Přeskočit na obsah

Vardarská ofenzíva

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vardarská ofenzíva
konflikt: První světová válka, Soluňská fronta
Hlídka srbského 21. pěsího pluku překračuje řeku Vardar (9. září 1918)
Hlídka srbského 21. pěsího pluku překračuje řeku Vardar (9. září 1918)

Trvání15.29. září 1918
MístoVardarská Makedonie
Výsledekdrtivé vítězství Dohody
Strany
Bulharsko Bulharsko
Německá říše Německo
Francie
Srbské království Srbsko
Spojené království Spojené království
Řecko
Italské království Itálie
Velitelé
Bulharsko Georgi Todorov
Německá říše Friedrich von Scholtz
Německá říše Kuno von Steuben
Louis Franchet d'Espèrey
Srbské království Živojin Mišić
Srbské království Stepa Stepanović
Spojené království George Milne
Panagiotis Gargalidis
Italské království Ernesto Mombelli
Síla
1. bulharská armáda
11. německá armáda
Orientální armáda

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vardarská ofenzíva označovaná též jako Ofenzíva na řece Vardar[1] (bulharsky Офанзива при Вардар) byla vojenskou operací, která se uskutečnila na soluňské frontě v okolí řeky Vardar v závěru první světové války. Vojskům Dohody pod velením generála Louise Francheta d'Espèrey se během ofenzívy trvající od 15. do 29. září 1918 podařilo prorazit obranné pozice Ústředních mocností, čímž došlo k prolomení soluňské fronty a vyřazení Bulharska z války.

Na počátku ofenzívy podnikly útok francouzské, srbské a italské jednotky, které po dělostřelecké přípravě porazily Bulhary v bitvě u Dobrého Pole. Útok, který Britové a Řeci zahájili 18. září východně od Dojranského jezera, se Ústředním mocnostem podařilo odrazit, avšak Srbové se 22. září probili k Negotinu v údolí řeky Vardar. Vyčerpání, zvyšující se počet dezercí a rychlý postup Dohody ve směru na Veles a Skopje donutil Bulharsko požádat o příměří. Bulharská delegace vedená Andrejem Ljapčevem dorazila 27. září na jednání do štábu Orientální armády v Soluni a 29. září dojednala podpis příměří.[2]

  1. WILLMOTT, H. P. První světová válka. Praha: Euromedia Group - Knižní klub, 2005. 319 s. ISBN 80-242-1228-5. S. 271. 
  2. RYCHLÍK, Jan. Dějiny Bulharska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2000. 508 s. ISBN 80-7106-404-1. S. 287. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]