Diskuse:Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2010

Volební preference

Do budoucna by bylo asi dobré, seřadit strany podle abecedy...--Kozuch 11. 3. 2010, 08:21 (UTC)

Jsem stejného názoru, jelikož nyní jsou seřazeny spíše podle toho, kdy začaly být do volebních průzkumů přidávány.

Navíc si nemyslím, že by zde měly být uvedeny i preference Dělnické strany. DS byla fakticky rozhodnutím Nejvyššího správního soudu zrušena a volební průzkum pochází z dob ještě před jejím zrušením. Řešením by tedy mělo být odstranění DS z tabulky, ne její nahrazování DSSS, jelikož průzkumy volebních preferencí této strany žádná agentura nedělala, to by zde potom mohly být uvedeny preference ostatních stran s podobně vysokými preferencemi. --Thomas999 21. 4. 2010, 23:32 (UTC)

DS by se tam měla nechat. DS byla zařazena v průzkumu? Byla, takže není co řešit. --d.priecko 22. 4. 2010, 07:59 (UTC)

Zmatení pojmů

Co považuji za největší chybu a "zmatení pojmů" je názvosloví. Oddíl se jmenuje "Volební preference", tedy termín, který vůbec neodpovídá skutečnosti. Jednotlivé výzkumy sledují:

Stranické preference
Volební model

Dělnickou stranu ponechat, je skutečně uvedena v daném výzkumu CVVM, 11. 1. – 18. 1. 2010, ale pohledem do něj lze zjistit, že procentuální hodnoty u politických subjektů jsou hodnotami volebního modelu, nikoli stranických preferencí, jak je téměř deklarováno v nadpisu "Volební preference", rozdíl u velkých stran např. v tomto výzkumu činí cca 10%.

V zájmu přehlednosti nemá podle mě smysl řadit strany abecedně, ale je výhodné, je řadit podle procentuální síly v prvním zaznamenaném průzkumu, pak je možné lépe porovnávat další vývoj mezi stranami, které mají šanci překročit 5% volební kvórum, ty jsou vždy řazeny jako první. --Kacir 22. 4. 2010, 00:06 (UTC)

Ve stranických preferencích má DS 1,5% a ve volebním modelu 1%. Podle toho CVVM průzkumu (11. 1. – 18. 1.). --d.priecko 22. 4. 2010, 07:59 (UTC)

Ano, je to míchání jablek s hruškami, připsat tedy ke každému políčku o jaký způsob se jedná nebo přidat nový sloupec s označením metodou? --Elm 18. 5. 2010, 10:42 (UTC)

Jestli se na to vrhneš, tak to udělej jak uznáš za vhodné. --Kacir 19. 5. 2010, 03:07 (UTC)

Re: "Ve stranických preferencích má DS 1,5% a ve volebním modelu 1%. Podle toho CVVM průzkumu (11. 1. – 18. 1.).": Opačně: ve stranických preferencích má DS 1 % a ve volebním modelu má 1,5 %.[1]--Dan Polansky 28. 5. 2010, 11:35 (UTC)

Veškerý průzkumy co provádí CVVM jsou stranické, takže asi je dát zvlášť. -- Tento nepodepsaný komentář přidal uživatel D.priecko (diskuse • příspěvky) 19. 5. 2010 (CE(S)T)

Mohl by někdo vysvětlit, co jsou stranické preference a co je volební model? Tedy, co znamenají čísla uvedená v řádku označeném stranické preference a co znamenají čísla označená v řádku volební model? V obou případech vidím, že jsou to procenta, ale procenta z čeho a jak spočítaná? A především, na který údaj se vztahuje ona hranice 5 %: na stranické preference nebo na volební model? (Děkuju všem autorům za skvělou tabulku!) --Dan Polansky 28. 5. 2010, 10:30 (UTC)

