Wikipedista:WWII

Oznamuji všam mým spolupracovníkům, že k 28. květnu 2013 pozastavuji svou činnost na této, ale i ostatních jazykových mutacích Wikipedie na dobu neurčitou. (Patrně pak navždycky.) Nebyl jsem členem dlouho, ale svou dosavadní činnost považuji za dobrou a jsem rád, že za sebou nechávám několik kvalitních článků, které zde, doufám, budou i nadále plnit své poslání. Nejvíce si asi vážím článku o Maurici Gamelinovi, nad kterým jsem strávil mnoho času, pročetl mnoho knih, studií a článků a sám jsem také nalezl mnoho nových informací. Je mi líto, že se mi nepodařilo přivést ho mezi Dobré články. V bádání na toto téma ale budu pokračovat i nadále, ale na soukromém poli. Děkuji všem recenzentům, všem kteří mi byli nápomocni při mé činnosti a na dobu práce na wikipedii nezapomenu. Odcházím zejména kvůli pravidlu vlastního výzkumu, se kterým nesouhlasím. Nijak se tady nechci pyšnit, ale jako první jsem se začal v Čechách komplexněji zabývat tímto francouzským generálem a mám načteno více, než někteří členové místní komunity. Ale i tak nemohu říci, že to a to byla chyba, protože to zatím nikdo přede mnou nenapsal. Mám tu ale daleko více problémů. Ale i tak odcházím rád a myslím si, že i v pravý čas. --WWII (diskuse) 28. 5. 2013, 11:02 (UTC)

Bitvy a války

Generálové

Ostatní

Zbraně a technika

7.5 cm KwK 40

WP:Q vs. Maurice Gamelin

Armáda je typická přesnou hierarchií, voják má vždy Vyřešeno hodnost a funkci. V článku nejsou až na výjimky (velitel brigády) Gamelinovy funkce uvedeny a i u uvedených není jasné kdy je zastával (co dělal na Blízkém východě, kdy velel generálnímu štábu, v jaké funkci ho zaměnil Weygand... )

doplnění

Úvod: je třeba delší (tak v současném počtu řádků kapitolky První světová válka a doba před ní). V první větě vypíchnout nejdůležitější (porážku 1940) a pak shrnout celý článek (zhruba co kapitolka to věta úvodu). Operace Pike je vedlejší věc, která imo do úvodu nepatří a kdyby, tak ne dopředu (a v článku potřebuje uvést kdy přesně byla připravována, kdy zrušena; na počátku války nestačí).

doplnění, až na konec, po dodělání článku

Jak se projevilo za první války to, že si G. získal popularitu na veřejnosti?

Alexandr

Co dělal v té Brazílii? Vyučoval na vojenské škole? Vedl nějakou vojenskou akci? Dělal vojenského atašé, tj. vlastně špionáž?

Brazilská knížka

O co šlo v té Sýrii? Byla tam nasazena francouzská armáda? Cizinecká legie? Komu G. velel? Nebo působil jen jako poradce nějakého místního potentáta? Proti komu se bojovalo?

Nový článek

Jádrem článku je období od září 1939 do května 1940, tedy tři čtvrtě roku. Není to málo?

doplnění/asi dechat bejt

Jaký je na něho pohled ve Francii dnes? Staví mu pomníky nebo je spíš zavrženou postavou?

Alexandr, frwiki

Víš, proč se rozhodl pro kariéru vojáka? Zapůsobil na něj jeho otec?

Alexandr

za své zásluhy na válečném poli – co udělal tak výjimečného, víš?

Alexandr

Během polsko-sovětské války v letech 1919–1921 dělal poradce polských vojenských sil – bylo by možné uvést, jak se u těch Poláků ocitl? Již jsem Tě na to upozorňoval prvně. Vedle umístění reference by bylo, myslím, vhodné tuto skutečnost vysvětlit i textovým popisem přímo v článku.
Na začátku druhé světové války byl jedním z otců Operace Pike, plánované letecké bombardovací akce Spojenců proti sovětským ropným vrtům na Kavkaze a v okolí Baku. – co? To je zas takový skok najednou úplně někam jinam. Co to má společného se Sárskou ofenzívou, na zmínku o níž tato věta bezprostředně navazuje?
Ti přesunuli 2 400 tanků přes Ardeny – zvídavého čtenáře by jistě zajímalo, jak to tedy udělali, když je to tam tak neprostupné. Víš?
Dne 19. února 1942 byl v Riomu zahájen tzv. Riomský proces, během kterého byli obviněni někteří bývalí vysocí francouzští představitelé, mimo jiné i Édouard Daladier a Maurice Gamelin – Riomský proces: o co šlo, co to bylo, proč k němu došlo?

Nový článek

Po audienci navštívil spolu s polským ministrem obrany Tadeuszem Kasprzyckým Pěchotní výcvikové středisko v Rembertowě. Téhož dne v 18:20 navštívil za doprovodu náčelníka polského generálního štábu, brigádního generála Wacława Stachiewicze, vedoucího II. oddílu generálního štábu plukovníka Tadeusze Pełczyńskieho, polského vojenského atašé v Paříži Wojciecha Fydy a francouzského vojenského atašé ve Varšavě generála dˈArbonneau. – nevím, zda je nutné v oddíle nazvaném „Vyznamenání“ uvádět i denní program dekorovaného. Nebo má návštěva s přesným časovým údajem nějaký hlubší význam?
V polském filmu Sekret Enigmy z roku 1979 se objevila jeho postava, kterou ztvárnil Seweryn Butrym – o čem ten film byl? Nedalo by se to v článku využít?

