Přeskočit na obsah

Sirňák

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Sirňák
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
v dubnu 2015
v dubnu 2015
Základní informace
Vyhlášení1. ledna 1986[1]
VyhlásilKrajský národní výbor Západočeského kraje
Nadm. výška696–699[1] m n. m.
Rozloha1,87 ha[2][3]
Poloha
StátČeskoČesko Česko
KrajKarlovarský
OkresCheb
UmístěníOvesné Kladruby, Teplá (k. ú. Horní Kramolín)
Souřadnice
Sirňák
Sirňák
Další informace
Kód952
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku

Sirňák je přírodní památka, byla vyhlášena v roce 1986 a nachází se na severovýchodním úpatí Podhorního vrchu, necelé 3 km severně od obce Ovesné Kladruby. Důvodem ochrany jsou sirnato-uhličité plynné výrony tvořící bahenní krátery. K lokalitě nevede žádná cesta, je však možné se k ní dostat podmáčeným terénem od Podhorní hájovny. Péčí o území je pověřena Správa CHKO Slavkovský les.

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Podloží území tvoří amfibolity mariánskolázeňského metabazitové komplexu. Na území se nacházejí hlinité až písčitohlinité zrašeliněné půdy, ojediněle i menší balvany, které pocházejícími z Podhorního vrchu. Mofety – výrony oxidu uhličitého s přítomností sirovodíku – se vyskytují převážně na malé lesní pasece v depresi zaplněné vodou, přibližně 100 metrů dlouhé a 4 – 10 metrů široké. Vývěry plynů lze pozorovat i přímo řece Teplá, která jako malý potůček teče okrajem území. V horkých letních obdobích vodní plochy vysychají, případně jejich hladina výrazně kolísá a tak se na okrajích objevují vysrážené bílé povlaky solí. Voda v tůních vypadá, jako by se vařila, je však studená. [4]

Na rašeliništích v okolí mofet roste suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum) a úzkolistý (Eriophorum angustifolium), v nivě Teplé oměj vlčí (Aconitum lycoctonum). Na území žijí běžné lesní druhy živočichů, byl zde pozorován krkavec velký (Corvus corax), v říčce Teplé se vyskytuje mník jednovousý (Lota lota). [5]

  1. a b PP Sirňák [online]. AOPK ČR [cit. 2010-12-11]. Dostupné online. 
  2. Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
  3. Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
  4. MOTYČKOVÁ, Hana a kol. Geologické zajímavosti České republiky. Praha: Academia, 2012. ISBN 978-80-200-2139-7. S. 110. 
  5. ZAHRADNICKÝ, Jiří; MACKOVČIN, Peter a kol. Chráněná území ČR sv. XI – Plzeňsko a Karlovarsko. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2004. ISBN 80-86064-68-9. S. 534. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]