Můj odhad odpovědi: stranické preference jsou procenta respondentů podporující danou stranu ze všech dotázaných. Součet 100 % se u stranických preferencí získá nejen z respondentů, kteří uvedli některou stranu, ale i z těch, kteří uvedli, že volit nepůjdou, a z těch, kteří jsou nerozhodní. Oproti tomu, procenta ve volebním modelu se získají ignorováním těch respondentů, kteří neuvedli žádnou stranu, a přepočítáním procent tak, aby součet těch, kteří uvedli nějakou stranu, dal 100 %. Procenta ve volebním modelu jsou tedy vyšší než procenta stranických preferencí. Pokud by tedy, příkladem, byly jen dvě strany A a B, pak by volební preference mohly být 30 % pro stranu A, 30 % pro stranu B, 20 % neví a 20 % určitě nepůjde volit, zatímco z těchto volebních preferencí získaný volební model by byl 50 % pro stranu A a 50 % pro stranu B. To je můj odhad a bez záruky. Zdroj: [2]. --Dan Polansky 28. 5. 2010, 10:55 (UTC)

Ano, díky za rozdělení, takhle je to vhodné. Asi bude dobré založit článek na téma volebních průzkumů, čímž to jen konstatuji, k ničemu Tě nenutím, sám jsem proti obecným výzvám nabádání někoho k něčemu... :) --Kacir 28. 5. 2010, 17:38 (UTC)

Výzkumné agentury

Výzkumné agentury užité v tabulkách článku jsou Median, CVVM, Médea Research a Factum Invenio. Chybí mezi nimi SANEP, užitá v anglickém článku W:Czech legislative election, 2010. SANEP je však alespoň dle jednoho článku kritizována pro sníženou vypovídací hodnotu svých výzkumů: "Sanep dělá rychlé průzkumy, své respondenty ale nezná", iDnes, 18. listopadu 2009. Pro zajímavost, volební preference podle SANEP z května 2010. --Dan Polansky 28. 5. 2010, 20:24 (UTC)

Nejtragičtější je Médea Research, dobře známá spojením s VV (zkuste se jen podívat na výsledky VV v tom průzkumu), kde navíc není vůbec jasná metodika výzkumu. --Elm 29. 5. 2010, 10:24 (UTC)

English electoral page

Can someone well-versed with this intricacies of Czech politics give some background/context to the english language page for readers who don't know the details?(Lihaas 28. 5. 2010, 21:56 (UTC)

Číslo ústavního zákona

Odstranil jsem číslo ústavního zákona proto, že nic k věci nevypovídá; pouze identifikuje zákon. Ponechal jsem toto číslo původně v komentáři, aby se neztratilo. Komentář pana ŠJů "to už je jak v MFDnes, skrývat konkrétní údaje a nechat jen mlžné fráze" mi přijde absurdní; žádné "mlžné fráze" nikde nejsou; pouze zákon není identifikován svým číslem, protože čtenáři v tomto přehledovém odstavci toto číslo k ničemu není. Ono číslo je "č. 195/2009 Sb.". --Dan Polansky 29. 5. 2010, 05:36 (UTC)

Grafika

Svedl by někdo z kolegů udělat takovýhle půlkruhový graf (příklad vpravo), na němž je dobře zřetelné, kde je většina, a který je tak podle mého výrazně přehlednější než celokulatý koláč? Jinak já se pokusím dodat nějakou mapku. Hrubé kraje snad budou raz dva, po okresech (což lépe znázorní lokální preference) jak to s ohledem na jinou souběžně zpracovávanou grafiku stihnu a technika utáhne (mám dneska rozdělanou jinou rozsáhlou grafiku, kterou dost dobře nemůžu odložit. Ještě by to chtelo nějaké foto (exteriér i interiér volební místnosti, ideálně i nějací voliči mířící dovnitř či vhazující obálku). --Miaow Miaow 29. 5. 2010, 12:05 (UTC)

Interiér místnosti mám, urnu taky.--frettie.net 30. 5. 2010, 12:01 (UTC)

Takový graf by určitě není problém. Kdyby se nenašel nikdo lepší, tak bych ho v nouzi vytvořil. --Silesianus 29. 5. 2010, 12:07 (UTC)

Tak ten graf je tady. Jestli budou nějaké výhrady. napište, předělám. --Silesianus 30. 5. 2010, 10:54 (UTC)

Super! Za graf moc děkuju, už jsem zamontoval do de: aj... --Miaow Miaow 30. 5. 2010, 11:26 (UTC)

Ten graf má jednu chybu - za VV by měla být ODS a pak až TOP 09 - jen pro přesnost.

