Ústřední hřbitov Neředín

Ústřední hřbitov Neředín
	Původní obřadní síň
Lokalita
Stát	Česko
Kraj	Olomoucký
Okres	Olomouc
Obec	Olomouc
Zeměpisné souřadnice	49°35′48,9″ s. š., 17°13′10,42″ v. d.
Specifikace
Výstavba	1898–1901
Odkazy
Oficiální web	http://www.olomouc.eu/hrbitovy/verejna-pohrebiste/neredin-ustredni-hrbitov_(cesky)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ústřední hřbitov Neředín je největší a nejvýznamnější hřbitov v Olomouci. Nachází se v městské části Neředín, na západním okraji města na třídě Míru. Součástí neředínského hřbitova je také olomoucký židovský hřbitov ve východní části pohřebiště.

Historie

Hřbitov byl vystavěn v letech 1898 až 1901^[1] během volebního období olomouckého purkmistra Karla Brandhubera. Byly sem přeneseny také ostatky ze zrušeného hřbitova U Dřevěného Zvonu, který se nacházel před městskou Terezskou bránou a byl pojmenován podle nedalekého stejnojmenného hostince. Civilní hroby byly odstraněny do roku 1901, vojenský hřbitov zde vytrval do roku 1969. Na místě pohřebiště byly s rozšiřujícím se centrem města vybudovány Smetanovy sady. Vznik Ústředních hřbitovů na přelomu století probíhal v řadě měst Rakouska-Uherska, mj. v Plzni či v Brně.

V centrální části hřbitova na konci hlavní vstupní cesty byla postavena kaple v novorománském slohu sloužící jako obřadní síň. Tuto funkci pak pozvolna převzal prostor funkcionalistického krematoria a kolumbária postaveného roku 1927 podle návrhu Aloise Šajtara. Vitrážové okno v čelní stěně s tematikou Fénixe navrhl Josef Kaplický. Za hlavní branou se nacházejí historizující stavby evangelické pohřební kaple a židovské obřadní síně. ^[1] Hrobka purkmistra Karla Brandhubera postupně začala sloužit jako pohřebiště purkmistrů a primátorů Olomouce.

Na hřbitově se nachází díla známých architektů a souchařů, například Kamila Hilberta, Quido Kociana, Josefa Wagnera, Jana Kotěry, Jana Laudy, Antona Hanaka, Julia Pelikána, Olbrama Zoubka nebo pražské firmy Anýž.

V 70. letech 20. století byla ke hřbitovu přivedena tramvajová doprava a vystavěna smyčka.

Pohřbené osobnosti (výběr)

Gustav Meretta (1832–1888) – architekt a stavitel, autor přestavby Svatováclavského dómu v Olomouci
Jaroslav Kovář mladší (1905–1987) – kreslíř a architekt
Karel Starý starší (1843–1929) – architekt a stavitel
Ignát Wurm (1825–1911) – kněz a etnograf
Romuald Promberger (1856–1932) – nakladatel, majitel knihkupectví na Horním náměstí, český vlastenec
Rodina Neswadbova a Wiedermannova – podnikatelské rodiny firmy Neswadba a Wiedermann vyrábějící klavíry
Rodina Woletzova
Rodina Ottahalova – poloplastickou skulpturu Živé vody vytvořil Anton Hanak^[1]
Rodina Primavesi – bankéřská rodina, hrobka s monumentální sochou alegorie Věčnosti od Antona Hanaka^[1]
Rodina Pallatova – rodina stavitele a architekta Aloise Pallata (1854–1908), autorem hrobky byl Kamil Hilbert (chráněno jako kulturní památka)
Rostislav Čtvrtlík (1963-2011) - herec

Brandhuberova hrobka

Karl Brandhuber (1846–1934) – poslední německý purkmistr
Josef Engel (1830–1900) – purkmistr, podnikatel, poslanec Říšské rady
Milan Hořínek (1937–2014) – první primátor města po Sametové revoluci

Židovský hřbitov

Ignác Briess starší (1833–1931) – obchodník a majitel sladoven, rodinnou hrobku navrhl vídeňský ateliér Fellner & Helmer

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d SAMEK, Bohumil; DOLEJŠÍ, Kateřina. Umělecké památky Moravy a Slezska. Praha: Academia, 2021. ISBN 978-80-200-3122-8. S. 374–375.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Ústřední hřbitov Neředín na Wikimedia Commons
Magistrát města Olomouce - Správa hřbitovů a krematoria Archivováno 10. 9. 2019 na Wayback Machine.
Historie hřbitova, hroby významných osobností
Hrobka Aloise Pallaty

[:0-1] SAMEK, Bohumil; DOLEJŠÍ, Kateřina. Umělecké památky Moravy a Slezska. Praha: Academia, 2021. ISBN 978-80-200-3122-8. S. 374–375.

[1]