Wikipedie:Nominace nejlepších článků/Železniční trať Frýdlant v Čechách – Heřmanice
Nominace skončila výsledkem: Byl přijat mezi Nejlepší články. --Faigl.ladislav (diskuse) 28. 5. 2013, 22:20 (UTC)
Kolegyně a kolegové,
sepsal jsem článek o zrušené úzkorozchodné železniční trati Frýdlant v Čechách – Heřmanice. Provoz na ní započal roku 1900 a trval až do roku 1947, kdy byl kvůli jeho nízké rentabilitě zrušen. Následně se z tratě stala vlečka, ale o 10 let později došlo k opětovnému zahájení železničního provozu. Ten však počátkem roku 1976 skončil a roku 1984 byla trať zrušena úplně.
Článek o ní vám nyní předkládám k diskusi, zda by mohl být zařazen mezi zdejší Nejlepší články. Jsem sice hlavním autorem článku, nicméně bez recenzí mnoha kolegů a také díky fotografiím kolegyně Ivannah a kolegy Mirka256 by článek nemohl být tím, čím je. Zaslouží si tedy zařazení mezi Nejlepší články české Wikipedie…? -- Tento nepodepsaný komentář přidal uživatel Jan Polák (diskuse • příspěvky)
Hlasování
[editovat | editovat zdroj]Uplynulo již 14 dní od zahájení diskuse a vzhledem k jejímu průběhu je, myslím, možné dát o článku hlasovat. To potrvá 14 dní, tedy do 28. května 2013 (do 21:56). Prosím tedy, kolegyně a kolegové, vyjádřete se… --Jan Polák (diskuse) 13. 5. 2013, 21:56 (UTC)
Pro zařazení
[editovat | editovat zdroj]- Zde jasně pro.Mirek256 14. 5. 2013, 03:02 (UTC)
- Parádní.--Zákupák (diskuse) 14. 5. 2013, 05:09 (UTC)
- Jsem ráda, že tahle zapomenutá železnice na Wikipedii žije a že si Honza a další kolegové dali práci s tím, aby podrobné informace o ní nezapadly.----Ivannah (diskuse) 14. 5. 2013, 05:26 (UTC)
- Hezký článek, pro zařazení. --Biedronka CZ (diskuse) 14. 5. 2013, 07:07 (UTC)
- Velmi pěkná práce. --RomanM82 (diskuse) 14. 5. 2013, 10:26 (UTC)
- Jednoznačně pro. --Leotard (diskuse) 14. 5. 2013, 10:30 (UTC)
- Pěkný článek. --Mates (diskuse) 14. 5. 2013, 10:34 (UTC)
- Určitě pro. — Draceane diskuse 14. 5. 2013, 13:14 (UTC)
- Super, díky za výdrž s mými připomínkami. :-) --Harold (diskuse) 15. 5. 2013, 16:21 (UTC) — Naopak, právě díky (nejen) Tvým připomínkám to má kvalitu, jakou to má. --Jan Polák (diskuse) 16. 5. 2013, 04:03 (UTC)
- Dobrá práce. --Cmelak770 (diskuse) 15. 5. 2013, 20:49 (UTC)
- Jasně pro. --Uacs451 (diskuse) 16. 5. 2013, 04:17 (UTC)
- Pěkný článek, zaslouží si to. --WWII (diskuse) 18. 5. 2013, 09:10 (UTC)
- ♥ K123456 18. 5. 2013, 12:03 (UTC)
- Pěkné, podrobné. --Jirha (diskuse) 18. 5. 2013, 23:43 (UTC)
- Rozhodně ano, skvělý článek. Navíc autor je otevřený připomínkám i za pět minut dvanáct. --Faigl.ladislav slovačiny 19. 5. 2013, 08:09 (UTC)
- Pěkné dílo.--Juandev (diskuse) 19. 5. 2013, 12:16 (UTC)
- I já (jako autor článku) přidám svůj hlas. --Jan Polák (diskuse) 19. 5. 2013, 12:53 (UTC)
- Velmi dobře zpracovaný článek.--Kacir 19. 5. 2013, 14:43 (UTC)
- Skutečně nejlepší článek o železniční trati jaký jsem na Wikipedii zatím četl. --Venca24 (diskuse) 20. 5. 2013, 08:41 (UTC)
- Pro. Jan.Kamenicek (diskuse) 27. 5. 2013, 09:46 (UTC)
Proti zařazení
[editovat | editovat zdroj]Diskuse během hlasování
[editovat | editovat zdroj]Ještě jsem něco našel:
- Vyřešeno Konec 19. století – Trať mohla obsahovat i odbočku do Kunratic a brala navíc v potaz i možné napojení na síť úzkorozchodných tratí v Prusku. – Je tím myšleno napojení směrem Žitava? Podle této dobové mapy ale celé to území mezi Heřmanicemi a Lužickou Nisou patřilo Sasku. Prusko obepínalo Frýdlantský výběžek ze severu a východu (vidět je to třeba zde).