Mám ten graf také předělat do SVG?--frettie.net 30. 5. 2010, 22:36 (UTC)

Jaký je rozdíl mezi SVG a PNG (teda kromě toho, že SVG nemá bílé pozadí)? Ad TOP 09 - opravdu si nejsem jist, zda je TOP 09 pravicovější než ODS. --Silesianus 31. 5. 2010, 06:08 (UTC)

SVG jsou vektory - vše je udáváno pomocí matematický vzorců (zjednodušeně) a byla by třeba teoretická možnost to vytisknout na plakát o velikosti 20 na 30 metrů (tím ilustruji to, že svg vypadaá vždy stejně, při jakékoliv velikosti výsledného obrázku). PNG je bitmapa, jsou tam jednotlivé body s barvičkami a tudíž při větším či menším zvětšení se může negativně toto projevovat. Ale zas jsou bitmapy rozhodně snažší pro editaci pro člověka, který s němi nedělá často.--frettie.net 31. 5. 2010, 08:49 (UTC) A ad TOP, není to spíš z toho, kde a jak budou později sedět?--frettie.net 31. 5. 2010, 08:49 (UTC)

Já to řadil levopravě podle politického spektra. U VV říkali pravý střed, u TOP 09 je řadili někam tamtéž, ale někde se objevoval i názor o větší "pravicovosti" TOP 09 nad ODS. Ad SVG - jestli se vám to zdá lepší, pak je mi to jedno. --Silesianus 31. 5. 2010, 09:02 (UTC)

Podle mě by bylo ideální mít všechny grafy v SVG, i mapy, kresby, ... pak se to lépe udržuje, navíc lze na to pustit i stroje.--frettie.net 31. 5. 2010, 09:29 (UTC)

Lépe udržuje? Jak komu, jak komu... Za promptní překlopení do svg uctivě smekám, ale měl bych připomínky. Jednu ke vzhledu, druhou k licenci a poslední spíše coby takové technické povzdechnutí do větru: 1) Provedení: PNG mapku jsem záměrně udělal s tmavou lemovkou státní hranice, aby mohly být v mapě patrné i bílé plochy na bílém pozadí (předloha bílou na bílém neumožňovala). SVG verze však tuto vymoženost pomíjí. 2) Licence a kredit: Snažím se publikovat pod PD-self, ergo SVG verze, která PD není, je z tohoto hlediska coby základ dalších děl jaksi nevhodná. Mimochodem, ten výpočet procent, sestavení barevného schématu i zformátování popisu k mapce účasti mi zabraly docela dost času, byl bych tedy při doslovném převzetí barevného schématu a popisu do SVG verze rád za alespoň okrajový kredit i tamtéž. 3) SVG soubory s tak rozsáhlým a strojově vyprodukovaným nepřehledným kódem nelze prakticky editovat "ručně" coby text. Zkrátka možná je to fajn pro stroj, zato ale nelze na to pustit samotného člověka. :-) --Miaow Miaow 31. 5. 2010, 20:48 (UTC)

Děkuji za pochvalu.

ad 1) podívám se na to, až bude čas, snad zítra v noci. (ono je to šito horkou jehlou, neexistuje vektorová free verze, existuje JAnova verze, ale ta je z krátkých úseků ploch, což je na prd, až se někdy budu nudit, tak to překreslím ručně, ať to aspoň nějak vypadá.

ad 2) kredit můžeš doplnit, velice rád přijmu.--frettie.net 31. 5. 2010, 22:14 (UTC)

ad 3) bohužel u takovýchto souborů je toto už dost za trest, dá se to nastylovat, hezky to má udělaný Danny.B s počtem nových zpráv v svg (php+styly). Jako jo, je to v plánu.--frettie.net 31. 5. 2010, 22:14 (UTC)

ad 1) Však už nás teď nic moc nehoní, hlasy jsou posčítané a včerejší noviny vychladlou a zapomenutou mrtvolou. :-) Onem pseudozáklad (de facto vedlejší produkt) toho volebního dílka je Commons:File:Czech Republic districts 2007 blank.png. V podstatě mi tam šlo o to, aby se barva čáry státní hranice dala jednoduše editovat nezávisle na barvě hranic mezi okresy ve vnitrozemí.

