Wiel van der Randen
Wiel van der Randen | |
---|---|
Rodné jméno | Wilhelmus Hubertus Jacobus van der Randen |
Narození | 10. března 1897 Venlo |
Úmrtí | 24. července 1949 (ve věku 52 let) Amsterdam |
Povolání | fotoreportér, odbojář a fotograf |
Děti | P.R.A. van der Randen |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Wilhelmus Hubertus Jacobus van der Randen (10. března 1897 Venlo – 24. července 1949 Amsterdam) byl nizozemský fotograf, novinář, malíř a kreslíř. Byl členem spolku De Ondergedoken Camera.
Kariéra
[editovat | editovat zdroj]Po střední škole Wiel van der Randen navštěvoval grafickou školu v Utrechtu. Poté pracoval jako kreslíř, knihkupec a fotograf, od roku 1926 jako fotograf-editor na Nieuwe Venlosche Courant. O rok později se odstěhoval do Den Bosch, kde se stal fotožurnalistou u Fotopersbureau Het Zuiden. Již v roce 1928 se rodina přestěhovala do Amsterdamu, kde Van der Randen nejdříve pracoval v tiskárně a následně až do roku 1934 jako fotožurnalista v De Telegraaf. V roce 1934 nastoupil do De Spaarnestad,kde pořizoval fotografické reportáže pro týdeníky Katholieke a Panorama. Často své reportážní snímky doplňoval texty. V roce 1934 pro Katholieke Illustratie fotografoval jordánskou vzpouru a pohřeb knížete Hendrika.
35mm fotoaparát
[editovat | editovat zdroj]Van der Randen byl jedním z prvních novinářských fotografů ve třicátých letech, který pracoval s praktickým kinofilmovým fotoaparátem Leica s výměnnými objektivy a zábleskem. Leica byla mnohem pohotovější než starší typy přístrojů. Mezi fotografy bylo obvyklé stále používat skleněné desky až do konce třicátých let, výroba snímků a flexibilita byla omezenější. Van der Randen nepoužíval pouze 35 mm fotoaparát, ale navíc si své fotografie sám vyvolával ve vlastní temné komoře, což mu umožnilo maximálně ovlivnit jejich kvalitu. V průběhu 30. let se vypracoval na jednoho z předních fotografů a je považován za zakladatele novinářské fotografie v Nizozemsku. Kromě práce fotografa a novináře byl malířem, kreslířem a ilustrátorem.
Válka i mimo ni
[editovat | editovat zdroj]Po vyhlášení okupační novinářské vyhlášky Journalistenbesluit ze dne 2. května 1941 se Van der Randen stal členem Asociace nizozemských novinářů, což mu umožnilo pokračovat v práci. To trvalo až do března 1942, kdy skončil Katholieke Illustratie. Spolek De Ondergedoken Camera (1943-1945) byla skupina nizozemských fotografů, kteří během druhé světové války prováděli odbojovou práci dokumentací okupace a Wiel van der Randen byl jejich součástí. Underground kamera nebo Skrytá kamera[1][2] byla skupina, která vznikla z iniciativy fotografů Fritze Kahlenberga a Tonnyho van Renterghema a zahrnovala jak profesionální fotografy, tak i amatéry. Cílem bylo využít jejich schopnosti dokumentovat. Protože fotografování bylo během německé okupace Nizozemska zakázáno, pracovalo se jim za velmi obtížných okolností. Pro svou vlastní bezpečnost často zůstávali v anonymitě a někdy pod pseudonymem. Jejich cílem bylo zachytit všední život v nacisty okupovaném Nizozemí. Museli se vypořádat s velkými logistickými problémy, jako byl nedostatek materiálu a omezená elektrické energie, vyžadující použití karbidových výbojek a centrální temné komory, ale i tak se jim podařilo zachytit hodně situací. Fotoaparáty byly často skryty pod bundou, novinami nebo zabudovány do nákupních tašek nebo aktovek s otvorem pro objektiv.[1]
V dalších letech války byla jeho fotografická a žurnalistická produkce na nízké úrovni a na Rijksacademie voor Beeldende Kunsten se zúčastnil kurzů malování s kolegy, jako byli Karel Appel nebo Bert Haanstra, částečně proto, aby si rozšířil své schopnosti a částečně zaplnil čas. V den osvobození 7. května 1945 fotografoval na náměstí Dam v Amsterdamu, na kterém lidé oslavovali konec války, ale do davu náhle začali střílet němečtí vojáci. Wiel van der Randen pořídil impozantní snímky obětí a lidí, kteří se snažili chránit před střelbou. Statistika v číslech: 22 zabitých a 120 zraněných. Po válce byl Van der Randen očištěn a bylo mu dovoleno znovu publikovat. Se zvláštní žádostí, jen Van der Randen a jeho kolega Sem Presser byli pozváni k záznamu inaugurace princezny Juliany na královnu v Nieuwe Kerk v září 1948. Na jaře 1949 onemocněl a zemřel v červenci téhož roku ve věku 52 let. Jeho rozsáhlé a pestré dílo se dochovalo téměř kompletní a je uchováno na Spaarnestad Photo v Haagu.
