Viktor František Dubský z Třebomyslic
| Viktor František hrabě Dubský z Třebomyslic | |
|---|---|
 Erb rodu Dubských z Třebomyslic | |
| Titul |  hrabě |
Viktor František Adolf hrabě Dubský z Třebomyslic (německy Victor Franz Adolf Graf Dubsky von Třebomislitz) (28. července 1868 Lešná – 13. prosince 1932 Zdislavice) byl moravský šlechtic, velkostatkář a rakousko-uherský diplomat. Ve službách rakousko-uherského ministerstva zahraničí působil na přelomu 19. a 20. století na nižších postech v různých evropských zemích, později žil v soukromí na zámku ve Zdislavicích.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]
Pocházel ze staré šlechtické rodiny Dubských z Třebomyslic,[1] narodil se jako starší syn politika hraběte Adolfa Dubského (1833–1911), dlouholetého poslance říšské rady a moravského zemského sněmu,[2][3] matkou byla hraběnka Sophie von Stockau (1834–1877). Viktor se narodil na zámku Lešná u příbuzných hrabat Kinských, kmotrem byl jeho strýc Viktor Dubský z Třebomyslic (1834–1915), dlouholetý rakousko-uherský velvyslanec ve Španělsku. Po studiích absolvoval jednoroční službu v armádě a u jednotek c. k. zeměbrany byl povýšen do hodnosti poručíka. V roce 1894 byl jmenován c. k. komořím[4] a po složení diplomatických zkoušek vstoupil do služeb ministerstva zahraničí. Začínal jako atašé v Bukurešti, krátce poté byl přeložen do Mnichova a od roku 1898 byl vyslaneckým tajemníkem v Paříži,[5] na stejné pozici následně působil v Londýně, Berlíně a Kodani.[6][7] Během působeni v diplomacii získal rytířský kříž španělského Řádu Karla III. a bavorského Řádu sv. Michaela.[8]
V roce 1903 diplomatické služby opustil a poté žil v soukromí na zámku Zdislavice, který později s velkostatkem zdědil po otci (1915). K velkostatku patřilo 509 hektarů půdy,[9] do rozlohy zasáhla později pozemková reforma. Na zámku ve Zdislavicích byla mimo jiné umístěna knihovna Viktorovy tety, rakouské spisovatelky Marie Ebnerové von Eschenbach.[10][11]
Viktor Dubský zemřel svobodný a bezdětný na zámku ve Zdislavicích v roce 1932. Zámek po jeho smrti koupil ředitel Baťových závodů Josef Hlavnička s manželkou Marií, rozenou Baťovou.[12]
Viktorův mladší bratr František (1883–1965) působil také v diplomacii a byl majitelem velkostatku Hoštice.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ottův slovník naučný, díl VIII.; Praha, 1894 (reprint 1997); s. 102–103 (heslo Dubský z Třebomyslic) ISBN 80-7203-136-8
- ↑ POUZAR, Vladimír a kolektiv: Almanach českých šlechtických rodů 1999; Praha, 1999; s. 139 (heslo Dubský z Třebomyslic) ISBN 9788085955132
- ↑ Rodokmen rodu Dubských z Třebomyslic dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1896; Vídeň, 1896; s. 197 dostupné online
- ↑ Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1899; Vídeň, 1899; s. 38 dostupné online
- ↑ Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1901; Vídeň, 1901; s. 37 dostupné online
- ↑ CHOBOT, Karel: Šlechtici sídlící v českých zemích jako nižší diplomatičtí úředníci zahraničních misí in: Genealogické a heraldické listy, Praha, ročník XXIV. 2004, číslo 3–4/2004; s. 16 dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1901; Vídeň, 1901; s. 238 dostupné online
- ↑ Neuester Schematismus der Herrschaften, Güter und Zuckerfabriken in Mähren und Schlesien 1899; Brno, 1899; s. 208 dostupné online
- ↑ MAŠEK, Petr: Zámecké knihovny ve Zlínském kraji; Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně, Zlín, 2008; s. 65–66 ISBN 978-80-86886-29-9
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl I. Jižní Morava; Praha, 1981; s. 266
- ↑ Zámek Zdislavice na webu Region Kroměřížsko dostupné online