Veněra 9
| Veněra 9 | |
|---|---|
 | |
| COSPAR | 1975-050A |
| Katalogové číslo | 7915 |
| Start | 8. června 1975, 02:38:00 UTC[1] |
| Kosmodrom | Bajkonur |
| Nosná raketa | Proton-K/D |
| Nosný systém | 4MV |
| Stav objektu | přistál na povrchu Venuše |
| Přistání | 22. října 1975 |
| Zánik | Přistání |
| Zánik | 22. října 1975 05:13 UTC |
| Provozovatel | SSSR |
| Výrobce | SSSR |
| Druh | planetární sonda |
| Program | Venera 9 & 10 |
| Hmotnost | 3376 kg orbiter[1] 1560 kg přistávací sonda[2] |
| Parametry dráhy | |
| Apoapsida | 118 072 km |
| Periapsida | 7 625 km |
| Sklon dráhy | 29,5° |
| Doba oběhu | 48,3 h |
| Excentricita dráhy | 0,890 02 |
| Přístroje | |
| Nese přístroje | Infračervený spektrometr, radiometr, luxmetr, Polarimetr, magnetometr, camera, electrostatic analyzer, ion trap a Čerenkovův detektor |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Veněra 9 (rusky: Венера-9) byla sovětská planetární sonda, která v rámci programu Veněra zkoumala planetu Venuši. Let se uskutečnil v roce 1975. Veněra 9 byla první sonda na oběžné dráze Venuše, přistávací modul pak jako první pořídil fotografie z povrchu jiné planety.
Orbiter
[editovat | editovat zdroj]Orbitální část sondy se skládala z válcovité části se dvěma křídly solárních panelů a s parabolickou anténou s vysokým ziskem. Ke dnu válce byla připojena jednotka s pohonným systémem, vrchol válce byl spojen s kulovitým pouzdrem o průměru 2,4 m, které obsahovalo přistávací modul sondy.
Sonda odstartovala 8. června 1975 pomocí rakety Proton-K/D z kosmodromu Bajkonur. Na oběžnou dráhu Venuše vstoupila 20. října 1975. Úkolem orbitální části bylo zprostředkovávat radiové spojení přistávacího modulu se Zemí a zkoumat horní vrstvy atmosféry planety. Veněra 9 se stala první umělou družicí Venuše.
Seznam přístrojů orbiteru, experimenty
[editovat | editovat zdroj]- infračervený spektrometr
- infračervený radiometr
- ultrafialový fotometr
- fotopolarimetry
- spektrometr
- Lyman-α spektrometr
- mapování bistatickým radarem
- radiové zákrytové experimenty
- tříosý magnetometr
- UV kamera
- 6 elektrostatických analyzátorů
- 2 modulované iontové zádrže
- detektor nízkoenergetických protonů
- detektor nízkoenergetických elektronů
- 3 polovodičové čítače
- 2 čítače výbojů
- Čerenkovův detektor
Přistávací modul
[editovat | editovat zdroj]Dne 20. října 1975 se přistávací modul oddělil od orbitální části a 22. října v 05:13 UTC přistál na povrchu Venuše poblíž Beta Regio na strmém svahu (20°) pokrytém balvany. Přistávací modul byl chlazen cirkulující kapalinou. Přesto vydržel pracovat na povrchu za extrémních podmínek pouze 54 minut.
Sonda zjistila, že vrstva mraků je 30-40 km silná a začíná ve výšce 30-35 km nad povrchem. Bylo analyzováno chemické složení atmosféry, kde byly nalezeny kyselina chlorovodíková, kyselina fluorovodíková, brom a jód. Ostatní měření zahrnovala určení tlaku asi 90 atmosfér (9 MPa), teplotu 485 °C, světelnost na povrchu dosahovala úrovně srovnatelné se zamračeným letním dnem na Zemi. Veněra 9 byla první sondou, která zaslala na Zem černobílé snímky z povrchu Venuše. Na nich lze pozorovat, že v atmosféře není zjevně viditelný prach, kolem sondy byly různé 30-40 cm velké kameny bez eroze. Naplánované 360° panoramatické obrázky nemohly být vytvořeny, protože se u jednoho ze dvou fotoaparátů nepodařilo odstranit kryt čočky. Na Zemi byly odeslány snímky omezené na 180°. Tuto poruchu měla i Veněra 10.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Venera 9 na anglické Wikipedii.
- ↑ a b VÍTEK, Antonín. 1975-050A - Venera 9 [online]. Velký katalog družic a kosmických sond SPACE 40 [cit. 2008-07-22]. Dostupné online.
- ↑ VÍTEK, Antonín. 1975-050D - Venera 9 Spuskajemyj Apparat [online]. Velký katalog družic a kosmických sond SPACE 40 [cit. 2008-07-22]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Veněra 9 na Wikimedia Commons