ad 2) Fajn, tak příležitostně prolinkuju taky z vektoru i na tu bitmapovou verzi, aby to mělo provázání nejen dopředu, ale i dozadu, a spokojenost bude všeobecná. --Miaow Miaow 1. 6. 2010, 02:11 (UTC)

Sloupce

Spíše nechápu smysluplnost výběru stran do těchto sloupců. Chápal bych, kdy tam byly ty, které se dostaly do Sněmovny. Nebo i všechny ty, které se do Sněmovny nedostaly, ale překročily zákonné hranice 3% (KDU-ČSL, Zemanovci, Suverenita) či 1,5% (předešlé + SZ). Stejně tak bych pochopil, kdyby to bylo ohraničeno nějakým "kulatým procentem" ve stylu 4%, 1% či 0,5%. Ale takhle výber stran postrádá jakýkoliv smysl. --Dezidor 31. 5. 2010, 09:22 (UTC)

Že, zvlášť mě tam prudí Vandasovic dělníci. Ti tam opravdu zabírají jen místo, jsou tam u jedné společnosti.--frettie.net 31. 5. 2010, 09:27 (UTC)

Frettie, Dezidor těmi sloupci myslel graf výsledků, kde je vedle pěti zvolených stran ještě KDU-ČSL (a tedy buď přebývá, nebo chybí SZ). --Silesianus 31. 5. 2010, 09:29 (UTC)

Ani ne tak SZ, ale především SPOZ a Suverenita, které jsou přesně ve stejné kategorii 3% - 5%, tj. mají nárok na státní příspěvek na činnost, ale nemají žádné mandáty. --Dezidor 31. 5. 2010, 09:46 (UTC)

I tak bych DSSS vyhodil, ta tabulka je oblřími, třeba by se tak dala zmenšit. A to je taky pravda, to co uvádíte vy dva.--frettie.net 31. 5. 2010, 10:03 (UTC)

SZ by tam měla být, protože byla před volbami parlamentní stranou. Aspoň dle mého názoru. --Silesianus 31. 5. 2010, 10:13 (UTC)

Případně šířku sloupců v grafu zúžit a doplnit strany, které se dostaly přes 1,5 %, tj. dostanou příspěvek od státu za hlasy = 9 stran. Ad 2) DS byla v jednom průzkumu uvedena, tedy ponechat v horní tabulce, z dolní (stran. preference) jsem ji odstarnil. --Kacir 31. 5. 2010, 20:58 (UTC)

Souhlas, nárok na zahrnutí do grafu odvozovat od takové zákonné hranice, to zní rozumně - připadá mi to politicky neutrální a zároveň podstatné subjekty /větší propadlé porce hlasů/ zhruba postihující. No, ony i ty sloupce v tabulkách průzkumů (dívám se na to při nastavené normální velikosti písma a 1280px šířky) se mi zdají roztažené až příliš. --Miaow Miaow 31. 5. 2010, 22:29 (UTC)

Já si myslím, že to je blbost - protože se to nedělalo ani u voleb do poslanecké sněmovny 2006.--d.priecko 31. 5. 2010, 22:36 (UTC)

Opravdu nedělalo? Podívej se na ten článek ještě jednou, pak zjistíš, že dělalo... --Kacir 31. 5. 2010, 22:50 (UTC)

Prosím o doplnění barevných sloupců v grafu u dvou stran SPOZ a Suverenity, bohužel nevím jaké jsou kódy (zkratky) barev. Barvy by měly odpovídat/se blížit těmto. Díky. --Kacir 2. 6. 2010, 22:42 (UTC)

Wikipedie:Tabulka barev? --Podzemnik 3. 6. 2010, 07:24 (UTC)

Tab. barev mám na uživatelské stránce, zkoušel jsem en i cs wiki, nefunguje. V grafu jsou u barev zkratky (základní lze psát celé - red, green...). --Kacir 3. 6. 2010, 07:28 (UTC)

Plné nebo zkrácené názvy stran?

