Volby do Evropského parlamentu v Německu 2024
Volby do Evropského parlamentu v Německu 2024 | |
---|---|
Stát | Německo |
Druh voleb | evropské |
Volební termín | 9. června 2024 |
Předchozí volby | 2019 |
Následující volby | 2029 |
Volební účast | ▲ 64,78 % |
Počet kandidátů | 35 |
Volby do Evropského parlamentu se v Německu uskutečnily 9. června 2024[1] jako součást celoevropských voleb. Šlo o desáté volby od prvních přímých voleb v Německu roce 1979. Mírný nárůst hlasů volby přinesly zejména pro stranu CDU/CSU, zatímco všechny tři vládní strany — SPD, Zelení a FDP získaly méně hlasů než před pěti lety. Největší pokles zaznamenali především Zelení. Naopak krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) zaznamenala ve volbách výrazný nárůst hlasů i mandátů, a skončila druhá[2]. Výsledky poukázaly na výraznou regionální nerovnováhu země: AfD získala alespoň relativní většinu ve všech okresech bývalého Východního Německa, až na šest výjimek (v Postupimi a Potsdam-Mittelmarku v Braniborsku, ve městech Erfurt, Jena a Výmar a také v tradičně katolickém Eichsfeldu v Durynsku). Značný počet voličů zaujala také nově vzniklá levicově-populistická strana Aliance Sahra Wagenknechtové, která se největší podpoře těšila také v oblastech bývalého NDR.
Pozadí
[editovat | editovat zdroj]Volby do Evropského parlamentu v roce 2024 byly prvními národními volbami, které se v Německu konaly od voleb do spolkového sněmu v roce 2021, ve kterých křesťanští demokraté CDU-CSU bývalé kancléřky Angely Merkelové prohráli se Sociálnědemokratickou stranou (SPD) vedenou Olafem Scholzem[3]. Ten následně vytvořil tzv. koalici Semafor s Svobodnou demokratickou stranou (FDP) a stranou Svaz 90/Zelení.
Volební systém
[editovat | editovat zdroj]V německém volebním obvodu je voleno celkem 96 europoslanců.[4] Kandidující subjekty mohou předložit buď federální seznam nebo státní seznamy svých kandidátů pro jednotlivé spolkové země.
Od voleb do Evropského parlamentu v roce 2014 Německo nemá žádný volební práh, což umožnilo řadě menších stran získat mandáty, protože k získání prvního mandátu podle Sainte-Laguëovo metody jim stačí dosáhnout přibližně 0,5 % hlasů. Ačkoli Evropská rada doporučila, aby země s více než 35 poslanci Evropského parlamentu zavedly volební práh mezi 2 % a 5 %, německá vláda v listopadu 2018 od svých plánů na zavedení 2% prahu upustila[5]. V roce 2022 vláda ovšem rozhodla o zavedení 2%, ale tento práh se na volby v roce 2024 nevztahuje. V roce 2019 činil faktický práh pro získání mandátu přibližně 0,7 % hlasů.
Kontroverze
[editovat | editovat zdroj]Útoky na vůdce kampaní
[editovat | editovat zdroj]V posledním dubnovém týdnu 2024 byli pracovníci kampaní za Zelené, Volt a Die Linke napadeni a v některých případech též zraněni při vylepování propagačních plakátů[6].
Dne 3. května 2024 byl Matthias Ecke (SPD) napaden při vylepování plakátů v Drážďanech. Utrpěl zlomeninu očnice a musel podstoupit operaci. Vyšetřování převzaly policejí orgány, protože se předpokládalo, že útok byl politicky motivován. Krátce předtím byl na stejném místě při výlepu plakátů již napaden pracovník kampaně Zelených. Dne 5. května se pachatel, 17letý mladík, přihlásil a přiznal k útoku na Eckeho. Poté byli identifikováni i tři další podezřelí. Po incidentu v Drážďanech vyzvaly aliance Spolu proti pravici a "Wir sind die Brandmauer Dresden" k demonstracím v Drážďanech a Berlíně. V Drážďanech se na demonstraci shromáždilo 3 000 účastníků, aby po útoku projevili solidaritu; celá akce proběhla pod heslem "Násilí nemá v naší demokracii místo.[7]"
Dne 4. května 2024 byl Holger Kühnlenz, člen zemského parlamentu za AfD, v Nordhornu, v Dolním Sasku zasažen vejci a udeřen do obličeje[8]. Kromě toho byl také poškozen volební stánek AfD v Drážďanech.
Dne 5. června 2024 byl Heinrich Koch, kandidát na místní zastupitelstvo za AfD, bodnut v Mannheimu nožem, když "konfrontoval vandaly ničí plakáty[9]." V Mannheimu k útoku nožem navíc došlo již několik dní předem.
