Vernéřovské doly
 Vernéřovské doly | |
|---|---|
| IUCN kategorie III (Přírodní památka) | |
.JPG) Odvaly dolů u Vernéřova (stav v květnu 2015) | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 20. dubna 1999[1] |
| Nadm. výška | 620–638[1] m n. m. |
| Rozloha | 0,26 ha[2] |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Okres | Cheb |
| Umístění | Vernéřov |
| Souřadnice | 50°13′22,44″ s. š., 12°14′33,72″ v. d. |
  Vernéřovské doly | |
| Další informace | |
| Kód | 2048 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vernéřovské doly jsou přírodní památka u vsi Vernéřov, části města Aš v okrese Cheb. Důvodem ochrany je zachování odvalu ze starého důlního díla, kde se vyskytuje žilník složený z křemene, amblygonitu a živce. Jedná se o výjimečný typ mineralizace [1]. Chráněné území je v péči Krajského úřadu Karlovarského kraje.[3]
Geologie
[editovat | editovat zdroj]Toto mineralogicky velmi zajímavé ložisko lithných a cínových rud tvoří křemen-amblygonit-mikroklinový žilník uložený v pararulách [4]. V České republice představuje ložisko zcela výjimečný paragenetický typ. Většina českých geologů jej řadí k pegmatitům se zvláštními rysy [5]. Tím zvláštním rysem je obohacení pegmatitu pozdějšími hydrotermálními procesy s přínosovou periodou cínu, mědi, železa, zinku a molybdenu. [6] Zmíněný amblygonitový pegmatit s rudními minerály, konkrétně například kasiteritem, zde byl v minulosti předmětem těžby.[7] Hlavní žíla má mocnost 50 až 70 cm a celkovou délku přibližně 1 km. V letech 1954 až 1958 se zde prováděl geologický průzkum s cílem ověřit zásoby rud, práce však byly pro malý rozsah zrudnění zastaveny [4]. Podobný typ ložiska je známý pouze z Portugalska a z Uralu v Rusku [8].
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c PP Vernéřovské doly [online]. AOPK ČR [cit. 2010-12-11]. Dostupné online.
- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
- ↑ PP Vernéřovské doly [online]. AOPK ČR [cit. 2018-02-14]. Dostupné online.
- ↑ a b NOVÁK František, PAULIŠ Petr, ŠVECŮ Jaromír, Varlamoffit z Vernéřově u Aše, Zprávy o geologických výzkumech v roce 2003, Praha: Česká geologická služba, 2003. ISBN 80-7075-617-9. S. 117-119
- ↑ BERNARD, J.H. Mineralogie Československa 2. vydání. Praha: Academia, 1981. Kapitola III Minerály pegmatitů, s. 98, 117.
- ↑ DOHNAL, Zdeněk. Legenda k mapě nerostných surovin. Praha: ÚÚG, 1962. S. 14.
- ↑ GÜRTLEROVÁ, Pavla. Vernéřovské doly [online]. Praha: Česká geologická služba, 2007-06-22 [cit. 2018-10-22]. Dostupné online.
- ↑ ZAHRADNICKÝ, Jiří; MACKOVČIN, Peter a kol. Chráněná území ČR sv. XI – Plzeňsko a Karlovarsko. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2004. ISBN 80-86064-68-9. S. 144.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vernéřovské doly na Wikimedia Commons - Popis České geologické služby
- Kategorie IUCN III
- Přírodní památky v okrese Cheb
- Chráněná území ve Smrčinách
- Chráněná území v Česku vyhlášená roku 1999
- Geologické lokality v Karlovarském kraji
- Mineralogické lokality v Karlovarském kraji
- Zaniklé doly v Karlovarském kraji
- Cínové doly v Česku
- Doly v okrese Cheb
- Přírodní park Halštrov
- Příroda v Aši