Přeskočit na obsah

Valdemar Ethen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Štěpán Pavel Kožušníček
Narození23. ledna 1883
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko Prostějov
Úmrtí24. srpna 1949 (ve věku 66 let)
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo Brno
PseudonymValdemar Ethen
Povoláníspisovatel, literární historik, publicista, filolog, učitel, kulturní historik, básník, historik umění a spisovatel literatury faktu
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
Právnická fakulta Univerzity Karlovy
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Štěpán Pavel Kožušníček, píšící pod pseudonymem Valdemar (též Waldemar) Ethen (23. ledna 1883 Prostějov[1]24. srpna 1949 Brno) byl český (moravský) literární historik, básník a publicista.

Narodil se v rodině prostějovského měšťana Štěpána Kožušníčka jeho manželky Anežky, rozené Šindlerové.[1] Otec byl majitelem hostince v domě Pod žudrem v Mlýnské ulici, ve kterém se scházeli hanáčtí spisovatelé.[2]

Vystudoval gymnázium v Uherském Hradišti a po vojenské službě studoval klasickou filologii, filozofii, psychologii a světové literatury na univerzitách v Praze, Vídni a Berlíně. Titul doktora filosofie získal na Univerzitě Karlově v roce 1910.[3] Od roku 1909 učil řečtinu, latinu, češtinu, psychologii a logiku na gymnáziích v Prostějově, od roku 1913 v Kyjově. V Prostějově byli jeho studenty mj. Jiří Wolker a spisovatelka Herma Svozilová–Johnová.[4] Jeho přípravu na habilitaci přerušila 1. světová válka. Na haličské frontě byl zraněn, po vyléčení sloužil na srbské a rumunské frontě.

Po válce už dlouhodobě neučil. V letech 1921– 1926 byl stálým delegátem při Československé společnosti pro Svaz národů v Praze a zúčastnil se odzbrojovacích konferencí ve Vídni (1923) a v Lyonu (1924).

Rodinný život

[editovat | editovat zdroj]

Dne 29. prosince 1927 se v Prostějově oženil (civilní sňatek) s Marií Janečkovou (1898–??).[5] Manželka byla odborná učitelka, publikovala práce z oboru pedagogiky.[6]

Literární studii Ondřej Přikryl, básník a politik ocenil pozitivně v Lidových novinách Arne Novák.[7]

Pseudonymy a šifry

[editovat | editovat zdroj]

Mimo pseudonymu Valdemar Ethen psal též pod pseudonymy a šiframi Kristina Ráthová, Pellides, Štěpán Prostějovský, Waldemar, -es, Ps.[2]

Knižní vydání

[editovat | editovat zdroj]
  • Portréty a silhuety (čtení pro naše krajany, díl první; V Prostějově, W. Ethen, 1926)
  • Z hor a nížin (příležitostné básně z války světové; Prostějov, W. Ethen, Fr. Obzina distributor, 1926)
  • W. Fr. C. Messenhauser (Prostějov, nákladem vlastním, E. Kment distributor, 1928)
  • Ondřej Přikryl, básník a politik (Studie k sedmdesátým narozeninám; V Praze, Moravsko-Slezská Beseda, 1932)
  • Portréty a silhuety (čtení pro naše krajany, díl II.; V Prostějově, V komisi Emanuela Kmenta, 1936)

Zajímavost

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1904 informoval tisk, že Štěpán Kožušníček, tehdejší student berlínské univerzity, zachránil hocha tonoucího v řece Sprévě.[8]

  1. a b Matrika narozených Prostějov, u sv. Kříže, 1881-1885, snímek 100, Záznam o narození a křtu [online]. Moravský zemský archiv Brno [cit. 2019-11-04]. Dostupné online. 
  2. a b OPELÍK, Jiří. Vladímír Ethen. In: Vladimír Forst a kolektiv. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 1993. ISBN 80-200-0468-8. Svazek 1/I. A–G. S. 674–675.
  3. Matrika doktorů Univerzity Karlovy: Kožušníček Štěpán [online]. Univerzita Karlova [cit. 2019-11-14]. Dostupné online. 
  4. Šedesátiny Waldemara Ethena. Lidové noviny. 23. 1. 1943, s. 4. Dostupné online. 
  5. Matrika oddaných (civilní), Prostějov 1924-1934, snímek 84 [online]. Moravský zemský archiv Brno [cit. 2019-11-04]. Dostupné online. 
  6. NK ČR, Autoritní záznam: Kožušníčková, Marie, 1898-
  7. NOVÁK, Arne. Z literárně dějepisných publikací. Lidové noviny. 1. 4. 1933. Dostupné online. 
  8. Zachránil tonoucího. Národní politika. 28. 10. 1904, s. 6. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]