Německé volby do říšského sněmu 1930

Německé volby do říšského sněmu 1930
Německé volby do říšského sněmu 1930
	Výsledky voleb v jednotlivých obvodech
Stát	Výmarská republika
Druh voleb	parlamentní
Volební termín	14. září 1930
Předchozí volby	Volby 1928
Následující volby	Volby 1932 (červenec)
Volební účast	82,0 %
Výsledky

Německé federální volby konané 14. září 1930 byly v pořadí šesté volby do říšského sněmu Výmarské republiky. Sociálnědemokratická strana Německa (SPD) si udržela i přes ztrátu 10 křesel pozici nejsilnější strany. Výrazně posílili nacisté z NSDAP vedené Adolfem Hitlerem. Strana si polepšila o 95 křesel s stala se druhou největší. Třetí skončili komunisté.

Předcházející události

Po parlamentních volbách v roce 1928 sestavil sociální demokrat Hermann Müller vládu široké koalice SPD, lidovců, německých demokratů, Centra a Bavorské lidové strany (více: vláda Hermanna Müllera). Vláda se od samého začátku potýkala s vnitřními spory mezi lidovci a sociálními demokraty a po vypuknutí Velké hospodářské krize v říjnu 1929 se rozkol ještě prohloubil. Vláda se nakonec rozpadla v březnu 1930 po neshodách ohledně navyšování pojištění v nezaměstnanosti.

Situace využila vlivná skupina velkostatkářů, průmyslníků a armádních špiček okolo říšského prezidenta Hindenburga, která nesouhlasila s politikou vládnoucí SPD. Hindenburg pověřil sestavením vlády Heinricha Brüninga z Centra, který vytvořil menšinovou vládu bez sociálních demokratů. Brüning následně vládl pomocí prezidentských „nouzových dekretů“ (více: článek 48), kdy pro přijmutí zákona stačilo pouhé schválení prezidentem a ne standardně celým sněmem. Někdy se Brüningova vláda nazývá prezidentský kabinet. Výrazně byl oslaben parlamentarismus a demokracie republiky. Sněm mohl dekret zamítnout, ale potřeboval k tomu většinu poslanců. Při schvalování rozpočtu pro rok 1930 byl návrh vlády odmítnut. Brüning se pokusil rozpočet protlačit pomocí dalšího prezidentského dekretu, ale narazil na plošný odpor sněmu. V nevídané shodě se sešly hlasy sociálních demokratů, komunistů, nacistů a nacionalistů a celkovým počtem 256 z 491 byl dekret zrušen. V červnu 1930 byl rozpuštěn říšský sněm a nové volby byly vypsány na 14. září 1930.

Volební kampaně

Sociální demokraté si byli vědomi potenciálního úspěchu nacistů v nadcházejícím klání, jelikož se NSDAP podařilo výrazně uspět v několika zemských volbách. Do voleb šli s plakátem, který hlásal:„Proti buržoazii a svastice!“ V srpnu uspořádali sociální demokraté a komunisté demonstrace v Berlíně s heslem „Válku nikdy víc!“ Na 30 tisíc lidí se účastnilo části pořádané SPD a dalších 15 tisíc bylo na komunistické demonstraci. Německá demokratická strana se v červenci 1930 spojila s nacionalisty z Lidového národního říšského svazu a přejmenovala se na Německou státní stranu (DStP). Mnoho umírněných a levicově orientovaných členů následně stranu opustilo.

Nacionalisté z DNVP se museli před volbami vypořádat s rozkolem mezi proti-demokratickým křídlem strany a její umírněnou částí. Radikálové slavili vítězství a liberálnější část členů ze strany odešla a založila Konzervativní lidovou stranu. Lidovci z DVP se pokusili vytvořit pravicový blok s dalšími menšími stranami jako Konzervativní lidová strana či Říšská strana německé střední třídy, ale snaha neslavila úspěch. Kampaň NSDAP byla poprvé řízena Goebbelsem, který zakázal před volbami protižidovská hesla a nechal stranu profilovat jako nacionalistickou, protikomunistickou a antikapitalistickou. Byla velká snaha vykreslit NSDAP jako mladou, nezkaženou a činorodou. V srpnu 1930 objel Hitler za 10 dní 20 shromáždění a toho v Berlíně se účastnilo na 16 tisíc lidí.

Vlivní lidé z okolí říšského prezidenta Hindenburga doufali ve výrazné oslabení protivládních nacionalistů z DNVP a posílení provládních konzervativců z odštěpené Konzervativní lidové strany. V srpnu 1930 požádal Svaz německého průmyslu své členy, aby podporovali pouze ty strany, které ctí ústavu a jsou pro zachování soukromého sektoru i vlastnictví. Celá akce byla namířena proti aktivitám komunistů a nacistů.