Nový článek

Ministerstvo obrany Francouzske republiky - ktere z tech mnoha republik? Nebylo to nahodou ministerstvo obrany Francouzske treti republiky? (kdyz uz nechceme pouzivat original nazev) + Infobox: "Slouzil Francie, Armada Francie" - Opravdu slouzil dnesni Francii a jeji dnesni moderni armade s jadernymi zbranemi o nihz pojednavaji odkazovane clanky? Nebo slouzil Treti republice a v armade treti republiky? A byl ve sluzbe i po kapitulaci Francie? Slouzil ve vichisticke armade?
+ s tim souvisi: Podle anglicke wikipedie (ktera bohumzel neuvadi zdroj) se Gamelin, po pusobeni ve stabu 15e Corps d'Armée, stal v roce 1904 velitelem 15e bataillon de chasseurs alpins, coz je v rozporu (teda pokud se pak zas nevratil, ale o tom neni nikde ani slovo) s tvrzenim, ze do Joffreho generalniho stabu nastoupil primo od 15e Corps d'Armée. Jak to tedy bylo? A asi by to pak chtelo take ozdrojovat.
"za své zásluhy na válečném poli" - jake? v jakem useku fronty?
Jo, takhle přehozené je to lepší. Kapitolu "Gamelinovy chyby při obraně Francie" bych ale asi pojmenoval nějak jinak - třeba "Kritika Gamelinova vedení obrany Francie" nebo tak nějak a hlavně to chce zdroje kdo a kde si myslí, že udělal Gamelin něco špatně. Je snadné říct, že Gamelin udělal chybu, protože... a nam se to tak muze dnes jevit, protoze vime, jak bitva o Francii nakonec dopadla (a mame i celkem dost zprav o tom, co a kdy planovali a udelali Nemci). Gamelin ale pri svem rozhodovani musel vychazet z nejakych informaci, ktere byly pravdepodobne skromnejsi, nez jake mame my dnes - ohledne nemeckych planu se mohl spolehat tak maximalne na zpravy rozvedky a vesteni z kristalove koule. Ze se tehdy a tehdy rozhodl tak a tak na zklade takovych a takovych informaci jeste nutne nemusi byt chyba.
přidat život dle knihy Alexandera a brazilské knížky

Alexandr

pokud jsou odkazované články pahýly, rozšířit je

Moje pravidla aneb upravené Hadonošské desatero

Nevstupovat do diskusí v hlavním prostoru, než na přímé vyžádání (odstup, ale ne povýšenost)
Jiné wikipedisty obtěžovat jen v případě problému neřešitelného vlastními silami (součinnost)
Needitovat kontrovezní články (zodpovědnost, ale též alibismus)
Držet se svých témat a nepsat o věcech, kterým nerozumí (soudnost)
Myslet na Druhou světovou válku, ke které musí směřovat veškeré jeho úsilí (cílevědomost)
Nezačítat se na dlouho do s Druhou světovou válkou nesouvisejících článků a neproklikávat se stále dál a dál (zvědavost)
Nekochat se vlastními výtvory (pokora)
Občas rozšířit nějaký pahýl (činorodost)
Pahýly pokud možno sám nezakládat (pečlivost)
Nepropadat malomyslnosti při pohledu na množství a kvalitu článků na německé a anglické wikipedii (optimismus)

Literatura, kterou mám k dispozici

BLANFORD, Edmund. Nacistické tajné služby. Praha: Jan Vašut, 2003. 262 s. ISBN 80-7236-315-8.
FORTY, George. Velitelé tankových vojsk. Praha: Naše vojsko, 1994. 220 s. ISBN 80-206-0438-3.
HRBEK, Jaroslav. Monte Cassino. Praha: Naše vojsko, 1995. 256 s. ISBN 80-206-0291-7.
KARPOV, Vladimír. Maršál Žukov. Praha: Ottovo nakladatelství, 2012. 705 s. ISBN 978-80-7451-212-4.
KNOPP, Guido. SS Výstraha dějin. Praha: Ikar, 2012. 504 s. ISBN 978-80-249-1912-6.
LUCAS, James. Hitlerovi žoldnéři. Praha: Naše vojsko, 2007. 265 s. ISBN 978-80-206-0907-6.
PEJČOCH, Ivo. Hrdinové železné opony. Cheb: Svět křídel, 2008. 191 s. ISBN 80-868-0852-9.
REGAN, Geoffrey. Rozhodující bitvy. Praha: Naše vojsko, 1994. 263 s. ISBN 80-206-0405-7.
WILLIAMSON, Gordon. Waffen SS. Brno: Computer Press, 2007. 200 s. ISBN 978-80-251-1804-7.
YOUNG, Peter. Den D. Plzeň: Mustang, 1994. 80 s. ISBN 80-85831-13-19.