Rodina
[editovat | editovat zdroj]Van der Randen si v roce 1920 ve městě Venlo vzal Angelu Annu Teunsovou (1893-1956), se kterou měli dva syny a dvě dcery. Jeho nejstarší syn Robèrt (1920-1986) pracoval od roku 1946 do roku 1976 jako fotograf na volné noze a reportážní fotograf.[3]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Van der Randen fotografoval setkání kabinetu Colijn II dne 1. srpna 1935.
-
Letadlo prolétá kolem zemědělce. Letiště Waalhaven, Rotterdam, Nizozemsko, 1934.
-
Chlapci na dvoře klášterní školy, Heeswijk, Nizozemí, 1934.
-
Malí žáci píšou perem na papír v učebně. Neznámé místo v Nizozemsku. 1937.
-
Děti chodí v kruhu v mateřské školce, prázdniny 1938
-
Pouliční prodejce s košem plným sendvičů, Belgie, Maldegem, 1938.
-
Po válce se část kolaborujících žen (tzv. Moffenmeid nebo Tyskertøseru) stala obětí rozsáhlých a brutálních odvetných činů a útoků. Byly jim oholeny vlasy, obličeje jim byly pomazány dehtem nebo smolou.
-
Diváci: děti něco pozorně sledují na Nieuwmarkt v Amsterdamu. Pravděpodobně loutkové představení u příležitosti jmenování Juliany královnou.
-
Klášterní škola benediktinů (opatství Sint Andries) v Lophem, Belgie, poblíž Bruggy. 1935. Během Vánoc mnich vede sbor chlapců s hořící svíčkou v jejich rukou, zpívají vánoční písně při narození hvězdy.
-
Technik kontroluje vytváření gramofonového záznamu, Nizozemsko, 1935.
-
Druhá světová válka. Den osvobození. Oslava lidí na jejich cestě k náměstí Dam v Amsterdamu, kde o něco později němečtí vojáci zahájili palbu do davu oslavujících (22 zabitých, 120 zraněných), 7. května 1945.
-
Náměstí Dam 7. května 1945. Druhá světová válka. Den osvobození. Zranění lidé na náměstí Dam v Amsterdamu poté, co německá vojska zahájila palbu na oslavující masy (22 zabitých, 120 zraněných).
-
Herci pořizují radiovou nahrávku. Nizozemsko, 1949. Zařízení na stole, včetně pistole vpravo, jsou používány k produkci živých zvukových efektů během představení.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Wiel van der Randen na nizozemské Wikipedii.
- ↑ a b https://is.muni.cz/th/einxs/bp_N._Liptakova.pdf Diplomová práce, MASARYKOVA UNIVERZITA, FILOZOFICKÁ FAKULTA, SEMINÁŘ DĚJIN UMĚNÍ, Dějiny umění, Nikola Liptáková: ŽENY A FOTOGRAFIE V OBDOBÍ KOLEM DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY
- ↑ Visser, Hripsimé. Biographical Dictionary of the Netherlands. [s.l.]: Huygens ING - The Hague, 2013. Kapitola Andriesse, Emmy Eugenie (1914-1953).
- ↑ Dokumenty týkající se Roberta van der Randena, fotografa v Hoornu, Nizozemsko, 1961-; Archieven.nl
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Wiel van der Randen na Wikimedia Commons