- Vyřešeno Období okolo druhé světové války – Dne 21. září 1938 souhlasilo Československo s tzv. Mnichovskou dohodou a s odstoupením pohraničí. – To je poměrně velká chyba, teprve 23. září byla vyhlášena v ČSR mobilizace, samotná mnichovská dohoda byla dojednána v noci z 29. na 30. září a Československo s ní souhlasilo 30. září (viz Mnichovská dohoda).
- Vyřešeno Poznámka bokem: Ještě jsem si na mapě všiml zachované (obnovené?) koleje u frýdlantského nádraží od mostu přes Větrovský potok k přejezdu ([1]). Což už je tedy s těmi kolejemi u Dětřichova druhý úsek. Nevypátráš k tomu ještě nějaký zdroj nebo nějakou doplňující informaci? --Harold (diskuse) 14. 5. 2013, 14:29 (UTC)
Sice pomalu s křížkem po funuse, ale přece. Dřív jsem čas nenalezl. Dílčí drobnosti opravuji rovnou, na co jsem ale narazil:
- Vyřešeno Zcela zbytečné linkování roků. – Chápu, že u těch, které s železnicí souvisejí, je to vhodné. Ale ani jeden odkazovaný rok v první sekci Rozvoj průmyslu mi související nepřipadá.
- Vyřešeno NČ by zcela určitě neměl mít problém s typografií – podívej se, jak se správně zapisuje čas
- Vyřešeno Proč jsou názvy německých firem v uvozovkách? Navíc to platí jen v jedné části článku, v další ne.
- Vyřešeno Do poznámek by bylo vhodné vysvětlit, co to byl drahotní příspěvek.
- Vyřešeno „Koncem září 1938 došlo k přepadení stanice v Heřmanicích“ – kým? Čechy? Němci?
- Nevyřešeno „V období od 23. září do 4. října se v souvislosti s pohybem vojsk“ – jakých? Československých? Německých?
- Vyřešeno „Mezi tím (od 1. října 1938) přešla trať pod německou správu, avšak fakticky byly předány DR až k 19. říjnu.“ – trať přešla vs fakticky byly + DR určitě rozepsat a uvést, že šlo o státního železničního dopravce.
- Vyřešeno Chtěl by sjednotit název, který používáš pro hitlerovské Německo. V jednom odstavci máš nacistické Německo, v druhém německá Říše (navíc správně je Německá říše).
- Vyřešeno „Provoz na trati byl navíc přerušován nálety hloubkařů.“ – člověk neznalý letecké terminologie bude muset rozklikávat odkaz. Co takhle „Provoz na trati byl navíc přerušován nálety spojeneckých stíhacích pilotů, tzv. hloubkařů.“ či něco na ten způsob?
- Vyřešeno Chtělo by zkontrolovat, jestli máš u všech dat mezi číslem a měsícem nezlomitelnou mezeru. U obsazovacího vlaku s železničáři ČSD tomu tak není.
