Přeskočit na obsah

Vojtěška Baldessari Plumlovská

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vojtěška Baldessari Plumlovská
Rodné jménoVojtěška Baldessari
Narození17. dubna 1854
Plumlov
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí31. března 1934 (ve věku 79 let)
Olomouc
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnostrakouská
Povolánípedagožka
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Vojtěška Baldessari Plumlovská (17. dubna 1854 Plumlov – 31. března 1934 Olomouc) byla učitelka, novinářka a dramatička. Psala zejména pro děti a mládež.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Mládí

[editovat | editovat zdroj]

Narodila se 17. dubna 1854 v Plumlově jako nejstarší dcera rakouského státního úředníka Adolfa Baldessariho a Češky Josefy Františky Černé. Měla pět sourozenců. Roku 1870 se s rodinou přestěhovala do Vídně, kde pracovala jako vychovatelka a rok nato do Černovic, kam byl její otec přeložen. Zde studovala učitelský ústav a roku 1872 dokončila své vzdělání učitelskou zkouškou.[1] Poté učila v Rýmařově a Šternberku (od 1874), kde na školách usilovala o prosazení češtiny.[2] Roku 1881 byla přeložena do Kroměříže, kde začala učit na české škole a kde zůstala až do důchodu.

Umělecké působení

[editovat | editovat zdroj]

V Kroměříži se zapojila do veřejného života, nejvíce se spřátelila s ochotníky, pro které začala psát pohádkové hry pro děti. Dne 20. listopadu 1899 se konečně dočkala většího uznání a její první hru Svatoň a Milena uvedla Sukova divadelní společnost. Když byla roku 1906 penzionována a přestěhovala se do Olomouce, začala se více věnovat loutkovému divadlu. Organizovala setkání mezi kladenskými a olomouckými loutkáři, roku 1920 získala ocenění za loutkovou hru Horymír v časopisu Loutkář.[1] Zahrála si i v Městském divadle v Olomouci mezi ochotníky. Některé z jejích her byly přeloženy do francouzštiny, němčiny, srbochorvatštiny a slovinštiny.[3] Její hry byly uvedeny v Národním divadle v Praze. První z nich byla hra Pohádka o Sněhurce v sezóně 1904–1905, která měla sedm repríz. Byla členkou Spolku českých spisovatelů beletristů Máj v Praze. Udržovala korespondenci s Jaroslavem Vrchlickým. Mezi její další koníčky patřilo kreslení, v čemž ji podporoval Max Švabinský.[4] Přispívala do časopisu Malý čtenář a do Vlastivědného sborníku pro mládež župy olomoucké. Roku 1924 byla oceněna jako první a nejlepší dramatická spisovatelka pro mládež. Ke svému jménu si přidala spisovatelský pseudonym Plumlovská, aby tak vzdala čest svému rodišti.

Úmrtí

[editovat | editovat zdroj]

Vojtěška Baldessari Plumlovská umírá 31. března 1934 ve svém olomouckém bytě v Litovelské ulici čp. 8. Pohřbena byla v rodinném hrobě na olomouckém Ústředním hřbitově v Neředíně.

Dílo

[editovat | editovat zdroj]

Vojtěška Baldessari Plumlovská je autorkou 25 divadelních her. Z toho 24 jich je pohádkových a 9 loutkových. Její hry mají často výchovný charakter.[5]

Hry

[editovat | editovat zdroj]
  • Svatoň a Milena, 1889
  • Honza v zakletém zámku, 1900
  • Sůl nad zlato, 1901
  • Sněhurka, 1902
  • Zahrada sudiček, 1903
  • Sen vánoční, 1907
  • Zlatá husa, 1908
  • Krakonoš, 1909
  • Bílá růže 1910
  • Zlatá nit, 1912
  • Jura, 1913
  • Vánoční hra, 1916
  • České srdce, 1918
  • Pohádková princezna, 1921
  • Matka, 1921 (hra pro dospělé publikum dle Andersenovy pohádky)
  • Věno, 1921
  • Matička vlasti, 1921
  • Blaničtí rytíři, 1921
  • Záchrana matek – záchrana národa, 1923
  • Nepokojná Káča, 1924
  • Zvířátka a Petrovští, 1924 (spoluautor Q. M. Vyskočil)
  • Nejdražší matčin šperk, 1926
  • Dukátová semena, 1927
  • Přemysl a Libuše, 1930
  • Pohádka o třech princeznách (posmrtně 1939)

Loutkové hry

[editovat | editovat zdroj]
  • Honza pán, 1905
  • Ječmínek, 1919
  • Obelišk, 1920
  • Horymír, 1922
  • Zvířátka na cestách, 1918
  • Probuzení, 1924
  • Honza a Kašpárek na cestách, 1929
  • Divotvorný meč, (posmrtně 1937)
  • Nejkrásnější řeč na světě, (posmrtně 1938)
  • Rozum vítězí (posmrtně 1939)
  • Prodaná nevěsta, (posmrtně 1940)

Další díla

[editovat | editovat zdroj]
  • Národní pohádky, 1895 (adaptace pohádkových lidových syžetů)
  • Malá přáníčka pro děti, 1901 (sbírka básní)
  • Nová přání našim dětem a říkání vánoční, k primicím a svatbám, 1903 (sbírka básní)
  • Přítel dítek, 1922 (sbírka veršů a poučných článků pro děti)

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b BALDESSARI-PLUMLOVSKÁ, Vojtěška, LD. www.amaterskedivadlo.cz [online]. [cit. 2020-05-04]. Dostupné online. 
  2. ↑ FRAUS, T., HLAVÁČOVÁ J., KÖHLEROVÁ, J. (Eds.), K historii kulturního života v Plumlově: polovina 19. až konec 20. století. Prostějov: Okrašlovací spolek města Prostějova, 2010. s. 7.
  3. ↑ VKOL - kalendárium regionálních osobností REGO - 31. březen. aleph.vkol.cz [online]. [cit. 2020-05-04]. Dostupné online. 
  4. ↑ Knihovnická Revue Olomouckého Kraje. webcache.googleusercontent.com [online]. [cit. 2020-05-04]. Dostupné online. 
  5. ↑ BALDESSARI PLUMLOVSKÁ Vojtěška 17.4.1854-31.3.1934 – Personal. biography.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2020-05-04]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vojtěška_Baldessari_Plumlovská&oldid=24477590“