Výsledky

Největší úspěch ve volbách slavili nacisté, kteří po 800 tisících hlasech v roce 1928 jich získali v roce 1930 6,4 miliónu. Nejsilnější byla strana v severním a východním Německu. Ve Východním Prusku dokonce volby vyhrála a v Pomořansku a Šlesvicku-Holštýnsku měla přes 20 %. Nově zvolení členové říšského směnu za NSDAP následně usedli do lavic v hnědých stranických uniformách, ačkoliv tím porušovali zákon. Jelikož měli jako poslanci imunitu, žádné trestné stíhání neproběhlo. Výrazným neúspěchem skončily volby pro ostatní pravicové strany nacionalisté ztratili téměř půlku mandátů a lidovci třetinu.

Sociální demokraté vyhráli volby i po šesté a stali se opět největší stranou ve sněmu. Ztratili ale 10 poslanců. Naopak ziskem skončily volby pro komunisty, kteří se stali třetí největší stranou v říšském sněmu. Podařilo se jim dokonce vyhrát ve dvou volebních obvodech (Düsseldorf východ a Merseburg). Němečtí demokraté organizovaní v Německé státní straně ztratili 5 křesel.

Politická strana		Hlasy v % (změna)		Mandáty (změna)
	Sociálnědemokratická strana Německa (SPD)	24,5	▼ -5,3	143	▼ -10
	Národně socialistická německá dělnická strana (NSDAP)	18,3	▲ +15,5	107	▲ 95
	Komunistická strana Německa (KPD)	13,1	▲ +2,5	77	▲ +23
	Centrum (Z)	11,8	▲ +1,5	68	▲ +7
	Německá národně lidová strana (DNVP)	7,0	▼ -7,3	41	▼ -32
	Německá lidová strana (DVP)	4,5	▼ -4,2	30	▼ -15
	Německá státní strana (DStP)	3,8	▼ -1,0	20	▼ -5
	Říšská strana německé střední třídy (WP)	3,8	▼ -0,7	23	▬ ±0
	Křesťanskonárodní strana rolníků a zemědělců (CNBL)	3,2	▲ +1,3	19	▲ +10
	Bavorská lidová strana (BVP)	3,0	▼ -0,1	19	▲ +2
	Křesťanská sociální služba (CSVD)	2,5	nová	14	nová
	Německá rolnická strana	1,0	▼ -0,6	6	▼ -2
	Konzervativní lidová strana (KVP)	0,8	nová	4	nová
	Zemědělská liga (RLB)	0,6	▼ -0,1	3	▬ ±0
	Německo-hannoverská strana (DHP)	0,4	▼ -0,2	3	▼ -1
Celkem		100,0		577	+86

Sestavování vlády

Po vyhlášení výsledků bylo jasné, že sestavení většinové a k tomu funkční vlády bude extrémně obtížný úkol. Umírnění nacionalisté z Konzervativní lidové strany nedosáhli očekávaného úspěchu, a nemohli tak výrazněji posílit vládní koalici. Kancléř Brüning nakonec dostal svolení od sociálních demokratů v pokračování existující menšinové vlády, která se opírala o prezidentské dekrety. Po úspěchu nacistů to SPD viděla jako nejlepší možnost v dané situaci. Vznikla menšinová vláda tolerovaná SPD, kterou tvořilo Centrum, Bavorská lidové strana, Německá státní strana, Německá lidová strana a Konzervativní lidová strana. Ministerstvo obrany opět vedl nestraník a to Wilhelm Groener.

Přehled vlád

Kabinet H. Brüninga I. (Z) – koalice Z, DVP, DDP, BVP, WP, KVP (31. březen 1930 – 9. říjen 1931)
Kabinet H. Brüninga II. (Z) – koalice Z, DStP, BVP, KVP, CNBL (10. říjen 1931 – 1. červen 1932)

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Reichstagswahl 1930 na německé Wikipedii.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Německé volby do říšského sněmu 1930 na Wikimedia Commons
Volební výsledky (německy)

Volby v Německu

Federální volby	1871 • 1874 • 1877 • 1878 • 1881 • 1884 • 1887 • 1890 • 1893 • 1898• 1903 • 1907 • 1912 • 1919 • 1920 • 1924 (květen) • 1924 (prosinec) • 1928 • 1930 • 1932 (červenec) • 1932 (listopad) • 1933 (březen) • 1933 (listopad) • 1936 • 1938 • 1949 • 1953 • 1957 • 1961 • 1965 • 1969 • 1972 • 1976 • 1980 • 1983 • 1987 • 1990 • 1994 • 1998 • 2002 • 2005 • 2009 • 2013 • 2017 • 2021

Prezidentské volby	1925 • 1932

Volby do Evropského parlamentu	1979 • 1984 • 1989 • 1994 • 1999 • 2004 • 2009 • 2014 • 2019 • 2024

Referenda	1933 • 1934 • 1936 • 1938