- Vyřešeno „Začaly probíhat odsuny Němců.“ – věta je taková nenadálá. Zasluhovala by trochu zasadit do kontextu. Třeba „Po skončení války…“ či něco na ten způsob.
- Vyřešeno „Na podzim 1948 proběhly úpravy v jízdních řádů autobusů“ – Tady si musíš vybrat: buď „úpravy v jízdních řádech autobusů“ nebo „úpravy jízdních řádů autobusů“. Obojí nejde.
- Vyřešeno „kdy byla přemístěna do úzkorozchodnou železnici v cementárce u Králova Dvora“ – tady něco nesedí
- Vyřešeno úzkorozchodnou trať u Ružomberoka máš linkovanou až v místě druhého výskytu
- Vyřešeno „převzetí tratě říšskými německými železnicemi“ – názvy bych opravdu nepřekládal. Navíc se zde opět čtenář ztratí. V celém článku máš všude DR (v prvním případě není název ani rozepsán, jak jsem výše upozorňoval) a najednou toto.
- Vyřešeno „Například vlakvedoucí bral ročně 960,– K“ – rakouskouherskou korunu bych rozepsal slovy. Člověk nepamatující Rakousko-Uhersko bude mít problém pochopit, co to „K“ znamená.
Toliko z mé strany. Jinak je to perfektní článek, klobouk dolů. --Faigl.ladislav slovačiny 18. 5. 2013, 00:32 (UTC)
- Děkuji za kontrolu. --Jan Polák (diskuse) 18. 5. 2013, 02:00 (UTC)
- Díky za zapracování--Faigl.ladislav slovačiny 19. 5. 2013, 08:09 (UTC)
- Zdroje
Některé informace z hesla nejsou v uvedených zdrojích obsaženy:
- Vyřešeno "Za výtopnou se trať stáčela vlevo a po mostě překračovala normálněrozchodné tratě do Černous a do Jindřichovic pod Smrkem. Následně procházela lesíkem (jižně od frýdlantské čistírny odpadních vod) a u průmyslového areálu společnosti TOTEX (dnes Rasl a syn) překračovala Žitavskou ulici (silnici III/03511)."
- Vyřešeno Za silnicí, v místech dnešního parkoviště, se nacházela zastávka pojmenovaná Frýdlant v Čechách zastávka.
- Nevyřešeno Z úzkorozchodné železnice v Trenčianské Teplé navíc přišly tři osobní a jeden krytý nákladní vůz.
- Reference 56 se vztahuje pouze k údaji v závorce „(čtyři stroje T 47.007–010)“. Zbytek je referován číslem 60.
- Vyřešeno Stála zde přízemní výpravní budova – jako čp. 235 existuje dodnes – a dřevěné skladiště.
Že se výše uvedené informace ve zdrojích nenacházejí jsem zjistil při namátkovém zhlédnutí několika uvedených online zdrojů, nekontroloval jsem všechny a nekontroloval jsem ani zdroje knižní. Proto prosím nejen o vyřešení zde uvedených, ale také, jestli byste jako autor mohl raději překontrolovat všechny zdroje.
Kromě toho mám ještě jednu připomínku:
- Vyřešeno "Pro ochranu čekajících při nepříznivém počasí zde byl zbudován plechový přístřešek, který se dochoval až do dnešních dní": Není jasné, co znamená "až do dnešních dní", nesmíme zapomenout, že heslo budou čtenáři číst i třeba za deset let. Navíc takový plechový přístřešek tam dneska je a zítra být nemusí, aniž by si toho kdokoliv z našich přispěvatelů všiml. Nejsem si jist, jestli je to natolik encyklopedicky významná informace, aby v hesle byla; navrhuji ji vypustit.
