Přeskočit na obsah

Východopruská operace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Východopruská operace
konflikt: Velká vlastenecká válka
Východní fronta 1945
Východní fronta 1945

Trvání13. leden 19459. květen 1945
MístoTřetí říše
VýsledekVítězství SSSR
Strany
Sovětský svaz SSSR Německá říše Třetí říše
Velitelé
Konstantin Rokossovskij
Ivan Černiachovsky
Alexandr Vasilevskij
Ivan Bagramjan
Georg-Hans Reinhardt
Friedrich Hoßbach
Friedrich-Wilhelm Müller
Erhard Raus
Walter Weiß
Dietrich von Saucken
Síla
1 669 100 mužů, 700 tanků a samohybných děl, 8 200 děl a minometů, 500 letadel 580 000 mužů
200 000 Volksturm
Ztráty
585 000 mužů, z toho 127 000 mrtvých neznámý

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Východopruská operace byla sovětská útočná akce na východní frontě druhé světové války proti Východnímu Prusku, která trvala od 13. ledna do 9. května 1945 a skončila dobytím Königsbergu.

Situace před ofenzívou

[editovat | editovat zdroj]

Rudá armáda pronikla do příhraničních oblastí Pruska do hloubky 30 – 60 km již při Baltické operaci v říjnu 1944. Protože zde bylo silné opevnění, útok byl zastaven a s další akcí se počítalo až roku 1945, kdy mělo dojít k všeobecnému útoku, při kterém mělo dojít k dobytí Třetí říše. Přípravy na závěrečnou ofenzívu proti Německu byly urychleny v souvislosti s těžkými boji západních spojenců v Ardenách.

Východopruská operace

[editovat | editovat zdroj]

12. ledna byla zahájena Viselsko-oderská operace a o den později i Východopruská operace. Útok začal mohutnou dělostřeleckou přípravou 1. baltského a 2. a 3. běloruského frontu. Poté vyrazily do útoku pozemní síly, které však narazily na tuhý německý odpor. Rudá armáda přesto postupovala dále a útoky mechanizovaných svazků se snažila rozdělit německé obranné síly. Mezitím docházelo k útěku německých civilistů před postupujícími sovětskými vojsky. Počátkem března došlo k závažné změně situace, kdy Rudá armáda dobyla Pomořansko a oddělila tak po souši Prusko od mateřské země. Evakuace civilistů a vojáků či přísun zásob se tak mohl realizovat pouze po moři, ovšem zde se lodě stávaly často kořistí sovětských ponorek. Mezi nejznámější akce sovětské flotily a největší námořní katastrofy patří potopení německých lodí Wilhelm Gustloff a General von Steuben ponorkou S-13 či potopení dopravní lodě Goya ponorkou L-3.

Dobytí Königsbergu

[editovat | editovat zdroj]
Bitva o Königsberg

Do dubna 1945 Rudá armáda prakticky obsadila celé Východní Prusko, přičemž zde zůstalo nedobyto jeho hlavní město Königsberg a několik německých uskupení na pobřeží. Ve dnech 6. – 9. dubna probíhal na toto starobylé město a pevnost útok Rudé armády, který skončil obsazením jeho významné části. Německé jednotky v neobsazených částech města se však stále bránily. 17. dubna dobyli Sověti město Fischhausen (nyní Primorsk), 25. dubna obsadili Pillau (nyní Bałtijsk) a 26. dubna byl proveden výsadek na „Baltické kose“. Tím ztratili Němci poslední evakuační možnosti. Přesto se některé německé jednotky bránily v Königsbergu a na Baltické kose u Vislanského zálivu až do kapitulace Německa.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]