23 (CET)[odpovědět]
- Komentář chtělo by to dohledat o kterého šporka se jednalo a nalinkovat ho
- Tys mi kdysi podsouval Františka Antonína Šporka, jenže ten – jak jsem Ti už psal na diskusní stránce článku – žil v jiné době. Jiného Šporka se mi nepovedlo dohledat. --Jan Polák (diskuse) 2. 12. 2016, 14:23 (CET)[odpovědět]
- Tak mne napadá, že by možná dokázali poradit zdejší odborníci na šlechtické rody, které tímto pinguji, například Leome 323, MONUDET, Freibo, Matěj Orlický či Petr Kinšt, popřípadě kdokoliv jiný. --Jan Polák (diskuse) 3. 12. 2016, 10:26 (CET)[odpovědět]
- František Antonín († 1738) neměl žádné mužské potomky (pouze dceru) a Špork, o kterém tu mluvíte, musel tedy být potomkem Františkova mladšího bratra Ferdinanda Leopolda Šporka († 1711). Takže my hledáme jednoho z jeho potomků, který žil v roce 1792. Pouze syn Jan Josef († 1749) měl potomky: syny Jana Karla († 1790) a Jana Václava († 1804). Jan Václav je tady možná onen člověk, kterého hledáme, ale také to může být syn Jana Karla Jan Rudolf († 1806). Konečný verdikt: hledáme buďto Jana Václava Šporka nebo Jana Rudolf Šporka (strýc a synovec). Jo a pozor: nepleťte si Jana Rudolfa, syna Jana Karla, a Jana Rudolfa Šporka, o kterém máme na wiki dokonce článek, ten ale žil v jinačí době a údajně neměl potomky . --Leome 323 ♥ (diskuse) 3. 12. 2016, 20:25 (CET)[odpovědět]
- Tak mne napadá, že by možná dokázali poradit zdejší odborníci na šlechtické rody, které tímto pinguji, například Leome 323, MONUDET, Freibo, Matěj Orlický či Petr Kinšt, popřípadě kdokoliv jiný. --Jan Polák (diskuse) 3. 12. 2016, 10:26 (CET)[odpovědět]
- Tys mi kdysi podsouval Františka Antonína Šporka, jenže ten – jak jsem Ti už psal na diskusní stránce článku – žil v jiné době. Jiného Šporka se mi nepovedlo dohledat. --Jan Polák (diskuse) 2. 12. 2016, 14:23 (CET)[odpovědět]
- Vyřešeno Sady v Karlových Varech, které Skalník mezi roky 1830 a 1831 budoval, nesou název Skalníkovy sady. - dal bych "část sadů", původní sady byly totiž z části zastavěny a z části jsou z nich Dvořákovi sady - viz ten zdroj co jsem dohodil
- Děkuji za tip na zdroj. Použil jsem ho. --Jan Polák (diskuse) 2. 12. 2016, 14:23 (CET)[odpovědět]
- teď koukám, že těch neurčitých lidí je tam víc Hrabě Harrach? apod. Jo holt to musí člověk vzít z literatury těch dotyčných rodů. Takhle bohužel píše, kde jaká literatura, že odkazuje na obecná příjmení. Juandev (diskuse) 7. 12. 2016, 11:01 (CET)[odpovědět]
Juandev (diskuse) 30. 11. 2016, 08:13 (CET)[odpovědět]
- To že se to jmenuje podle V Skalníka uvádí: ISBN 8070335920--Juandev (diskuse) 1. 12. 2016, 03:08 (CET) šablonu
{{ISBN}}
doplnil --YjM | dp 1. 12. 2016, 22:11 (CET)[odpovědět]- Co je 8070335920? --Jan Polák (diskuse) 1. 12. 2016, 07:24 (CET)[odpovědět]
- ISBN.--Juandev (diskuse) 1. 12. 2016, 10:06 (CET)[odpovědět]
- Co je 8070335920? --Jan Polák (diskuse) 1. 12. 2016, 07:24 (CET)[odpovědět]
Jann
[editovat | editovat zdroj]- Vyřešeno Úvod: Se soustavnou prací začal Skalník roku 1818. - zřejmě se myslí v Mariánkách? --Jann (diskuse) 6. 12. 2016, 14:09 (CET)[odpovědět]
- Ano. Je pravdou, že to není úplně jasné, nicméně úvod ještě musím na Vachovcovo1 doporučení přepsat, takže ten se ještě dočká úprav. Teď jsem řešil ty lobkovické šlechtice. --Jan Polák (diskuse) 7. 12. 2016, 09:33 (CET)[odpovědět]
- Doplněno a úvod rozšířen. --Jan Polák (diskuse) 12. 12. 2016, 01:20 (CET)[odpovědět]
- Ano. Je pravdou, že to není úplně jasné, nicméně úvod ještě musím na Vachovcovo1 doporučení přepsat, takže ten se ještě dočká úprav. Teď jsem řešil ty lobkovické šlechtice. --Jan Polák (diskuse) 7. 12. 2016, 09:33 (CET)[odpovědět]
Jirka Dl
[editovat | editovat zdroj]Otázka Jen drobnost se mi nezdá v sekci Život: od kaplana P. Václava Rottenberga pokřtít. Při něm získal druhé křestní jméno Adalbert (česky Vojtěch --Jirka Dl (diskuse) 23. 12. 2016, 13:01 (CET)[odpovědět]
- @Jirka Dl: A co se Ti na tom nezdá? --Jan Polák (diskuse) 23. 12. 2016, 13:59 (CET)[odpovědět]
- Možná už tuším – spojení „při něm“ znamená jako „při křtu“. Nechtěl jsem tam těch „křtů“ mít tolik, tak jsem volil tento způsob. Napadá Tě něco lepšího? --Jan Polák (diskuse) 23. 12. 2016, 14:01 (CET)[odpovědět]
- Tam jde o to, že se v minulé větě nemluví o křtu, ale úplně jsem si nevěděl rady a tak jsem to neopravoval - možná "Při této příležitosti (?tomto obřadu) získal druhé křestní jméno Adalbert"--Jirka Dl (diskuse) 23. 12. 2016, 14:09 (CET)[odpovědět]
- @Jirka Dl: Dobrý tip na formulaci. Díky za ni, použil jsem ji. --Jan Polák (diskuse) 23. 12. 2016, 15:48 (CET)[odpovědět]
- Tam jde o to, že se v minulé větě nemluví o křtu, ale úplně jsem si nevěděl rady a tak jsem to neopravoval - možná "Při této příležitosti (?tomto obřadu) získal druhé křestní jméno Adalbert"--Jirka Dl (diskuse) 23. 12. 2016, 14:09 (CET)[odpovědět]
- Možná už tuším – spojení „při něm“ znamená jako „při křtu“. Nechtěl jsem tam těch „křtů“ mít tolik, tak jsem volil tento způsob. Napadá Tě něco lepšího? --Jan Polák (diskuse) 23. 12. 2016, 14:01 (CET)[odpovědět]