Victorien Sardou

Victorien Sardou
Victorien Sardou
Rodné jméno	Victorien Léandre Sardou
Narození	5. září 1831; bývalý 9. pařížský obvod
Úmrtí	8. listopadu 1908 (ve věku 77 let); Paříž nebo Marly-le-Roi
Místo pohřbení	Marly-le-Roi
Pseudonym	Jules Pélissié
Povolání	dramatik, spisovatel, dramaturg a libretista
Ocenění	velkokříž Řádu čestné legie
Děti	Pierre Sardou; Geneviève Sardou
Rodiče	Antoine-Léandre Sardou a Eveline Viard
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	původní texty na Wikizdrojích
	Seznam děl: SKČR \| Knihovny.cz
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Victorien Sardou (7. září 1831 Paříž – 7. listopadu 1908 Paříž) byl francouzský dramatik.

Biografie

Vystudoval medicínu, působil pak jako vysokoškolský pedagog. V roce 1854 napsal své první, velmi neúspěšné drama Studentská hospoda (La taverne des étudiants). Divadlo pak opustil a vrátil se k němu až po získání kontaktů díky známosti se známou herečkou Déjazetovou. Poté teprve získal dramatické úspěchy. Byl nesmírně plodným autorem mnoha divadelních žánrů, jeho hry se hrály i v českých zemích, a to většinou s velkým úspěchem. Jeho hry se přes relativně velkou originalitu a inovativnost zakládaly spíše na divadelních efektech, především přitažlivých tématech, napínavosti děje, obsazení atraktivních herců, snažily se více o komerční úspěch než o literární a psychologickou hodnotu.

Dílo

Divadelní hry (výběr)

La Taverne des étudiants (Studentská hospoda, 1854)
Nos intimes (1861)
Monsieur Garat (1862)
La Papillonne (Žena - motýl, 1862)
La Perle noire (Černá perla, 1862)
Les Diables noirs (Černí ďáblové, 1863) drama v próze
Les Vieux Garçons (Staří mládenci, 1865)
Séraphine (1868)
Patrie!, drama (Vlastǃ, 1869)
Le Roi Carotte (Král Mrkev, 1872) opera buffa na hudbu Jacquesa Offenbacha
Odette, komedie, (1881)
Fédora (1884), drama o ruské šlechtičně, hru napsal pro Sarah Bernhardtovou, která s ní vystupovala v Théâtre de la Renaissance, 14. listopadu 1888 hostovala s touto rolí v Národním divadle v Praze.
La Tosca (1887), drama, spolupráce Louis Le Bourg, premiéra v divadle Théâtre de la Porte-Saint-Martin.
Cléopatra(1889), drama, napsáno pro Sarah Bernhardtovou
Thermidor (1891), drama z francouzské revoluce, v hlavní roli Benoit Constant Coquelin, při třetí repríze byla hra zakázána
Les Américaines à l'étranger, (Američané v cizině, 1892), komedie
Madame Sans-Gêne (1893)
Gismonda (drama, 1894), hru napsal je pro Sarah Bernhardtovou, divadelní plakát vytvořil Alfons Mucha.
Spiritisme (Spiritismus, 1897)
Paméla, marchande de frivolités (Pamela, obchodnice s frivolitou, 1898)
L'Affaire des poisons (Aféra s jedem, 1907), historické drama; hlavní roli (a své poslední divadelní představení) hrál při premiéře Benoit Constant Coquelin v pařížském divadle Théâtre de la Porte-Saint-Martin.

V roce 1907 napsal poslední hru a byl za svou celoživotní tvorbu vyznamenán nejvyšším francouzským státním vyznamenáním, velkokřížem Řádu čestné legie. Rok na to zemřel.

V roce 1932, 24 let po jeho smrti, byl z pozůstalosti vydán jeho román Carlin.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Victorien Sardou na Wikimedia Commons
Autor Victorien Sardou ve Wikizdrojích
Digitalizovaná díla Victoriena Sardoua v České digitální knihovně

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

9. křeslo Francouzské akademie
Předchůdce: Joseph Autran	1877–1908 Victorien Sardou	Nástupce: Marcel Prévost