Vary
| Vary Вари | |
|---|---|
.jpg) | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°7′30″ s. š., 22°42′38″ v. d. |
| Nadmořská výška | 115 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+02:00 (standardní čas) UTC+03:00 (letní čas) |
| Stát |  Ukrajina |
  Vary | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 5,8 km² |
| Počet obyvatel | 3 147 (2001) |
| Hustota zalidnění | 542,6 obyv./km² |
| Správa | |
| Vznik | 1320 |
| PSČ | 90255 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vary, česky také Vári,[1] ukrajinsky Вари, maďarsky Vári nebo Mezővári, je vesnice v Zakarpatské oblasti Ukrajiny, v okrese Berehovo, v městské komunitě Berehovo. Název pochází z maďarského slova var, což znamená hrad, hradiště.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Archeologické nálezy dvou pokladů doby bronzové a mladší doby železné svědčí o osídlení území na konci 2. a začátku 1. tisíciletí před naším letopočtem.[2]
Na soutoku řeky Tisy a Boržavy stál pravděpodobně už od 11. století do 13. století hrad. Během válek byl rozbořen, v historických pramenech je zmiňován ještě v roce 1320.
První písemná zmínka o osadě Vary pochází z roku 1324, kdy území osídlili Maďaři. Ve 14. století se staly královským městem, jehož majitelkou byla královna Alžběta Bosenská. Královským dekretem byly Varům uděleny výsady vlastnit pozemky a lesy, výsada samosprávy a soudu, vybírání kněze i vlastnit mlýn.
V první polovině 15. století patřila obec pod panství hradu Mukačevo. V tomto období byl postaven opevněný kamenný kostel. Od druhé poloviny 15. století do 17. století se majitelé často měnili. V 16. století obyvatelé Varů přešli k protestantismu. V roce 1657 byla obec spolu se sousední obcí Bene vypleněna polskými vojsky. Kostel byl natolik zničen, že už nebyl obnoven. V roce 1660 Vary zničili Turci.
Ve druhé polovině 17. století se rozvíjela řemesla, hlavně zpracování kůže a obuvnictví.
V roce 1711 bylo potlačeno protihabsburské povstání vedené Františkem II. Rákócsim, Vary se dostaly pod správu státu a v roce 1726 byly v majetku rakouského hraběte Schönborna.
V roce 1862 žilo v obci 2162 obyvatel, z 60 řemeslníků a obchodníků bylo např. šest kovářů, šest obuvníků, tři truhláři a čtyři krejčí. V osmdesátých letech 19. století se počet obyvatel snížil v důsledku epidemií a emigrací do Ameriky. V roce 1881 měla obec 1948 obyvatel. V roce 1900 zde žilo v 523 domech 2475 lidí. Nástupem průmyslové výroby zanikala řemesla a hlavní obživou se stalo zemědělství.
Do uzavření Trianonské smlouvy byla obec součástí Uherska, poté byla součástí první československé republiky.[1] V letech 1938 až 1944 byla obec (v důsledku první vídeňské arbitráže) součástí Maďarského království.[3] Od roku 1945 byla obec součástí Ukrajinské sovětské socialistické republiky, která byla součástí SSSR. Od roku 1991 je obec součástí nezávislé Ukrajiny.
V roce 1998 a 2001 byla obec značně poškozena povodní. Vesnice byla obnovena a byly postaveny ochranné hráze na řece Boržavě.[4]
Památky
[editovat | editovat zdroj]
- Kostel v druhé polovině 17. století byl postaven na základech kostela, který byl postaven v 15. století jako opevněný kostel a zničen po nájezdech polského vojska a Turků. V roce 1593 byl převzat protestantskou církvi. V té době byla postavena i škola. Kostel byl nově postaven na starých základech, které jsou pod novým kostelem. Byla rozšířená loď a přistavěna tříboká apsida. V roce 1795 byla přistavěna zvonice a instalovány věžní hodiny. V roce 1989 byla na zdi kostela upevněna pamětní deska na počest Tomasze Essena, účastníka protihabsburského povstání v letech 1703–1711. Kostel byl částečně v roce 2000 opraven a obnoven.[5]
- Hradiště, archeologická památka z 9. až 13. stol.[6]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Вари na ukrajinské Wikipedii.
- ↑ a b Seznam obcí a úřadů na Podkarpatské Rusi. Užhorod: [s.n.], 1922. Dostupné online. S. 15.
- ↑ Вары, Береговский район - Закарпатье. web.archive.org [online]. 2011-01-01 [cit. 2019-11-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-01-01.
- ↑ Seznam obcí a okresů republiky Česko-Slovenské, které byly připojeny k Německu, Maďarsku a Polsku (Stav ke dni 28. listopadu 1938). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. S. 62.
- ↑ Костел в селе Вары: История. zamki-kreposti.com.ua [online]. [cit. 2019-11-30]. Dostupné online.
- ↑ KRUSHYNSʹKA, Olena. Zakarpatí : průvodce bývalou Podkarpatskou Rusí. 1. vyd. Praha: [s.n.], 2017. 575 s. Dostupné online. ISBN 978-80-200-2647-7, ISBN 80-200-2647-9. OCLC 1003854880 S. 510.
- ↑ ПЕРЕЛІК пам`яток культурної спадщини національного значення Закарпатьскої області, занесених до Державного реєстру нерухомих пам’яток України [online]. [cit. 2024-08-21]. Dostupné online. (ukrajinsky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vary na Wikimedia Commons
