Vladořice
| Vladořice | |
|---|---|
 Celkový pohled z jihozápadu (od Kolešova) | |
| Lokalita | |
| Charakter | osada |
| Obec | Žlutice |
| Okres | Karlovy Vary |
| Kraj | Karlovarský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°4′22″ s. š., 13°12′44″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 4 (2021)[1] |
| Katastrální území | Vladořice (1,83 km²) |
| PSČ | 364 52 |
| Počet domů | 2 (2021)[2] |
  Vladořice | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 106950 |
| Kód k. ú. | 706957 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vladořice (dříve také Vladařice, německy Wladar) jsou malá osada, část města Žlutice v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji. Nachází se asi čtyři kilometry jihovýchodně od Žlutic, na úpatí hory Vladař, v nadmořské výšce 555 m. Vladořice jsou také název katastrálního území o rozloze 1,83 km².[3]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1379. Vesnice byla zřejmě rozdělena mezi více majitelů. Nejstarším známým byl Plach z Vladořic uváděný v roce 1379, dále Jindřich (1386), Hynek (1390), Toch (1404) a Jakeš (1410). V roce 1432 žila Jana, vdova po Jakešovi. Roku 1469 Šimon z Vladořic vesnici prodal Žluticím, od kterých ji o sto let později koupil Jan Ratibořský z Chcebuze. Z roku 1569 pochází první zpráva o zdejší tvrzi. Již v roce 1572 panství koupil Kunrát ze Sulevic a od roku 1604 byla vesnice připojen k chyšskému panství. Tvrz poté beze stop zanikla.[4]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 48 obyvatel (z toho 24 mužů) německé národnosti a římskokatolického vyznání.[5] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 65 obyvatel německé národnosti, kteří se kromě jednoho člověka bez vyznání hlásili k římskokatolické církvi.[6] V roce 2011 zde trvale žilo 5 obyvatel.[7]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 60 | 51 | 43 | 52 | 49 | 48 | 65 | 16 | 11 | 9 | 9 | 11 | 6 | 5 | 4 |
| Počet domů | 11 | 11 | 11 | 9 | 10 | 9 | 10 | 5 | 5 | 1 | 2 | 2 | 2 | 2 | 2 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Při sčítání lidu v letech 1869–1930 Vladořice byly samostatnou obcí v okrese Žlutice. V roce 1950 byly osadou obce Močidlec v okrese Toužim. V letech 1961–1979 byly částí obce Novosedly v okrese Karlovy Vary. Od 1. července 1979 jsou částí města Žlutice v okrese Karlovy Vary.[10]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Sousoší Piety jihozápadně při cestě do Kolešova[11]
- Sousoší Piety východně při cestě do Bohuslavi[12]
- Socha svatého Jana Nepomuckého[13] vytesaná nákladem vladořického sedláka Franze Antona Prägera roku 1834 a roku 2012 zrenovovaná[14]
- Venkovská usedlost čp. 6 s holubníkem domkového typu[15][16]
- Zaniklá tvrz neznámého umístění[17]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-30.
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Vladořice – tvrz, s. 385–386.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 262.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 407.
- ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 277.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-11-10]. S. 625. Dostupné v archivu pořízeném dne 2024-03-06.
- ↑ VYČICHLO, Jaroslav. Vladořice - sousoší Piety | Památky a příroda Karlovarska. www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz [online]. [cit. 2020-10-16]. Dostupné online.
- ↑ VYČICHLO, Jaroslav. Vladořice - sousoší Piety | Památky a příroda Karlovarska. www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz [online]. [cit. 2020-10-16]. Dostupné online.
- ↑ VYČICHLO, Jaroslav. Vladořice - socha sv. Jana Nepomuckého | Památky a příroda Karlovarska. www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz [online]. [cit. 2020-10-16]. Dostupné online.
- ↑ Spolek okrašlovací Vladař. Křížková cesta – Drobné památky v okolí Žlutic [online]. Žlutice: Dostupné online.
- ↑ VYČICHLO, Jaroslav. Vladořice - hospodářská usedlost čp. 6 | Památky a příroda Karlovarska. www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz [online]. [cit. 2020-10-16]. Dostupné online.
- ↑ VYČICHLO, Jaroslav. Vladořice - holubník | Památky a příroda Karlovarska. www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz [online]. [cit. 2020-10-16]. Dostupné online.
- ↑ VYČICHLO, Jaroslav. Vladořice - tvrz | Památky a příroda Karlovarska. www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz [online]. [cit. 2020-10-16]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vladořice na Wikimedia Commons - Vladořice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Historie Vladořic na webu Památky a příroda Karlovarska
