Vojnice (Volenice)
Souřadnice: 49°13′33″ s. š., 13°42′26″ v. d.
| Vojnice | |
|---|---|
 | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Volenice |
| Okres | Strakonice |
| Kraj | Jihočeský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°13′33″ s. š., 13°42′26″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 15 (2021)[1] |
| Katastrální území | Vojnice (4,35 km²) |
| Nadmořská výška | 545 m n. m. |
| PSČ | 387 16 |
| Počet domů | 31 (2011)[2] |
  Vojnice | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 74357 |
| Kód k. ú. | 674354 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vojnice je malá vesnice, část obce Volenice v okrese Strakonice. Nachází se asi 3,5 km na jihozápad od Volenic. Vesnicí protéká Vojnický potok. Je zde evidováno 34 adres.[3] V roce 2011 zde trvale žilo čtrnáct obyvatel.[4]
Vojnice je také název katastrálního území o rozloze 4,35 km2.[5] Vojnice s ostatními částmi obce Volenice územně nesouvisejí; oddělují je katastrální území Krejnice a Škůdra.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1384, kdy byla majetkem řádu johanitů ze Strakonic.[6]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]
- Kostel Navštívení Panny Marie s kaplí sv. Martina stojí na návrší severně od vesnice. Je to trojlodní, zevně raně barokní stavba s polygonálním presbytářem, podle nápisu s letopočtem na klenbě byla postavena roku 1687, s kaplí po jižní straně a předsíní na severní straně. Hlavní oltář je portálový, s novodobým obrazem Navštívení Panny Marie, barokní obraz je přesunut na severní stranu presbytáře. Další postranní oltář je také barokní, z roku 1721, zasvěcený sv. Barboře, s obrauem sv. Dominika v nástavci.
- Výklenková kaple sv. Jana Nepomuckého se sochou světce z 1. poloviny 19. století
- Vojnický zámek[7] je původem tvrz, na které se roku 1413 připomíná Petr z Ojnic, od roku 1507 ji držel Jindřich Sádlo z Kladrubce. Jeho potomku Václavu Sádlovi byla roku 1520 tvrz vypálena z trestu za spojenectví s bandou lupičů Zdeňka Malovce. Jindřich Sádlo tvrz opravil a spolu s vesnicí a dvorem roku 1543 prodal Adamovi Kocovi z Dobrše. Ten zboží připojil ke svému statku Ohrazenice. Po roce 1600 tento statek koupil Jan Kašpar Vojslav Branišovský z Branišova (†1663). Jeho potomek Václav Markvart Vojslav stavbu rozšířil na zámek a roku 1687 dal postavit barokní kostel. Jeho syn Václav Markvart z Branišova byl roku 1698 zavražděn svými poddanými na cestě blízko Práchně. Následujícím majitelem byl Bernard Deym ze Stříteže, který prodal panství ovdovělé Markétě z Běšin, rozené Varlejchové z Bubna. Pro nedoplatek se zboží dostalo do dražby, v níž je koupila kněžna Marie Karolína Löwenstein-Wertheim, která roku 1796 celé panství postoupila svému synovi z prvního manželství Janu Bernardu z Rummerskirchu. Ten roku 1802 zámek prodal Kryštofovi a Žofii Villanyům. Dále se majitelé zámku střídali, až jej koupil technický ředitel Škodových závodů Franz Wellner (1840-1921)[8]. Dal stavbu opravit do dochované stylové podoby a upravit přilehlý park. Zámek zůstal v soukromém vlastnictví potomků rodiny.
Zámek je jednopatrová dvoukřídlá budova se sedlovou střechou. Západní křídlo je ve zdivu dochováno z tvrze, zejména arkády a klenutý sál v jižním traktu přízemí. Arkády prvního patra byly zazděny.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 210.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-03-29.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 254.
- ↑ ODBORNÉ ODDĚLENÍ PM, odborné oddělení PM. ZPRAVODAJ PRACHATICKÉHO MUZEA ZPRAVODAJ 4/2014. ZPRAVODAJ PRACHATICKÉHO MUZEA ZPRAVODAJ. 2014, roč. 2014, čís. 4, s. 3–6. Dostupné online.
- ↑ František KUBů: Vojnický zámek nabízel průmyslníkovi útočiště, in: Mladá fronta Dnes, jihočeské vydání, č. 11/70, 23.03.2000, příloha Jižní Čechy Dnes, s. 4.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- TŘÍSKA, Karel, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Jižní Čechy. Svazek V. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Vojnice – zámek, s. 212.
- KAŠIČKA, František; NECHVÁTAL, Bořivoj. Tvrze a hrádky na Strakonicku. Strakonice: Muzeum středního Pootaví, 1986.
- Emanuel Poche a kolektiv: Umělecké památky Čech, díl IV., T-Ž, Academia Praha 1982, s. 254.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vojnice na Wikimedia Commons - Katastrální mapa katastru Vojnice na webu ČÚZK
