Přeskočit na obsah

Vok z Valdštejna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vok z Valdštejna

ÚmrtíČeské královstvíČeské království České království
ChoťEliška z Valdštejna (roz. z Úhlišť/z Říčan)
Profesespisovatel a diplomat
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vok z Valdštejna (2. polovina 14. století – po 1423[1]) byl český šlechtic, významný zastánce husitského hnutí a osoby mistra Jana Husa.

Pocházel z českého šlechtického rody Valdštejnů, původem ze severních Čech. Poprvé je připomínán roku 1384.

Počátkem 15. století se stal přívržencem reformačního církevního učení Jana Husa. V roce 1410 obdržel blahopřejný dopis od anglického reformátora Johna Oldcastla za organizaci protestů proti pálení knih napsaných Wycliffem katolíky.[2] V roce 1412 byl vůdcem davu, který veřejně pálil papežské buly o přímluvě na pražském pranýři.[3]

Za podporu Husa byl žalován u papeže Jana XXIII., aby byl spolu s dalšími dvěma sympatizujícími šlechtici na dvoře Václava IV., Jindřichem Leflem z Lažan a Janem Sádlem ze Smilkova, souzen před papežskou stolici. Po upálení Husa v Kostnici podepsal s řadou dalších českých šlechticů 2. září 1415 tzv. Stížný list českých a moravských pánů do Kostnice, kterým se česká šlechta postavila proti popravě českého kněze.

Zemřel po roce 1423.

Jeho manželkou byla Eliška z Valdštejna, rozená z Úhlišť (z Říčan).

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Wok of Waldstein na anglické Wikipedii.

  1. LOUŽECKÝ, Jan Drocár a Pavel. Historická šlechta – život po meči a po přeslici. www.historickaslechta.cz [online]. [cit. 2022-10-16]. Dostupné online. 
  2. Waugh 1905, p. 443.
  3. Lea 2004, p. 450.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • LEA, Henry C. (2004). A History of the Inquisition of the Middle Ages Part Two. Kessinger Publishing, LLC. ISBN 0-7661-8894-9
  • PEKAŘ, Josef. Zpráva o činnosti musejního komitétu a stavu musea Turnovského: za léta 1890-1892. (Sluka & Jiránek). s. 22-23. Dostupné online
  • ŠIMÁK, Vítězslav. Čechy. Praha: J. Otto, 1905. s. 274. Dostupné online
  • WAUGH, W. T. (1905). Sir John Oldcastle. The English Historical Review, Vol. 20, No. 79, pp. 434-456.