Vedeme s kolegou Kacirem spor, zda je v seznamu volebních stran možno použít zkrácené znění, jak tvrdím já, anebo zda je bezpodmínečně nutné použít znění plné.

Můj argument: Plné znění zejména Cibulkovy strany se v praxi obvykle nepoužívá vyjma hlasovacích lístků (pro které je zřejmě primárně určeno); pro účely přehledů a tabulek je běžné používat zkratku. Plné znění je totiž svou délkou a grafickou extravagancí velmi nepřehledné, ztěžuje orientaci čtenáře a ničí vzhled seznamu. Vedle zkratky jsem umístil upozornění, že jde o zkrácené znění a že si zájemce může plné znění vyhledat na stránce věnované straně.

Názoru kolegy Kacire, že jako encyklopedie musíme dodržovat plné oficiální znění, naprosto nerozumím, už z toho důvodu, že jinde to na Wikipedii také v případě potřeby neděláme (viz i název stránky s Cibulkovou stranou, nebo třeba název stránky Česko). Jestliže se to tedy nedodržuje jinde, proč to zrovna zde najednou má být tak důležité?--Ioannes Pragensis 10. 6. 2010, 11:24 (UTC)

Osobně jsem pro plné a správné názvy (viz Jerjomenko), proto bychom tu měli mít článek Česká republika a redirekt Česko, Německá spolková republika a redirekt Německo atd. --Silesianus 10. 6. 2010, 11:46 (UTC)

Wikipedie je enckylopedie, takže by měla, pokud tomu nic nebrání podávat objektivní informace. V článku je seznam úplných názvů stran a hnutí, a to i typograficky přesných, tak jak jsou registrovány Ministerstvem vnitra ČR, a s jakým názvem kandidovaly ve volbách. Nerozumím tomu, proč bychom měli dělat jednu výjimku.

To by mohl přijít jiný wikipedista, že jsou nevhodná velká písmena v názvu (STOP), že je nevhodné uvádět internetovou adresu v názvu (ww.jezispan.cz), že bychom měli uvádět jen zkratku strany Suverenita (jinak by to mohlo být považováno za propagaci Jany Bobošíkové, jejíž jméno je v názvu) atd. Ono shrnutí kolegy Ioanna Pragensise „WP má sloužit čtenářům a ne Cibulkovi“ je příkladem zjevného POV, není vůbec úkolem wikipedistů analyzovat proč se strana jmenuje, tak jak se jmenuje, ale v zájmu objektivity jednoduše uvést názvy kandidujících subjektů bez (agilního) zásahu wikipedistů. To je nejčistější nestranná varianta.

Zkrácený název článku Volte Pravý Blok... je naprosto odlišná věc, která je dána technickým omezením délky názvu článku, které se nevztahuje na jeho obsah. --Kacir 10. 6. 2010, 11:54 (UTC)

Je objektivní věnovat největší část prostoru článku partaji, která dostala zlomek procenta hlasů? WP:NPOV se obvykle vykládá tak, že proporce zaujaté tématem v článku mají být úměrné jeho významu (na EN to tak dokonce mají jako závazný předpis). A hlavně, právě proto, že jsme encyklopedie, a ne databáze, musíme se snažit, aby námi produkované materiály byly co nejvíc použitelné pro čtenáře, který chce získat rychlou a správnou informaci. To Vámi prosazovaná verze nesplňuje, stejně jako Silesianův Jerjomenko - čtenář očekává názvy takové, jaké se běžně používají v knihách a novinách. A já jsem v životě v žádných knihách či novinách Jerjomenka ani plný název Cibulkovy strany neviděl.--Ioannes Pragensis 10. 6. 2010, 12:21 (UTC)

Očekávaný název = největší zlo Wikipedie (kromě některých wikipedistů tady). Ad Jerjomenko, zkuste třeba Za víru, vládce a vlast či Kronika 2. světové války.. --Silesianus 10. 6. 2010, 12:23 (UTC)

