Přeskočit na obsah

Vladař (Tepelská vrchovina)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vladař
Pohled na Vladař z jihovýchodu (od Bohuslavi)
Pohled na Vladař z jihovýchodu (od Bohuslavi)
Vrchol693 m n. m.
Prominence175 m ↓ JV od Kolešova[1]
Izolace3,1 km → Dlouhý vrch
SeznamyNejprominentnější hory CZ
Hory Tepelské vrchoviny
Poznámkakeltské hradiště
Poloha
StátČeskoČesko Česko
PohoříTepelská vrchovina
Souřadnice50°4′48″ s. š., 13°12′56″ v. d.
Vladař
Vladař
PovodíStřela
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Přírodní rezervace
Vladař
Vrcholová partie přírodní rezervace
Vrcholová partie přírodní rezervace
Základní informace
Vyhlášení17. prosince 1970
VyhlásilMinisterstvo kultury
Nadm. výška466–693 m n. m.
Rozloha121,56 ha[2]
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresKarlovy Vary
UmístěníZáhořice
Další informace
Kód507
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento box:
Přírodní rezervace v Česku

Vladař (693 m n. m.) je mohutná stolová hora v okrese Karlovy Vary, která se nachází asi jeden kilometr severně od Vladořic a pět kilometrů východně od Žlutic. Hora je chráněna jako přírodní rezervace.[3]

Geologie a geomorfologie

[editovat | editovat zdroj]

Čedičová hora Vladař je výraznou dominantou kraje s charakteristickým plochým temenem a příkrými svahy vypínající se nad půvabnou říčkou Střelou. Nejvyšší bod plochého vrcholu dosahuje nadmořské výšky 693 metrů, převýšení nad údolím Střely činí přes 200 metrů. Vrcholovou plošinu tvoří příkrov středně zrnitého olivinického nefelinitu s vyrostlicemi olivínu do velikosti 5 mm. Přítomnost pyroklastik typických pro blízkost zdroje a také výrazná magnetometrická anomálie jsou pokládány za důkaz, že vrch Vladař není erozním reliktem delšího lávového proudu z Doupovských hor, nýbrž pozůstatkem samostatné sopky.[4] Zvláštností vrcholu je malé rašelinné jezírko bez přítoku, které sloužilo jako cisterna na vodu v dobách prehistorického osídlení.[5]

Z geomorfologického hlediska je Vladař součástí celku Tepelská vrchovina, podcelku Žlutická vrchovina, okrsku Vladařská vrchovina a podokrsku Vladořická vrchovina, v jejímž rámci je samostatnou geomorfologickou částí.

Přírodní rezervace

[editovat | editovat zdroj]
Jihozápadní pohled na Vladař

Vrcholové partie hory v katastrálním území Záhořice byly od roku 1969 chráněny jako přírodní rezervace Vladař na rozloze 11,71 ha.[6] K dalším změnám došlo v souladu s nařízením Karlovarského kraje č. 5 ze dne 24. března 2014.[7] Přírodní rezervace Vladař zaujímá nyní rozlohu 227,1 ha na katastrálním území Kolešov u Žlutic, Vladořice a Záhořice, které jsou místními částmi obcí Pšov a Žlutice.[3] Součástí plánu péče o přírodní rezervaci Vladař na léta 2012–2021 je i začlenění tohoto území spolu s lokalitou Louky pod Vladařem mezi evropsky významné lokality v rámci soustavy Natura 2000.[8]