Jan.Kamenicek (diskuse) 19. 5. 2013, 14:51 (UTC)
Vyřešeno Ještě dotaz: je výraz "normálněrozchodná" spisovný nebo hovorový? Jan.Kamenicek (diskuse) 19. 5. 2013, 15:09 (UTC)
- "Úzkorozchodný" myslím hovorový výraz není, "normálněrozchodný" je slovo vytvořené stejným principem (od normální rozchod, což je terminus technicus) a je používané, viz Google, byť asi méně než slovo "úzkorozchodný" (což ale taky souvisí s tím, že většina tratí v našem regionu má normální rozchod a většinou tedy není třeba jejich rozchod nějak zdůrazňovat). --Harold (diskuse) 20. 5. 2013, 10:05 (UTC)
- Jenomže ten Google to nachází jen na takových neformálních webech. Jak se to označuje v oficiální literatuře, např. v učebnicích a pod.? Zdá se mi, že v oficiálnějších zdrojích naprosto převažují vazby typu "trať s normálním (standardním, běžným, tradičním atp.) rozchodem". Co se týká výrazu "úzkorozchodný", tak tam žádný spor není. Jan.Kamenicek (diskuse) 20. 5. 2013, 18:15 (UTC)
- Jak je to v učebnicích, normách či odborné stavitelské literatuře, to netuším. Jistě to je možné v článku rozepsat na vazby typu "trať s normálním rozchodem" či "vozy pro normální rozchod", ale osobně s tímto výrazem žádný problém nemám, takže to nechám na autorovi článku. --Harold (diskuse) 20. 5. 2013, 18:44 (UTC)
- Mám na to podobný názor jako kolega Harold – je-li přání na úpravu formulace, tak to můžeme upravit. Já bych to klidně ponechal v současné podobě. --Jan Polák (diskuse) 22. 5. 2013, 07:40 (UTC)
- Nežádal jsem o změnu výrazu, ale o ověření toho, co převažuje v oficiální odborné literatuře. Jan.Kamenicek (diskuse) 26. 5. 2013, 13:04 (UTC)
- A co kdyby se oba způsoby v článku nějak prostřídaly? --Harold (diskuse) 27. 5. 2013, 14:24 (UTC)
- Souhlasím. Díval jsem se, že Čada et al. to občas použijí, ale opravdu jen občas. Takže si myslím, že by bylo dobré, kdyby se výskyt toho relativně neobvyklého výrazu alespoň nějak zředil, jak navrhuje Harold. Jan.Kamenicek (diskuse) 27. 5. 2013, 21:15 (UTC)
- A co kdyby se oba způsoby v článku nějak prostřídaly? --Harold (diskuse) 27. 5. 2013, 14:24 (UTC)
- Nežádal jsem o změnu výrazu, ale o ověření toho, co převažuje v oficiální odborné literatuře. Jan.Kamenicek (diskuse) 26. 5. 2013, 13:04 (UTC)
- Mám na to podobný názor jako kolega Harold – je-li přání na úpravu formulace, tak to můžeme upravit. Já bych to klidně ponechal v současné podobě. --Jan Polák (diskuse) 22. 5. 2013, 07:40 (UTC)
- Jak je to v učebnicích, normách či odborné stavitelské literatuře, to netuším. Jistě to je možné v článku rozepsat na vazby typu "trať s normálním rozchodem" či "vozy pro normální rozchod", ale osobně s tímto výrazem žádný problém nemám, takže to nechám na autorovi článku. --Harold (diskuse) 20. 5. 2013, 18:44 (UTC)
- Jenomže ten Google to nachází jen na takových neformálních webech. Jak se to označuje v oficiální literatuře, např. v učebnicích a pod.? Zdá se mi, že v oficiálnějších zdrojích naprosto převažují vazby typu "trať s normálním (standardním, běžným, tradičním atp.) rozchodem". Co se týká výrazu "úzkorozchodný", tak tam žádný spor není. Jan.Kamenicek (diskuse) 20. 5. 2013, 18:15 (UTC)
Upozornění: Kolega Biedronka CZ provedl úpravu šablony {{Infobox železniční trať}}
, což mělo neblahý vliv především na velikost písma, které je místy dosti malé a špatně čitelné (je to patrné i ve zde probíraném článku). Vyjádřete se případně na diskusní stánce šablony. --Vachovec1 (diskuse) 22. 5. 2013, 08:31 (UTC)