Narážky AfD na jednotky SS
[editovat | editovat zdroj]V květnu 2024 v rozhovoru pro italský deník La Repubblica člen AfD Maximilian Krah prohlásil, že ne všichni členové Waffen-SS by měli být považováni za zločince, a uvedl příklad Güntera Grasse, bývalého nositele Nobelovy ceny za literaturu a člena Waffen-SS. Dodal: „Nikdy bych neřekl, že každý, kdo nosil uniformu SS, byl automaticky zločinec. Mezi 900 000 členy SS byli také mnozí rolníci: jistě bylo mezi nimi vysoké procento zločinců, ale ne všichni"[10].
Tento rozhovor údajně způsobil další zhoršení již napjatých vztahů mezi AfD a francouzským Národním shromážděním, kteří oba sedí v polticklé frakci Identita a demokracie. V reakci na Krahova prohlášení a obvinění z čínského vlivu na AfD oznámili členové Národního shromáždění, následovaní italskou Legou a Dánskou lidovou stranou, že se po volbách do Evropského parlamentu v roce 2024 s AfD rozejdou a ukončí s ní formální spolupráci[11].
Složení před volbami
[editovat | editovat zdroj]Frakce EP | Mandáty | Strana | Mandáty | ||
---|---|---|---|---|---|
Evropská lidová strana (EPP) | 30/96
|
Křesťanskodemokratická unie Německa | 23 | ||
Křesťansko-sociální unie Bavorska | 6 | ||||
Rodinná strana Německa | 1 | ||||
Zelení / Evropská svobodná aliance (Greens/EFA) | 25/96
|
Svaz 90/Zelení | 21 | ||
Ekologická demokratická strana | 1 | ||||
Volt Německo | 1 | ||||
Pirátská strana Německa | 1 | ||||
nestraníci | 1 | ||||
Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů (S&D) | 16/96
|
Sociálnědemokratická strana Německa | 16 | ||
Obnova Evropy (RE) | 7/96
|
Svobodná demokratická strana | 5 | ||
Svobodní voliči | 2 | ||||
Levice v Evropském parlamentu – GUE/NGL (The Left) | 5/96
|
Die Linke | 5 | ||
Evropští konzervativci a reformisté (ECR) | 1/96
|
Aliance Německo | 1 | ||
Nezařazení (NA) | 12/96
|
Alternativa pro Německo | 9 | ||
Die PARTEI | 1 | ||||
nestraníci | 2 | ||||
Celkem | 96 | ||||
Zdroj: European Parliament |
Kandidátské strany
[editovat | editovat zdroj]Výsledky voleb
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků 2024 European Parliament election in Germany na anglické Wikipedii a Europawahl in Deutschland 2024 na německé Wikipedii.
- ↑ Wahltermin Europawahl 2024 - Die Bundeswahlleiterin. www.bundeswahlleiterin.de [online]. [cit. 2024-09-01]. Dostupné online.
- ↑ European elections: German far-right celebrate win over Scholz's party. www.bbc.com [online]. [cit. 2024-09-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ After a tight election, Olaf Scholz’s Social Democrats come out just in front. The Economist. Dostupné online [cit. 2024-09-01]. ISSN 0013-0613.
- ↑ Germany - How to vote. European elections 2024: all you need to know [online]. [cit. 2024-06-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ KERL, Christian. Europawahl 2019: Große Koalition begräbt Pläne für Sperrklausel. www.waz.de [online]. 2018-11-23 [cit. 2024-09-01]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Angriffe gegen Wahlkampfhelfer in Brandenburg und Sachsen. ZDFheute [online]. 2024-04-28 [cit. 2024-09-01]. Dostupné online. (německy)
- ↑ BARTSCH, Michael. Demo in Dresden nach Angriff auf Ecke: Demokraten vereint nach Anschlag. Die Tageszeitung: taz. 2024-05-05. Dostupné online [cit. 2024-09-01]. ISSN 0931-9085. (německy)
- ↑ DEUTSCHLAND, RedaktionsNetzwerk. AfD-Landtagsabgeordneter Holger Kühnlenz in Nordhorn angegriffen. www.rnd.de [online]. 2024-05-04 [cit. 2024-09-01]. Dostupné online. (německy)
- ↑ BAYER, Lili. Warnings over disinformation and fake news as voting set to take place across EU – as it happened. the Guardian. 2024-06-05. Dostupné online [cit. 2024-09-01]. ISSN 0261-3077. (anglicky)
- ↑ LAUZUN, Hélène de. European Parliament: Le Pen Party Breaks With AfD After Statements on SS Soldiers. europeanconservative.com [online]. 2024-05-21 [cit. 2024-09-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ France’s National Rally won’t sit with Alternative for Germany in EU Parliament. POLITICO [online]. 2024-05-21 [cit. 2024-09-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ergebnisse Deutschland. Spolková volební komise [online]. [cit. 2024-06-10]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Volby do Evropského parlamentu v Německu 2024 na Wikimedia Commons