Předmět ochrany představují teplomilné smíšené porosty - zbytek dubo-habrového háje s bohatým podrostem na čedičovém vrchu. Mezi zdejšími teplomilnými rostlinami lze nalézt např. hlaváč fialový (Scabiosa columbaria), lilii zlatohlávek (Lilium martagon), skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus), violku chlumní (Viola collina), pomněnku lesní (Myosotis sylvatica), tetluchu vznešenou (Aethusa cynapioides), jaterník podléšku (Hepatica nobilis), hrachor jarní (Lathyrus versus), kokořík mnohokvětý (Polygonatum multiflorum), vstavač bledý (Orchis pallens) a vstavač kukačku (Orchis morio). Na Vladaři roste i donedávna v ČR neznámá třezalka přítupá (Hypericum dubium).[5] Pokud jde o živočichy, na území rezervace se vyskytuje ještěrka obecná (Lacerta agilis) a slepýš křehký (Anguis fragilis), z ptáků pak žluna šedá (Picus canus), žluna zelená (Picus viridis), pěnice vlašská (Sylvia nisoria) a rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus).[9]

Historie

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Vladař (hradiště).

Vrchol byl osídlen již v době bronzové a také Kelty. Na vrcholu se rozkládá keltské hradiště. Na podzim roku 1421 se zde Jan Žižka s husitským vojskem na severní straně hory úspěšně bránil v obklíčení panské přesile, obležení prolomil a ustoupil do Žatce. Tuto událost připomíná dodnes malý pomník.

Na úpatí hory byl učiněn roku 2007 významný nález. Ve vypuštěném rybníku byly nalezeny zbytky dřevěných konstrukcí ze starší doby železné, které pravděpodobně sloužily pro zpevnění terénu a zabránění sesuvů půdy. Pomocí dendrochronologie byly datovány do rozmezí let 777 až 390 před naším letopočtem. Dřevo neslo stopy opracování pomocí nebozezu a možná také pil.[10]

Přístup

[editovat | editovat zdroj]

Od železniční zastávky Záhořice na trati Rakovník – Bečov nad Teplou vede na vrchol Vladaře asi dva kilometry dlouhá červeně značená turistická cesta.[9] Temenem hory prochází též naučná stezka Cesta za pověstí, která tvoří okruh ze Žlutic kolem vesnic Kobylé, Kolešov, Záhořice a hory Vladař.

Galerie

[editovat | editovat zdroj]
  • Cesta ze Záhořic k vrcholu Vladaře
    Cesta ze Záhořic k vrcholu Vladaře
  • Vrcholová plošina Vladaře se zarůstajícím jezírkem
    Vrcholová plošina Vladaře se zarůstajícím jezírkem
  • Pohled z Vladaře na Doupovské hory
    Pohled z Vladaře na Doupovské hory
  • Pozůstatky výšinného opevněného sídliště
    Pozůstatky výšinného opevněného sídliště
  • Na vrcholu Vladaře
    Na vrcholu Vladaře
  • Vladař
    Vrch Vladař z obce Chlum, Pšov

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Ultrakopce na Ultratisicovky.cz
  2. ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
  3. ↑ a b PR Vladař [online]. AOPK ČR [cit. 2016-12-29]. Dostupné online. 
  4. ↑ ŽÁČEK, Vladimír. Vladař [online]. Česká geologická služba, 1994-11-17, rev. 201-12-01 [cit. 2016-12-29]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b JANOŠKA, Martin. Sopky a sopečné vrchy České republiky. Praha: Academia, 2013. 416 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-27. ISBN 978-80-200-2231-8. S. 52–53.  Archivováno 27. 9. 2016 na Wayback Machine.
  6. ↑ Vyhláška ministerstva kultury ČSR
  7. ↑ Nařízení Karlovarského kraje z roku 2014
  8. ↑ Plán péče o chráněné území
  9. ↑ a b Vladař — vrch u Žlutic [online]. Příroda Karlovarska [cit. 2016-12-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-12. 
  10. ↑ Archeologové hlásí objev století u stolové hory Vladař. iDNES.cz [online]. Mafra, 2008-04-30 [cit. 2015-12-10]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Chráněná území v okrese Karlovy Vary
Přírodní parky
Chráněné krajinné oblasti
Národní přírodní rezervace
Národní přírodní památky
Přírodní rezervace
Přírodní památky
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vladař_(Tepelská_vrchovina)&oldid=23654157“