I když by tam mohl být název celý, kloním se spíše ke zkrácené verzi. Myslím, že je v tomto případě lepší upřednostnit uměřenost, srozumitelnost a přehlednost před doslovným převzetím sáhodlouhého názvu. Wikipedie není v tomto směru vázána zákonem a nemusí tedy akceptovat Cibulkovy marketingové záměry s jeho využívání zákonů na samou hranici, ale naopak by měla čtenáři poskytnou přehledný seznam stran, což - podle mě - bude lepší se zkráceným názvem. --Ladin 10. 6. 2010, 12:50 (UTC)

To IP: S WP:NPOV bohužel praktikujete vlastní výzkum. Proporce oddílů článků se přece nevztahují na názvy politických stran, které jsou aktéry voleb, o nichž článek pojednává a dovozat závěr, nechť je název politické strany v článku dlouhý (omezený) tak, kolik získala procent hlasů, je už naprosté absurdní drama.
Pokud budeme uvádět v článku zkratky stran místo jejich názvů, pak u všech pro uváděnou přehlednost (ODS, ČSSD, SZ...), ale míchat zkratky s plnými názvy do jednoho seznamu není encyklopedicky přínosné. --Kacir 10. 6. 2010, 13:55 (UTC)

Rozhodně používat lidsky čitelné názvy stran, u Cibulky tedy jednoznačně zkrácené. Nejde tu o nějaký wikilawyering (OBTW aplikovat jedno pravidlo na druhé („Váš výklad WP:NPOV je WP:VV“) je poněkud absurdní), pravidlo o očekávaném názvu se vztahuje na název článku, nikoli na jeho obsah, tím méně na obsah jiného článku; jde tu ale o čtenáře – komu prospěje zcela nepřehledná tabulka? Tohle není článek o jedné zcela minoritní straně (v článku Pravý blok samozřejmě plný název být uveden má!), ale o výsledcích voleb; čtenář zde tedy právem hledá co nejpřehledněji zpracované výsledky voleb, nikoli nepřehledný soupis oficiálních názvů (ty se neuvádějí ani na oficiálním volebním serveru). Pokud by povinné uvádění plných registrovaných názvů mělo být příznakem encyklopedičnosti, pak je to „encyklopedičnost pro encyklopedičnost“, která ale rozhodně neslouží čtenářům. Pokud by někomu trhalo žíly používat někde zkrácené názvy, jinde názvy plné, tak se mohou pro mě za mě používat všude zkratky, rozhodně by to bylo lepší, než používat povinně všude oficiální názvy; ale nutné to rozhodně není. --Mormegil ✉ 13. 6. 2010, 19:10 (UTC)

Co to znamená „... lidsky čitelné názvy stran“? Každý kdo umí číst snad dokáže přečíst i tento název. Podobné bychom mohli zkracovat odstavce článků, aby byly „lidsky čitelné“. Nejedná se o tabulku, ale o seznam kandidujících subjektů, a to jaké nesou jméno by nás nemělo zajímat. Přestože jsem původně umístil celý název strany do Poznámek a kolega ŠJů jej pak přidal do seznamu, tak se v současnosti domnívám, že je to nejvhodnější řešení právě z důvodu správných názvů stran a hnutí, a o tom by měla encyklopedie být. Jak už jsem napsal výše, není na nás posuzovat důvody tvůrců názvů, to nechť si popisují komentátoři, politologové... --Kacir 15. 6. 2010, 05:43 (UTC)

~~Nesouhlasím s provedenou cenzurou tabulky.~~ Pokud je technicky možné uvést v tabulce plné názvy stran a tabulka se kvůli tomu nijak nebortí, tak není opodstatněné, aby zrovna název jedné strany byl zkrácený, když všechny ostatní strany jsou uvedeny plným názvem. Účelem tabulky v encyklopedii opravdu není, aby všechny názvy byly stejně dlouhé a všechny řádky v tabulce stejně vysoké. A jestli snad třeba ve zprávách o výsledcích předvolebních průzkumů (které už ze své podstaty jsou neoficiální a nepřesné) je možné používat různá zjednodušení a zkratky, tak seznam stran účastnících se konkrétních voleb je přesně tím místem, kde by měly být uvedeny přesné a plné názvy stran v jednotné formě, t. j. nikoliv některé strany plným názvem a jiné zkratkou. --ŠJů 21. 6. 2010, 12:31 (UTC) Pardón, překoukl jsem se, koukám že v seznamu stran plný název zůstal. V tom případě mi zkrácení názvu jedné strany v tabulce výsledků nevadí - jednou v článku by ten název mohl stačit. --ŠJů 21. 6. 2010, 12:34 (UTC)

