Lešná (zámek, okres Vsetín)
| Zámek Lešná | |
|---|---|
 Zámek v Lešné | |
| Základní informace | |
| Sloh | barokní, klasicistní |
| Výstavba | 17. století |
| Přestavba | 2011 |
| Materiál | Zdivo |
| Další majitelé | Podstatští z Prusinovic, Beesové z Chrostiny, Kinští |
| Současný majitel | Česká republika |
| Poloha | |
| Adresa | Lešná,  Česko |
| Souřadnice | 49°31′10,77″ s. š., 17°55′45,9″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 31698/8-270 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zámek Lešná je zámek v obci Lešná v okrese Vsetín z 1. poloviny 17. století, který byl postaven na místě středověké tvrze ze 14. století. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Roku 1355 je ves připomínána jako majetek vladyků z Perné, 1415 se uvádí tvrz Hanuše z Pržna. Po roce 1481 za Pražmů z Bílkova vznikla stavba kosodélného půdorysu o rozměrech cca 33 x 25,5 m. Pozůstatky zdiva a gotické tvrze jsou z velké části dochovány ve zdivu současného zámku.[2]
V polovině 16. století přebudována na renesanční čtyřkřídlý zámek. Další přestavba následovala v polovině 17. století. Rudolf Magnus Podstatský z Prusinovic, majitel Lešné v letech 1710–1740, provedl barokní úpravy. Na začátku 19. století byla Jiřím Beesem založena zámecká zahrada, která se rozkládá na ploše 7 ha.
Poslední majitelé zámku byli Kinští. Ti objektu vtiskli klasicizující ráz s novogotickými detaily. Roku 1945 byli Kinští přinuceni zámek opustit; posledním majitelem z tohoto rodu byl Bedřich Adolf Kinský (1885–1956). V letech 1948–1975 v budově zámku sídlila škola. Od roku 2011 je zámek přístupný veřejnosti. Je v něm mj. pozoruhodné balustrádové zábradlí nebo pokoje s malovanými stropy a původní barokní podlahou. Místnosti jsou vybaveny mobiliářem hrabat Kinských z přelomu 19. a 20. století.
Zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]Zámek použil režisér Filip Renč ve filmu Requiem pro panenku, v němž ztvárnil Ústav sociální péče v Měděnci, kde roku 1984 došlo k největší žhářské katastrofě v historii Československa a České republiky. Při požáru, jenž založila jedna z chovanek ústavu Eva Kováčová (dnes pod mužským jménem René), tehdy zahynulo 26 osob.[3]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-07-08]. Identifikátor záznamu 143232 : zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ ŠTĚTINA, Jan; JANIŠ, Dalibor. Lešná u Valašského Meziříčí - shrnutí stavebního vývoje zámku. Hláska. 2016, roč. XXVII, čís. 1, s. 1–5. Dostupné online.
- ↑ Lifebook. Requiem pro panenku [online]. Filmovamista.cz [cit. 2011-07-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-24.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu zámek Lešná na Wikimedia Commons - Zámek Lešná u Valaškého Meziříčí