Spor s názvem se netýká tabulky, ale oddílu „Kandidující strany a hnutí“. --Kacir 21. 6. 2010, 12:44 (UTC)

Můj názor: uvádět pokud možno správné a plné názvy stran, ale tam, kde sou vážné důvody se od toho klidně odchýlit. A název strany "Volte pravý blok ... xxx" tím důvodem pro mě je. Uvést tu poznámku, že plný název je jinde, v článku o ní je správné, ale dál bych to neřešil.

Jinak toto je přesně ten druh sporu, o který by mělo rozhodnout hlasování, argumento pro i proti sou relevantní, jde o filozofii jakou zvolíme. --Nolanus ✉ C 24. 6. 2010, 08:52 (UTC)

Jednoznacne v tabulkach pouzivat zkraceny nazev. Plny nazev nepouzivala zadna media a dokonce ani statisticky urad [3], nepouziva se ani v odborne literature. Tento problem uz se navic kdysi a kdesi resil, vysledkem byl prave zkraceny nazev. --Jklamo 1. 7. 2010, 22:51 (UTC)

Nevím, proč by se měla encyklopedie řídit/srovnávat s médii? Její funkce je jiná, BTW v médiích bych ani plný název nikde neočekával. Statistický úřad neuměle zkrátil názvy řady stran s jediným cílem, aby se vešly do tabulky na jedinou řádku (např. první zkratka Křesťan.a demokrat.unie-Českosl.strana lidová je hrůza, tímto bychom se rozhodně řídit neměli... Směrodatný je název strany tak, jak je zapsán v seznamu ministerstva vnitra). Opět opakuji, že spor není veden o tabulku, ale o seznam. Argumentem, který zde ještě nepadl je informace o názvu kandidujících subjektů pod jakým kandidovaly v roce 2010. Za dva roky může být název strany úplně jiný a dohledávat v budoucnosti celé názvy z roku 2010, pokud nebudou alespoň jednou zmíněny přímo v článku, zabere nějaký čas. --Kacir 2. 7. 2010, 08:54 (UTC)

Rovněž jednoznačně preferuji zkrácený název, všechny důvody už byly řečeny výše. Pokud vím, celý název v článku zmíněn bude (tedy v článku přímo o dané straně, kam povede odkaz), takže nikdo nic dohledávat nebude. Jan.Kamenicek 24. 8. 2010, 07:27 (UTC)

Zkusím nabídnout nezaujaté rozumné řešení - na zřeteli mám hlavně vzhled, přehlednost a informování čtenáře. Zkratky pro všechny strany bez výjimky.--Fafrin 27. 10. 2010, 13:47 (UTC)

Prošel jsem si pořádně článek, a jsem pro toto řešení - V seznamu kandidujících stran podle vylosovaného čísla - Plný název strany v době kandidatury.(Nedochází tu k žádnému znepřehledňování textu - kdo ví, o co jde, bude to ignorovat, kdo neví, má možnost se poučit.)

V tabulce s výsledky pak důsledně zkraty pro všechny kvůli přehlednosti - dlouhé názvy (i kratší než Cibulkovic partaje) mohou stránku rozbít.--Fafrin 27. 10. 2010, 18:22 (UTC)

Místo nějakého vlastního výzkumu bych navrhl prostě a jednoduše se přidržet nějakého dobrého zdroje. Myslím (ale nechám se přesvědčit o opaku), že jako hlavní zdroj se pro volby používá celkem celospolečensky web www.volby.cz. Tam lze najít i delší zkratky pro přehled všech kandidujících stran (např. [4]), tak i krátké zkratky vhodné pro přehled výsledků (např. [5]). Uvedení zdroje, odkud jsou zkrácení převzata pak přinese i jasné objektivní kritérium. Wikipedie žádnou cenzuru neprovede, pokud přinese celé názvy jinde, a to nejlépe v článcích o jednotlivých stranách. Že pak bude muset pravděpodobně vzniknout článek Volební názvy strany Pravý blok, protože i v článku o straně samotné by ty nekonečné názvy byly nepřiměřeně dlouhé, to opět nebude naše vina... :-) Pokud někdo nebude s tímto řešením spokojen, je možné a přínosné vytvořit ještě jeden článek s názvem Seznam úplných volebních názvů stran a hnutí v českých sněmovních volbách 2010 (fuj, to je název, zkrácení by se hodilo...) a tím bude problém definitivně vyřešen. Přínos toho, aby v tomto článku byly celé názvy (navíc když jeden - PB - tam celý být nemůže), je marginální a vyrovná se jednomu kliknutí navíc. Okino 27. 10. 2010, 16:13 (UTC)

"Demagogie"

Odstranil jsem z textu neozdrojovanou větu, že iniciativa Defenestrace 2010 je demagogická. Takto formulované věty by ve wikipedii být neměly. Přípustné jsou IMHO věty ve tvaru "Podle <název autority> je Defenestrace 2010 demagogie (odkaz na zdroj)". Nazgul02 (diskuse) 28. 5. 2013, 14:07 (UTC)

Tzv. Studentské volby 2010

Už podruhé jsem vyškrtl pasáž o tzv. Studentských volbách 2010 a přesunul jí do samostatného hesla. Pokud wikipedista Mormegil nebo někdo jiný tuto editaci opět vrátí do jiného stavu, nezbude než obrátit se na rozhodčí orgán.

Zdůvodnění: Projekt Studentské volby (2010) není v žádném právním a v podstatě ani věcném vztahu k volbám do Poslanecké sněmovny (2010), o kterých pojednává tento článek. Jedná se o výchovnou kreativní hru organizace Člověk v tísni, mediálně zaštítěné jejím pracovníkem Karlem Strachotou. (Studenti SŠ, nevoliči se účastní modelové hry na volby.) Zdůvodnění Mormegila, že toto téma bylo "široce diskutováno" v předvolebním čase, neobstojí, protože v předvolebním čase bylo široce diskutováno leccos a ne vše z toho je relevantní pro téma článku, kterým je neutrální popis voleb v roce 2010, případně jejích důsledků. (Vergniaud (diskuse) 3. 7. 2014, 05:30 (UTC)).

„Právní vztah“ je naprosto irelevantní termín, tady píšeme encyklopedii, nikoli právní věstník. Studentské volby byly důležitým předvolebním tématem, jak s ohledem na jejich výsledky (které jsou svého druhu předvolebním průzkumem), tak i s ohledem na jejich ohlasy v politice (obviňování Davida Ratha ze zastrašování krajem zřizovaných škol atp.). Tématem článku jsou „Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2010“, nic více, nic méně.

Již podruhé píšete, že jste pasáž o studentských volbách přesunul do samostatného hesla, ale přiznávám se, že takové přesunuté heslo nejsem schopen najít.

Poznamenávám, že odstavec o prezidentských volbách je třeba i v článku Volba prezidenta České republiky 2013#Studentské volby.

A před používáním termínů typu „rozhodčí orgán“ by vás mohlo zajímat něco o tom, jak Wikipedie funguje. A ano, vámi odstraněný text hodlám vrátit zpět.

--Mormegil ✉ 3. 7. 2014, 07:50 (UTC)

Souhlasím s Mormegilem (a pasáž vracím zpět). O tématu si možná dovedu představit i samostatný článek (s tím, že by v tomto článku byl k tématu krátký odstavec a odkaz), ale přijde mi to zbytečné. Téma se jednoznačně týká voleb a pro pohodlí čtenáře i z hlediska encyklopedické jednoty hesla by mělo být tady. --Vojtěch Veselý (diskuse) 4. 7. 2014, 10:08 (UTC)